Chapter int64 1 30 | Verse int64 1 134 | Sanskrit stringlengths 43 336 | Transliteration stringlengths 49 377 ⌀ |
|---|---|---|---|
4 | 7 | परार्थाऽचेतनासूक्ष्मा त्रिगुणा नित्यविक्रिया । प्रकृतिर्गुणभेदात् तु बुद्ध्यादिविकृतिस्त्रिधा ॥ 7 ॥ | parārthā'cetanāsūkṣmā triguṇā nityavikriyā | prakṛtirguṇabhedāt tu buddhyādivikṛtistridhā || 7 || |
4 | 8 | सत्त्वं सुखं रजो दुःखं तमो मोहश्च ते गुणाः । तेऽन्योन्याभिभवव्यक्तमिथुनाश्रयवृत्तयः ॥ 8 ॥ | sattvaṃ sukhaṃ rajo duḥkhaṃ tamo mohaśca te guṇāḥ | te'nyonyābhibhavavyaktamithunāśrayavṛttayaḥ || 8 || |
4 | 9 | लघुप्रकाशकं सत्त्वं क्रियानिर्बन्धकृद् रजः । तमो गुरु निरोध्येते सितरक्तासिताः स्मृताः ॥ 9 ॥ | laghuprakāśakaṃ sattvaṃ kriyānirbandhakṛd rajaḥ | tamo guru nirodhyete sitaraktāsitāḥ smṛtāḥ || 9 || |
4 | 10 | त्रिभिरेव गुणैरेतैः प्रकृतिस्थैः समन्विताः । सर्वे भावा भवन्त्येते श्रेष्ठमध्यमकन्यसाः ॥ 10 ॥ | tribhireva guṇairetaiḥ prakṛtisthaiḥ samanvitāḥ | sarve bhāvā bhavantyete śreṣṭhamadhyamakanyasāḥ || 10 || |
4 | 11 | प्रकृतेर्गुणसंयोगभेदैरेकोऽप्यनेकधा । निर्गुणोऽपि पुमान् भाति स्फटिकोऽन्यैरिवान्वितः ॥ 11 ॥ | prakṛterguṇasaṃyogabhedaireko'pyanekadhā | nirguṇo'pi pumān bhāti sphaṭiko'nyairivānvitaḥ || 11 || |
4 | 12 | सात्त्विकैरर्चयेन्मुक्त्यै भावैर्भोगाय राजसैः । तामसैः परपीडादौ मिश्रितैर्मिश्रसिद्धये ॥ 12 ॥ | sāttvikairarcayenmuktyai bhāvairbhogāya rājasaiḥ | tāmasaiḥ parapīḍādau miśritairmiśrasiddhaye || 12 || |
4 | 13 | तस्मात् तं प्रत्युपासीनः सर्वान् भावानतन्द्रितः । कुर्याच्च सात्त्विकानेव भावानन्योपमर्दनात् ॥ 13 ॥ | tasmāt taṃ pratyupāsīnaḥ sarvān bhāvānatandritaḥ | kuryācca sāttvikāneva bhāvānanyopamardanāt || 13 || |
4 | 14 | महदाख्याऽष्टधा बुद्धिर्जाताऽव्यक्ताद् गुणैस्त्रिभिः । चतुरेकत्रिभेदा सा बुद्धिरष्टविधा स्मृता ॥ 14 ॥ | mahadākhyā'ṣṭadhā buddhirjātā'vyaktād guṇaistribhiḥ | caturekatribhedā sā buddhiraṣṭavidhā smṛtā || 14 || |
4 | 15 | धर्मो ज्ञानं च वैराग्यमैश्वर्यं सत्त्वबुद्धयः । अवैराग्यं रजोबुद्धिरधर्माद्यास्तमोधिकाः ॥ 15 ॥ | dharmo jñānaṃ ca vairāgyamaiśvaryaṃ sattvabuddhayaḥ | avairāgyaṃ rajobuddhiradharmādyāstamodhikāḥ || 15 || |
4 | 16 | यमश्च नियमो धर्मो मनोवाक्कायजक्रियः । देवप्रसादनायासौ कर्तव्यो मोक्षकाङक्षिभिः ॥ 16 ॥ | yamaśca niyamo dharmo manovākkāyajakriyaḥ | devaprasādanāyāsau kartavyo mokṣakāṅakṣibhiḥ || 16 || |
4 | 17 | श्रद्धा धृतिः प्रसादाख्यो मानसो धर्म उत्तमः । सत्यप्रियहितालापो वाग्धर्म इह कीर्तितः ॥ 17 ॥ | śraddhā dhṛtiḥ prasādākhyo mānaso dharma uttamaḥ | satyapriyahitālāpo vāgdharma iha kīrtitaḥ || 17 || |
4 | 18 | शारीरः परिचर्याशुद्ध्यनुग्रहमयस्त्रिधा । एते धर्मास्तु कर्तव्या वर्णाश्रमगताश्च ये ॥ 18 ॥ | śārīraḥ paricaryāśuddhyanugrahamayastridhā | ete dharmāstu kartavyā varṇāśramagatāśca ye || 18 || |
4 | 19 | वैदिकास्तान्त्रिका वाऽस्य सिद्धिर्भवति नान्यथा । ज्ञानं तु मोक्षधर्मार्थकामाङ्गत्वाच्चतुर्विधम् ॥ 19 ॥ | vaidikāstāntrikā vā'sya siddhirbhavati nānyathā | jñānaṃ tu mokṣadharmārthakāmāṅgatvāccaturvidham || 19 || |
4 | 20 | द्विधा विवेकनिर्वेदकृतं वैराग्यमिष्यते । आद्यमाभ्यन्तरं मुक्त्यै बाह्यमन्यत्तु बन्धनम् ॥ 20 ॥ | dvidhā vivekanirvedakṛtaṃ vairāgyamiṣyate | ādyamābhyantaraṃ muktyai bāhyamanyattu bandhanam || 20 || |
4 | 21 | जातो बुद्धेरहङ्कारस्त्रिविधस्त्रिगुणात्मकः । येन जन्तुरनात्मानमात्मानमिव मन्यते ॥ 21 ॥ | jāto buddherahaṅkārastrividhastriguṇātmakaḥ | yena janturanātmānamātmānamiva manyate || 21 || |
4 | 22 | वैकृतः सात्त्विको गर्वो राजसस्तैजसाह्वयः । भूतादिस्तामसो नाम्ना गर्वभेदा इमे स्मृताः ॥ 22 ॥ | vaikṛtaḥ sāttviko garvo rājasastaijasāhvayaḥ | bhūtādistāmaso nāmnā garvabhedā ime smṛtāḥ || 22 || |
4 | 23 | वैकारिकादहङ्कारात् पञ्च बुद्धीन्द्रियाणि च । समुत्पन्नानि यैर्ज्ञानं नरस्यार्थेषु जायते ॥ 23 ॥ | vaikārikādahaṅkārāt pañca buddhīndriyāṇi ca | samutpannāni yairjñānaṃ narasyārtheṣu jāyate || 23 || |
4 | 24 | कर्मेन्द्रियाणि पञ्चैव कर्मार्थानि च तैजसात् । मनो जातं द्विरूपं च ततः सङ्कल्पसाधनम् ॥ 24 ॥ | karmendriyāṇi pañcaiva karmārthāni ca taijasāt | mano jātaṃ dvirūpaṃ ca tataḥ saṅkalpasādhanam || 24 || |
4 | 25 | मनः श्रोत्रादिषु ज्ञेयं चित्तं वागादिषु स्मृतम् । भूतादेः पञ्च जातानि तन्मात्राणि यथाक्रमम् ॥ 25 ॥ | manaḥ śrotrādiṣu jñeyaṃ cittaṃ vāgādiṣu smṛtam | bhūtādeḥ pañca jātāni tanmātrāṇi yathākramam || 25 || |
4 | 26 | शब्दः स्पर्शश्च रूपं च रसो गन्धश्च पञ्चमः । परमेष्ठ्यादयो ज्ञेया विष्णोस्ताः पञ्च शक्तयः ॥ 26 ॥ | śabdaḥ sparśaśca rūpaṃ ca raso gandhaśca pañcamaḥ | parameṣṭhyādayo jñeyā viṣṇostāḥ pañca śaktayaḥ || 26 || |
4 | 27 | याभिरेष परो देवः परमे व्योम्नि तिष्ठति । चिच्छक्तिः सर्वकार्यादिकूटस्था परमेष्ठ्यसौ ॥ 27 ॥ | yābhireṣa paro devaḥ parame vyomni tiṣṭhati | cicchaktiḥ sarvakāryādikūṭasthā parameṣṭhyasau || 27 || |
4 | 28 | द्वितीया तस्य या शक्तिः पुरुषाक्यादिविक्रिया । विश्वाख्या विविधाभासा तृतीया करणात्मिका ॥ 28 ॥ | dvitīyā tasya yā śaktiḥ puruṣākyādivikriyā | viśvākhyā vividhābhāsā tṛtīyā karaṇātmikā || 28 || |
4 | 29 | चतुर्थी विषयं प्राप्य निवृत्त्याख्या स्थिता पुनः । पूर्णज्ञानक्रियाशक्तितः सर्वाख्या तस्य पञ्चमी ॥ 29 ॥ | caturthī viṣayaṃ prāpya nivṛttyākhyā sthitā punaḥ | pūrṇajñānakriyāśaktitaḥ sarvākhyā tasya pañcamī || 29 || |
4 | 30 | एताभिः शक्तिभिर्युक्तः परमात्मा निरञ्जनः । उत्पत्तिस्थितिसंहारहेतुः स्यादक्रियोऽपि सन् ॥ 30 ॥ | etābhiḥ śaktibhiryuktaḥ paramātmā nirañjanaḥ | utpattisthitisaṃhārahetuḥ syādakriyo'pi san || 30 || |
4 | 31 | निग्रहानुग्रहौ चापि करोति जगतः प्रभुः । एकैकोत्कर्षभेदेन पञ्चधा पञ्चशक्तिभिः ॥ 31 ॥ | nigrahānugrahau cāpi karoti jagataḥ prabhuḥ | ekaikotkarṣabhedena pañcadhā pañcaśaktibhiḥ || 31 || |
4 | 32 | पञ्चात्मानः स्मृता ह्येते सूक्ष्मरूपा व्यवस्थिताः । संसारविषयातीता योगगम्याः सनातनाः ॥ 32 ॥ | pañcātmānaḥ smṛtā hyete sūkṣmarūpā vyavasthitāḥ | saṃsāraviṣayātītā yogagamyāḥ sanātanāḥ || 32 || |
4 | 33 | एतत् सूक्ष्मशरीरं तु कथितं मूर्त्तिकारणम् । तन्मात्रेभ्यस्तु भूतानि क्रमाज्जातानि पञ्च वै ॥ 33 ॥ | etat sūkṣmaśarīraṃ tu kathitaṃ mūrttikāraṇam | tanmātrebhyastu bhūtāni kramājjātāni pañca vai || 33 || |
4 | 34 | व्योम वायुश्च तेजश्च जलं पृथ्वी च पञ्चमी । एतत् स्थूलशरीरं तु सर्वाधारं प्रजायते ॥ 34 ॥ | vyoma vāyuśca tejaśca jalaṃ pṛthvī ca pañcamī | etat sthūlaśarīraṃ tu sarvādhāraṃ prajāyate || 34 || |
4 | 35 | श्रोत्रं त्वक्चक्षुषी जिह्वा घ्राणं बुद्धीन्द्रियाणि तु । कर्मेन्द्रियाणि वाक्पाणिगुह्यपाय्वङ्घ्रयः स्मृताः ॥ 35 ॥ | śrotraṃ tvakcakṣuṣī jihvā ghrāṇaṃ buddhīndriyāṇi tu | karmendriyāṇi vākpāṇiguhyapāyvaṅghrayaḥ smṛtāḥ || 35 || |
4 | 36 | एवं सृष्टिः शरीरान्ता स्थूलसूक्ष्मविभागतः । कीर्तिता ते मया सर्गविपरीतो लयक्रमः ॥ 36 ॥ | evaṃ sṛṣṭiḥ śarīrāntā sthūlasūkṣmavibhāgataḥ | kīrtitā te mayā sargaviparīto layakramaḥ || 36 || |
4 | 37 | यथैकसूक्ष्मदेहोऽपि देही जन्मनि जन्मनि । देहैरनेकतामेति तता देवोऽपि मूर्तिभिः ॥ 37 ॥ | yathaikasūkṣmadeho'pi dehī janmani janmani | dehairanekatāmeti tatā devo'pi mūrtibhiḥ || 37 || |
4 | 38 | परस्य पुरुषस्यैव शक्तयः कोटिशोऽपराः । जातिनामस्वरूपाणां भेदाद् भिन्ना इव स्थिताः ॥ 38 ॥ | parasya puruṣasyaiva śaktayaḥ koṭiśo'parāḥ | jātināmasvarūpāṇāṃ bhedād bhinnā iva sthitāḥ || 38 || |
4 | 39 | शरीरं भौतिकं प्राप्य कर्मभिः स्वैरुपार्जितैः । दीर्घं भ्रमन्ति संसारे ते वै संसारिणो जनाः ॥ 39 ॥ | śarīraṃ bhautikaṃ prāpya karmabhiḥ svairupārjitaiḥ | dīrghaṃ bhramanti saṃsāre te vai saṃsāriṇo janāḥ || 39 || |
4 | 40 | शुभेन कर्मणा यान्ति गतिमूर्ध्वमुखीं शुभाम् । अशुभेनाशुभं चैव तथा गतिमधोमुखीम् ॥ 40 ॥ | śubhena karmaṇā yānti gatimūrdhvamukhīṃ śubhām | aśubhenāśubhaṃ caiva tathā gatimadhomukhīm || 40 || |
4 | 41 | पुमांसो व्याकृते मग्नाश्चिद्रूपा अपि ते स्वतः । अशक्ताः स्वं परं ज्ञातुमाश्रयध्वान्तमोहिताः ॥ 41 ॥ | pumāṃso vyākṛte magnāścidrūpā api te svataḥ | aśaktāḥ svaṃ paraṃ jñātumāśrayadhvāntamohitāḥ || 41 || |
4 | 42 | रागद्वेषादयस्तेषां दोषाः प्रकृतिसम्भवाः । संसारवासनामेव कुर्वन्त्यस्य पृथग्विधाम् ॥ 42 ॥ | rāgadveṣādayasteṣāṃ doṣāḥ prakṛtisambhavāḥ | saṃsāravāsanāmeva kurvantyasya pṛthagvidhām || 42 || |
4 | 43 | तेषां सत्त्वगुणोद्रेके गतिर्देवत्वमिष्यते । मानुष्यं रजसा प्रोक्तं तिर्यक्त्वं तमसा तथा ॥ 43 ॥ | teṣāṃ sattvaguṇodreke gatirdevatvamiṣyate | mānuṣyaṃ rajasā proktaṃ tiryaktvaṃ tamasā tathā || 43 || |
4 | 44 | एवं शरीरिणः सर्वे गच्छन्ति विविधां गतिम् । कालचक्रं समारुह्य भ्रमन्त्यज्ञानमायया ॥ 44 ॥ | evaṃ śarīriṇaḥ sarve gacchanti vividhāṃ gatim | kālacakraṃ samāruhya bhramantyajñānamāyayā || 44 || |
4 | 45 | यत्र व्यस्ताः समस्ता वा धर्माद्याः सात्त्विका गुणाः । स प्रियोऽस्याप्रियश्चान्यो यत्राधर्मादयः स्थिताः ॥ 45 ॥ | yatra vyastāḥ samastā vā dharmādyāḥ sāttvikā guṇāḥ | sa priyo'syāpriyaścānyo yatrādharmādayaḥ sthitāḥ || 45 || |
4 | 46 | प्रलयान्ते तु सम्प्राप्ते निर्व्यापारः परः पुमान् । विज्ञानघनरूपोऽसौ परमे व्योम्नि तिष्ठति ॥ 46 ॥ | pralayānte tu samprāpte nirvyāpāraḥ paraḥ pumān | vijñānaghanarūpo'sau parame vyomni tiṣṭhati || 46 || |
4 | 47 | यत एवमतो लब्ध्वा शरीरं सर्वसाधनम् । शुभं कर्मैव कर्तव्यं तत्प्रसादाय मानवैः ॥ 47 ॥ | yata evamato labdhvā śarīraṃ sarvasādhanam | śubhaṃ karmaiva kartavyaṃ tatprasādāya mānavaiḥ || 47 || |
4 | 48 | प्रसादितेऽस्मिन् सर्वेषां स्ववर्णाश्रमकर्मभिः । सर्वे हस्तगताः कामा मुक्तिश्चान्ते न दुर्लभा ॥ 48 ॥ | prasādite'smin sarveṣāṃ svavarṇāśramakarmabhiḥ | sarve hastagatāḥ kāmā muktiścānte na durlabhā || 48 || |
4 | 49 | कार्यार्था मूर्तयस्तस्य लोकानुग्रहहेतवः । अतः साकारमिष्ट्वेमं भक्त्याप्याः सर्वसिद्धयः ॥ 49 ॥ | kāryārthā mūrtayastasya lokānugrahahetavaḥ | ataḥ sākāramiṣṭvemaṃ bhaktyāpyāḥ sarvasiddhayaḥ || 49 || |
4 | 50 | भक्त्यैव परया तुष्टो देवदेवः स योगिनाम् । पूजाद्यनुग्रहायादौ रूपं भेजे चतुर्भुजम् ॥ 50 ॥ | bhaktyaiva parayā tuṣṭo devadevaḥ sa yoginām | pūjādyanugrahāyādau rūpaṃ bheje caturbhujam || 50 || |
4 | 51 | तस्मात् तेनैव रूपेण ध्येयोऽर्च्यश्च सदा बुधैः । आकारेऽस्मिन् कृता पूजा स्तुतिर्वा ध्यानमेव वा ॥ 51 ॥ | tasmāt tenaiva rūpeṇa dhyeyo'rcyaśca sadā budhaiḥ | ākāre'smin kṛtā pūjā stutirvā dhyānameva vā || 51 || |
4 | 52 | विधिना शास्त्रदृष्टेन देव एव कृता भवेत् । उदयायापरः पूज्यो निर्वाणाय परः पुमान् ॥ 52 ॥ | vidhinā śāstradṛṣṭena deva eva kṛtā bhavet | udayāyāparaḥ pūjyo nirvāṇāya paraḥ pumān || 52 || |
4 | 53 | पूर्वाह्णे चापराह्णे च पूजनं शस्यते तयोः । श्याममष्टभुजं देवं कल्पयित्वा सवाहनम् ॥ 53 ॥ | pūrvāhṇe cāparāhṇe ca pūjanaṃ śasyate tayoḥ | śyāmamaṣṭabhujaṃ devaṃ kalpayitvā savāhanam || 53 || |
4 | 54 | सायुधं सपरीवारमुदयार्थी प्रपूजयेत् । शुद्धस्फटिकसङ्काशं शङ्खचक्रगदाधरम् ॥ 54 ॥ | sāyudhaṃ saparīvāramudayārthī prapūjayet | śuddhasphaṭikasaṅkāśaṃ śaṅkhacakragadādharam || 54 || |
4 | 55 | चतुर्भुजमनन्तस्थं यजेन्मोक्षाय भक्तितः । सृष्टिबीजं विदुः पद्मं चक्रं स्थितिनिबन्धनम् ॥ 55 ॥ | caturbhujamanantasthaṃ yajenmokṣāya bhaktitaḥ | sṛṣṭibījaṃ viduḥ padmaṃ cakraṃ sthitinibandhanam || 55 || |
4 | 56 | गदशङ्खौ च संहारमुक्त्यर्थौ सर्वदा स्मृतौ । सर्वतत्त्वयुतस्यैव पूजा संहारमार्गतः ॥ 56 ॥ | gadaśaṅkhau ca saṃhāramuktyarthau sarvadā smṛtau | sarvatattvayutasyaiva pūjā saṃhāramārgataḥ || 56 || |
4 | 57 | ध्यानं फलानपेक्षित्वमिति मोक्षार्थिनां क्रमः । उत्तरोत्तरभूयिष्ठं कर्मवाग्बुद्ध्युपासनम् ॥ 57 ॥ | dhyānaṃ phalānapekṣitvamiti mokṣārthināṃ kramaḥ | uttarottarabhūyiṣṭhaṃ karmavāgbuddhyupāsanam || 57 || |
4 | 58 | तामसं राजसं चैव सात्त्विकं च तथा भवेत् । समयोऽग्रे समाचारः स्वाध्यायो द्रव्यसङ्ग्रहः ॥ 58 ॥ | tāmasaṃ rājasaṃ caiva sāttvikaṃ ca tathā bhavet | samayo'gre samācāraḥ svādhyāyo dravyasaṅgrahaḥ || 58 || |
4 | 59 | बुद्धिर्यागः स्तितिर्ध्यानमित्येवं विधिरष्टधा । द्विविधः पुरुषो भक्तो दीक्षितोऽदीक्षितस्तथा ॥ 59 ॥ | buddhiryāgaḥ stitirdhyānamityevaṃ vidhiraṣṭadhā | dvividhaḥ puruṣo bhakto dīkṣito'dīkṣitastathā || 59 || |
4 | 60 | दीक्षितः सर्वकर्ताऽन्यः समयार्चनमात्रभाक् । क्रियार्चा समयो भक्तविश्वासः पूजनादरः ॥ 60 ॥ | dīkṣitaḥ sarvakartā'nyaḥ samayārcanamātrabhāk | kriyārcā samayo bhaktaviśvāsaḥ pūjanādaraḥ || 60 || |
4 | 61 | नः कथाश्रुतिः शान्तिरनाजीवो व्रताष्टकम् । स्वारामोत्पादितैः पुष्पैर्वन्यैः क्रीतैस्तु वाऽर्चयेत् ॥ 61 ॥ | naḥ kathāśrutiḥ śāntiranājīvo vratāṣṭakam | svārāmotpāditaiḥ puṣpairvanyaiḥ krītaistu vā'rcayet || 61 || |
4 | 62 | प्रतिग्राह्यं न पूजार्थं दातुरेव फलं यतः । अलाभे गन्धपुष्पाभ्याम् पुष्पैरपि समर्चयेत् ॥ 62 ॥ | pratigrāhyaṃ na pūjārthaṃ dātureva phalaṃ yataḥ | alābhe gandhapuṣpābhyām puṣpairapi samarcayet || 62 || |
4 | 63 | पुष्पालाभे तु तोयेन तोयालाभे तु चेतसा ॥ 63 ॥ | puṣpālābhe tu toyena toyālābhe tu cetasā || 63 || |
5 | 1 | अथ पञ्चमः पटलः ॥
अथ वक्ष्यामि संक्षोपान्मन्त्रोद्धारविधिं परम् । यस्मिन् सम्यक्कृते मन्त्रा वीर्यवन्तः स्युरिष्टदाः ॥ 1 ॥ | atha pañcamaḥ paṭalaḥ || atha vakṣyāmi saṃkṣopānmantroddhāravidhiṃ param | yasmin samyakkṛte mantrā vīryavantaḥ syuriṣṭadāḥ || 1 || |
5 | 2 | विविक्ते सुसमे देशे शुचौ स्निग्धे मनोरमे । पुष्पप्रकरसंकीर्णे मन्त्रोद्धारं समाचरेत् ॥ 2 ॥ | vivikte susame deśe śucau snigdhe manorame | puṣpaprakarasaṃkīrṇe mantroddhāraṃ samācaret || 2 || |
5 | 3 | स्रात्वाऽचान्तः कृतन्यासो गन्धपुष्पाद्यलङ्कृतः । सानुगः प्रयतो मन्त्री सूत्रपातं प्रकल्पयेत् ॥ 3 ॥ | srātvā'cāntaḥ kṛtanyāso gandhapuṣpādyalaṅkṛtaḥ | sānugaḥ prayato mantrī sūtrapātaṃ prakalpayet || 3 || |
5 | 4 | चतुष्षष्टिपदं कृत्वा चन्दनेन सुगन्धिना । आदिहान्तां समालिख्य मातृकामष्टविर्गिणीम् ॥ 4 ॥ | catuṣṣaṣṭipadaṃ kṛtvā candanena sugandhinā | ādihāntāṃ samālikhya mātṛkāmaṣṭavirgiṇīm || 4 || |
5 | 5 | आदिपङ्कौ द्विशो वर्गं वर्गशोऽन्यत्र चान्ततः । नादात् सर्वगतादष्टवर्गोत्पत्तिमनुस्मरेत् ॥ 5 ॥ | ādipaṅkau dviśo vargaṃ vargaśo'nyatra cāntataḥ | nādāt sarvagatādaṣṭavargotpattimanusmaret || 5 || |
5 | 6 | नादोऽकारः स्वयं जातो वासुदेवात्मकस्ततः । संकर्षणाख्ययाऽकार इकारश्च शिवाख्यया ॥ 6 ॥ | nādo'kāraḥ svayaṃ jāto vāsudevātmakastataḥ | saṃkarṣaṇākhyayā'kāra ikāraśca śivākhyayā || 6 || |
5 | 7 | ईकारश्च ततो जातस्तौ च संकर्षणात्मको । ब्रह्मोकारोऽत ऊकारः प्रद्युमनाख्यौ च तौ स्मृतौ ॥ 7 ॥ | īkāraśca tato jātastau ca saṃkarṣaṇātmako | brahmokāro'ta ūkāraḥ pradyumanākhyau ca tau smṛtau || 7 || |
5 | 8 | हंसाख्योऽस्मादृकारोऽत ऋकारश्चानिरुद्धकः । लृकारो महदाख्योऽज लॄकारश्च ततोऽजनि ॥ 8 ॥ | haṃsākhyo'smādṛkāro'ta ṛkāraścāniruddhakaḥ | lṛkāro mahadākhyo'ja lṝkāraśca tato'jani || 8 || |
5 | 9 | ततो रुद्राख्य एकार ऐकारश्चाप्यनन्तरः । प्रजापत्याख्य ओकार औकारश्च तदात्मकः ॥ 9 ॥ | tato rudrākhya ekāra aikāraścāpyanantaraḥ | prajāpatyākhya okāra aukāraśca tadātmakaḥ || 9 || |
5 | 10 | बिन्दुस्तस्माद्धरीशात्मा विसर्गोऽस्माच्च ते स्वराः । तस्माद्धरीशाद् ब्राह्म्यादिमातृभेदेन सप्तधा ॥ 10 ॥ | bindustasmāddharīśātmā visargo'smācca te svarāḥ | tasmāddharīśād brāhmyādimātṛbhedena saptadhā || 10 || |
5 | 11 | कादिवर्गा यशादी च न्यस्तव्यास्तेऽन्यपङ्क्तिषु । एवं सरस्वतीं देवीमष्टवर्गात्मिकां सुभाम् ॥ 11 ॥ | kādivargā yaśādī ca nyastavyāste'nyapaṅktiṣu | evaṃ sarasvatīṃ devīmaṣṭavargātmikāṃ subhām || 11 || |
5 | 12 | गन्धपूष्पैर्यजेद् वर्णदेवतानामभिः क्रमात् । ततो गारुडमश्विभ्यामुद्धृतं वर्णहारकम् ॥ 12 ॥ | gandhapūṣpairyajed varṇadevatānāmabhiḥ kramāt | tato gāruḍamaśvibhyāmuddhṛtaṃ varṇahārakam || 12 || |
5 | 13 | यमाख्यमोद्वयं चेष्ट्वा तेन मन्त्रान् समुद्धरेत् । प्रणवाष्टाक्षरोद्धारे वासुदेवः स्वयं भवेत् ॥ 13 ॥ | yamākhyamodvayaṃ ceṣṭvā tena mantrān samuddharet | praṇavāṣṭākṣaroddhāre vāsudevaḥ svayaṃ bhavet || 13 || |
5 | 14 | षट्के संकर्षणो ब्रह्मा गायत्र्यां चाक्रिके हरः । प्रद्युम्नस्त्वजितोद्धारे नारसिंहेऽनिरुद्धकः ॥ 14 ॥ | ṣaṭke saṃkarṣaṇo brahmā gāyatryāṃ cākrike haraḥ | pradyumnastvajitoddhāre nārasiṃhe'niruddhakaḥ || 14 || |
5 | 15 | वासुदेवादिभिः स्वे स्वे बीजमन्त्राश्च हेतयः । आदित्येनैव तूद्धार्याः पञ्चोपनिषदादयः ॥ 15 ॥ | vāsudevādibhiḥ sve sve bījamantrāśca hetayaḥ | ādityenaiva tūddhāryāḥ pañcopaniṣadādayaḥ || 15 || |
5 | 16 | आद्यादिमुद्धरेत् पूर्वं पुनस्तत्रैव पञ्चमम् । षष्ठान्तं चादिवर्गोनं त्रयमेकत्र योजयेत् ॥ 16 ॥ | ādyādimuddharet pūrvaṃ punastatraiva pañcamam | ṣaṣṭhāntaṃ cādivargonaṃ trayamekatra yojayet || 16 || |
5 | 17 | एतत् तत् परमं तत्त्वमक्षरं परमं पदम् । अनेनैवार्चनं विष्णोर्जपो होमश्च मोक्षदः ॥ 17 ॥ | etat tat paramaṃ tattvamakṣaraṃ paramaṃ padam | anenaivārcanaṃ viṣṇorjapo homaśca mokṣadaḥ || 17 || |
5 | 18 | त्रिदेवगुणवेदाग्निसन्ध्यालोकदशास्वयम् । वेदादिरक्षरव्याप्त्या सर्वमन्त्रादितां गतः ॥ 18 ॥ | tridevaguṇavedāgnisandhyālokadaśāsvayam | vedādirakṣaravyāptyā sarvamantrāditāṃ gataḥ || 18 || |
5 | 19 | पञ्चमान्तं परं तारात् षष्ठान्तं सत्रयोदशम् । देवनाम चतुर्थ्यन्तमित्येतन्मन्त्रलक्षणम् ॥ 19 ॥ | pañcamāntaṃ paraṃ tārāt ṣaṣṭhāntaṃ satrayodaśam | devanāma caturthyantamityetanmantralakṣaṇam || 19 || |
5 | 20 | एवं षडक्षरो मन्त्रो निर्बीजोऽष्टाक्षरस्तथा । द्विषट्के भगवच्छब्दो नमस्कारात् परो भवेत् ॥ 20 ॥ | evaṃ ṣaḍakṣaro mantro nirbījo'ṣṭākṣarastathā | dviṣaṭke bhagavacchabdo namaskārāt paro bhavet || 20 || |
5 | 21 | बीजं तारादिनत्यन्तं सर्वत्राख्या न चेत् परा । यत्राऽख्या तु चतुर्थ्यन्ता नमस्कारस्तदाऽन्ततः ॥ 21 ॥ | bījaṃ tārādinatyantaṃ sarvatrākhyā na cet parā | yatrā'khyā tu caturthyantā namaskārastadā'ntataḥ || 21 || |
5 | 22 | चतुर्थमष्टमे बीजमादिषष्ठान्तबिन्दुकम् । हृदयं तदबीजस्य विष्णुबीजं च यद् विदुः ॥ 22 ॥ | caturthamaṣṭame bījamādiṣaṣṭhāntabindukam | hṛdayaṃ tadabījasya viṣṇubījaṃ ca yad viduḥ || 22 || |
5 | 23 | द्वितीयाद्यं शिरश्चास्य बिन्द्वन्तमुपकल्पयेत् । अष्टमाद्यं शिखाबीजं तृतीयस्वरभेदितम् ॥ 23 ॥ | dvitīyādyaṃ śiraścāsya bindvantamupakalpayet | aṣṭamādyaṃ śikhābījaṃ tṛtīyasvarabheditam || 23 || |
5 | 24 | चतुर्थं कवचं चान्त्ये पञ्चमस्वरबिन्दुमत् । तदेवास्त्रं भवेत् तस्य षोडशस्वरसंयुतम् ॥ 24 ॥ | caturthaṃ kavacaṃ cāntye pañcamasvarabindumat | tadevāstraṃ bhavet tasya ṣoḍaśasvarasaṃyutam || 24 || |
5 | 25 | एतत् पञ्चाङ्गमुद्दिष्टं निर्बीजस्य षडात्मनः । यदाख्याजातिभिर्युक्तं सर्वकामप्रदं विदुः ॥ 25 ॥ | etat pañcāṅgamuddiṣṭaṃ nirbījasya ṣaḍātmanaḥ | yadākhyājātibhiryuktaṃ sarvakāmapradaṃ viduḥ || 25 || |
5 | 26 | हृद्बीजं मूलमङ्गानि द्विचतुष्षष्ठयोगतः । नेत्रान्तानि षडप्याहुर्द्वादशान्त्यचतुर्दशैः ॥ 26 ॥ | hṛdbījaṃ mūlamaṅgāni dvicatuṣṣaṣṭhayogataḥ | netrāntāni ṣaḍapyāhurdvādaśāntyacaturdaśaiḥ || 26 || |
5 | 27 | नमोन्तानि निराख्यानि साख्यानि तु सबीजके । प्रणवानन्तरं बीजमनन्ते चेन्नमोन्वितम् ॥ 27 ॥ | namontāni nirākhyāni sākhyāni tu sabījake | praṇavānantaraṃ bījamanante cennamonvitam || 27 || |
5 | 28 | सबीजस्येदमुद्दिष्टं मूलमन्त्रस्य लक्षणम् । तारात् सबिन्दुकैर्वर्णैः स्वरभेदितबीजकैः ॥ 28 ॥ | sabījasyedamuddiṣṭaṃ mūlamantrasya lakṣaṇam | tārāt sabindukairvarṇaiḥ svarabheditabījakaiḥ || 28 || |
5 | 29 | नमोन्ताख्यैः षडङ्गानि नेत्रान्तं तत् प्रकल्पयेत् । हृदयं कुन्दसङ्काशं शिरो भिन्नाञ्जनप्रभम् ॥ 29 ॥ | namontākhyaiḥ ṣaḍaṅgāni netrāntaṃ tat prakalpayet | hṛdayaṃ kundasaṅkāśaṃ śiro bhinnāñjanaprabham || 29 || |
5 | 30 | शिखा तु पिङ्गला ज्ञेया कवचं हेमसन्निभम् । विद्युदाकारमस्त्रं स्यान्नेत्रं ज्वलनसन्निभम् ॥ 30 ॥ | śikhā tu piṅgalā jñeyā kavacaṃ hemasannibham | vidyudākāramastraṃ syānnetraṃ jvalanasannibham || 30 || |
5 | 31 | ज्ञानसन्तोषनित्यत्वस्वातन्त्र्याविघ्नवैभवैः । हृदयादिगुणैर्युक्तः सकलोऽनुग्रहादिकृत् ॥ 31 ॥ | jñānasantoṣanityatvasvātantryāvighnavaibhavaiḥ | hṛdayādiguṇairyuktaḥ sakalo'nugrahādikṛt || 31 || |
5 | 32 | स्वाहाकारवषट्कारौ होमे शान्तिकपौष्टिके । नमस्कारो जपार्चादावैश्वर्ये प्रणवोऽन्ततः ॥ 32 ॥ | svāhākāravaṣaṭkārau home śāntikapauṣṭike | namaskāro japārcādāvaiśvarye praṇavo'ntataḥ || 32 || |
5 | 33 | आदौ तारनमोमध्ये बिन्द्वन्ताः षोयरावलाः । पराय भगवत्स्थाने पञ्चोपनिषदादिषु ॥ 33 ॥ | ādau tāranamomadhye bindvantāḥ ṣoyarāvalāḥ | parāya bhagavatsthāne pañcopaniṣadādiṣu || 33 || |
5 | 34 | प्रथमः परमेष्ठ्यात्मा पुरुषात्मा तथापरः । विश्वात्माऽथ निवृत्त्यात्मा सर्वात्मा पञ्च ते स्मृताः ॥ 34 ॥ | prathamaḥ parameṣṭhyātmā puruṣātmā tathāparaḥ | viśvātmā'tha nivṛttyātmā sarvātmā pañca te smṛtāḥ || 34 || |
5 | 35 | आवाहने विसर्गे च योज्याः पञ्च क्रमोत्क्रमात् । प्रोक्षणे शान्तिहोमे च द्रव्यशुद्धौ च कीर्तिताः ॥ 35 ॥ | āvāhane visarge ca yojyāḥ pañca kramotkramāt | prokṣaṇe śāntihome ca dravyaśuddhau ca kīrtitāḥ || 35 || |
5 | 36 | पुरुषः प्रकृतिश्चोभौ जीवप्राणसमाह्वयौ । बुद्ध्यहंकारसङ्कल्पास्तन्मात्राणीन्द्रियाणि च ॥ 36 ॥ | puruṣaḥ prakṛtiścobhau jīvaprāṇasamāhvayau | buddhyahaṃkārasaṅkalpāstanmātrāṇīndriyāṇi ca || 36 || |
5 | 37 | भूतानि चेति बिन्द्वन्तैर्मादिकान्तैरनुक्रमात् । पञ्चविंशतितत्त्वानि विज्ञातव्यानि देशिकैः ॥ 37 ॥ | bhūtāni ceti bindvantairmādikāntairanukramāt | pañcaviṃśatitattvāni vijñātavyāni deśikaiḥ || 37 || |
5 | 38 | अष्टमान्त्यं स्वरान्त्याभ्यां कालदिङ्मन्त्रयोः क्रमात् । खकारो वैनतेयस्य विघ्नेशस्य ततः परम् ॥ 38 ॥ | aṣṭamāntyaṃ svarāntyābhyāṃ kāladiṅmantrayoḥ kramāt | khakāro vainateyasya vighneśasya tataḥ param || 38 || |
5 | 39 | कालबीजमनन्तस्य दीर्घैरङ्गानि तस्य षट् । अक्षबीजं तु वर्णान्त्यं चक्रमण्डलकल्पने ॥ 39 ॥ | kālabījamanantasya dīrghairaṅgāni tasya ṣaṭ | akṣabījaṃ tu varṇāntyaṃ cakramaṇḍalakalpane || 39 || |
5 | 40 | पद्मस्य प्रणवोऽस्यांशाः पत्रकेसरकर्णिकाः । ह्रस्वाक्षराणि बीजानि नाभिस्थे सवनत्रये ॥ 40 ॥ | padmasya praṇavo'syāṃśāḥ patrakesarakarṇikāḥ | hrasvākṣarāṇi bījāni nābhisthe savanatraye || 40 || |
5 | 41 | असंवृतस्वरैः कालमरमासेषु योजयेत् । अविसर्गैः स्वरैराद्यैर्वामदक्षिणपार्श्वयोः ॥ 41 ॥ | asaṃvṛtasvaraiḥ kālamaramāseṣu yojayet | avisargaiḥ svarairādyairvāmadakṣiṇapārśvayoḥ || 41 || |
5 | 42 | राशीनां तैर्विसर्गाद्यैरप्यूह्यास्तिथयो द्विधा । अश्वयुक्प्रभृतीन्येषु नक्षत्राणि यथाक्रमम् ॥ 42 ॥ | rāśīnāṃ tairvisargādyairapyūhyāstithayo dvidhā | aśvayukprabhṛtīnyeṣu nakṣatrāṇi yathākramam || 42 || |
5 | 43 | बिन्द्वन्तैरादिकान्तैस्तु हादिमान्तैर्नव ग्रहाः । अर्कादयः स्वराशिस्था राहुकेतू च यद्गतौ ॥ 43 ॥ | bindvantairādikāntaistu hādimāntairnava grahāḥ | arkādayaḥ svarāśisthā rāhuketū ca yadgatau || 43 || |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.