Chapter int64 1 30 | Verse int64 1 134 | Sanskrit stringlengths 43 336 | Transliteration stringlengths 49 377 ⌀ |
|---|---|---|---|
2 | 49 | सेव्यास्तत् प्रेप्सुभिर्नित्यं विष्णोर्यत् परमं पदम् । रात्रयो गोचराः पञ्च शब्दादिविषयात्मिकाः ॥ 49 ॥ | sevyāstat prepsubhirnityaṃ viṣṇoryat paramaṃ padam | rātrayo gocarāḥ pañca śabdādiviṣayātmikāḥ || 49 || |
2 | 50 | महाभूतात्मका वाऽत्र पञ्चरात्रमिदं ततः । अवाप्य तु परं तेजो यत्रैताः पञ्च रात्रयः ॥ 50 ॥ | mahābhūtātmakā vā'tra pañcarātramidaṃ tataḥ | avāpya tu paraṃ tejo yatraitāḥ pañca rātrayaḥ || 50 || |
2 | 51 | नश्यन्ति पञ्चरात्रं तत् सर्वाज्ञानविनाशनम् । अध्येतव्यमतः श्रव्यमनुष्ठेयार्थमादरात् ॥ 51 ॥ | naśyanti pañcarātraṃ tat sarvājñānavināśanam | adhyetavyamataḥ śravyamanuṣṭheyārthamādarāt || 51 || |
2 | 52 | प्रमाणप्रवरं तन्त्रं पञ्चरात्राख्यमीदृशम् । एताभ्यः पञ्चरात्रिभ्यो व्यतिरिक्तं निरञ्जनम् ॥ 52 ॥ | pramāṇapravaraṃ tantraṃ pañcarātrākhyamīdṛśam | etābhyaḥ pañcarātribhyo vyatiriktaṃ nirañjanam || 52 || |
2 | 53 | यदा पश्येत् परं तत्वं तदा मुक्तः स नान्यथा । स एव देशिको ज्ञेयः संसारर्णवतारकः ॥ 53 ॥ | yadā paśyet paraṃ tatvaṃ tadā muktaḥ sa nānyathā | sa eva deśiko jñeyaḥ saṃsārarṇavatārakaḥ || 53 || |
3 | 1 | अथ तृतीयः पटलः ॥
अथ वक्ष्यामि संक्षेपाद् विष्णोर्वैभवमुत्तमम् । येन ज्ञातेन शुद्धात्मा वैष्णवं पदमाप्नुयात् ॥ 1 ॥ | atha tṛtīyaḥ paṭalaḥ || atha vakṣyāmi saṃkṣepād viṣṇorvaibhavamuttamam | yena jñātena śuddhātmā vaiṣṇavaṃ padamāpnuyāt || 1 || |
3 | 2 | देवतेह परं ज्योतिरेक एव परः पुमान् । स एव बहुधा लोके मायया भिद्यते स्वया ॥ 2 ॥ | devateha paraṃ jyotireka eva paraḥ pumān | sa eva bahudhā loke māyayā bhidyate svayā || 2 || |
3 | 3 | पुरुषाख्यः स्वयं मायां प्रकृतिं व्यज्य स द्विधा । स्थितस्त्रिधा च सत्त्वादिगुणभेदात् प्रतीयते ॥ 3 ॥ | puruṣākhyaḥ svayaṃ māyāṃ prakṛtiṃ vyajya sa dvidhā | sthitastridhā ca sattvādiguṇabhedāt pratīyate || 3 || |
3 | 4 | विष्णुब्रह्मशिवाख्योऽसौ स्थित्युत्पत्त्यन्तकृन्मतः । मूर्तयो वासुदेवाद्या धर्मज्ञानादिभेदतः ॥ 4 ॥ | viṣṇubrahmaśivākhyo'sau sthityutpattyantakṛnmataḥ | mūrtayo vāsudevādyā dharmajñānādibhedataḥ || 4 || |
3 | 5 | चतस्रस्तस्य विज्ञेया वेदवर्णयुगाश्रयाः । परमेष्ठी पुमान् विश्वो निवृत्तिः सर्व इत्यसौ ॥ 5 ॥ | catasrastasya vijñeyā vedavarṇayugāśrayāḥ | parameṣṭhī pumān viśvo nivṛttiḥ sarva ityasau || 5 || |
3 | 6 | पञ्चधोपनिषद्भेदान्महाभूतत्वमागतः । मनः श्रोत्रादिभिः षङ्भिरङ्गैश्च हृदयादिभिः ॥ 6 ॥ | pañcadhopaniṣadbhedānmahābhūtatvamāgataḥ | manaḥ śrotrādibhiḥ ṣaṅbhiraṅgaiśca hṛdayādibhiḥ || 6 || |
3 | 7 | षडक्षरात्मको नित्यमृतुभिश्चैष भिद्यते । सप्तव्याहृतिभिर्लोकैश्छन्दोभिः क्रतुभिस्तथा ॥ 7 ॥ | ṣaḍakṣarātmako nityamṛtubhiścaiṣa bhidyate | saptavyāhṛtibhirlokaiśchandobhiḥ kratubhistathā || 7 || |
3 | 8 | सप्तधा भिद्यमानोऽसौ विज्ञातव्यो विचक्षणैः । अष्टप्रकृतिभिश्चासावष्टमूर्तिभिरेव च ॥ 8 ॥ | saptadhā bhidyamāno'sau vijñātavyo vicakṣaṇaiḥ | aṣṭaprakṛtibhiścāsāvaṣṭamūrtibhireva ca || 8 || |
3 | 9 | अष्टाक्षरमयो नित्यमष्टधा चैष भिद्यते । नारायणो नृसिंहश्च वराहो वामनस्तथा ॥ 9 ॥ | aṣṭākṣaramayo nityamaṣṭadhā caiṣa bhidyate | nārāyaṇo nṛsiṃhaśca varāho vāmanastathā || 9 || |
3 | 10 | रामब्रह्मेन्द्रसूर्याश्च चन्द्रस्तैर्नवधा स्थितः । इन्द्रोऽग्निश्च यमश्चैव निर्ऋतिर्वरुणस्तथा ॥ 10 ॥ | rāmabrahmendrasūryāśca candrastairnavadhā sthitaḥ | indro'gniśca yamaścaiva nirṛtirvaruṇastathā || 10 || |
3 | 11 | वायुश्च सोम ईशानो ब्रह्माऽनन्तश्च ते दश । एकादशेन्द्रियैर्भिन्नस्तथा द्वादशमासपैः ॥ 11 ॥ | vāyuśca soma īśāno brahmā'nantaśca te daśa | ekādaśendriyairbhinnastathā dvādaśamāsapaiḥ || 11 || |
3 | 12 | स त्रयोदशधा चैव विश्वेदेवादिभिः स्मृतः । स चतुर्दशधा भिन्नो मनुभिश्चाक्षुषादिभिः ॥ 12 ॥ | sa trayodaśadhā caiva viśvedevādibhiḥ smṛtaḥ | sa caturdaśadhā bhinno manubhiścākṣuṣādibhiḥ || 12 || |
3 | 13 | तिथिभिश्चैव विज्ञेयः स पञ्चदशधा स्थितः । स्वरैः षोडशधा भिन्नो दिक्कोणावान्तरैस्तथा ॥ 13 ॥ | tithibhiścaiva vijñeyaḥ sa pañcadaśadhā sthitaḥ | svaraiḥ ṣoḍaśadhā bhinno dikkoṇāvāntaraistathā || 13 || |
3 | 14 | मूर्त्यन्तरैश्च विज्ञेयो बहुधा तस्य विस्तरः । एकद्वित्रिचतुष्पञ्चषडाद्या विश्वतोमुखाः ॥ 14 ॥ | mūrtyantaraiśca vijñeyo bahudhā tasya vistaraḥ | ekadvitricatuṣpañcaṣaḍādyā viśvatomukhāḥ || 14 || |
3 | 15 | मुखभेदाः समाख्यातास्तस्य विश्वात्मनो हरेः । द्व्यादयो विश्वतः पाणेर्भुजभेदास्तथा स्मृताः ॥ 15 ॥ | mukhabhedāḥ samākhyātāstasya viśvātmano hareḥ | dvyādayo viśvataḥ pāṇerbhujabhedāstathā smṛtāḥ || 15 || |
3 | 16 | विविधाभरणा दीर्घा विविधायुधधारिणः । मूर्धानश्चैव तस्योक्ता लसन्मकुटकुण्डलाः ॥ 16 ॥ | vividhābharaṇā dīrghā vividhāyudhadhāriṇaḥ | mūrdhānaścaiva tasyoktā lasanmakuṭakuṇḍalāḥ || 16 || |
3 | 17 | सहस्रं पौरुषे सूक्ते पादाश्चाक्षीण्यनेकशः । हिरण्यगर्भोऽनेकात्मा विमलः श्याम एव च ॥ 17 ॥ | sahasraṃ pauruṣe sūkte pādāścākṣīṇyanekaśaḥ | hiraṇyagarbho'nekātmā vimalaḥ śyāma eva ca || 17 || |
3 | 18 | नीलः पीतश्च रक्तश्च नानावर्णश्च कीर्तितः । चन्द्रादित्यौ स्मृतौ तस्य वामदक्षिणलोचने ॥ 18 ॥ | nīlaḥ pītaśca raktaśca nānāvarṇaśca kīrtitaḥ | candrādityau smṛtau tasya vāmadakṣiṇalocane || 18 || |
3 | 19 | ब्रह्माणमाहुर्मुर्धानं केशांश्चास्य वनस्पतीन् । भ्रुवेर्मध्यं तथा रुद्रं सोमं च मनसि स्थितम् ॥ 19 ॥ | brahmāṇamāhurmurdhānaṃ keśāṃścāsya vanaspatīn | bhruvermadhyaṃ tathā rudraṃ somaṃ ca manasi sthitam || 19 || |
3 | 20 | एकादशास्य विज्ञेया रुद्राः कण्ठं समाश्रिताः । नक्षत्रग्रहताराश्च दर्शनास्तस्य कीर्तिताः ॥ 20 ॥ | ekādaśāsya vijñeyā rudrāḥ kaṇṭhaṃ samāśritāḥ | nakṣatragrahatārāśca darśanāstasya kīrtitāḥ || 20 || |
3 | 21 | धर्माधर्मौ तथोर्ध्वाधरोष्ठसम्पुटमाश्रितौ । इद्राग्नी तालुके तस्य जिह्वा चैव सरस्वती ॥ 21 ॥ | dharmādharmau tathordhvādharoṣṭhasampuṭamāśritau | idrāgnī tāluke tasya jihvā caiva sarasvatī || 21 || |
3 | 22 | दिशश्च विदिशश्चैव श्रोत्रयोः संव्यवस्थिताः । वायुः प्राणेषु विज्ञेयो मरुतोऽङ्गुलयः स्मृताः ॥ 22 ॥ | diśaśca vidiśaścaiva śrotrayoḥ saṃvyavasthitāḥ | vāyuḥ prāṇeṣu vijñeyo maruto'ṅgulayaḥ smṛtāḥ || 22 || |
3 | 23 | ऋषयो रोमकूपस्थाः समुद्रा बस्तिगोचराः । नद्यश्च वसुधा चास्य नागाश्च नलके स्थिताः ॥ 23 ॥ | ṛṣayo romakūpasthāḥ samudrā bastigocarāḥ | nadyaśca vasudhā cāsya nāgāśca nalake sthitāḥ || 23 || |
3 | 24 | जातुस्थावश्विनौ देवौ पर्वताश्चोरुसंस्थिताः । गुह्येऽस्य गुह्यका ज्ञेया वसवश्चोरसि स्थिताः ॥ 24 ॥ | jātusthāvaśvinau devau parvatāścorusaṃsthitāḥ | guhye'sya guhyakā jñeyā vasavaścorasi sthitāḥ || 24 || |
3 | 25 | नखाग्रेषु च विज्ञेया दिव्या ओषधयः स्थिताः । नासिकायाः पुटौ ज्ञेयावयने दक्षिणोत्तरे ॥ 25 ॥ | nakhāgreṣu ca vijñeyā divyā oṣadhayaḥ sthitāḥ | nāsikāyāḥ puṭau jñeyāvayane dakṣiṇottare || 25 || |
3 | 26 | ऋतवो बाहुमूलस्था मासास्तस्य करेषु च । ललाटाग्रे स्थिताः सिद्धा भ्रुवोर्मेघाः सविद्युतः ॥ 26 ॥ | ṛtavo bāhumūlasthā māsāstasya kareṣu ca | lalāṭāgre sthitāḥ siddhā bhruvormeghāḥ savidyutaḥ || 26 || |
3 | 27 | यक्षकिन्नरगन्धर्वा दैतेया दानवास्तथा । राक्षसाश्चारणाश्चस्य जठरं तु समाश्रिताः ॥ 27 ॥ | yakṣakinnaragandharvā daiteyā dānavāstathā | rākṣasāścāraṇāścasya jaṭharaṃ tu samāśritāḥ || 27 || |
3 | 28 | पितरः प्रेतकूश्माण्डवेतालप्रमथास्तथा । पातालगोचराश्चास्य पादयुग्मे व्यवस्थिताः ॥ 28 ॥ | pitaraḥ pretakūśmāṇḍavetālapramathāstathā | pātālagocarāścāsya pādayugme vyavasthitāḥ || 28 || |
3 | 29 | पार्श्वयोस्तस्य विज्ञेया यज्ञा वेदिकतान्त्रिकाः । अग्निहोत्रादिकर्माणि वर्णाश्रमगतानि च ॥ 29 ॥ | pārśvayostasya vijñeyā yajñā vedikatāntrikāḥ | agnihotrādikarmāṇi varṇāśramagatāni ca || 29 || |
3 | 30 | स्वाहास्वधावषट्काराः सर्वेऽस्य हृदये स्थिताः । ये वै सहस्रनामानो विष्णवः परिकीर्तिताः ॥ 30 ॥ | svāhāsvadhāvaṣaṭkārāḥ sarve'sya hṛdaye sthitāḥ | ye vai sahasranāmāno viṣṇavaḥ parikīrtitāḥ || 30 || |
3 | 31 | सहस्रमूर्तयस्तेऽत्र यथायोगमवस्थिताः । यतः सहस्रसंख्याऽपि बहुसंख्या प्रकीर्तिता ॥ 31 ॥ | sahasramūrtayaste'tra yathāyogamavasthitāḥ | yataḥ sahasrasaṃkhyā'pi bahusaṃkhyā prakīrtitā || 31 || |
3 | 32 | मूर्तयश्चास्य सर्वास्ताः संख्यातीता ह्यनेकशः । देवादीनां च सर्वेषां मूर्तयोऽत्रैव कीर्तिताः ॥ 32 ॥ | mūrtayaścāsya sarvāstāḥ saṃkhyātītā hyanekaśaḥ | devādīnāṃ ca sarveṣāṃ mūrtayo'traiva kīrtitāḥ || 32 || |
3 | 33 | तस्मात् सहस्रमूर्तिः सन् विष्णुः सर्वात्मको मतः । दर्पणानां बहुत्वे तु दृश्यते नैकता यथा ॥ 33 ॥ | tasmāt sahasramūrtiḥ san viṣṇuḥ sarvātmako mataḥ | darpaṇānāṃ bahutve tu dṛśyate naikatā yathā || 33 || |
3 | 34 | तद्वद् बहुत्वं मन्यन्ते विष्णोस्तस्याल्पचेतसः । यथाऽम्भसीन्दुबिम्बानि प्रतिशब्दाश्च नैकधा ॥ 34 ॥ | tadvad bahutvaṃ manyante viṣṇostasyālpacetasaḥ | yathā'mbhasīndubimbāni pratiśabdāśca naikadhā || 34 || |
3 | 35 | एकोऽप्यात्मा बहुष्वेवमित्याहुस्तत्त्वदर्शिनः । परमार्थमजानन्तो मूढास्त्वज्ञानमोहिताः ॥ 35 ॥ | eko'pyātmā bahuṣvevamityāhustattvadarśinaḥ | paramārthamajānanto mūḍhāstvajñānamohitāḥ || 35 || |
3 | 36 | क्षेत्रज्ञस्य बहुत्वं हि वदन्तीह रमन्ति च । ब्राह्मणा यस्य मुखतः क्षत्रिया यस्य बाहुतः ॥ 36 ॥ | kṣetrajñasya bahutvaṃ hi vadantīha ramanti ca | brāhmaṇā yasya mukhataḥ kṣatriyā yasya bāhutaḥ || 36 || |
3 | 37 | वैश्या यस्योरुतो जातास्तद्विष्णोः परमं पदम् । ईदृशं तं महाविष्णुमप्रमेयमनामयम् ॥ 37 ॥ | vaiśyā yasyoruto jātāstadviṣṇoḥ paramaṃ padam | īdṛśaṃ taṃ mahāviṣṇumaprameyamanāmayam || 37 || |
3 | 38 | तत्प्रसादादृते वक्तुं ज्ञातुं वा नैव शक्यते । सर्वदेवाश्रयो विष्णुः सर्वे देवास्तदात्मकाः ॥ 38 ॥ | tatprasādādṛte vaktuṃ jñātuṃ vā naiva śakyate | sarvadevāśrayo viṣṇuḥ sarve devāstadātmakāḥ || 38 || |
3 | 39 | अशेषं वाङ्मयं चेदं लोकालोकं चराचरम् । व्याप्तं विष्णुशरीरेण वायुनेवाम्बरं सदा ॥ 39 ॥ | aśeṣaṃ vāṅmayaṃ cedaṃ lokālokaṃ carācaram | vyāptaṃ viṣṇuśarīreṇa vāyunevāmbaraṃ sadā || 39 || |
3 | 40 | सर्वे विष्णुपरा देवाः सर्वशास्त्रेषु कीर्तिताः । यतो जाताऽखिला सृष्टिन्ते तल्लयभागिनी ॥ 40 ॥ | sarve viṣṇuparā devāḥ sarvaśāstreṣu kīrtitāḥ | yato jātā'khilā sṛṣṭinte tallayabhāginī || 40 || |
3 | 41 | ततोऽन्यः पुण्डरीकाक्षात् को विश्वं व्याप्य तिष्ठति । आधाराधेयभावेन द्विधावस्थो जनार्दनः ॥ 41 ॥ | tato'nyaḥ puṇḍarīkākṣāt ko viśvaṃ vyāpya tiṣṭhati | ādhārādheyabhāvena dvidhāvastho janārdanaḥ || 41 || |
3 | 42 | सर्वभूतहितायासौ स्थितः सकलनिष्कलः । एवं चोभयरूपोऽसौ ज्ञेयो विष्णुः परात् परः ॥ 42 ॥ | sarvabhūtahitāyāsau sthitaḥ sakalaniṣkalaḥ | evaṃ cobhayarūpo'sau jñeyo viṣṇuḥ parāt paraḥ || 42 || |
3 | 43 | स्थूलसूक्ष्मपरत्वेन त्रिधा च भगवान् स्थितः । प्रभविष्णुर्महाविष्णुः सदाविष्णुश्च स स्मृतः ॥ 43 ॥ | sthūlasūkṣmaparatvena tridhā ca bhagavān sthitaḥ | prabhaviṣṇurmahāviṣṇuḥ sadāviṣṇuśca sa smṛtaḥ || 43 || |
3 | 44 | स ह्यात्मा चान्तरात्मा च परमात्मा च स स्मृतः । वैराजं लैङ्गिकं चैशं वहिरन्तश्च सर्वशः ॥ 44 ॥ | sa hyātmā cāntarātmā ca paramātmā ca sa smṛtaḥ | vairājaṃ laiṅgikaṃ caiśaṃ vahirantaśca sarvaśaḥ || 44 || |
3 | 45 | शब्दादिश्चिन्मयं रूपं जाग्रत्स्वप्नसुषुप्तिगम् । मन्त्रानुस्वारनादेषु त्रयमन्वेषयेद् बुधः ॥ 45 ॥ | śabdādiścinmayaṃ rūpaṃ jāgratsvapnasuṣuptigam | mantrānusvāranādeṣu trayamanveṣayed budhaḥ || 45 || |
3 | 46 | वेदे साङ्ख्ये च योगे च पञ्चरात्रे च केवले । धर्मशास्त्रे पुराणे च मुनिभिर्देवमानुषैः ॥ 46 ॥ | vede sāṅkhye ca yoge ca pañcarātre ca kevale | dharmaśāstre purāṇe ca munibhirdevamānuṣaiḥ || 46 || |
3 | 47 | पठ्यते निखिलैर्नित्यं विश्वं विष्णुमयं जगत् । अतीतानागतं चैव वर्तमानं च किञ्चन ॥ 47 ॥ | paṭhyate nikhilairnityaṃ viśvaṃ viṣṇumayaṃ jagat | atītānāgataṃ caiva vartamānaṃ ca kiñcana || 47 || |
3 | 48 | इन्द्रियाणीन्द्रियार्थाश्च भूतान्तःकरणानि च । अव्यक्तं त्रिगुणा माया विद्या धर्मादयस्तथा ॥ 48 ॥ | indriyāṇīndriyārthāśca bhūtāntaḥkaraṇāni ca | avyaktaṃ triguṇā māyā vidyā dharmādayastathā || 48 || |
3 | 49 | नियतिश्च कला कालः सर्वमन्यच्च तन्मयम् । विष्णुरेव परो देवः सर्वभूतेष्ववस्थितः ॥ 49 ॥ | niyatiśca kalā kālaḥ sarvamanyacca tanmayam | viṣṇureva paro devaḥ sarvabhūteṣvavasthitaḥ || 49 || |
3 | 50 | सर्वभूतानि चैवासौ न तदस्तीह यन्न सः । देवासुरादयो मर्त्याः पशवश्च सरीसृपाः ॥ 50 ॥ | sarvabhūtāni caivāsau na tadastīha yanna saḥ | devāsurādayo martyāḥ paśavaśca sarīsṛpāḥ || 50 || |
3 | 51 | तरुवल्लीतृणौषध्यो महाभ्राशनिविद्युतः । शैलाब्धिसरिदारामनगराणि सरांसि च ॥ 51 ॥ | taruvallītṛṇauṣadhyo mahābhrāśanividyutaḥ | śailābdhisaridārāmanagarāṇi sarāṃsi ca || 51 || |
3 | 52 | लोकाश्चानन्तकालाग्निप्रेतावासोरगालयाः । सप्त भूरादयो ब्राह्मशैववैष्णवसंज्ञिताः ॥ 52 ॥ | lokāścānantakālāgnipretāvāsoragālayāḥ | sapta bhūrādayo brāhmaśaivavaiṣṇavasaṃjñitāḥ || 52 || |
3 | 53 | सर्वे च विष्णुनैकेन व्याप्ता इत्यवधारय । वराहो भार्गवः सिंहो रामश्रीधरवामनाः ॥ 53 ॥ | sarve ca viṣṇunaikena vyāptā ityavadhāraya | varāho bhārgavaḥ siṃho rāmaśrīdharavāmanāḥ || 53 || |
3 | 54 | अश्वकृष्णौ च दिक्ष्वेषां लोकैरण्डं सहाखिलम् । यच्चानुक्तमशेषेण विष्णोरेता विभूतयः ॥ 54 ॥ | aśvakṛṣṇau ca dikṣveṣāṃ lokairaṇḍaṃ sahākhilam | yaccānuktamaśeṣeṇa viṣṇoretā vibhūtayaḥ || 54 || |
3 | 55 | विश्वव्यापितयैवैष विष्णुत्वं प्राप्तवान् प्रभुः । वसनात् सर्वभूतेषु वासुदेवत्वमेव च ॥ 55 ॥ | viśvavyāpitayaivaiṣa viṣṇutvaṃ prāptavān prabhuḥ | vasanāt sarvabhūteṣu vāsudevatvameva ca || 55 || |
3 | 56 | आदिमूर्तेः समाकृष्ट इति सङ्कर्षणः स्मृतः । प्रद्युम्नो द्युम्नपुष्टत्वादनिरुद्धोऽनिरोधनात् ॥ 56 ॥ | ādimūrteḥ samākṛṣṭa iti saṅkarṣaṇaḥ smṛtaḥ | pradyumno dyumnapuṣṭatvādaniruddho'nirodhanāt || 56 || |
3 | 57 | अच्युतोऽच्यवनाद् योगात् त्रिधामा धामभिस्त्रिभिः । विलोमेन्द्रियगम्यत्वाज्ज्ञेयोऽन्तर्याम्यधोक्षजः ॥ 57 ॥ | acyuto'cyavanād yogāt tridhāmā dhāmabhistribhiḥ | vilomendriyagamyatvājjñeyo'ntaryāmyadhokṣajaḥ || 57 || |
3 | 58 | वैकुण्ठामलवर्णत्वाद् वैकुण्ठश्चायमुच्यते । केशौ सर्गान्तयोरस्य स्त इत्येवैष केशवः ॥ 58 ॥ | vaikuṇṭhāmalavarṇatvād vaikuṇṭhaścāyamucyate | keśau sargāntayorasya sta ityevaiṣa keśavaḥ || 58 || |
3 | 59 | नरनारीप्रकर्तृत्वान्नराणां चायनादयम् । नारायणो नरोत्थानामयनत्वादपां च सः ॥ 59 ॥ | naranārīprakartṛtvānnarāṇāṃ cāyanādayam | nārāyaṇo narotthānāmayanatvādapāṃ ca saḥ || 59 || |
3 | 60 | माधवो मधुषूत्पत्त्या धवत्वाद् वा श्रियः स्मृतः । गां विन्दतीति गोविन्दो दुःखानां हरणद्धरिः ॥ 60 ॥ | mādhavo madhuṣūtpattyā dhavatvād vā śriyaḥ smṛtaḥ | gāṃ vindatīti govindo duḥkhānāṃ haraṇaddhariḥ || 60 || |
3 | 61 | मध्वाख्यासुरघातित्वादुच्यते मधुसूदनः । त्रिभिः स्वैर्विक्रमैर्व्याप्त इति ज्ञेयस्त्रिविक्रमः ॥ 61 ॥ | madhvākhyāsuraghātitvāducyate madhusūdanaḥ | tribhiḥ svairvikramairvyāpta iti jñeyastrivikramaḥ || 61 || |
3 | 62 | वामनो ह्रस्वतायोगाच्छ्रीधरो वहनाच्छ्रियः । हृषीकाख्येन्द्रियेशत्वाद्धृषीकेशोऽयमीरितः ॥ 62 ॥ | vāmano hrasvatāyogācchrīdharo vahanācchriyaḥ | hṛṣīkākhyendriyeśatvāddhṛṣīkeśo'yamīritaḥ || 62 || |
3 | 63 | पद्मं नाभेरभूद् यस्य पद्मनाभस्ततः स्मृतः । उदरालम्बि दामास्येत्युक्तो दामोदरश्च सः ॥ 63 ॥ | padmaṃ nābherabhūd yasya padmanābhastataḥ smṛtaḥ | udarālambi dāmāsyetyukto dāmodaraśca saḥ || 63 || |
3 | 64 | स रुद्रो रोदानाज्जातो ब्रह्मा बृंहणकर्मणा । इन्द्रश्च परमैश्वर्याद् वहनाद् वह्निरुच्यते ॥ 64 ॥ | sa rudro rodānājjāto brahmā bṛṃhaṇakarmaṇā | indraśca paramaiśvaryād vahanād vahnirucyate || 64 || |
3 | 65 | यमः संयमनात् पुसां वरणाद् वरुमस्तथा । वायुर्वानात् सवात् सोम ईशश्चेष्टो जनेष्वतः ॥ 65 ॥ | yamaḥ saṃyamanāt pusāṃ varaṇād varumastathā | vāyurvānāt savāt soma īśaśceṣṭo janeṣvataḥ || 65 || |
3 | 66 | आदित्योऽदितिपुत्रत्वाच्चन्द्रश्चन्दयतीति सः । इत्येवं गुणगृत्त्योह्यैः शब्दैरेकोऽप्यनेकधा ॥ 66 ॥ | ādityo'ditiputratvāccandraścandayatīti saḥ | ityevaṃ guṇagṛttyohyaiḥ śabdaireko'pyanekadhā || 66 || |
3 | 67 | प्रतीयतेऽम्भसीवेन्दुर्बहुत्वं नास्य तावता । यथा सर्वगतो वायुरतिसूक्ष्मो न दृश्यते ॥ 67 ॥ | pratīyate'mbhasīvendurbahutvaṃ nāsya tāvatā | yathā sarvagato vāyuratisūkṣmo na dṛśyate || 67 || |
3 | 68 | तथा सर्वगतो विष्णुरज्ञैस्तज्ज्ञैस्तु दुश्यते । इच्छाज्ञानक्रियाभेदात् तिस्रो वै तस्य शक्तयः ॥ 68 ॥ | tathā sarvagato viṣṇurajñaistajjñaistu duśyate | icchājñānakriyābhedāt tisro vai tasya śaktayaḥ || 68 || |
3 | 69 | याभिर्द्वादशधा भिन्नाश्चतस्रस्तस्य मूर्तयः । सा तु शक्तिः परा सूक्ष्मा येच्छाख्या कामरूपिणी ॥ 69 ॥ | yābhirdvādaśadhā bhinnāścatasrastasya mūrtayaḥ | sā tu śaktiḥ parā sūkṣmā yecchākhyā kāmarūpiṇī || 69 || |
3 | 70 | ओतं प्रोतं यया सर्वं दृश्यते सचराचरम् । द्विधा विभज्य साऽत्मानं क्रियाज्ञानप्रवर्तनम् ॥ 70 ॥ | otaṃ protaṃ yayā sarvaṃ dṛśyate sacarācaram | dvidhā vibhajya sā'tmānaṃ kriyājñānapravartanam || 70 || |
3 | 71 | प्रकरोति जगत् कृत्स्नं स्वतन्त्रमिव तद्वशात् । क्रियाशक्त्यापरो विष्णुः ज्ञानशक्त्या खगेश्वरः ॥ 71 ॥ | prakaroti jagat kṛtsnaṃ svatantramiva tadvaśāt | kriyāśaktyāparo viṣṇuḥ jñānaśaktyā khageśvaraḥ || 71 || |
3 | 72 | तं यज्ञपुरुषं प्राहुस्तपश्छन्दोमयं खगम् । इच्छाशक्त्या तु विज्ञेयः पुरुषोः यः परोऽव्ययः ॥ 72 ॥ | taṃ yajñapuruṣaṃ prāhustapaśchandomayaṃ khagam | icchāśaktyā tu vijñeyaḥ puruṣoḥ yaḥ paro'vyayaḥ || 72 || |
3 | 73 | ज्ञानपूर्वं प्रवर्तेत क्रिया कर्ता ततः पुनः । ज्ञानाधारा क्रिया ज्ञेया न चैका संप्रवर्तते ॥ 73 ॥ | jñānapūrvaṃ pravarteta kriyā kartā tataḥ punaḥ | jñānādhārā kriyā jñeyā na caikā saṃpravartate || 73 || |
3 | 74 | क्रियाज्ञानप्रभेदेन शक्तिरेका परस्य नुः । द्विधा व्याप्य जगत् कृत्स्नं चराचरमवस्थिता ॥ 74 ॥ | kriyājñānaprabhedena śaktirekā parasya nuḥ | dvidhā vyāpya jagat kṛtsnaṃ carācaramavasthitā || 74 || |
3 | 75 | शक्तिशक्तिमतोर्यस्मान्न भेदोऽस्ति परस्परम् । अभिन्नं तेन बोद्धव्यं क्रियाज्ञानद्वयं बुधैः ॥ 75 ॥ | śaktiśaktimatoryasmānna bhedo'sti parasparam | abhinnaṃ tena boddhavyaṃ kriyājñānadvayaṃ budhaiḥ || 75 || |
3 | 76 | एक एव त्रिधारूपो भेदेनानेन संस्थितः । क्रिया ज्ञान तथेच्छा च त्रितयं चैकमेव हि ॥ 76 ॥ | eka eva tridhārūpo bhedenānena saṃsthitaḥ | kriyā jñāna tathecchā ca tritayaṃ caikameva hi || 76 || |
3 | 77 | उपचारः स्मृतो भेद एकस्यैव महात्मनः । खगोपेन्द्रशिवाश्चैवमभिन्नास्तेन किर्तिताः ॥ 77 ॥ | upacāraḥ smṛto bheda ekasyaiva mahātmanaḥ | khagopendraśivāścaivamabhinnāstena kirtitāḥ || 77 || |
3 | 78 | इन्द्रियाणीन्द्रियार्थाश्च बुद्धेरेव विभूतयः । अहङ्कारविकाराश्च जलबुद्बुदवन्मताः ॥ 78 ॥ | indriyāṇīndriyārthāśca buddhereva vibhūtayaḥ | ahaṅkāravikārāśca jalabudbudavanmatāḥ || 78 || |
3 | 79 | गोष्वप्यनेकवर्णासु यथा क्षीरैकवर्णता । तथाऽश्रयेषु भिन्नेष्वप्येकरूपमवेक्ष्यताम् ॥ 79 ॥ | goṣvapyanekavarṇāsu yathā kṣīraikavarṇatā | tathā'śrayeṣu bhinneṣvapyekarūpamavekṣyatām || 79 || |
3 | 80 | क्षणभङ्गि जगत् सर्वं विद्ध्येतत् सचराचरम् । तदभङ्ग्येकमेवेह यद् विष्णोः परमं पदम् ॥ 80 ॥ | kṣaṇabhaṅgi jagat sarvaṃ viddhyetat sacarācaram | tadabhaṅgyekameveha yad viṣṇoḥ paramaṃ padam || 80 || |
3 | 81 | तस्येश्वरस्य चैश्वर्यात् सर्वमेतत् प्रवर्तते । सेश्वरं हि जगत् कृत्स्नं नानीश्वरमिदं भवेत् ॥ 81 ॥ | tasyeśvarasya caiśvaryāt sarvametat pravartate | seśvaraṃ hi jagat kṛtsnaṃ nānīśvaramidaṃ bhavet || 81 || |
3 | 82 | क्षेत्रज्ञस्य बहुत्वं च वदन्त्यज्ञानमोहिताः । न क्षेत्रज्ञबहुत्वं तु तत्त्वज्ञानां तु सम्मतम् ॥ 82 ॥ | kṣetrajñasya bahutvaṃ ca vadantyajñānamohitāḥ | na kṣetrajñabahutvaṃ tu tattvajñānāṃ tu sammatam || 82 || |
3 | 83 | उपाधिभेदाद् ये त्वाहुर्बहुत्वं परमात्मनः । संसरन्त्येव ते मूढा नाप्नुवन्ति परं पदम् ॥ 83 ॥ | upādhibhedād ye tvāhurbahutvaṃ paramātmanaḥ | saṃsarantyeva te mūḍhā nāpnuvanti paraṃ padam || 83 || |
3 | 84 | येषां विश्वसृजोऽप्यस्य सर्वज्ञत्वमनीप्सितम् । तैः प्रमाणप्रमेयानां सम्बन्धो नोऽवधारितः ॥ 84 ॥ | yeṣāṃ viśvasṛjo'pyasya sarvajñatvamanīpsitam | taiḥ pramāṇaprameyānāṃ sambandho no'vadhāritaḥ || 84 || |
3 | 85 | संस्थानिनां समुत्पत्त्या जगतो जन्म यन्मतम् । तदीशकृतमन्योऽलं प्रकृतेर्न हि चोदने ॥ 85 ॥ | saṃsthānināṃ samutpattyā jagato janma yanmatam | tadīśakṛtamanyo'laṃ prakṛterna hi codane || 85 || |
3 | 86 | तस्मादीशकृतं विश्वं तदूढं तन्मयं तथा । तत्पालितं तदर्थं च तदीयं चेति गृह्यताम् ॥ 86 ॥ | tasmādīśakṛtaṃ viśvaṃ tadūḍhaṃ tanmayaṃ tathā | tatpālitaṃ tadarthaṃ ca tadīyaṃ ceti gṛhyatām || 86 || |
3 | 87 | तस्येदृशस्य देवस्य प्रभावो नन्वदुर्गमः । स्वयमेव स तं वेद यदि वा न तथा श्रुतेः ॥ 87 ॥ | tasyedṛśasya devasya prabhāvo nanvadurgamaḥ | svayameva sa taṃ veda yadi vā na tathā śruteḥ || 87 || |
3 | 88 | यतो जाताऽखिला सृष्टिरियं को वेद तत् परम् । अर्वाग्देवा हि तत्सृष्टा ब्रह्माद्या अपि मूर्तयः ॥ 88 ॥ | yato jātā'khilā sṛṣṭiriyaṃ ko veda tat param | arvāgdevā hi tatsṛṣṭā brahmādyā api mūrtayaḥ || 88 || |
3 | 89 | तथाऽपि महिमोद्देशस्तस्योक्तोऽचिन्त्यरूपिणः । वक्ति यन्महिमानन्त्यं न ते विष्णाविति श्रुतिः ॥ 89 ॥ | tathā'pi mahimoddeśastasyokto'cintyarūpiṇaḥ | vakti yanmahimānantyaṃ na te viṣṇāviti śrutiḥ || 89 || |
4 | 1 | ।
॥ अथ चतुर्थः पटलः ॥
अथ वक्ष्यामि संक्षेपात् क्षेत्रक्षेत्रज्ञनिर्णयम् । सृष्टिसंहारयोगं च भोक्तृभोज्यत्वसंयुतम् ॥ 1 ॥ | | || atha caturthaḥ paṭalaḥ || atha vakṣyāmi saṃkṣepāt kṣetrakṣetrajñanirṇayam | sṛṣṭisaṃhārayogaṃ ca bhoktṛbhojyatvasaṃyutam || 1 || |
4 | 2 | क्षेत्राख्या प्रकृतिर्ज्ञेया तद्वित् क्षेत्रज्ञ ईश्वरः । उभयं चेदमत्यन्तमभिन्नमिव तिष्ठति ॥ 2 ॥ | kṣetrākhyā prakṛtirjñeyā tadvit kṣetrajña īśvaraḥ | ubhayaṃ cedamatyantamabhinnamiva tiṣṭhati || 2 || |
4 | 3 | अव्यक्तं बुद्ध्यहङ्कारौ तन्मात्राणीह पञ्च च । एकादशेन्द्रियैर्भूतैः क्षेत्रमेवं प्रकीर्तितम् ॥ 3 ॥ | avyaktaṃ buddhyahaṅkārau tanmātrāṇīha pañca ca | ekādaśendriyairbhūtaiḥ kṣetramevaṃ prakīrtitam || 3 || |
4 | 4 | स्थूलसूक्ष्मविभागेन द्विधा क्षेत्रमवस्थितम् । कार्यषोडशकं स्थूलं सूक्ष्मं बुद्ध्यादिमात्रजम् ॥ 4 ॥ | sthūlasūkṣmavibhāgena dvidhā kṣetramavasthitam | kāryaṣoḍaśakaṃ sthūlaṃ sūkṣmaṃ buddhyādimātrajam || 4 || |
4 | 5 | तदनित्यं च नित्यं च शरीरं सर्वदेहिनाम् । पुर्यस्यामुषितो भोक्ता पुरुषश्चैष कथ्यते ॥ 5 ॥ | tadanityaṃ ca nityaṃ ca śarīraṃ sarvadehinām | puryasyāmuṣito bhoktā puruṣaścaiṣa kathyate || 5 || |
4 | 6 | चिन्मात्रः पुरुषो व्यापी व्याप्या पूस्त्रिगुणा जडा । तन्नियोगात् स्वतन्त्रेव सूते भावान् हरत्यपि ॥ 6 ॥ | cinmātraḥ puruṣo vyāpī vyāpyā pūstriguṇā jaḍā | tanniyogāt svatantreva sūte bhāvān haratyapi || 6 || |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.