{"page_id": 3, "title": "Main Page", "text": "Put main page text here.", "length": 0, "is_new": 0}
{"page_id": 4, "title": "Hlavní strana", "text": "de:Hauptseite en:Main Page eo:Hejmpagxo es:Portada fr:HomePage ia: ja:Main Page ko:대문 ms:Main Page nl:Hoofdpagina pl:Polska Wikipedia pt:HomePage sv:HomePage zh:Main PagernVitej ve Wikipedii - Caste otazky - Jak vytvorit clanek - Jak redigovat stranku - Drobne rady - Wikipediisternrn rn rn rnVitej ve Wikipedii v cestine, coz je encyklopedie budovana na Internetu. Ceska Wikipedie zapocala koncem roku 2002, nyni v ni najdes clanku. Chceme jich mit vic nez 100.000, takze do prace! Vsichni - vcetne tebe - mohou redigovat kazdy clanek, opravit jazykove chyby, rozsirit clanek, psat strucne nebo dlouze. Viz Caste otazky a nauc se Jak redigovat stranku a jine. Navstevuj stranku Posledni zmeny, abys videl(a), co je noveho, a nevahej prispivat, vzdyt je to spolecny projekt! Wikipedia nikdy nekonci, stale se rozsiruje. Pokud te kvalita Wikipedie udivuje - navzdory tomu, ze prispivat muze kazdy - nahledni do Odpovedi na kritiku.rnrn:Nez zacnes redigovat, klikni na Preference a vepis sve jmeno do rubriky \"Prihlaste se\" a po redakci clanku prejdi na Wikipediiste a dopln sve jmeno take tam. rnrn rnrnrnENCYKLOPEDIErnrnFilozofie, Matematika a Prirodni vedyrnAstronomie - rnBiologie - rnFilozofie - rnFyzika - rnChemie - rnMatematika - rnVeda - rnVedy o ZemirnrnrnrnSpolecenske vedyrnArcheologie - rnAstrologie - rnEkonomika - rnZemepis - rnDejepis - rnVeda o cloveku - rnLingvistika - rnPedagogika - rnPolitika - rnPsychologie rnrnrnrnTechnika a VedarnArchitektura - rnDorozumivani - rnInzenyrstvi - rnObchod - rnPocitace - rnPravo - rnTechnologie - rnTransport - rnUmeni pisma - rnVeci verejne - rnVeda - rnVychova - rnZdravotnictvi - rnZemedelstvi - rnrnrnrnKulturarnAsociace - rnDivadlo - rnHobby - rnHry - rnHudba - rnIlustrovana literatura - rnKino - rnKrasna umeni - rnKucharske umeni - rnLiteratura - rnMalirstvi - rnMytologie - rnNabozenstvi - rnSport - rnTanec - rnTuristika -rnUmenirnrnrnrnJine indexy rnIdeograficky strom Wikipedie - Kalendar - rnStaleti - rnDnyrnrnrnrnrnrnrnREDAKCErnrnPomocrnVitej ve Wikipedii - rnCaste otazky - rnJak vytvorit clanek - rnJak redigovat stranku - rnCaste chyby - rnDrobne rady - rnWikipediisternO WikipediirnCo delat... - rnUzitecne informace - rnHistorie Wikipedie - rnPotrebne preklady - rnTechnicke problemy - rnPotrebne funkce - rnKompletni seznam clanku - rnOdpovedi na kritiku - rnNazvy - rnJak sirit Wikipedii - rnVelvyslanectvi WikipediernrnrnMezinarodni Wikipedie - Wikipedie jinojazycnernrnAfrikanstina (Afrikaans) - Anglictina (English) - rnArabstina (العربية Araby) - rnBaskictina (Euskara) - rnCinstina (中文 Zhongwen) - rnDanstina (Dansk) - rnEsperanto (Esperanto) - rnEstonstina (Eesti) - rn[http:://fi.wikipedia.com Finstina (Suomi)] - rnFrancouzstina (Francais) - Fristina (Frysk) - rnHebrejstina (עברית Ivrit) - rnInterlingua - rnItalstina (Italiano) - rnJaponstina (日本語 Nihongo) - rnKatalanstina (Catala) - rnKorejstina (한국어 Hangukeo) - rnLatina (Lingua Latina) - rnMadarstina (Magyar) - rnNemcina (Deutsch) - rnNizozemstina (Nederlands) - Norstina (Norsk) - rnPolstina (Polska) - rnPortugalstina (Portugues) - Rustina (Русскии) - rnSrbochorvatstina (Srpskohrvatski) - Slovinstina (Slovenscina) - rnSpanelstina (Castellano) - rnSvedstina (Svensk) - rnTurectina (Turkce) - rnNizosastina (Plattduutsch)rnrnrnrnrn", "comment": "wikifikováno", "user": "Alva", "timestamp": "20030509045615", "length": 9490, "is_new": 1}
{"page_id": 5, "title": "LanguageEo.php", "text": "Jen la esperantlingva tradukodosiero de la Vikipedio-interfaco:rnrn", "comment": "Esperantlingva traduko de Vikipedio-interfaco", "user": "209.162.23.58", "timestamp": "20021114000849", "length": 68, "is_new": 0}
{"page_id": 6, "title": "Language.php", "text": "Jen la anglalingva mesagaro-dosiero de la Vikipedio-interfaco:rnrn", "comment": "Anglalingva Vikipedio-interfaco", "user": "209.162.23.58", "timestamp": "20021114000953", "length": 82, "is_new": 0}
{"page_id": 52, "title": "Politika", "text": "rnPolitika (z reckeho polis = mesto, politike techne = sprava obce) je umeni ridit stat, spravovat verejne veci a hajit zajmy statu vuci jinym statum. Prostredkem je politicka moc, kterou lze ziskat bud nasilim nebo demokratickymi prostredky. Do politiky vstupuji obcane skrze politicke strany nebo ziskanim pracovniho mista v urade. V minulosti byla dedicnou zalezitosti vladaru. rnrnrn*Lidska pravarn*Policie", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030406105321", "length": 159, "is_new": 0}
{"page_id": 275, "title": "Lidská práva", "text": "PolitikarnrnrnLidska prava je souhrn svobod a prav, ktere jsou prisuzovany kazde lidske bytosti. V minulosti byla tato prava priznavana pouze vladarum a slechte, zatimco obycejnym lidem jen v male mire nebo zcela upirana. Po Velke francouzske revoluci byla lidska prava rozsirena i prostym obcanum, ovsem bile pleti. Teprve v roce 1848 byla zrusena robota, po valce Severu proti Jihu zruseno otroctvi, pred prvni svetovou valkou zavedeno volebni a hlasovaci pravo pro muze, po valce i pro zeny, ale teprve po druhe svetove valce byla vyhlasena rnVseobecna deklarace lidskych prav, ktera oznacila vsechny lidske bytosti za svobodne a rovnopravne bez ohledu na pohlavi, rasu, narodnost a nabozenstvi. rnPresto jeste cela desetileti museli napr. americti cernosi bojovat za rovnopravnost (Martin Luther KING).rnrnStale jsou v mnohych zemich lidska prava poslapavana, nektere kultury priznavaji zenam mene prav nez muzum, v totalitnich rezimech jsou obcanum upirana politicka prava (pravo zakladat politicke strany a volit si sve vlady).rnrnNaproti tomu vznikaji i nove iniciativy, napr. prava ditete, jazykova prava, prava homosexualu, a dokonce prava zvirat.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030406104525", "length": 23, "is_new": 0}
{"page_id": 276, "title": "Všeobecná deklarace lidských práv", "text": "Politika > Lidska pravarnrnrnVSEOBECNA DEKLARACE LIDSKYCH PRAV byla prijata 10.12.1948 Valnym zasedanim Spojenych narodu. Priznava stejna prava vsem lidskym bytostem. rnNa internetu je dostupna ve 300 jazycich na strance rnrnhttp://www3.itu.int/udhr/navigate/alpha.htmrnrn=VSEOBECNA DEKLARACE LIDSKYCH PRAV=rnrnCLANEK 1rnVsichni lide se rodi svobodni a rovni v dustojnosti i pravech.rnrnCLANEK 2rn1.Kazdy je opravnen ke vsem pravum a svobodam, jez stanovi tato deklarace, bez jakehokoli rozdilu rasy, barvy pleti, pohlavi, jazyka, nabozenstvi, politickeho nebo jineho smysleni, narodnostniho nebo socialniho puvodu, majetku, rodu nebo jineho postaveni.rn2.Dale nebude cinen zadny rozdil z duvodu politickeho, pravniho nebo mezinarodniho postaveni zemi nebo uzemi, k nimz osoba prislusi.rnrnCLANEK 3rnKazdy ma pravo na zivot, svobodu a osobni bezpecnost.rnrnCLANEK 4rnNikdo nesmi byt drzen v otroctvi nebo nevolnictvi.rnrnCLANEK 5rnNikdo nesmi byt podrobovan muceni nebo krutemu, nelidskemu ci ponizujicimu zachazeni nebo trestu.rnrnCLANEK 6rnKazdy ma pravo, aby byla vsude uznavana jeho pravni osobnost.rnrnCLANEK 7rnVsichni jsou si pred zakonem rovni a maji pravo na stejnou zakonnou ochranu bez jakehokoliv rozdilu.rnrnCLANEK 8rnKazdy ma pravo na ucinnou ochranu pred prislusnymi vnitrostatnimi soudy proti cinum, ktere porusuji zakladni prava, jez jsou mu priznana ustavou nebo zakonem.rnrnCLANEK 9rnNikdo nesmi byt svevolne zatcen, zadrzen nebo vyhosten.rnrnCLANEK 10rnKazdy ma pravo, aby byl radne a verejne vyslechnut nezavislym a nestrannym soudem, pokud jde o urceni jeho prav a povinnosti nebo o jakekoli trestni obvineni proti nemu.rnrnCLANEK 11rn1.Kazdy , kdo je obvinen z trestniho cinu, ma pravo byt povazovan za nevinneho, pokud neni prokazana jeho vina ve verejnem rizeni, v nemz mu byly dany veskere zaruky nutne pro jeho obhajobu.rn2.Nikdo nesmi byt odsouzen pro nejaky cin nebo opomenuti, ktere v dobe, kdy byly spachany, nebyly podle vnitrostatniho nebo mezinarodniho prava trestnym cinem.rnrnCLANEK 12rnNikdo nesmi byt vystaven svevolnemu zasahovani do soukromeho zivota, do rodiny, domova nebo korespondence, ani utokum na svou cest a povest.rnCLANEK 13rn1.Kazdy ma pravo volne se pohybovat a svobodne si volit bydliste uvnitr urciteho statu.rn2.Kazdy ma pravo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastni, a vratit se do sve zeme.rnrnCLANEK 14rn1.Kazdy ma pravo vyhledat si v jinych zemich pred pronasledovanim utociste a pozivat tam azylu.rn2.Tohoto prava se nelze dovolavat v pripade stihani vznikajiciho na zaklade nepolitickych trestnich cinu.rnrnCLANEK 15rn1.Kazdy ma pravo na statni prislusnost.rn2.Nikdo nesmi byt svevolne zbaven statni prislusnosti ani prava svou statni prislusnost zmenit.rnrnCLANEK 16rn1.Muzi i zeny , jakmile dosahli zletilosti , maji pravo , bez jakehokoliv omezeni z duvodu rasovych, narodnostech nebo nabozenskych , uzavrit snatek a zalozit rodinu . rn2. Snatky mohou byt uzavreny pouze se svobodnym a plnym souhlasem nastavajicich manzelu.rn3. Rodina je prirozenou a zakladni jednotkou spolecnosti a ma narok na ochranu spolecnosti a statu.rnrnCLANEK 17rn1.Kazdy ma pravo vlastnit majetek jak sam , tak spolu s jinymi .rn2.Nikdo nesmi byt svevolne sveho majetku zbaven .rnrnCLANEK 18rnKazdy ma pravo na svobodu mysleni , svedomi a nabozenstvi . rnrnCLANEK 19rn Kazdy ma pravo na svobodu presvedceni a projevu. Toto pravo nepripousti , aby nekdo utrpel ujmu pro sve presvedceni , a zahrnuje pravo vyhledavat , prijimat a rozsirovat informace a myslenky jakymikoli prostredky a bez ohledu na hranicernrnCLANEK 20.rn1.Kazdemu je zarucena svoboda pokojneho shromazdovani a sdruzovani . rn2.Nikdo nesmi byt nucen stat se clenem nejakeho sdruzeni .rnrnCLANEK 21.rn1.Kazdy ma pravo ucastnit se na vlade sve zeme.rn2.Kazdy ma pravo na rovny pristup k verejnym sluzbam ve sve zemi .rn3.Zakladem vladni moci budiz vule lidu . Tato vule ma byt vyjadrena pravidelne konanymi radne provadenymi volbami , na zaklade vseobecneho a rovneho hlasovaciho prava tajnym hlasovanim . rnrnCLANEK 22rnKazdy clovek ma jako clen spolecnosti pravo na socialni zabezpeceni a narok na to , aby mu narodnim usilim i mezinarodni soucinnosti a v souladu s organizaci a s prostredky prislusneho statu byla zajistena hospodarska , socialni a kulturni prava , nezbytna k jeho dustojnosti a k svobodnemu rozvoji jeho osobnosti. rnrnCLANEK 23.rn1.Kazdy ma pravo na praci , na svobodnou volbu zamestnani , na spravedlive a uspokojive pracovni podminky a na ochranu proti nezamestnanosti . rn2.Kazdy ma bez jakekoli diskriminace narok na stejny za stejnou praci. rn3.Kazdy , kdo pracuje , ma narok na spravedlivou uspokojivou odmenu , ktera by zajistovala jemu samemu a jeho rodine zivobyti , odpovidajic lidske dustojnosti , a ktera by byla doplnena , kdyby toho bylo treba , jinymi prostredky socialniho zabezpeceni . rn4.Na ochranu svych zajmu ma kazdy pravo zakladat odborove organizace a pristupovat k nim rnrnCLANEK 24rnKazdy ma pravo na odpocinek a zotaveni , zejmena take na rozumne vymezeni pracovnich hodin a pravidelnou placenou dovolenou . rnrnCLANEK 25. rn1.Kazdy ma pravo na takovou zivotni uroven , ktera by byla s to zajistit jeho zdravi a blahobyt, citajic v to potravu , satstvo , bydleni , lekarskou peci a nezbytna socialni opatreni . Ma pravo na zabezpeceni v nezamestnanosti , v nemoci , pri pracovni nezpusobilosti. , pri ovdoveni , ve stari nebo v ostatnich pripadech ztraty vydelecnych moznosti , jez nastaly okolnostmi , nezavislymi na jeho vuli .rn2.Materstvi a detstvi maji narok na zvlastni peci a pomocrnrnCLANEK 26rn1.Kazdy ma pravo na vzdelani.. Vzdelani necht je bezplatne , alespon v pocatecnich a zakladnich stupnich . Zakladni vzdelani ma byt povinne.rn2.Rodice maji prednostni pravo volit druh vzdelani pro sve detirnrnCLANEK 27rnKazdy ma pravo na to , aby vladl takovy spolecensky a mezinarodni rad , ve kterem by prava a svobody stanovene v teto deklaraci , byli plne uskutecneny rnrnCLANEK 28rn1. Kazdy je pri vykonu svych prav a svobod podroben pouze takovym omezenim , ktera stanovi zakon vyhradne pro to , aby bylo zajisteno uznani a zachovani prav a svobod ostatnich.. rnrnrn:Heslo pripravily rn:*Hana Kralovarn:*Jana Krenarovarn::ZS Mukarov", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030406123421", "length": 17, "is_new": 0}
{"page_id": 10, "title": "Astronomie", "text": "and astrophysicsda:Astronomi de:Astronomie de:Astrophysik eo:Astronomio kaj Astrofiziko es:Astronomia y Astrofisica fr:Astronomie nl:Astronomie en Astrofysica pl:Astronomia pt:Astronomia e Astrofisica sl:Astronomija in astrofizikarnAstronomie (z rec. astres hvezda, lat. nomen jmeno), cesky hvezdarstvi, je veda, ktera se zabyva vyzkumem vesmirnych teles, jejich soustav, ruznych jevu ve vesmiru i vesmirem jako celkem.rnrnMesic", "user": "Petrus", "timestamp": "20030304080407", "length": 418, "is_new": 0}
{"page_id": 11, "title": "Biologie", "text": "rnfr:Biologiernnl:Biologiernpl:Biologiarnpt:Biologiarnsv:Biologirnzh: %E7%94%9F%E7%89%A9%E5%AD%A6rnBiologie (rec. bios zivot, logos slovo) je veda zkoumajici vsechny formy zivota.rnrnrnZoologie", "user": "Pieter", "timestamp": "20030507092706", "length": 254, "is_new": 0}
{"page_id": 12, "title": "Filozofie", "text": "(rec. filo miluji, sofia moudrost), je laska k moudrosti, v antice souhrn veskereho vedeni, dnes kladeni si otazek o smyslu zivota, moznostech poznani, podstate sveta a vesmiru apod.rnrnMoralni realismus", "user": "195.113.165.244", "timestamp": "20021214174215", "length": 250, "is_new": 0}
{"page_id": 13, "title": "Lingvistika", "text": "en:Linguistics eo:Lingvistiko es:Linguistica fr:Linguistique nl:Taalkunde pl:LingwistykaLingvistika (lat. lingua jazyk) neboli jazykoveda je veda o jazycich, jejich trideni, stavbe, zvukove i psane podobe.rnrnTerminologie", "comment": "de:en:eo: ...", "user": "195.93.74.9", "timestamp": "20021204055432", "length": 378, "is_new": 1}
{"page_id": 14, "title": "Terminologie", "text": "Terminologie je nauka o terminech, tj. vedeckych nazvech, a o zpusobu jejich vytvareni a sestavovani do systemu.rnrnEugen Wuster", "user": "62.177.115.7", "timestamp": "20021124001650", "length": 101, "is_new": 0}
{"page_id": 15, "title": "Eugen Wüster", "text": "WUSTEREugen Bernhard Wuster (10.10.1898 Wieselburg, Rakousko - 29.3.1977), syn prumyslnika, studoval elektrotechniku a promoval v roce 1927. V roce 1931 ziskal doktorat a ve stejnem roce prevzal vedeni rodinneho podniku (pily s elektrocentralou a valcovnou). Tovarna mu umoznila financovat mnohe vedecke projekty. Je svetove uznavan jako jeden z otcu technicke terminologie a normalizace. Ve svych dilech o terminologii pocital s esperantem jako s mezinarodnim normalizacnim jazykem budoucnosti.rnrnEugen Wuster ziskal velke renome ve vedeckych kruzich. Jeho dilo o normalizaci v technice prelozil Ernest Drezen do rustiny (1935) a v nasledujicim roce sovetsky normalizacni vybor inicioval zalozeni Technickeho Vyboru ISA 37, zabyvajiciho se normalizaci principu tvoreni terminu a vytvarenim odbornych slovniku. Po druhe svetove valce, kdyz se ISA zmenila na ISO Wuster dosahl znovuvytvoreni komise jako ISO/TC 37 (Terminologie: principy a koordinace). V roce 1971 Wuster inicioval ve Vidni zalozeni organizace Infoterm, kterou vedl az do sve smrti.rnrnJako lexikograf Wuster spolupracoval na 1. vydani 6-jazycneho Mezinarodniho elektrotechnickeho slovniku (International Electrotechnical Vocabulary, London 1938). Dale se zabyval problemy bibliografickych zaznamu, reformou nemeckeho pravopisu, zajimalo ho Mezinarodni desetinne trideni, problemy informatiky, byl odbornikem na pily (habilitace 1952), redigoval vzorny odborny slovnik na prikladu nastroju (The Machine Tool, London 1968) a vyucoval jako profesor na Zemedelske univerzite ve Vidni. Zanechal mnoho nepublikovanych rukopisu na ruzna temata.rnrnV mladi aktivne pracoval v esperantskem hnuti a zanechal bohate dilo:rnrnPreklady:rn:Kabanov: La germana inteligentularo kaj la milito (1917, z rustiny s Maskem)rn:La efiko de la U-boata milito (1917)rn:Pilorio (1917)rn:Hauff: La Kantistino (1921)rn:Chamisso: Petro Schlemil (1922)rnrnEseje o esperantu:rn:La lastaj tagoj de l'Majstro (1921)rn:Die Bedeutung der Welthilfssprache Esperanto fur den Techniker (1921 a 1924)rn:Die Verhaltnisworter des Esperanto (1923)rn:Internationale Sprachnormung in der Technik. Besonders in der Elektrotechnik. (1931 - obsahuje kapitoly o esperantu a jeho vyuziti v terminologii)rn:Konturoj de la lingvonormigo en la tekniko (1936, prelozil Dr. Emil Pfeffer)rnrnSlovnikyrn:Masxinfaka Esperanto-Vortaro (1923)rn:Enciklopedia Vortaro Esperanta-Germana (1923, 1925, 1926, 1929)rn:Zamenhofa Radikaro (1927)", "user": "194.213.197.254", "timestamp": "20021212123758", "length": 63, "is_new": 0}
{"page_id": 16, "title": "Lustinsky", "text": "test", "user": "62.178.255.91", "timestamp": "20021128225458", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 17, "title": "Turistika", "text": "en:Tourism es:Turismo fr:Tourisme nl:Toerisme pl:TurystykarnPutovani a poznavani krajiny, pamatek, zvyku a lidi.rnrnAutoturistikarnrnPesi turistikarnrnGeocachingrnrnOutdoor", "user": "Vale", "timestamp": "20030312214225", "length": 239, "is_new": 0}
{"page_id": 18, "title": "Geocaching", "text": "Sport nebo turistika ?rnrnGeocaching je zajimavym odvetvim turistiky.rnV podstate jde o hledani skryteho objektu zvaneho CACHE, o kterem vite jenom jeho geograficke souradnice. rnrnK hledani se pouziva pristroj GPS.rnrnCache byva nejaka, vetsinou plastova, schranka, kanystr, a pod. Schranka ma byt dostatecne velika, aby se do ni vesel denik. Do deniku se pak zapise ten, kdo schranku najde.rnrnByva zvykem, ze se v cache nachazeji nejake \"darky pro objevitele\". Ten, kdo cache najde, si pak vybere darek a necha v ni neco vlastniho jako dalsi darek pro ostatni objevitele.rnrnPokud se chcete teto hry/sportu zucastnit, podivejte se na server http://www.geocaching.com. Tam jsou seznamy jednotlivych cache se souradnicemi, i rady jak zacit, pripadne jak a kde umistit vlastni cache, co by v ni melo byt, atd.", "comment": "drobné pravopisné úpravy", "user": "Alva", "timestamp": "20030429043647", "length": 85, "is_new": 1}
{"page_id": 19, "title": "Fyzika", "text": "je vedni obor, ktery zkouma hmotu, jeji vlastnosti a chovani behem deju. Vlastnosti a vztahy mezi nimi popisuje pomoci fyzikalnich velicin.rnrnObory fyziky: Mechanika - Termika - Optika - Akustika - Elektrina a magnetismus - Jaderna fyzika - AstrofyzikarnrnPribuzne obory: Chemie - Biologie - Technika - AstronomiernrnVyznamni fyzikove: Archimedes - Newton - Einstein", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030314101136", "length": 329, "is_new": 0}
{"page_id": 21, "title": "Matematika", "text": "da:Matematik de:Mathematik eo:Matematiko es:Matematicas fr:Mathematiques no:Matematikk nl:Wiskunde pl:Matematyka pt:Matematica sh:Matematika sl:Matematikait:matematicarnzh: %E6%95%B0%E5%AD%A6rnrnMatematika - ...", "comment": "[[it:matematica]]", "user": "212.171.101.242", "timestamp": "20030103195410", "length": 374, "is_new": 1}
{"page_id": 23, "title": "Moralní realismus", "text": "Moralni realismus je doktrina filosoficka, ze moralni tvrzeni jsou kognitivni tvrzeni, kteri jsou nejmene nekdy pravdiva. Moralni realismus tedy kontrastuje s nonkognitivismusem (ktery ruzne tvrdi, ze moralni tvrzeni jsou predpisy, rozkazy, nebo vyjadreni citu, afektivnich tendenci, nebo prijeti norm) a \"chybovy-teorie\" moralnosti (kteri tvrdi, ze moralni tvrzeni jsou opravdu kognitivni, ale jsou vsechna uplne mylna). Nejaky moralni realisty zahrne David Brink, John McDowell, Peter Railton, Geoffrey Sayre-McCord, Michael Smith, a Thomas Nagel a Jezek.", "user": "212.96.162.48", "timestamp": "20030114073241", "length": 80, "is_new": 0}
{"page_id": 24, "title": "Chemie", "text": "eo:Kemio es:Quimica fr:Chimie de:Chemie nl:Scheikunde pl:Chemia pt:Quimica la:ChemicarnrnChemie studuje slozeni, strukturu a vlastnosti latek.rnrn* Periodicka tabulkarn** Medrnrn==Dalsi odkazy==rnrn* DMOZ, kategorie: Veda/Chemiern* Opendir CZ, kategorie Veda a technika/Chemie", "user": "Petr", "timestamp": "20021229094913", "length": 239, "is_new": 0}
{"page_id": 25, "title": "Měď", "text": "pl:Miedz en:Coppernl:KoperrnChemicka znacka Cu. Kov nacervenale barvy. Reativni atomova hmotnost 63,54. Krystalizuje v krychlove plosne stredene soustave.", "user": "64.12.106.37", "timestamp": "20030201053021", "length": 171, "is_new": 0}
{"page_id": 26, "title": "Kov", "text": "jsou prvky chemicky charakterizovane jako elektropozitivni, maji snahu predavat valencni elektrony a tvorit jednoatomove kationty. Vlastnosti:vysoka elektricka a tepelna vodivost. Vyskytuji se prevazne ve slouceninach - rudach.rnrnMezi zname kovy patri: rn*Zelezorn*Hlinikrn*Medrn*Zlatorn*Stribrorn*Titanrn*Zinek.rnrnMaterialy ktere jsou slozeny z atomu vice kovu se nazyvaji slitina.", "comment": "de:", "user": "129.26.132.3", "timestamp": "20030213101011", "length": 90, "is_new": 0}
{"page_id": 27, "title": "Počítače", "text": "Linuxrn*Mandrake", "user": "Petr", "timestamp": "20021229092049", "length": 241, "is_new": 0}
{"page_id": 28, "title": "Mandrake", "text": "Linux je distribuce Linuxu zamerena na snadnost instalace a pouziti. Prvni verze byla postavena na Red Hat Linuxu 5.1 a grafickem prostredi KDE 1.0 v roce 1998. Vyznacuje se mnozstvim nastroju na snadnou konfiguraci systemu.rnrn==Dalsi odkazy:==rn* http://www.mandrakelinux.com -- Mandrake Linux", "comment": "+pl", "user": "Macar", "timestamp": "20021229114637", "length": 89, "is_new": 1}
{"page_id": 29, "title": "Linux", "text": "eo:Linukso es:Linux ca:Linux de:Linux pl:Linux nl:Linux en:Linux zh:LinuxrnrnSlovo Linux znamena Linux kernel, program, ktery napsal programator Linus Torvalds, ktery vytvoril zaklad operacniho systemu Linux (spravne nazyvano GNU/Linux, protoze nadace GNU vytvorilo jako prvni cely system prepsanim UNIXu). Vseobecne se slovo Linux pouziva k oznaceni cele distribuce.rnrnOficialnim logem/maskotem Linuxu je tucnak Tux.rnrn== Zdroje informaci ==rn*Linux Documentation Project: http://www.tldp.orgrn*Prehled distribuci: http://www.distrowatch.com", "user": "Supp", "timestamp": "20030128211222", "length": 95, "is_new": 0}
{"page_id": 30, "title": "Mytologie", "text": "Veda, studujici myty, jejich vznik a sireni.rnrnMytologie Stredomori - Anticke Recko, Rim, EtruskovernrnMytologie Stredni Ameriky - Aztekove, Mayove", "user": "194.213.199.3", "timestamp": "20030505122540", "length": 236, "is_new": 0}
{"page_id": 31, "title": "Umění", "text": "de: Kunstpl:Sztukaes:Arteen:ArtrnZahada umeni jako lidske kulturni cinnosti spociva v tom, ze pri nazirani na nej nevedomky smesujeme dve urovne, v nichz pusobi - individualni a socialni.rnrnZ hlediska individualniho je zakladnim kriteriem umeni (umelecke hodnoty) jeho esteticky ucinek. Esteticky ucinek je vsak zavisly na dosavadni osobni zkusenosti a tedy individualni. Z tohoto hlediska neni mozne pozadovat, aby ostatni povazovali za umeni totez, co my sami.rnrnZ hlediska socialniho je umeni (umelecky proces) nezbytnym nastrojem k tvorbe novych ci k inovaci dosavadnich znaku, k overovani jejich ucinnosti (umelec ji overuje napred na sobe, dale na svych vnimatelich)a posleze ke vzajemne dohode o jejich vyznamu (zde se uplatnuje prosazovani jednotlivych osobnich ucinku). Puvodne umelecky znak tak po jiste dobe prechazi do znakoveho systemu se svym obecne sdilenym a opakovatelne vyvolavatelnym vyznamem a posiluje tak uzivany komunikacni system. Z tohoto hlediska plati, ze kazdy znak byl puvodne metaforou, v nemz novy znak nejakym zpusobem inovoval vztahy ke znakum na nej navaznym. rnrnAbychom umelecky (metaforicky) ucinek dokazali rozpoznat, musime se vedome nebo nevedomky naucit dosavadnim znakovym systemum, vuci nimz se umelecky znak vymezuje. K porozumeni umeni je tedy nezbytna vychova. rnrnKrome tohoto semantickeho popisu umeni je mozne je dale popisovat a tridit napr. z hlediska umeleckych systemu (hudba, vytvarne umeni, ty dale na malirstvi, socharstvi), umeleckych slohu, stylu a smeru (gotika, baroko, impresionismu, kubismus), hlediska smyslu, na nez pusobi, z hlediska socialnich skupin, v nichz jsou ucinne, apod.", "user": "213.235.129.168", "timestamp": "20030319004405", "length": 256, "is_new": 0}
{"page_id": 32, "title": "Estetický účinek", "text": "Umeni > Esteticky ucinekrnrnrnEsteticky ucinek byl chapan v ruznych dobach ruzne. Nazor, ze esteticky ucinek znamena, \"jak na nas dilo pusobi z hlediska podilu na ideji Krasy\", ktery zde byl uveden jako prvni, ma za podklad pozdne klasicistni smysleni, v nemz jiz krasa nebyla prisuzovana Bozimu zjeveni, ale presto byla povazovana za neco velmi nezavisleho na lidskem postoji, vzesleho z vyssich sil (v romantismu byl tento presah nad lidstvo a cloveka zkonkretizovan - nositelem estetickeho ucinku byly prirodni sily, zejmena zivly a cloveku malo dostupne krajiny). Je priznacne, ze povstani estetickeho ucinku bylo charakterizovano jako zalezitost oprosteni se od zajmu ci prospechu (Kant). Pozdeji puvod estetickeho ucinku \"klesl\" na socialni uroven (diferenciace estetickeho ucinku v pomeru k socialnimu postaveni). rnV soucasnosti se esteticky ucinek vztahuje primo k subjektu. Uznava se, ze kazdemu subjektu pusobi esteticke ucinky neco zcela jineho, v zavislosti od jeho dosavadnich zivotnich zkusenosti (historie jeho osobnich i socialnich interakci). Uplatnovani estetickeho ucinku jako spolecenske normy je pak povazovano za priznak totality.rnV dynamickem pojeti vznika esteticky ucinek jako vysledek vedomeho ci mimovedomeho porovnani dosavadni zkusenosti se zkusenosti aktualni interakce. Estetickeho ucinku je mozne dosahnout tim, ze se novou zkusenost podari uvedomele ci neuvedomele zaradit k dosavadnimu radu (konzervativni pojeti). Zkusenosti, ktere se nekryji se zavedenymi, jsou pak odmitany. V modernistickem pojeti - pokud se obe zkusenosti nekryji, je mozne posuzovat novou zkusenost take jako presah - osvobozeni od dosavadnich konvenci (ktere je samozrejme docasne, protoze kazdy presah se v tomto historickem postupu posleze muze stat zakladem opakovani, konvenci). V postmodernistickem, pluralistickem pristupu se uznava, ze uspokojeni z radu sveta muze byt stejne silne jako uspokojeni z presahu vlastni zkusenosti a toleruje se libovolne uplatnovani toho ktereho pristupu v dane situaci, pokud probiha bez perzekuce pristupu protikladneho. Jednostranna prevaha uplatnovani prvniho ci druheho pristupu je pak pripisovana psychologickem zalozeni - prvni typ je spise neuroticky, druhy skepticky. rnrnZdrojem, jehoz hlavnim ucelem je vytvareni estetickeho ucinku (nezamenovat s krasou, nebot esteticky ucinek muze mit i zaporne rysy), je umeni.", "user": "213.235.131.93", "timestamp": "20030323212346", "length": 64, "is_new": 0}
{"page_id": 35, "title": "GNU FDL", "text": "GNU Free Documentation Licensern Version 1.2, November 2002rnrnrn Copyright (C) 2000,2001,2002 Free Software Foundation, Inc.rn 59 Temple Place, Suite 330, Boston, MA 02111-1307 USArn Everyone is permitted to copy and distribute verbatim copiesrn of this license document, but changing it is not allowed.rnrnrn0. PREAMBLErnrnThe purpose of this License is to make a manual, textbook, or otherrnfunctional and useful document \"free\" in the sense of freedom: tornassure everyone the effective freedom to copy and redistribute it,rnwith or without modifying it, either commercially or noncommercially.rnSecondarily, this License preserves for the author and publisher a wayrnto get credit for their work, while not being considered responsiblernfor modifications made by others.rnrnThis License is a kind of \"copyleft\", which means that derivativernworks of the document must themselves be free in the same sense. Itrncomplements the GNU General Public License, which is a copyleftrnlicense designed for free software.rnrnWe have designed this License in order to use it for manuals for freernsoftware, because free software needs free documentation: a freernprogram should come with manuals providing the same freedoms that thernsoftware does. But this License is not limited to software manuals;rnit can be used for any textual work, regardless of subject matter orrnwhether it is published as a printed book. We recommend this Licensernprincipally for works whose purpose is instruction or reference.rnrnrn1. APPLICABILITY AND DEFINITIONSrnrnThis License applies to any manual or other work, in any medium, thatrncontains a notice placed by the copyright holder saying it can berndistributed under the terms of this License. Such a notice grants arnworld-wide, royalty-free license, unlimited in duration, to use thatrnwork under the conditions stated herein. The \"Document\", below,rnrefers to any such manual or work. Any member of the public is arnlicensee, and is addressed as \"you\". You accept the license if yourncopy, modify or distribute the work in a way requiring permissionrnunder copyright law.rnrnA \"Modified Version\" of the Document means any work containing thernDocument or a portion of it, either copied verbatim, or withrnmodifications and/or translated into another language.rnrnA \"Secondary Section\" is a named appendix or a front-matter section ofrnthe Document that deals exclusively with the relationship of thernpublishers or authors of the Document to the Document's overall subjectrn(or to related matters) and contains nothing that could fall directlyrnwithin that overall subject. (Thus, if the Document is in part arntextbook of mathematics, a Secondary Section may not explain anyrnmathematics.) The relationship could be a matter of historicalrnconnection with the subject or with related matters, or of legal,rncommercial, philosophical, ethical or political position regardingrnthem.rnrnThe \"Invariant Sections\" are certain Secondary Sections whose titlesrnare designated, as being those of Invariant Sections, in the noticernthat says that the Document is released under this License. If arnsection does not fit the above definition of Secondary then it is notrnallowed to be designated as Invariant. The Document may contain zerornInvariant Sections. If the Document does not identify any InvariantrnSections then there are none.rnrnThe \"Cover Texts\" are certain short passages of text that are listed,rnas Front-Cover Texts or Back-Cover Texts, in the notice that says thatrnthe Document is released under this License. A Front-Cover Text mayrnbe at most 5 words, and a Back-Cover Text may be at most 25 words.rnrnA \"Transparent\" copy of the Document means a machine-readable copy,rnrepresented in a format whose specification is available to therngeneral public, that is suitable for revising the documentrnstraightforwardly with generic text editors or (for images composed ofrnpixels) generic paint programs or (for drawings) some widely availablerndrawing editor, and that is suitable for input to text formatters orrnfor automatic translation to a variety of formats suitable for inputrnto text formatters. A copy made in an otherwise Transparent filernformat whose markup, or absence of markup, has been arranged to thwartrnor discourage subsequent modification by readers is not Transparent.rnAn image format is not Transparent if used for any substantial amountrnof text. A copy that is not \"Transparent\" is called \"Opaque\".rnrnExamples of suitable formats for Transparent copies include plainrnASCII without markup, Texinfo input format, LaTeX input format, SGMLrnor XML using a publicly available DTD, and standard-conforming simplernHTML, PostScript or PDF designed for human modification. Examples ofrntransparent image formats include PNG, XCF and JPG. Opaque formatsrninclude proprietary formats that can be read and edited only byrnproprietary word processors, SGML or XML for which the DTD and/orrnprocessing tools are not generally available, and thernmachine-generated HTML, PostScript or PDF produced by some wordrnprocessors for output purposes only.rnrnThe \"Title Page\" means, for a printed book, the title page itself,rnplus such following pages as are needed to hold, legibly, the materialrnthis License requires to appear in the title page. For works inrnformats which do not have any title page as such, \"Title Page\" meansrnthe text near the most prominent appearance of the work's title,rnpreceding the beginning of the body of the text.rnrnA section \"Entitled XYZ\" means a named subunit of the Document whoserntitle either is precisely XYZ or contains XYZ in parentheses followingrntext that translates XYZ in another language. (Here XYZ stands for arnspecific section name mentioned below, such as \"Acknowledgements\",rn\"Dedications\", \"Endorsements\", or \"History\".) To \"Preserve the Title\"rnof such a section when you modify the Document means that it remains arnsection \"Entitled XYZ\" according to this definition.rnrnThe Document may include Warranty Disclaimers next to the notice whichrnstates that this License applies to the Document. These WarrantyrnDisclaimers are considered to be included by reference in thisrnLicense, but only as regards disclaiming warranties: any otherrnimplication that these Warranty Disclaimers may have is void and hasrnno effect on the meaning of this License.rnrnrn2. VERBATIM COPYINGrnrnYou may copy and distribute the Document in any medium, eitherrncommercially or noncommercially, provided that this License, therncopyright notices, and the license notice saying this License appliesrnto the Document are reproduced in all copies, and that you add no otherrnconditions whatsoever to those of this License. You may not userntechnical measures to obstruct or control the reading or furtherrncopying of the copies you make or distribute. However, you may acceptrncompensation in exchange for copies. If you distribute a large enoughrnnumber of copies you must also follow the conditions in section 3.rnrnYou may also lend copies, under the same conditions stated above, andrnyou may publicly display copies.rnrnrn3. COPYING IN QUANTITYrnrnIf you publish printed copies (or copies in media that commonly havernprinted covers) of the Document, numbering more than 100, and thernDocument's license notice requires Cover Texts, you must enclose therncopies in covers that carry, clearly and legibly, all these CoverrnTexts: Front-Cover Texts on the front cover, and Back-Cover Texts onrnthe back cover. Both covers must also clearly and legibly identifyrnyou as the publisher of these copies. The front cover must presentrnthe full title with all words of the title equally prominent andrnvisible. You may add other material on the covers in addition.rnCopying with changes limited to the covers, as long as they preservernthe title of the Document and satisfy these conditions, can be treatedrnas verbatim copying in other respects.rnrnIf the required texts for either cover are too voluminous to fitrnlegibly, you should put the first ones listed (as many as fitrnreasonably) on the actual cover, and continue the rest onto adjacentrnpages.rnrnIf you publish or distribute Opaque copies of the Document numberingrnmore than 100, you must either include a machine-readable Transparentrncopy along with each Opaque copy, or state in or with each Opaque copyrna computer-network location from which the general network-usingrnpublic has access to download using public-standard network protocolsrna complete Transparent copy of the Document, free of added material.rnIf you use the latter option, you must take reasonably prudent steps,rnwhen you begin distribution of Opaque copies in quantity, to ensurernthat this Transparent copy will remain thus accessible at the statedrnlocation until at least one year after the last time you distribute anrnOpaque copy (directly or through your agents or retailers) of thatrnedition to the public.rnrnIt is requested, but not required, that you contact the authors of thernDocument well before redistributing any large number of copies, to givernthem a chance to provide you with an updated version of the Document.rnrnrn4. MODIFICATIONSrnrnYou may copy and distribute a Modified Version of the Document underrnthe conditions of sections 2 and 3 above, provided that you releasernthe Modified Version under precisely this License, with the ModifiedrnVersion filling the role of the Document, thus licensing distributionrnand modification of the Modified Version to whoever possesses a copyrnof it. In addition, you must do these things in the Modified Version:rnrnA. Use in the Title Page (and on the covers, if any) a title distinctrn from that of the Document, and from those of previous versionsrn (which should, if there were any, be listed in the History sectionrn of the Document). You may use the same title as a previous versionrn if the original publisher of that version gives permission.rnB. List on the Title Page, as authors, one or more persons or entitiesrn responsible for authorship of the modifications in the Modifiedrn Version, together with at least five of the principal authors of thern Document (all of its principal authors, if it has fewer than five),rn unless they release you from this requirement.rnC. State on the Title page the name of the publisher of thern Modified Version, as the publisher.rnD. Preserve all the copyright notices of the Document.rnE. Add an appropriate copyright notice for your modificationsrn adjacent to the other copyright notices.rnF. Include, immediately after the copyright notices, a license noticern giving the public permission to use the Modified Version under thern terms of this License, in the form shown in the Addendum below.rnG. Preserve in that license notice the full lists of Invariant Sectionsrn and required Cover Texts given in the Document's license notice.rnH. Include an unaltered copy of this License.rnI. Preserve the section Entitled \"History\", Preserve its Title, and addrn to it an item stating at least the title, year, new authors, andrn publisher of the Modified Version as given on the Title Page. Ifrn there is no section Entitled \"History\" in the Document, create onern stating the title, year, authors, and publisher of the Document asrn given on its Title Page, then add an item describing the Modifiedrn Version as stated in the previous sentence.rnJ. Preserve the network location, if any, given in the Document forrn public access to a Transparent copy of the Document, and likewisern the network locations given in the Document for previous versionsrn it was based on. These may be placed in the \"History\" section.rn You may omit a network location for a work that was published atrn least four years before the Document itself, or if the originalrn publisher of the version it refers to gives permission.rnK. For any section Entitled \"Acknowledgements\" or \"Dedications\",rn Preserve the Title of the section, and preserve in the section allrn the substance and tone of each of the contributor acknowledgementsrn and/or dedications given therein.rnL. Preserve all the Invariant Sections of the Document,rn unaltered in their text and in their titles. Section numbersrn or the equivalent are not considered part of the section titles.rnM. Delete any section Entitled \"Endorsements\". Such a sectionrn may not be included in the Modified Version.rnN. Do not retitle any existing section to be Entitled \"Endorsements\"rn or to conflict in title with any Invariant Section.rnO. Preserve any Warranty Disclaimers.rnrnIf the Modified Version includes new front-matter sections orrnappendices that qualify as Secondary Sections and contain no materialrncopied from the Document, you may at your option designate some or allrnof these sections as invariant. To do this, add their titles to thernlist of Invariant Sections in the Modified Version's license notice.rnThese titles must be distinct from any other section titles.rnrnYou may add a section Entitled \"Endorsements\", provided it containsrnnothing but endorsements of your Modified Version by variousrnparties--for example, statements of peer review or that the text hasrnbeen approved by an organization as the authoritative definition of arnstandard.rnrnYou may add a passage of up to five words as a Front-Cover Text, and arnpassage of up to 25 words as a Back-Cover Text, to the end of the listrnof Cover Texts in the Modified Version. Only one passage ofrnFront-Cover Text and one of Back-Cover Text may be added by (orrnthrough arrangements made by) any one entity. If the Document alreadyrnincludes a cover text for the same cover, previously added by you orrnby arrangement made by the same entity you are acting on behalf of,rnyou may not add another; but you may replace the old one, on explicitrnpermission from the previous publisher that added the old one.rnrnThe author(s) and publisher(s) of the Document do not by this Licenserngive permission to use their names for publicity for or to assert orrnimply endorsement of any Modified Version.rnrnrn5. COMBINING DOCUMENTSrnrnYou may combine the Document with other documents released under thisrnLicense, under the terms defined in section 4 above for modifiedrnversions, provided that you include in the combination all of thernInvariant Sections of all of the original documents, unmodified, andrnlist them all as Invariant Sections of your combined work in itsrnlicense notice, and that you preserve all their Warranty Disclaimers.rnrnThe combined work need only contain one copy of this License, andrnmultiple identical Invariant Sections may be replaced with a singlerncopy. If there are multiple Invariant Sections with the same name butrndifferent contents, make the title of each such section unique byrnadding at the end of it, in parentheses, the name of the originalrnauthor or publisher of that section if known, or else a unique number.rnMake the same adjustment to the section titles in the list ofrnInvariant Sections in the license notice of the combined work.rnrnIn the combination, you must combine any sections Entitled \"History\"rnin the various original documents, forming one section Entitledrn\"History\"; likewise combine any sections Entitled \"Acknowledgements\",rnand any sections Entitled \"Dedications\". You must delete all sectionsrnEntitled \"Endorsements\".rnrnrn6. COLLECTIONS OF DOCUMENTSrnrnYou may make a collection consisting of the Document and other documentsrnreleased under this License, and replace the individual copies of thisrnLicense in the various documents with a single copy that is included inrnthe collection, provided that you follow the rules of this License forrnverbatim copying of each of the documents in all other respects.rnrnYou may extract a single document from such a collection, and distributernit individually under this License, provided you insert a copy of thisrnLicense into the extracted document, and follow this License in allrnother respects regarding verbatim copying of that document.rnrnrn7. AGGREGATION WITH INDEPENDENT WORKSrnrnA compilation of the Document or its derivatives with other separaternand independent documents or works, in or on a volume of a storage orrndistribution medium, is called an \"aggregate\" if the copyrightrnresulting from the compilation is not used to limit the legal rightsrnof the compilation's users beyond what the individual works permit.rnWhen the Document is included an aggregate, this License does notrnapply to the other works in the aggregate which are not themselvesrnderivative works of the Document.rnrnIf the Cover Text requirement of section 3 is applicable to theserncopies of the Document, then if the Document is less than one half ofrnthe entire aggregate, the Document's Cover Texts may be placed onrncovers that bracket the Document within the aggregate, or thernelectronic equivalent of covers if the Document is in electronic form.rnOtherwise they must appear on printed covers that bracket the wholernaggregate.rnrnrn8. TRANSLATIONrnrnTranslation is considered a kind of modification, so you mayrndistribute translations of the Document under the terms of section 4.rnReplacing Invariant Sections with translations requires specialrnpermission from their copyright holders, but you may includerntranslations of some or all Invariant Sections in addition to thernoriginal versions of these Invariant Sections. You may include arntranslation of this License, and all the license notices in thernDocument, and any Warrany Disclaimers, provided that you also includernthe original English version of this License and the original versionsrnof those notices and disclaimers. In case of a disagreement betweenrnthe translation and the original version of this License or a noticernor disclaimer, the original version will prevail.rnrnIf a section in the Document is Entitled \"Acknowledgements\",rn\"Dedications\", or \"History\", the requirement (section 4) to Preservernits Title (section 1) will typically require changing the actualrntitle.rnrnrn9. TERMINATIONrnrnYou may not copy, modify, sublicense, or distribute the Document exceptrnas expressly provided for under this License. Any other attempt torncopy, modify, sublicense or distribute the Document is void, and willrnautomatically terminate your rights under this License. However,rnparties who have received copies, or rights, from you under thisrnLicense will not have their licenses terminated so long as suchrnparties remain in full compliance.rnrnrn10. FUTURE REVISIONS OF THIS LICENSErnrnThe Free Software Foundation may publish new, revised versionsrnof the GNU Free Documentation License from time to time. Such newrnversions will be similar in spirit to the present version, but mayrndiffer in detail to address new problems or concerns. Seernhttp://www.gnu.org/copyleft/.rnrnEach version of the License is given a distinguishing version number.rnIf the Document specifies that a particular numbered version of thisrnLicense \"or any later version\" applies to it, you have the option ofrnfollowing the terms and conditions either of that specified version orrnof any later version that has been published (not as a draft) by thernFree Software Foundation. If the Document does not specify a versionrnnumber of this License, you may choose any version ever published (notrnas a draft) by the Free Software Foundation.rnrnrnADDENDUM: How to use this License for your documentsrnrnTo use this License in a document you have written, include a copy ofrnthe License in the document and put the following copyright andrnlicense notices just after the title page:rnrn Copyright (c) YEAR YOUR NAME.rn Permission is granted to copy, distribute and/or modify this documentrn under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2rn or any later version published by the Free Software Foundation;rn with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts.rn A copy of the license is included in the section entitled \"GNUrn Free Documentation License\".rnrnIf you have Invariant Sections, Front-Cover Texts and Back-Cover Texts,rnreplace the \"with...Texts.\" line with this:rnrn with the Invariant Sections being LIST THEIR TITLES, with thern Front-Cover Texts being LIST, and with the Back-Cover Texts being LIST.rnrnIf you have Invariant Sections without Cover Texts, or some otherrncombination of the three, merge those two alternatives to suit thernsituation.rnrnIf your document contains nontrivial examples of program code, wernrecommend releasing these examples in parallel under your choice ofrnfree software license, such as the GNU General Public License,rnto permit their use in free software.", "user": "Jb", "timestamp": "20030109132742", "length": 425, "is_new": 0}
{"page_id": 36, "title": "NetBSD", "text": "system NetBSD je plnohodnotny Open Source unixovy operacni system, vychazejici z Berkeley Networking Release 2 (Net/2), 4.4BSD-Lite, and 4.4BSD-Lite2. NetBSD pracuje na padesati dvou ruznych architekturach systemu sedmnacti strojovych architektrur na jedenacti odlisnych rodin CPU a je portovano na dalsi.rnrn==Externi odkazy==rn*NetBSD domaci stranka", "comment": "Pridana domaci stranka.", "user": "213.246.98.138", "timestamp": "20030116151025", "length": 29, "is_new": 0}
{"page_id": 41, "title": "Co dělat...", "text": "Na tuto stranku davejte vyzvy, co byste radi v encyklopedii videli, ale co sami nezvladate. Zvysuje se pravdepodobnost, ze Vam nekdo vyhovi.rnrn:Kdo napise clanek karate?rn:Kdo vi, kdo vynalezl bowden?rn:Vite nekdo neco o francouzskem dramatikovi Tristan BERNARD?rn:Ceske Budejovice?", "user": "Ilja Lorek", "timestamp": "20030426114037", "length": 69, "is_new": 1}
{"page_id": 44, "title": "Miroslav MALOVEC", "text": "Miroslav Malovec (1953), prodavac elektrosoucastek z Brna. Napred zacal prispivat do esperantske Wikipedie, nyni mu jeho esperantsti pratele pomahaji zalozit ceskou verzi.", "user": "62.177.116.222", "timestamp": "20030125124614", "length": 57, "is_new": 0}
{"page_id": 45, "title": "Wikipedie", "text": "Wikipedie je mezinarodni a mnohojazycny projekt encyklopedii (pocita se s vice nez 200 jazykovymi verzemi), projekt otevreny vsem uzivatelum internetu, a to bud jako uzivatelum (hledajicim informace) nebo jako spolupracovnikum (muzete prispivat do kterekoliv jazykove verze, pokud dostatecne ovladate prislusny jazyk)rnrnWikipedie (v anglictine) byla spustena 10. ledna 2001 v USA.rnrnca:Wikipedia da:Wikipedia de:Wikipedia en:Wikipedia eo:Vikipedio es:Wikipedia fr:Wikipedia ia:Wikipedia nl:Wikipedia no:Wikipedia pl:Wikipedia sv:Wikipedia", "comment": "ca: da: de: en: eo: es: fr: ia: nl: no: pl: sv:", "user": "Brion VIBBER", "timestamp": "20030127015511", "length": 254, "is_new": 1}
{"page_id": 46, "title": "Encyklopedie", "text": "es:Enciclopedia fr:Encyclopediesv:encyklopediapl:EncyklopediarnEncyklopedie (recky enkyklikos = okruzni, paideia = vychova, tedy uzavreny okruh vzdelani) je naucny slovnik, ktery se snazi v abecednim poradku nebo systematicky shromazdit vedomosti tykajici se jednoho oboru nebo naopak vsech oboru, celeho vesmiru.rnrnPrvni velkou encyklopedii sestavil francouzsky osvicenec Denis DIDEROT se svymi spolupracovniky, z nichz nejznamnejsi jsou Rousseau, Voltaire, Montesquieu, Condillac, Helvetius, Holbach, Necker.", "user": "212.11.121.162", "timestamp": "20030222090118", "length": 198, "is_new": 0}
{"page_id": 47, "title": "Čeština", "text": "Cestina je zapadoslovansky jazyk nejvice pribuzny se slovenstinou, pote polstinou arnluzickou srbstinou. Patri tedy mezi slovanske jazyky, do rodiny jazyku indoevropskych.", "user": "62.177.116.222", "timestamp": "20030125130039", "length": 116, "is_new": 0}
{"page_id": 49, "title": "Wikipedie:Co je článek", "text": "Co je clanek?rnrnClanek je stranka Wikipedie, ktera ma charakter encyklopedickeho hesla (tedy nikoliv pokyny, jak pracovat).", "user": "62.177.78.223", "timestamp": "20030127202411", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 50, "title": "Pedagogika", "text": "Pedagogika rnrnveda o vychove, puvodne vychove deti, nyni take dospivajicich a dospelych, o cilevedomem vzdelavani a formovani lidske osobnosti. Zkouma metody vychovy a vyuky, opira se o zkusenosti a psychologii. Podrizenymi obory jsou Didaktika a Metodika", "user": "Miroslav MALOVEC", "timestamp": "20030127203347", "length": 223, "is_new": 0}
{"page_id": 53, "title": "Kino", "text": "Komisar RexrnSerial rakouske televize o kriminalistickych pripadech oddeleni vrazd videnske policie a v prvni rade o jejich mimoradnem policejnim pejskovi Rexovi,nataceny od roku 1993.rnVedle postavy Rexe se v serialu mihaji ruzni komisari. Na zacatku to byl Richard Moser /Tobias Moretti/ se svymi asistenty Ernstem Stockingerem /Karl Markowitz/, zvanym ,,Stocki“ a Peterem Hollererem /Wolf Bachofner/. rnV roli Rexe muzeme videt Reginalda von Ravenhorsta,ktery byl po case vystridan Rhettem Buttlerem. rnNejdrive ze serialu odchazi Stocki a na jeho misto nastupuje Christian Bock /Heinz Weixelbraun/. Pote dochazi k dost razantni zmene-Richard Moser umira pri prestrelce se silenym vrahem. Rex se s tim nemuze vyrovnat do te doby,nez prijde novy sef oddeleni vrazd- Alex Brandtner /Gedeon Burkhard/. rnI Hollerer pak odchazi a jeho postavu strida Fritz Kunz /Martin Weinek/.rnV soucasne dobe se nataci dalsi rady serialu,kdy misto Alexe a Christiana vystupuji dalsi novi komisari. Niki Herzog /Elke Wilkens/ a Marc Hoffman /Alexander Pschill/. rnPri vyctu vsech hlavnich postav nesmime zapomenout na jedinou stalici serialu,vedle Rexe samozrejme. Je to soudni patolog dr.Leo Graf /Gerhard Zemann/. rnSerial uz cita kolem osmi rad a stale se toci dalsi a dalsi dily. rnErnst Stockinger se stal hrdinou jineho serialu ze Salzburgu,nazvanem jak jinak,nez Stockinger. Ale ani tam na Rexe nezapomnel- jeho pracovni stul totiz zdobi krasna Rexova fotka a obcas si i volaji. rnO Rexovi byl natocen i celovecerni film. Nepopisuje videnske pripady,ale Rexikovy zacatky v letech jeho mladi. Odtud nazev Komisar Rex-mlada leta /v originale Baby Rex-der kleine Kommissar/. rnKrome Rexe a jeho obdivuhodneho talentu muzeme obdivovat i krasy Vidne. Zamek Schonbrunn,ulicky Stareho mesta nebo videnske lesy a parky,kde s oblibou vrazdi silenci,nebo se v blizkem krovi schovavaji zlocinci pred zakonem.rnNa prvnim miste je ovsem pejsek. O jeho pohodli a potreby se stara osobni trenerka Theresa Ann Miller. Jeji otec mimochodem vlastni agenturu Animal Action,ktera trenovala mimo jine i bernardyna Beethovena a mnoho dalsich zvirecich hrdinu.", "user": "194.228.87.97", "timestamp": "20030128093049", "length": 195, "is_new": 0}
{"page_id": 54, "title": "Didaktika", "text": "Pedagogika - MetodikarnrnDidaktika je soucast pedagogiky zabyvajici se metodami a formami skolniho vyucovani", "user": "Miroslav MALOVEC", "timestamp": "20030129211258", "length": 154, "is_new": 0}
{"page_id": 55, "title": "Metodika", "text": "Metodika je cast pedagogiky a didaktiky zabyvajici se metodami vyuky konkretniho skolniho predmetu", "user": "Miroslav MALOVEC", "timestamp": "20030129211512", "length": 53, "is_new": 0}
{"page_id": 57, "title": "Literatura", "text": "(z lat. littera = pismeno) v sirsim slova smyslu je souhrn vsech psanych textu, tedy literatura umelecka, naucna, technicka, casopisecka, memoarova i soukroma korespondence. V uzsim slova smyslu se literaturou obvykle mysli literatura umelecka, cili krasna literatura, beletrie.rnrnrnAnglicka literatura *rnBulharska literatura *rnCeska literatura *rnCinska literatura *rnDanska literatura *rnEsperantska literatura *rnFinska literatura *rnFrancouzska literatura *rnItalska literatura *rnMadarska literatura *rnNemecka literatura *rnPolska literatura *rnSlezska literatura *rnSlovenska literatura *rnrnrnTranslatologiernrnNakladatelstvi", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030413121156", "length": 248, "is_new": 0}
{"page_id": 58, "title": "Esperantská literatura", "text": "Literatura - EsperantornrnEsperantska literatura patri mezi nejmladsi svetove literatury, protoze zacala vznikat teprve po zverejneni esperanta v roce 1887. Nejdrive vznikala literatura prekladova, podobne jako u narodnich literatur, ale brzy se zacala objevovat i puvodni dila. Charakteristickym znakem je ruzna narodnost esperantskych autoru. rnrnrn=Nebeletristicka literatura=rnIvo LAPENNA - Jaroslav MARIK - Julie SUPICHOVA - Paul NEERGARD -rnVlastimil NOVOBILSKY - rnJan WERNER rnrn=Prekladova literatura=rnrnA. D. ATANASOV -rnKazimierz BEIN (Kabe) -rnVilmos BENCZIK -rnJosef CINK -rnTheodor CEJKA -rnJ. V. DOLINSKY -rnOta GINZ -rnLudo IZAK -rnRudolf HROMADA - Stanislav KAMARYT - rnTheodor KILIAN - Frantisek LORENC - Milos LUKAS - Ivo ROTKVIC rnPavel ROSA - Eva SEEMANNOVA - Moraviaj Esperanto-Pioniroj - Adolf STANURA - Magda SATUROVA - Maria SIDLOVSKAJA - Ant SKARVAN - Josef VONDROUSEK -rnrnrn=Puvodni beletrie=rnrn rnrn rnHendrik ADAMSON (1891-1946)rnADIrnSaribek AGAMJANrnToma AJOLOV rnTeresa de ALMEIDArnNadija Hordijenko ANDRIANOVA (1921-1999)rnMira ANDRUSIEWICZ (1932-)rnMarija P. ANGELOVA rnPetro ANSELMO rnAbtonina APOLLO rnJakob David APPLEBAUM (1877-1964)rnARGUSrnValerio ARI (1949-)rnGrigorij AROSEV (1979-)rnGeorgi Atanasov (1881-1960)rnWilliam AULD (1924-)rnManjo AUSTINrnFrancisco AZORIN IZQUIERDO (1885-1976)rnNuno BAENA (?-1922)rnJulio BAGHY (1891-1967)rnSandor J BAKO rnJonan BALANOrnJulius BALBIN (1917-)rnS. BALKANANOrnZofia BANET-FORNALOWA (1929-)rnErco BARAKArnImre BARANYAI (1902-1961)rnNorbert BARTHELMESS (1897-1987)rnJuliette BAUDIN-VATRE (1910-1937)rnHenri BAUPIERRErnGersi Alfredo BAYS (1934-) rnLouis BEAUCAIRE (1925-1983)rnUlrich BECKER (1958-)rnLeo BELMONT rnMartin BENKA rnMisu BERARU (1903-1938)rnLeon BERGIERS (1904-)rnRoger BERNARD (1907-1997)rnDante BERTOLINI rnGerrit BERVELING (1944-)rnB.G.D.rnJozef Pawel BIELINSKI rnLeopold BLUMENTHAL (1865-1941)rnDouglas Phillips BOATMAN (1892-?)rnErgoto de BONAERO rnLucija BORCIC (1921-)rnM. BORGES DOS SANTOS (1926-)rnNikolaj Afrikanovic BOROVKO (1863-1913)rnKrys BOTTRILLrnMarjorie BOULTON (1924-)rnPetro BRAUN rnStanislaw Zygmunt BRAUN (1893-1956)rnLouise BRIGGS rnP.W. van den BROEK rnMikaelo BRONSTEJN (1949-)rnHarold BROWN rnPeter E. BROWNE (1957-)rnStan BUBENIC (1904-1979)rnBUKARrnHindrik Jan BULTHUIS (1865-1945)rnJosef BURGER (1881-1970)rnAdolf BURKHARDT (1929-)rnJorge CAMACHO (1966-)rnTimothy Brian CARR (1943-)rnMiquel CASES MARTIN (1863-?)rnR. M. CHASE rnSylla CHAVES (1929-)rnNiels CHRISTENSEN rnDmitrij Mihajlovic CIBULEVSKIJ (1946-)rnJana CICHOVA-HRDLICKOVA rnCIKLARI (?-1914)rnBrendon CLARK (1904-1956)rnJean-Louis CLAUDEL rnClaudius COLAS (1884-1914)rnClelia CONTERNO GUGLIELMINETTI (1915-1984)rnGerard COOL rnRuth CULBERT rnViktor CALDAJEV (1945-)rnN. CORNIJrnN. CULITIS rnOcjo DADAEV (1973-)rnEinar DAHL (1904-)rnAleksandro DAMBRAUSKAS (1860-1938)rnDAN TIRINAROrnJopetro DANVYrnChristian DECLERCK (1938-)rnG. DEGENKAMP rnLeendert C. DEIJ (1919-)rnBenjameno G. DELATOTrnHuijin DENG rnGeorgo DESKIN (1891-1967)rnVimala DEVI rnVasilij Nikolajevic DEVJATNIN (1862-1938)rnDIMITRIrnJohn DINWOODIE (1904-1980)rnRoman DOBRZYNSKIrnDOKITOrnGrigori DOLGIN rnAleksandro DOMBROVSKI rnArtur DOMENECH I MAS (1878-1936)rnFrans van DOOREN (1905-1996)rnF. V. DORNO rnDeck DORVALrnHilda DRESEN (1896-1981)rnC. Chr. DROOGENDIJK (?-1918)rnHans L. EGERRUP (?-1954)rnSergo ELGOrnFriedrich Wilhelm ELLERSIEK (1880-1959)rnWiktor ELSKI rnEMBA rnStellan ENGHOLM (1899-1960)rnReino ERIKSSON (1940-)rnVasilij Jakovlevic EROSENKO (1890-1952)rnIstvan ERTL (1965-)rn Budapestska skola rnDaniel EYQUEM (1852-1926)rnGrindel FALK rnJacques-Franky FARJON DE LAGATINERIE (1920-1996)rnFrits FAULHABER (1893-?)rnMiguel FERNANDEZ (1950-)rnJan FETHKE (1903-1980)rnJan FILIP (1911-1971)rnHenriko FISCHER-GALAT (1879-1960)rnJeanne FLOURENS (1871-1928)rnJean FORGErnJerzy FORNAL rnV. FRANCINIrnJohn FRANCIS (1924-)rnRoman FRENKEL rnDiderto FRETO rnLorenz FRIIS (1904-)rnLina GABRIELLI (1930-)rnGunnar GALLMO (1946-)rnHiginio GARCIA (1939-)rnRonald Cecil GATES (1923-)rnVladimir GAZDArnGafur GAZIZI (1958-)rnKoffi GBEGLO (1957-)rnIvan St. GEORGIEV (1919-)rnArturo GHEZ rnElla GIBSON rnLilli GILOTEAUXrnAldo de' GIORGI (1924-2003)rnMikaelo GISPLING (1924-)rnMarinko GJIVOJE (1919-1982)rnVladimir A. GLAZUNOV rnBernard GOLDEN (1925-)rnAtus GOLDONIrnGONG XUESHENGrnAlbert GOODHEIR (1912-1995)rnHristo GOROV (1908-1999)rnAntoni GRABOWSKI (1857-1921)rnJaume GRAU CASAS (1896-1950)rnGRENKAMPrnAnte GRGURINA (1877-1957)rnAsen GRIGOROV (1903-1985)rnEdwin GROBE (1927-)rnPaul P. GUBBINS (1949-)rnDoroti GUIROrnKlaus J. GUNKEL (1963-)rnKarl-Gustaf GUSTAFSSONrnMiguel GUTIERREZ (1950-)rnGONG SASOP (1910-1944)rnKen HAJASIrnHerschel S. HALL rnJarl HAMMARBERG (1940-)rnF. H. HANBERY rnMarie HANKEL (1844-1929)rnLajos HATTYAR rnSantos Kumar Ghose HAZRA rnZora HEIDE (1924-)rnJo van HEMERT-REMMERSrnMaria HENRIKSENrnHerbert HESSErnFeliks HILLER rnPanayot HITROV (1894-1945/46)rnGottfried HOFSTATTERrnNikolai HOHLOV (1891-1953)rnChr. HOUGAARDrnAdam HRYNKIEWICZ (1931-)rnAdalbert HULES rnH. B. HYAMS (?-1960)rnHRIMA rnAmerigo IANNACONErnKlara ILUTOVIC (1946-)rnVicente INGLADA (1879-1949)rnSaburo ITO (1902-1969)rnVsevolod IVANOV (1900-)rnIlja Jefimovic IZGUR (1881-1937)rnIrena JABONSKArnStig JACOBSON (1913-)rnMilda JAKUBCOVA (1899-1979)rnLudmila JEVSEJEVA (1913-1980)rnSten JOHANSSON (1950-)rnReina de JONG (1922-)rnDavid K. JORDAN (1942-)rnJOTOKArnTeo JUNG (1892-1986)rnPeter Theodor JUSTESEN (1875-1950)rnAleksej Borisovic JURAVLOV rnWladimir KAJOTAEFrnKalman KALOCSAY (1891-1976)rnGeorgo KAMACOrnAira KANKKUNEN (1928-)rnM. L. KAPLANrnJozsef KAPTAY rnJiri KAREN (1920-2000)rnStanislaw KAROLCZYK (1890-1966)rnLena KARPUNINA (1963-)rnBenita KART rnJan KARWIKrnKERVRANrnCurt KESSLERrnErich KILIAN (1909-1936)rnWalter KLAG (1922-)rnOldrich KNICHAL (1939-)rnEdwin de KOCK (1930-)rnJosef KOHEN-CEDEK (1904-)rnNadina KOLOVRAT rnGaku KONISI rnBenata KOOPMANSrnJiri KORINEK (1906-1989)rnNina KORJENEVSKAJA (1949-)rnSalomon KORNFELD (1896-1943)rnMihail Gavrilovic KOROTKOV rnCzeslaw KOZLOWSKI (1894-1956)rnAugust von KOTZEBUE rnIvan KRESTANOV rnAlen KRIS (1955-)rnMasayuki KURODA (1909-)rnH. KUROPATNICKA-SALAMONrnNikolaja KURZENS (1910-1959)rnGeorges LAGRANGE (1928-)rnEmilija LAPENNA (1910-1994)rnSara LARBARrnLilia LEDON DA SILVA (1956-)rnA. A. LEENHARDrnIzrael LEJZEROWICZ (1901-1942)rnrn rnrnJolanthe LESER (1909 - 1994)rnLEUNBACHrnLev LEVENZON (1887-?)rnShijun LI (1923-)rnLidia LIGEZA rnLILJER rnCarl LINDQVISTrnChen Mei LING rnKenneth G. LINTON rnDaphne LISTER (1921-)rnLIVEN DEK rnNicolai LIVENTHAL rnMarin LJUBIN rnAleksandr Porfirjevic LOGVIN (1903-1980)rnKris LONG (1944-)rnAnastasio LOPEZ LUNA (1914-1995)rnLORJAKrnAnna LOWENSTEIN (1951-)rnNikolai Viktorovic LOZGACEV (1957-1998)rnJixin LU rnF. T. LUNDQUIST rnHeinrich August LUYKEN (1864-1940)rnStefan MACGILL (1948-)rnRobert MACKAY rnDavid MAGERrnJacques-Louis MAHE (1912-1992)rnPaula MAHRTI rnIvan MALFELICULO rnCarmel MALLIA (1929-)rnJulio MANGADA ROSENORN (1877-1946)rnZifu MAO (1963-)rnCicio MAR rnA. MARICH rnMalte MARKHEDEN (1911-)rnMeva MARON rnJarlo MARTEL-MONTO rnGrazyna MASZCZYNSKA-GORA rnEugeniusz MATKOWSKI rnUlrich MATTHIAS (1966-)rnGeraldo MATTOS (1931-)rnStefan MAULrnErmanno MELLO rnValentin MELNIKOV (1957-)rnErwan ar MENGA rnJohn MERCHANT (1872-1936)rnZdravka METZrnRichard MEYE (?-1945)rnGeorgi MIHALKOV (1952-)rnEugen MICHALSKI (1897-1937)rnKarl MINOR (1891-1946)rnZofia MIRSKA rnVenelin MITEV rnMasao MIYAMOTO (1913-1989)rnZef Luigj MJEDA (1921-2000)rnJulian MODEST rnDaniel MOIRANDrnAleksandro R. MOLLISON rnAbel MONTAGUT (1953-)rnTryggve MULLER rnFeiko MUNNIKSMArnDonald W. MUNNS rnCanko MURGIN rnGeoffrey Dalrymple NASH (1882-1945)rnIvan NAUMOV (1971-)rnNevena NEDELCEVA rnG. C. NEGRO rnIstvan NEMERE (1944-)rnMauro NERVI (1959-)rnGoncalo NEVES (1964-)rnLeonard Nowell Mansell NEWELL (1902-1968)rnLilia NIKOLOVA rnNISIMURA MASAO (1907-1940)rnRoberto Passos NOGUEIRA (1949-)rnAmalia NUNEZ DUBUS (1889-?)rnAlm NURHOM rnJesse-LePrince NZANIYE rnKazuta OKArnImmanuel OLSHVANGER (1888-1961)rnFrantisek OMELKA (1904-1960)rnYosizumi OOZATO rnOluwabunmi OSHO-DAVIES (1968-)rnElsa OTTO rnPrince Henry OZOEMENA OGUINYE (1972-)rnJohanna PAGENSTECHER (?-1959)rnAntonio PAOLET (1880-1960)rnPenka Petkova PAPAZOVA rnDespina PATRINU (1930-)rnEdward Saxton PAYSON (1842-1932)rnPeter PENETER rnMarko PETROVIC (1939-1999)rnSvetislav S. PETROVIC (1899-1960)rnMarco PICASSO (1940-)rnKarel PIC (1920-1995)rnWouter F. PILGER (1942-)rnJulia PIORO (1902-)rnClaude PIRON (1931-)rnFrancesco PIZZI (1880-1946)rnKiril P. POPOV rnBertram POTTS (1895-)rnEdmond PRIVAT (1889-1962)rnRudolf PUHRINGER rnFrederic PUJULA I VALLES (1877-1963)rnRaimo PYSTYNEN (1930-)rnBranko M. RADAKOVIC rnBaldur RAGNARSSON (1930-)rnErkki RASKU (1922-)rnJean RIBILLARD (1904-1962)rnL. RIEDLrnGudrun RIISBERGrnChristian RIVIERErnKenelm ROBINSON rnFranz ROCKMANN rnROKSANOrnJon ROMMESMO rnRik De ROOVER rnHans Amund ROSBACH rnJohan Hammond ROSBACH (1921-)rnJulio Mangada ROSENORN rnCezaro ROSSETTI (1901-1950)rnReto ROSSETTI (1909-1994)rnNicolino ROSSI (1939-)rnFranz-Georg ROSSLER rnCelestin ROUSSEAU (1861-1949)rnJosef RUMLER (1922-1999)rnVictor SADLER (1937-)rnAleksandr SAHAROV (1865-1942)rnEija SALOVAARA (1920-)rnBetty SALT (1907-1994)rnVladimir SAMODAJ (1935-)rnRafael de SAN MILLAN ALONSO (1866-1924)rnViktor Sergejevic SAPOJNIKOV (1953-)rnJanos SARKOZI (1932-)rnJames SAYERS (1888-1957)rnHermann SCHMID rnReinhold SCHMIDT (1867-1943)rnJan van SCHOOR (1896-1955)rnOscar van SCHOOR rnStanislav SCHULHOF (1864-1919)rnRichard SCHULZ (1906-1997)rnRaymond SCHWARTZ (1894-1973)rnTeodoro SCHWARTZ rnManuel de SEABRA (1932-)rnTibor SEKELJ (1912-1988)rnZdravko SELES (1962-)rnMatabaro Minani SEMUTWA rnHenri SENTIS (1850-1933)rnJulia SIGMOND rnGiorgio SILFER rnLakshmiswar SINHA (1905-)rnEdith Alleyne SINNOTTE rnVesna SKALJER-RACE (1911-)rnJan Stanislaw SKORUPSKI (1938-)rn Skotska skola rnB.M. SLOSSER-BRESLER rnKatalin SMIDELIUSZ (1957-)rnAdalberto SMIT rnBoguslaw SOBOL rnBarbara SOKALOWNA rnSabira STAHLBERG (1969-)rnEmil STARK rnTrevor STEELE (1940-)rnNikola STRANGANSKI (1932-)rnSipke STUITrnKenelm Ralph Creuze STURMER (1903-1960)rnMason STUTTARD rnArmand SU (1936-)rnJohn Herbert SULLIVAN (1913-1993)rnR. SWIETOSZEWSKIrnSandor SZATHMARI (1897-1974)rnKazimierz SZCZUREK (1925-)rnFrancisko SZILAGYI (1895-1967)rnJakobo SAPIRO (1897-1941)rnIvan Genadievic SIRJAEV (1877-1933)rnSpomenka STIMEC (1949-)rnRikardo SULCOrnTeodoro SVARC (1894-1968)rnTAGULOrnLajos TARKONY (1902-1978)rnCorrado TAVANTI (1919-1995)rnMikaelo TERNAVSKI (1934-1998)rnLucien Jacques THEVENIN (1891-1962)rnJoel THEZARDrnVarma THILANDER (1899-)rnJen THIRINrnAlexander William THOMSON (1896-1982)rnL.E. THOMSONrnMargit THORAEUS-EKSTROMrnPoul THORSEN (1915-)rnTIFLISANOrnEva TOFALVI (1947-)rnBoris Vladimirovic TOKAREV (1927-1994)rnNevenka TOMICrnStanislav TOMIC (1879-1932)rnB. TORNADO rnEndre TOTH (1931-1981)rnLudoviko TOTSCHErnLjubomir TRIFONCOVSKIrnBojidar TRUDICrnE. V. TVAROZEK (1920-1999)rnTyburcjusz TYBLEWSKI (1933-1998)rnMasao UEYAMA (1910-1988)rnKrys UNGARrnStepan URBAN (1913-)rnEli URBANOVA (1922-)rnBlazio VAHA rnDamjan VAHEN-SVETINOVrnJohan VALANO rnHenri VALLIENNE (1854-1908)rnVladimir VANA (1932-2000)rnEmile VANDAMME (1927-)rnKarl VANSELOW (1877-1959)rnVladimir VARANKIN (1902-1938)rnLeonid VASILJEF (1885-1957)rnHenri Paul VATRE (1908-1998)rnJosip VELEBIT (1911-)rnWillem A. VERLOREN VAN THEMAAT (1931-1996)rnValda VINAR (1918-1981)rnEvo Sveti VRAG rnSolomon VYSOKOVSKIJ (1933-)rnBalazs WACHA (1948-)rnGeorge E. WAGNER rnKjell WALRAAMOEN rnGaston WARINGHIEN (1901-1991)rnJozef WASNIEWSKI (1859-1897)rnHans WEINHENGST (1904-1945)rnHenny WIDSTROMrnT. WILLIAMSrnWalerian WLODARCZYK (1933-1977)rnEnkela XHAMAJ rnJunjian YE (1914-1999)rnLudvik Lazar ZAMENHOF (1859-1917)rnG.H.N. ZELDENTHUIS rnStevan S. ZIVANOVIC (1900-1938)rnZODEL (1898-1963)rnBoris A. ZOZULJA (1941-)rnZ.M. ZRIMA rnrn rn", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030422102522", "length": 185, "is_new": 0}
{"page_id": 65, "title": "Kazimierz BEIN", "text": "Literatura - Esperantska literaturarnrnKazimierz BEIN (1872-1959). Polak, lekar, znamy pod pseudonymem KABE. je jednim z nejvetsich stylistu. Jeho preklady: FUNDO DE L'MIZERO od W. Sieroszewskeho. LA INTERROMPITA KANTO a BONA SINJORINO od E. Orzeskove, ELEKTITAJ FABELOJ od bratri Grimmu. VERSAJOJ EN PROZO od S. Turgeneva, PATROJ KAJ FILOJ rovnez od S. Turgeneva, POLA ANTOLOGIO, INTERNACIA KRESTOMATIO, LA LANTERNISTO, novely od Niemowskeho, Sienkie-witcze, Orzeszkove, Prusa a UNUA LEGOLIBRO, castecne puvodni. Jeho nejvetsim dilem je velky historicky roman LA FARAONO od B. Prusa. Dalsim jeho veledilem je VORTARO DE ESPERANTO, s presnymi a vystiznymi definicemi. La Faraono a Vortaro patri k jeho hlavnim dilum pro mistrovstvi prekladu a slohovou krasu.rnrneo:Kabe", "comment": "eo:", "user": "209.162.46.187", "timestamp": "20030211072727", "length": 48, "is_new": 0}
{"page_id": 68, "title": "Periodická tabulka", "text": "okresowy pierwiastkowen:Periodic table eo:Perioda Tabelo De La Elementoj es:Tabla periodica de los elementosnl:periodiek systeem de:Periodensystem sv:Periodiska systemet ko:%EC%A3%BC%EA%B8%B0%EC%9C%A8%ED%91%9CrnrnPlease change names. Some are still in Dutch..rnrnPeriodicka tabulka prvku se ridi tzv. periodickym zakonem, ktery roku 1869 publikoval Mendelejev.rnrnrnrnPeriodicka tabulka prvkurnrnSkupinarn1rn2rn3rn4rn5rn6rn7rn8rn9rn10rn11rn12rn13rn14rn15rn16rn17rn18rnrnrn rnrnIArnrnIIArnrnIIIB rnrnIVB rnrnVB rnrnVIB rnrnVIIB rnrn---- rnrnVIIIB rnrn---- rnrnIB rnrnIIB rnrnIIIArnrnIVArnrnVArnrnVIArnrnVIIArnrnVIIIArnrnrnPeriodarn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rnrnrn1rn1rnHrn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn2rnHernrnrn2rn3rnLirn4rnBern rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn5rnBrn6rnCrn7rnNrn8rnOrn9rnFrn10rnNernrnrn3rn11rnNarn12rnMgrn rn rn rn rn rn rn rn rn rn rn13rnAlrn14rnSirn15rnPrn16rnSrn17rnClrn18rnArrnrnrn4rn19rnKrn20rnCarn21rnScrn22rnTirn23rnVrn24rnCrrn25rnMnrn26rnFern27rnCorn28rnNirn29rnCurn30rnZnrn31rnGarn32rnGern33rnAsrn34rnSern35rnBrrn36rnKrrnrnrn5rn37rnRbrn38rnSrrn39rnYrn40rnZrrn41rnNbrn42rnMorn(43)rnTcrn44rnRurn45rnRhrn46rnPdrn47rnAgrn48rnCdrn49rnInrn50rnSnrn51rnSbrn52rnTern53rnIrn54rnXernrnrn6rn55rnCsrn56rnBarn*rn72rnHfrn73rnTarn74rnWrn75rnRern76rnOsrn77rnIrrn78rnPtrn79rnAurn80rnHgrn81rnTlrn82rnPbrn83rnBirn84rnPorn85rnAtrn86rnRnrnrnrn7rn87rnFrrn88rnRarn**rn(104)rnRfrn(105)rnDbrn(106)rnSgrn(107)rnBhrn(108)rnHsrn(109)rnMtrn(110)rnUunrn(111)rnUuurn(112)rnUubrnrn rn rn rnrnLanthanoidy *rn57rnLarn58rnCern59rnPrrn60rnNdrn(61)rnPmrn62rnSmrn63rnEurn64rnGdrn65rnTbrn66rnDyrn67rnHorn68rnErrn69rnTmrn70rnYbrn71rnLurn rn rnrnrnAktinoidy **rn89rnAcrn90rnThrn91rnParn92rnUrn(93)rnNprn(94)rnPurn(95)rnAmrn(96)rnCmrn(97)rnBkrn(98)rnCfrn(99)rnEsrn(100)rnFmrn(101)rnMdrn(102)rnNorn(103)rnLrrn rn rnrnrnrnrnrnChemische reeksen van het Periodiek SysteemrnAlkalicke kovyKovy alkalickych zeminLanthanoidyAktinoidyPrechodne prvkyrnHoofdgroepmetalenMetalloidenNekovyHalogenyVzacne plynyrn", "user": "Petrus", "timestamp": "20030409154353", "length": 177, "is_new": 0}
{"page_id": 274, "title": "Sekunda", "text": "je zakladni jednotka casu.rnrnDefinice sekundy (podle soustavy SI): Sekunda je doba trvani 9 192 631 770 period zareni, ktere odpovida prechodu mezi dvema hladinami velmi jemne struktury zakladniho stavu atomu cezia 133.rnrnzpet - Cas - Soustava SI", "comment": "pl", "user": "Macar", "timestamp": "20030417082343", "length": 27, "is_new": 1}
{"page_id": 129, "title": "Čas", "text": "Cas je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje dobu trvani deje.rnrnZnacka: t (angl. time)rnrnZakladni jednotka: sekunda, zkratka s (nespravne vterina!)rnrnDalsi pouzivane jednotky: hodina h, minuta min, milisekunda msrnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030313143522", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 87, "title": "Petrus", "text": "Petrus", "user": "Petrus", "timestamp": "20030304092018", "length": 21, "is_new": 1}
{"page_id": 70, "title": "USA", "text": "Staaten von Amerikaeo:Usonofr:Etats-Unisnl:Verenigde Staten Van Amerikano:Amerikas Forente Staterpl:Stany Zjednoczonesv:USAes:Estados UnidosrnrnZkratka United States of America. rnV prekladu Spojene staty americke.", "comment": "Pridany odkazy.", "user": "Skim", "timestamp": "20030212211429", "length": 40, "is_new": 0}
{"page_id": 72, "title": "Česká literatura", "text": "Vladimir BLUCHArnrnJaroslav FOGLARrnrnMiroslav HORNICEKrnrnOndrej NeffrnrnVladimir Neff", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329133642", "length": 58, "is_new": 0}
{"page_id": 73, "title": "Miroslav HORNÍČEK", "text": "Literatura - Kino - DivadlornrnMiroslav HORNICEK (10.11.1918 - 15.2.2003), cesky herec a spisovatel. V letech 1955-1961 byl partnerem Jan Wericha misto Jiriho Voskovce v Div. ABC v Praze. Velkou popularitu mu ziskaly televizni Hovory H. Z filmu jsou vyznamne Tato, sezen stene a Kam cert nemuze, televizni serial Byli jednou dva pisari. Z literarnich del jsou oblibene Dobre utajene housle, Listy z Provence, Vyznani, Jablko je vinno, Zpoved na konci cesty, Julius a Albert.rnV roce 1967 se zucastnil na avantgardnim projektu Kinoautomat autoru Alfreda Radoka a Vladimira Svitacka na svetove vystave v Montrealu. Z tohoto pobytu vytezil knihu fejetonu Javorove listy, uverejnovanych puvodne v Literarnich novinach.", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329133226", "length": 67, "is_new": 0}
{"page_id": 76, "title": "Měsíc", "text": "Mesic je vesmirne teleso obihajici kolem Zeme. Stredni vzdalenost Mesice od Zeme je 384.000 km.rnrnSidericky mesic - Synodicky mesicrnrnzpet - Astronomie", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030307175243", "length": 56, "is_new": 0}
{"page_id": 77, "title": "Siderický měsíc", "text": "Sidericky mesic je doba jednoho obehu Mesice kolem Zeme, brano vzhledem ke hvezdam. Sidericky mesic trva asi 27,6 dne.", "comment": "wikify", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030304141649", "length": 26, "is_new": 0}
{"page_id": 78, "title": "Synodický měsíc", "text": "Synodicky mesic je doba mezi dvema stejnymi fazemi Mesice, tak jak se jevi ze Zeme. Synodicky mesic trva asi 29,3 dne.", "comment": "wikify", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030304141448", "length": 25, "is_new": 0}
{"page_id": 245, "title": "Rychle sipy", "text": "Pristav volarnrnBoj o prvni mistornrnHosi od Bobri rekyrnrnTabor smulyrnrnChata v Jezerni kotlinernrnHistorie Svorne sedmyrnrnPod junackou vlajkournrnDevadesatka pokracujernrnZahada hlavolamurnrnStinadla se bourirnrnTajemstvi Velkeho VontarnrnKdyz duben prichazirnrnTajemna RasnovkarnrnPoklad Cerneho delfinarnrnKronika Ztracene stopyrnrnDobrodruzstvi v Zemi nikohornrnZivot v poklusurnrnNovacek Bubacek pise denikrnrnJestrabe, vypravujrnrnStrach nad Bobri rekournrnNas oddilrnrnModra roklernrnKronika Hochu od Bobri reky rnrnZivotopisrnrnJaroslav Foglar se narodil 6. cervence 1907 v Praze - Nuslich v Benatske ulici c.3. Studoval Verejnou obchodni skolu. Zamestnan byl jako urednik, pedagogicky pracovnik, odpovedny redaktor casopisu Mlady hlasatel, Junak a Vpred. Pod prezdivkou \"Jestrab\" vedl po cely zivot skautske oddily. Ve ctyrech letech ztraci otce (+17.7.1911, Jindrich Foglar, 39 let) a od te doby zije s matkou a starsim bratrem. V roce 1914 se prestehuji z Nusli na Vinohrady. Roku 1920 poprve na vyzvu sveho starsiho bratra navstevuje skautsky oddil 48. klub oldskautu Jestrabi, podle ktereho pozdeji dostal i svoji prezdivku Jestrab. Jako trinactiletemu (1920) mu vychazi literarni pokus, basen Mesicni noci. V roce 1921 se mu naskytla moznost vstoupit do 34. prazskeho oddilu \"Ohnivci\", kde ziskava i svoji prezdivku. Jeho prvni publikovana povidka Vitezstvi vychazi casopisecky roku 1923, a je vlastne prvnim kruckem ke spisovatelske draze. V roce 1925 konci obchodni skolu, kratce pracuje v informacni kancelari firmy Wys Muller et Company a pote prechazi na trinact let jako urednik k firme Oskar Stein, velkoobchod papiren. O prazdninach vede skautsky tabor, pri nemz poprve zavita do Slunecni zatoky na rece Sazave. Po navratu z tabora se 34. prazsky oddil slucuje se slavnou Dvojkou a Jestrab prechazi do jeho vedeni pod nazvem Hosi od Bobri reky. Po sedesati letech nepretrziteho vedeni predava oddil v roce 1987 svemu nastupci a radi se tak mezi nejstarsi oddilove vedouci na svete.rnrnV roce 1934 je vydana v nakladatelstvi Melantrich prvni Foglarova kniha - Pristav vola (puvodni nazev \"Modry zivot Jiriho Drazana\"). Brzy prichazi obdobi Foglarova redaktorskeho pusobeni v casopise Mlady hlasatel, kde 8.5.1937 vychazi vyzva k zakladani ctenarskych klubu Ml. hlasatele. V lete vychazi prvni vydani knihy Hosi od Bobri reky s ilustracemi Z.Buriana. Od listopadu 1938 se ve vedeni redakce objevuje Jaroslav Foglar spolu s Karlem Buresem a od 17. prosince vychazi na pokracovani, dnes jiz legendarni serial, Rychle sipy, kresleny Dr. Janem Fischerem. Roku 1941 je Mlady hlasatel zastaven nacisty. Tesne po valce rediguje Foglar casopis Junak, brzy vsak odsud odchazi pro nazorove neshody, aby zalozil novy casopis - Vpred. Prvni \"foglarovske\" cislo Vpredu (c.18) vychazi 9.4.1946 s legendarni kresbou Rychlych sipu na titulni strane (autor Bohumil Konecny - Bimba). Tento casopis ukoncil svoji cinnost v roce 1948.rnV padesatych letech Foglar pusobi jako vychovatel v domove mladeze pod dohledem StB. Ani v tuto dobu neprestava psat. Po delsi odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje Tajemna rasnovka. V Ostravskem kulturnim zpravodaji zacinaji vychazet Rychle sipyrni s novymi pribehy, kreslenymi Marko Cermakem.rnV sedmdesatych letech se spisovatel venuje prevazne praci s oddilem, publikuje pouze casopisecky. Z tohoto obdobi pochazi kniha Nas oddil, podlozena vice nez sedesatiletou autorovou zkusenosti ve vedeni oddilu.rnVe veku 102 let umira 18. unora 1980 Foglarova maminka. Osmdesata leta jsou poznamenana spolupraci s vytvarnikem Karlem Soudkem na kreslenych serialech Modra rokle a Ztraceny kamarad.rnPo \"sametove\" revoluci roku 1989 ma Foglar plne otevrenu cestu k ctenarske verejnosti. V nakladatelstvi Olympia vydava stinadelskou trilogii Dobrodruzstvi v temnych ulickach (Zahada hlavolamu, Stinadla se bouri, Tajemstvi Velkeho Vonta). 18.listopadu 1992 je spisovatel prepaden dvema ucni, kteri ho chteji okrast o penize. Ubrani se a zavola o pomoc.rnOd jara 1995 je J. Foglar dlouhodobe hospitalizovan v nemocnici, ale podle moznosti dal vyjizdi na besedy se ctenari. K devadesatinam J. Foglara a nedozitym devadesatinam dr. Jana Fischera porada Muzeum hl. m. Prahy rozsahlou vystavu s nazvem Po stopach Rychlych sipu. Vychazi jubilejni 15. vydani knihy Hosi od Bobri reky s pametnim listem. V roce 1998 se v televizi objevuje pri setkani s dr. Karlem Buresem po neuveritelnych padesati letech. A v listopadu vychazi v nakladatelstvi Olympia kompletni knizni vydani Rychlych sipu se vsemi dosud vydanymi pribehy.rn23. ledna 1999 umira po delsi nemoci v Thomayerove nemocnici. Jestrab odletel, ale verme, ze jeho postavy z knizek budou zit dale.rn rnrnrnRychle sipy Jaroslava Foglara rnRychle sipy Jaroslava Foglara zna prakticky kazdy. Ale jen kazdy desaty z nas ze sebe na pozadani vysype vsech pet jmen clenu klubu. To je uplne prvni cisly podlozena odpoved na otazku, jak siroce a hluboko je hlavni Foglarovo dilo rozsireno. Vyplyva z pruzkumu, ktery na zakazku MF DNES zpracovala agentura Median. Dvaadevadesat procent dotazanych uvedlo, ze Rychle sipy zna. A rikali to stejne casto muzi jako zeny. Expresni pruzkum probehl telefonicky na vzorku 510 dotazanych ve veku 18 az 75 let. Potvrdilo se v nem, ze Foglar zasahl vsechny generace, i kdyz duchodcu, kteri znaji jeho hrdiny, je podle pruzkumu \"jen\" 88 procent. Pro srovnani: zatimco Rychle sipy nezna osm procent obcanu, mistopredsedu vlady Mertlika podle lednoveho pruzkumu agentury STEM - nezna 46 procent a ministra obrany Vetcheho 36 procent. Ze Rychle sipy existuji, vime skoro vsichni; ale nejak si nepamatujeme, jak se jmenuji. Deset procent dotazanych dokazalo spravne vyjmenovat vsech pet, dalsich sest procent uvedlo ctyri spravna jmena. Ani jedno cele jmeno nereklo dobre 51 procent oslovenych. Z cele party se nam nejvic vybavuji ti dva nejmene vzorni, Cervenacek a Rychlonozka. Vudce Mirek Dusin, ktery pry nikdy nerekl jedine sproste slovo (\"vsak taky za to Mirka vsechny obdivujeme\"), je az na tretim miste za Rychlonozkou. Jarka Metelka, podle knihy druhy clen klubu, je v zebricku az ctvrty, Jindra Hojer se zapsal do naseho povedomi nejmene. Z pruzkumu se daji vycist i takove udaje, jako ze Cervenacek je nejpopularnejsi v zapadoceskem kraji, ze o Rychlych sipech se kupodivu nejmene vi v hlavnim meste Praze nebo ze Rychlonozku zna 51 procent vysokoskolaku. Jedinym prokazatelnym \"trendem\" se zda to, ze znalost Rychlych sipu klesa u lidi starsich petactyriceti let. Mezi dotazanymi ve veku 31 az 45 let reklo vsechna jmena Rychlych sipu 15 procent lidi, mezi dotazanymi ve veku 46 az 60 let jen 3 procenta a mezi jeste starsimi 8 procent. Podobne to vypadlo u jednotlivych jmen - lide mezi 46 a 60 lety toho vedeli zjevne nejmene, i Cervenacka bezpecne jmenoval jen asi kazdy ctvrty z nich. Pricina se jevi zrejma - dnesni padesatnici vyrustali prave v dobe, kdy se Foglarovo dilo dostalo na dve desetileti na index. A kdo se nam do klubu Rychlych sipu plete? V pruzkumu zaznela - i kdyz vyjimecne i jmena jako Stetinac, Dlouhe Bidlo, Jestrab, Plihal a Bohous.rnZahada hlavolamurnPrvni dil trilogiernPodivny pribeh ze zivota Rychlych sipu. Kniha zacina nevine na tenisovem hristi, kde si Rychle sipy - tedy Mirek Dusin, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Cervenacek a Rychlonozka - vydelavaji penize sbiranim micku. Dej vypravi o patrani po divnem hlavolamu, ktery patril nejakemu Janu Tleskacovi. Posleze se o nem dozvedi od stareho kostelnika, ktery se kdysi s chlapcem znal. Vypravoval jim o jeho podivnem zivote. Po rozmluve s kostelnikem se vydaji do zruseneho kostela sv. Jakuba, kde tehdy podivny Jan Tleskac zemrel za podivnych okolnosti. Patraji v podkrovi po jeho denniku, ktery najdou, ale prozradi je svit baterky a uz po nich jdou Vontove.rnVontove, to byli chlapci z jedne ctvrti, zcela odlisni od jinych. Nestrpeli, kdyz se nekdo cizi v jejich prapodivne ctvrti jenom ukazal. Rychle sipy pred nimi utikaji do sklepeni kostela, kde jsou ruzne chodby. Rozhodnou se pro jednu ke svemu uniku. Pronasledovani Vontu ochabne a chlapci zjisti, ze jsou v pohrebni chodbe. Chodba konci. Je zavalena kameny. Rychle sipy odstranuji zaval v chodbe a prodiraji se dal az se dostanou do sklepa jednoho z domu.rnZacnou vydavat i svuj casopis Tam - Tam, ve kterem sva dobrodruzstvi popisuji. V Tleskacove deniku se doctou o hlavolamu, v kterem je ukryt plan letajiciho kola. Pak se dozvedi, ze hlavolam vlastni nejvyssi Vont, a ze bude sve zezlo predavat. Rychle sipy se s jednim Vontem sprateli a dopomohou mu k Velkemu Vontstvi nad druhym kandidatem. Ale za podminky, ze jim pujci hlavolam. Jejich pritel vyhraje, ale pri predavani jezka v kleci, tak se ten hlavolam jmenoval, otec druheho kandidata mu ho vyrve z ruky a prcha chodbou, v niz tehdy Rychle sipy take prchaly. Ale ve sklepe spadne do stoky, kde hlavolam upusti a je navzdy ztracen. Po dvou tydnech umira v nemocnici na krysi zloutenku.rnrnrnrnrnUryvekrn...\"Kdyz natocime nejdelsi osten jezka tak, aby vycnival z klece jejim nejsirsim otvorem, posuneme jezka do poloviny vysky klece. Pak otocime za vycnivajici osten jezkem, az na jeho protilehle strane dostaneme do kolme polohy nad sebou dva jine ostny, nejdelsi po tom, ktery uz vycniva vpredu.rnPopostrcime prednim ostnem jezka tak, aby jeho dva kolmo nad sebou nachazejici se ostny pronikly protilehlym otvorem co nejvice ven.rnPotom za predni osten sklapime cely hlavolam jakoby dolu, az jak zadni dva vycnivajici ostny dovoli, a ponekud doleva. Tim jezek dostane v kleci takovou figuru, ze vsechny jeho ostatni ostny, ktere jinak prekazeji jeho vyklouznuti ven, zmizi z jinych otvoru klece v jejim vnitrku a zaujmou priznivou polohu k nejsirsimu otvoru. A pak staci uz jen jezkem kroutit za nejdelsi vycnivajici ostny z klece, az je venku uplne. A nazpet se dostava zpusobem presne opacnym. To uz je snadne!\"rn\"U vsech plantazniku!\" prerusil ctouciho Mirka Rychlonozka. \"Snadne to tedy zrovna asi nebylo - ale vzdyt my vlastne - podle toho tady - umime hlavolam otvirat ! Kdybychom postupovali od slova ke slovu, jak je to tu psane, musel by prece jezek z klece vyjit!\"rn\"Vypada to tak,\" pravil uzasly Mirek. \"Zname navod, po kterem marne prahly cele generace Stinadel! Ale je tady o tom jeste neco - poslouchejte!\" Sklonil se opet k zaslemu deniku a cetl: \"A pak, kdyz uz je jezek venku, da se rozsroubovat krasne. A uvnitr je vsechno - vsechno! Jiz jdu ale spat, dobrou noc. Jeste si jen uklidim potme tento denik.Ten nenajde nikdo! Kdyby nasel, byla by to moje smrt!\"rn\"Pro pet ran do hlavy,\" vyjekl zoufale Rychlonozka,\" co vsechno, co bylo v jezku vsechno?\"rnAsi nejnapinavejsi Jestrabova knizka. Klub Rychlych sipu zname nejen z ni a jejich pokracovani, ale i z kreslenych serialu, filmoveho zpracovani a televizniho serialu. Vysla v roce 1941.rnTleskacovo letajici kolo, tajemny Em, temne ulicky Stinadel, bezeslovna pisen Vontu, to vse tvori kulisu k jednomu z nejdobrodruznejsich kniznich pribehu pro mladez. rnPristav vola, Boj o prvni misto, Hosi od Bobri reky, Tabor smuly, Chata v Jezerni kotline, Historie Svorne sedmy, Pod junackou vlajkou, Devadesatka pokracuje, Zahada hlavolamu, Stinadla se bouri, Tajemstvi Velkeho Vonta, Kdyz duben prichazi, Tajemna Rasnovka, Poklad Cerneho delfina, Kronika Ztracene stopy, Dobrodruzstvi v Zemi nikoho, Zivot v poklusu, Novacek Bubacek pise denik, Jestrabe, vypravuj, Strach nad Bobri rekou, Nas oddil, Modra rokle, Kronika Hochu od Bobri reky", "comment": "moved from en:wikipedia (en:MyRedDice)", "user": "193.132.150.21", "timestamp": "20030319150220", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 80, "title": "Mechanika", "text": "je obor fyziky, ktery se zabyva pohybem, silou a mechanickymi stroji.rnrnMechaniku lze rozdelit na klasickou mechaniku (Newtonovu), ktera zkouma mechanicke jevy makroskopickych teles, pohybujicich se nizkou rychlosti ve srovnani s rychlosti svetla, a kvantovou mechaniku (Einsteinovu), ktera zkouma mechanicke jevy castic, prip. jinych teles pohybujicich se rychlosti nezanedbatelnou ve srovnani s rychlosti svetla, u kterych neplati zakony klasicke mechaniky.rnrnZakladnimi tematy mechaniky je popis pohybu, kterym se zabyva kinematika, sila jako pricina pohybu, kterou se zabyva dynamika, dale pak mechanicka prace a mechanicka energie. Zvlastnostmi pohybu a sil u ruznych skupenstvi zkouma mechanika tuheho telesa a mechanika kapalin a plynu. Mezi mechanicke stroje se radi predevsim jednoduche stroje, hydraulicka a pneumaticka zarizeni. Do mechaniky rovnez patri nauka o gravitaci a ruzne druhy treni.rnrnAbecedni seznam dilcich temat se vztahem k mechanice:rnrnAerodynamicky tvar - Aerodynamicka vztlakova sila - Aerodynamika - Aerostatika - Aneroid -Archimeduv zakon - Atmosfericky tlakrnrnBarograf - Barometr - Bernoulliho rovnicernrnCentralni gravitacni pole - Coriolisova silarnrnDostrediva sila - Dostredive zrychleni - Dvojice silrnrnEinsteinuv princip relativity - Elevacni uhelrnrnFrekvencernrnGalileiho princip relativity - Gravitace - Gravitacni pole - Gravitacni sila - Gravitacni zrychlenirnrnHmotny bod - Homogenni gravitacni pole - Hybnost - Hydraulicke zarizeni - Hydrodynamicky paradox - Hydrodynamika - Hydrostaticky paradox - Hydrostaticka tlakova sila - Hydrostaticky tlak - HydrostatikarnrnImpuls sily - Inercialni vztazna soustavarnrnJednoduchy strojrnrnKartezska soustava souradnic - Keplerovy zakony - Kineticka energie - Kmitocet - Kladka - Kladkostroj - Klid - Klidove treni - Klin - Kolo na hrideli - 1. kosmicka rychlost - 2. kosmicka rychlost - Kruhova rychlost - Krivocary pohyb -rnrnLaminarni proudenirnrnManometr - Mechanicka energie - Mechanicka prace - Mechanicky stroj - Mechanika kapalin a plynu - Mechanika tekutin - Moment setrvacnosti - Moment silyrnrnNaklonena rovina - Neinercialni vztazna soustava - Nerovnomerny pohyb - Nerovnomerny pohyb po kruznici - Nerovnomerny primocary pohyb - Newtonovy pohybove zakony - Newtonuv gravitacni zakon - 1. Newtonuv pohybovy zakon - 2. Newtonuv pohybovy zakon - 3. Newtonuv pohybovy zakon - Normalni atmosfericky tlakrnrnObjemovy prutok - Odpor prostredi - Odporova sila - Odstrediva sila - Osa otaceni - Otacivy pohybrnrnPaka - Pascaluv zakon - Perioda - Pevna kladka - Plovani teles - Podtlak - Pohyb - Pohybova energie - Pohyb telesa kolem Slunce - Pohyb telesa kolem Zeme - Polarni soustava souradnic - Poloha telesa - Polohova energie - Polohova energie pruznosti - Posuvny pohyb - Potencialni energie - Pneumaticke zarizeni - Princip nezavislosti pohybu - Proudeni - Pretlak - Prikon - Primocary pohyb - PumparnrnRameno valiveho odporu - Relativita pohybu - Rotace - Rovnovaha sil - Rovnomerny pohyb - Rovnomerny pohyb po kruznici - Rovnomerny primocary pohyb - Rovnomerne zrychleny pohyb po kruznici - Rovnomerne zrychleny primocary pohyb - Rovnovazna poloha - Rozklad sil - RychlostrnrnSetrvacna sila - Sila - Skladani pohybu - Skladani rychlosti - Skladani sil - Smykove treni - Soucinitel klidoveho treni - Soucinitel smykoveho treni - Soucinitel valiveho treni - Souradna soustava - Spojene nadoby - Stabilita - Stala rovnovazna poloharnrnSroubrnrnTekutina - Teziste - Teznice - Tiha - Tihova sila - Tihove zrychleni - Trajektorie - Translace - Treni - Treci sila - Tuhe teleso - Turbulentni proudenirnrnUcinnost - Uhlova draha - Uhlova rychlost - Uhlove zrychleni -rnUnikova rychlostrnrnValivy odpor - Valive treni - Volna kladka - Volna rovnovazna poloha - Volny pad Vratka rovnovazna poloha - - Vrh svisly - Vrh vodorovny - Vrh sikmy - Vykon - Vztazna soustava - Vztlakova silarnrnZakon akce a reakce - Zakon setrvacnosti - Zakon sily - Zakon zachovani hybnosti - Zakon zachovani mechanicke energie - ZrychlenirnrnrnAbecedni seznam velicin:rnrnCoriolisova sila - Dostrediva sila - Dostredive zrychleni - Draha - Dvojice sil - Frekvence - Gravitacni sila - Gravitacni zrychleni - Hybnost - Hydrostaticka tlakova sila - Hydrostaticky tlak - Mechanicka energie - Mechanicka prace - Moment setrvacnosti - Moment sily - Odstrediva sila - Perioda - Pohybova energie - Polohova energie - Prikon - Rychlost - Setrvacna sila - Smykove treni - Tiha - Tihova sila - Tlakova sila - Ucinnost - Uhlova draha - Uhlova rychlost - Uhlove zrychleni - Valivy odpor - Vykon - Vztlakova sila - Zrychlenirnrnzpet - Fyzika", "comment": "předělávka stránky", "user": "Petrus", "timestamp": "20030514102333", "length": 111, "is_new": 0}
{"page_id": 81, "title": "Gravitační pole", "text": "Gravitacni pole je prostor kolem telesa, ve kterem se projevuje pusobeni gravitacni sily.rnrnGravitacni sila - Gravitacni zrychleni - Tihove zrychlenirnrnVrh sikmy vzhururnrnVrh vodorovnyrnrnVrh sikmyrnrnPohyb v gravitacnim poli ZemernrnKeplerovy zakonyrnrnzpet - Mechanika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030317102658", "length": 52, "is_new": 0}
{"page_id": 82, "title": "Vrh šikmý vzhůru", "text": "Vrh sikmy vzhuru je pohyb telesa v gravitacnim poli, pri kterem pocatecni rychlost telesa ma smer opacny ke smeru gravitacniho (lepe tihoveho) zrychleni.rnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "Petrus", "timestamp": "20030304082910", "length": 11, "is_new": 1}
{"page_id": 83, "title": "Vrh vodorovný", "text": "Vrh vodorovny je pohyb telesa v gravitacnim poli, pri kterem pocatecni rychlost telesa ma smer kolmy ke smeru gravitacniho (lepe tihoveho) zrychleni.rnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "Petrus", "timestamp": "20030304084257", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 84, "title": "Vrh šikmý", "text": "Vrh sikmy je pohyb telesa v gravitacnim poli, pri kterem pocatecni rychlost svira se smerem gravitacniho (lepe tihoveho) zrychleni elevacni uhel.rnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "Petrus", "timestamp": "20030304084221", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 85, "title": "Vladimír BLUCHA", "text": "Vladimir BLUCHA je znamy krnovsky historik. Napsal o historii Krnova nespocet clanku a nekolik knih. Nar. v Mokrych Lazcich u Opavy, vystudoval Pedagogicky institut v Ostrave, obory matematika a zemepis. Pracoval jako pedagog na krnovskych skolach, kronikar mesta, prispevatel do novin a casopisu. Je cestnym clenem Matice slezske. rnrnDilo: Historie mesta Krnova (1970), Klic k domovu (1995), Vysoke nebe (1998), Velky pozar (2002) rnrnVelky pozar Zanr teto knihy by se dal nazvat \"historicky obraz\", jednotlive kapitoly, popisujici pribeh jednotlivych Krnovanu v jednom zajimavem historickem obdobi, se skladaji v celkovy obraz tohoto obdobi. Kniha tak pripomina napr. obrazy Hieronyma Bosche, na kterych sledujeme jednotlive drobne sceny, ktere dohromady tvori zvlastni atmosferu celeho vyjevu.", "user": "Petrus", "timestamp": "20030411133645", "length": 29, "is_new": 0}
{"page_id": 86, "title": "Slezská literatura", "text": "Vladimir BLUCHA", "user": "Petrus", "timestamp": "20030304091634", "length": 14, "is_new": 0}
{"page_id": 88, "title": "Dějepis", "text": "ca:Historia da:Historie de:Geschichte eo:Historio es:Historia fr:Histoire it:storia pl:Historia pt:Historia nl:Geschiedenis ja:歴史 af:Geskiedenis zh: %E5%8E%86%E5%8F%B2rnrnDejepis jako veda se zabyva informacemi z minulosti, nejcasteji je pouzivan ve spojitosti s historii cloveka a civilizace.rnInformace jsou cerpany z mnoha typu zdroju s ruznym stupnem relevance. Mezi ty mene relevantni patri napr. ustne predavane informace, naopak velmi spolehlive jsou napr. dobove oficialni dokumenty. rnSpolecne s dejepisem se vyvijely i tzv. pomocne vedy historicke, jako je numismatika, heraldika, genologie, etc.rnrnrnrnrn rnrn rnHisorie podle mista :rn* Dejiny Evropyrn* Dejiny Afrikyrn* Dejiny Asiern* Dejiny Amerikyrn rn rnHistorie podle casoveho obdobi :", "comment": "+interwiki", "user": "Youandme", "timestamp": "20030421162343", "length": 188, "is_new": 1}
{"page_id": 90, "title": "Dějiny Evropy", "text": "Dejiny jednotlivych evropskych zemirnAndorra - Albanie - Belgie - Belorusko - Bosna a Hercegovina - Bulharsko - Ceska Republika - Dansko - Estonsko - Finsko - Francie - Chorvatsko - Irsko - Island - Italie - Lichtenstejnsko - Litva - Lotyssko - Lucembursko - Madarsko - Byvala jugoslavska republika Makedonie - Malta - Moldavsko - Monako - Nemecko - Nizozemi - Norsko - Polsko - Portugalsko - Rakousko - Rumunsko - Rusko - Recko - San Marino - Slovensko - Slovinsko - Srbsko a Cerna hora - Spanelsko - Svedsko - Svycarsko - Ukrajina - Velka Britanie - Vatikan rnMezinarodni dohody", "comment": "přidání zemí", "user": "Alva", "timestamp": "20030501060056", "length": 116, "is_new": 0}
{"page_id": 91, "title": "Dějiny Belgie", "text": "Belgie dostala sve jmeno podle keltskeho kmene Belgu, ktere Julius Cesar popsal jako ty nejodvaznejsi z galu. V prvnim stoleti n.l. byla ovladnuta Rimem a priblizne 300 let vzkvetala jako jeho provincie. Kdyz okolo roku 300 n.l. zacala sila Rimu slabnout, vtrhli do Beligie od severu Frankove, kteri ji behem sta let ovladli celou. Odtud take zacali dobyvat Galii. Severni cast dnesniho uzemi se velmi germanizovala, zatimco na jihu stale zustavali lide verni Rimu a latine.rnrnV 15. stoleti se Belgie stala (diky snatku) jednou ze sedmnacti provincii Habsburska rise. Pote byla nasilne obsazena Spanelskem (1519-1713) a Rakouskem (1713-1794).rnrnPod temito ruznymi vladci, a zvlaste mezi 12. a 17.stoletim, se diky sve vyhodne poloze stavala belgicka mesta vyznamnymi centry obchodu, prumyslu a umeni. Vlamsti malirsti mistri (Rubens, Van Dyck, Breughel) byli ve sve dobe nejcenenejsimi v cele Evrope.rnrnV roce 1795 Belgii anektovala Francie v cele s Napoleonem, a po jeho porazce na zaklade vysledku Videnskeho kongresu (1815) pripadla Nizozemi.rnrnPo lidovem povstani v roce 1830 vyhlasila Belgie na Holandsku nezavislost. Byla vytvorena konstitucni monarchie a na trun usedl panovnik z nemeckeho rodu Saxe-Coburg.rnrnBehem vlady Leopolda II (1865-1909) ziskala Belgie kolonii v Kongu, jejiz prirodni bohatstvi nemilosrdne vydrancovala, samozrejme s velkym ziskem. Kolonie nejdrive patrila primo krali, ale roku 1908 byla predana statu a prejmenovana na Belgicke Kongo. Tato formalni zmena se ovsem uvnitr kolonie nijak vyrazne neprojevila. Tamni tardicni struktura ekonomie byla zaclenena do moderni kapitalisticke struktury a vysledkem se stalo opet vykoristovani, ovsem mnohem horsi nez v podani Francouzu v Indocine nebo Nemcu v jihovychodni Africe. Mezi lety 1880-1920 totiz populace klesla temer na polovinu. Ackoli kvuli nedostatku administrativy chybi presne statistiky, je jiste, ze na nasledky podvyzivy a prepracovani v kombinaci s nedostatecnou zdravotni peci zemrelo nekolik milionu puvodnich obyvatel. Proti spontanne vznikajicim hnutim odporu nekompromisne zasahovala armada.rnrn====Belgie ve 20.stoleti====rnrnDo Belgie dvakrat vtrhla nemecka armada, a to v letech 1914 a 1940. Mozna proto se po druhe svetove valce stala jednim z prednich obhajcu kolektivni ochrany bezpecnosti v Evrope.rnrnOd roku 1944, kdy byla osvobozena spojeneckymi vojsky, je Belgie na ceste za zvysovanim zivotniho standartu.", "user": "62.24.69.81", "timestamp": "20030304165522", "length": 48, "is_new": 0}
{"page_id": 92, "title": "Gravitační zrychlení", "text": "Gravitacni zrychleni je zrychleni, ktere telesu udili gravitacni sila.rnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030305072632", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 93, "title": "Gravitační síla", "text": "Gravitacni sila je sila, kterou se vzajemne pritahuji vsechna telesa s nenulovou hmotnosti. Jeji velikost zavisi na hmotnostech teles a na ctverci vzdalenosti jejich tezist.rnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030305072910", "length": 19, "is_new": 0}
{"page_id": 94, "title": "Tíhové zrychlení", "text": "Tihove zrychleni je zrychleni teles na Zemi, ktere je vysledkem slozeni gravitacniho zrychleni a odstrediveho zrychleni, jez vznika jako dusledek otaceni Zeme.rnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030305073804", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 95, "title": "Odstředivé zrychlení", "text": "Odstredive zrychleni je zrychleni teles, ktere vznika jako dusledek pusobeni odstredive sily pri pohybu po zakrivene trajektorii.rnVelikost odstrediveho zrychleni pri rovnomernem pohybu po kruznici vypoctemernrn: .rnrnrnzpet - Kruhovy pohyb", "user": "Petrus", "timestamp": "20030305112513", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 96, "title": "Kruhový pohyb", "text": "Kruhovy pohyb je pohyb telesa (hmotneho bodu) po kruznici.rnrnDostrediva sila - Odstrediva sila - Odstredive zrychlenirnrnzpet - Mechanika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307082933", "length": 28, "is_new": 0}
{"page_id": 97, "title": "Hmotný bod", "text": "Hmotny bod je abstraktni nahrada za skutecne teleso, ktera nema zadne rozmery, ale jejiz hmotnost zustava. Pouziva se ke zkoumani pohybu a silovych pusobeni, pri kterych je mozno zanedbat rozmery telesa.rnrnzpet - Mechanika", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030305075202", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 98, "title": "Trajektorie", "text": "Trajektorie je myslena cara, po ktere se teleso (hmotny bod) pohybuje. Muze mit tvar primky (primocary pohyb) nebo krivky (krivocary pohyb).rnrnzpet - Mechanikarnrnzpet - Unikova rychlostrnrnzpet - Dostrediva sila", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307083428", "length": 33, "is_new": 1}
{"page_id": 99, "title": "Přímočarý pohyb", "text": "Primocary pohyb je pohyb po primce. Smer rychlosti se behem pohybu nemeni.rnrnzpet - Trajektorie", "user": "Petrus", "timestamp": "20030305113055", "length": 8, "is_new": 1}
{"page_id": 100, "title": "Křivočarý pohyb", "text": "Krivocary pohyb je pohyb po krivce. Smer rychlosti se behem pohybu meni.rnrnDostrediva sila - Odstrediva silarnrnzpet - Trajektorie", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307082845", "length": 17, "is_new": 0}
{"page_id": 101, "title": "Dráha", "text": "Draha je vzdalenost, kterou teleso urazi pri svem pohybu.rnrnzpet - Mechanikarnrnzpet - Delka", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030312102818", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 102, "title": "Rychlost", "text": "Rychlost je velicina, ktera udava zmenu drahy v case. Rozlisujeme okamzitou rychlost a prumernou rychlost.rnrnzpet - Mechanika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030306122147", "length": 23, "is_new": 0}
{"page_id": 103, "title": "Okamžitá rychlost", "text": "Okamzita rychlost je rychlost v danem casovem okamziku. Jelikoz je casovy okamzik nekonecne kratky, vypocte se okamzita rychlost prvni derivaci drahy podle casu:rnrn: .rnrnzpet - Rychlost", "user": "Petrus", "timestamp": "20030306130129", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 104, "title": "Průměrná rychlost", "text": "Prumerna rychlost je rychlost, ktera se urcuje, jestlize teleso urazi drahu s za cas t:rnrn: .rnrnzpet - Rychlost", "user": "Petrus", "timestamp": "20030306130844", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 105, "title": "Zrychlení", "text": "Zrychleni je velicina, ktera vyjadruje zmenu rychlosti v case. Okamzite zrychleni vypocteme podle vzorce:rnrn: .rnrnrnzpet - Mechanika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307075800", "length": 12, "is_new": 0}
{"page_id": 106, "title": "Pohyb v gravitačním poli Země", "text": "Pohyb v gravitacnim poli Zeme je pohyb, pro ktery uvazujeme, ze smer gravitacni sily se meni a miri vzdy do stredu Zeme. Tato sila zpusobi zakriveni trajektorie telesa, jejimz dusledkem je vznik odstredive sily.rnJe-li velikost gravitacni sily vetsi nez velikost odstredive sily, pak teleso driv nebo pozdeji dopadne na Zemi. Je-li velikost gravitacni sily a odstredive sily stejna, pak se teleso pohybuje po kruhove trajektorii. Je-li velikost gravitacni sily mensi nez odstredive sily, pak se teleso pohybuje po elipticke trajektorii (perigeum, apogeum) nebo muze uniknout z dosahu zemske gravitace.rnrnKruhova rychlost - Unikova rychlostrnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030307175653", "length": 18, "is_new": 0}
{"page_id": 107, "title": "Kruhová rychlost", "text": "Kruhova rychlost (tez 1. kosmicka rychlost) je rychlost, s kterou se teleso pohybuje kolem Zeme po kruhove draze. Jeji velikost se zmensuje s rostouci vzdalenosti od Zeme. Na povrchu Zeme je to 7,91 km/s.rnrnzpet - Pohyb v gravitacnim poli Zeme", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307081534", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 108, "title": "Úniková rychlost", "text": "Unikova rychlost (tez 2. kosmicka rychlost) je rychlost telesa, pri ktere muze teleso uniknout z dosahu zemske gravitace. Trajektorie pri teto rychlosti ma tvar paraboly. Velikost unikove rychlosti se zmensuje s rostouci vzdalenosti od Zeme, pri povrchu je jeji velikost 11,2 km/s.rnrnzpet - Pohyb v gravitacnim poli Zeme", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307082200", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 109, "title": "Odstředivá síla", "text": "Odstrediva sila je sila, ktera pusobi na teleso, pohybujici se krivocarym pohybem. Smer odstredive sily je od stredu zakriveni.rnrnzpet - Krivocary pohybrnrnzpet - Kruhovy pohybrnrnzpet - Pohyb v gravitacnim poli Zeme", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307083054", "length": 19, "is_new": 0}
{"page_id": 110, "title": "Dostředivá síla", "text": "Dostrediva sila je sila, ktera zpusobuje zakriveni trajektorie telesa. Je kolma ke smeru rychlosti.rnrnzpet - Krivocary pohybrnrnzpet - Kruhovy pohyb", "user": "Petrus", "timestamp": "20030307083337", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 111, "title": "Zeměpis", "text": "Fyzicka geografiernrnHospodarska geografiernrnAfrikarnrnAmerikarnrnAsiernrnAustraliernrnEvropa", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329154529", "length": 123, "is_new": 0}
{"page_id": 112, "title": "Česká republika", "text": "de:Tschechien en:Czech Republic pl:Czechy sv:Tjeckien es:Republica Checa fr:Republique tchequernrnZemepis > Evropa > Ceskorn----rnrnrnrnSoubor:cz-flago.gifrnrnrnrnCeska republika (Cesko) je zeme lezici ve stredni Evrope.rnHlavni mesto se jmenuje Praha.rnHistoricke zeme v Ceske republice jsou Cechy, Morava a Slezsko.rnPlocha 78 851 km2rnrn Kod statu: CZ. rn Oficialni nazev: Ceska republika. rn Plocha:78 851 km2. rn Politicky system: demokraticka republika. rn Hlava statu: prezident Vaclav KLAUS (2003).rn Historicke hlavy statu v Ceskurn Hlavni mesto: Praha (1.195.000). rn Velka mesta: Brno (381 000), Ostrava (324 000), Plzen (174 000). rn Obyvatelstvo: 10.230.060 (2001), z toho 95% Cechu, 2% Slovaku. rn Statni jazyk: cestina. rn Menova jednotka: ceska koruna (=100 haliru); rn Historie: historicke zeme jsou Cechy, Morava a Slezsko, od 1918 Ceskoslovensko, ktere se v roce 1993 v miru rozdelilo na dva samostatne staty - Cesko a Slovensko. rn Kulturni dedictvi: Cesky Krumlov, Kutna Hora, Praha, Telc, Karlovy Vary, Olomouc.rn Turisticka mista: Krnov, Pardubice, Svaty Jan pod Skalourn Ceska kultura:rn Ceska veda:rn Cesky sport:rnrn", "user": "62.24.74.223", "timestamp": "20030510164636", "length": 163, "is_new": 0}
{"page_id": 113, "title": "Slezsko", "text": "de:Schlesien en:Silesia es:SilesiarnSlezsko je historicke uzemi, rozkladajici se v soucasnosti zcasti v Cesku, zcasti v Polsku, zcasti v Nemecku (Gorlitz nad Nisou).rnrnSlezska mesta: Opava, Krnov", "user": "62.104.206.68", "timestamp": "20030514050606", "length": 52, "is_new": 0}
{"page_id": 114, "title": "Krnov", "text": "Krnov (nem. Jaegerndorf) je mesto lezici v Ceske republice v kraji Moravskoslezskem, 25 km severozapadne od Opavy, v podhuri Jeseniku.rnrnObyvatelstvornrnPocet obyvatel je 26.000.rnrnHistoriernrnPrvni zminka o Krnovu pochazi ze 14. stoleti. Nejbourlivejsi rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na pocatku 20. stoleti, kdy ve meste vyrostlo mnoho velkych textilnich tovaren, cely okolni kraj prosperoval, pocet obyvatel stoupl az na 30.000. Ve 30. letech 20. stoleti se nemecke obyvatelstvo, ktere zde prevazovalo, aktivne prihlasilo k nemecke treti risi. V roce 1945 bylo mesto bombardovano Rudou armadou a po valce byli nemecti obyvatele vyhnani. Misto nich sem prichazeli lide z ruznych mist Ceskoslovenska, v padesatych letech se zde usadilo mnoho Reku, kteri prchali pred obcanskou valkou. Novi obyvatele, natoz komunisticky rezim jiz nevratili mestu byvalou prosperitu. rnrnPrumyslrnrnPrevazujici textilni prumysl ve meste po padu komunistickeho rezimu v roce 1989 upadl, zachovala se jedina vyrabejici firma Pega, ktera se specializuje na vyrobu prymku a tkanicek. Dale stoji nad propasti strojirensky zavod Strojosvit (zalozeny kdysi firmou Bata), vyrabejici kozedelne stroje a zamestnavajici drive podstatnou cast obyvatel. Celorepublikove znamou firmou je firma Dakon, ktera vyrabi stejnojmenne kotle. Mezi velke firmy, ktere se daji oznacit slovy prosperujici, patri firma Varhany Rieger-Kloss, s vice nez stoletou tradici, Krnovske skrobarny, Santa napoje, znama svou vyrobou oblibene Kofoly. Mezi mensi firmy patri stavebni firma Intext, teplarenska firma Dalkia, ad. Zmenu struktury prumyslu a zvyseni zamestnanosti se ocekava od firem, ktere stavi v nove prumyslove zone.rnrnrnSkolstvirnrnV roce 1989 bylo ve meste 6 uplnych zakladnich skol a 2 skoly pouze narodni. Se zmensujicim se poctem deti ubyvaji takem skoly, v roce 2003 jsou zde 4 uplne zakladni skoly. V kazde z nich jsou nektere tridy s jednou specializaci - matematicke, sportovni, dyslekticke, alergicke. Stredni skoly jsou v Krnove gymnazium, zdravotnicka skola, skola cestovniho ruchu, zemedelska skola a technicke lyceum. Vsechny uvedene skoly jsou statni, pokusy o soukrome stredni skoly (akademicke gymnazium, podnikatelska skola) ztroskotaly. Dale jsou v Krnove dve umelecke skoly s obory vytvarnymi, tanecnimi, hudebnimi a dramatickymi. Pro postizene deti je v Krnove Pomocna cirkevni skola.rnrnPametihodnostirnrnPoutni kostel Panny Marie Sedmibolestne na kopci Cviline. Rozhledna na Cviline. Rozhledna na Jezniku. Kaple Sv. Ducha. Synagoga. Kostel Sv. Martina. Minoritsky klaster. Radnice a prilehla budova sporitelny. Vila Flemich. Strelecky dum (Dum deti a mladeze). Divadlo. Pamatnik Leopolda Bauera. Charovsky park. Gymnazium. Zidovsky hrbitov. Dum cesko-nemeckeho porozumeni.rnrnDopravarnrnZeleznicni spojeni s Opavou, Olomouci a Jesenikem. Dve nadrazi - Krnov a Krnov-Cvilin.rnPrime autobusove spojeni s Ostravou, Jesenikem, Bruntalem, Prahou.rnSilnicni spojeni s Opavou, Bruntalem, Mestem Albrechtice, Hornim Benesovem, s polskymi Glubczycemi (hranicni prechod pro osobni autodopravu).rnLetecke spojeni z krnovskeho letiste pouze pro amatery.rnMestka doprava se sklada ze sesti autobusovych linek.", "user": "Petrus", "timestamp": "20030328121912", "length": 33, "is_new": 0}
{"page_id": 115, "title": "Perigeum", "text": "Perigeum je bod elipticke trajektorie nejblize Zemi.rnrnzpet - Pohyb v gravitacnim poli Zeme", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030307175833", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 116, "title": "Apogeum", "text": "Apogeum je bod elipticke trajektorie nejdale od Zeme.rnrnzpet - Pohyb v gravitacnim poli Zeme", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030307175950", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 117, "title": "Esperanto", "text": "fr:Esperanto es:Esperanto eo:Esperanto ia:Esperanto ja:Esperanto pl:Esperanto ru:%D0%AD%D1%81%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%BE nl:Esperanto pt:Esperantosl:Esperanto sv:Esperanto rn----rnLingvistika - Esperantska literaturarnrnEsperanto (= Doufajici) planovy mezinarodni jazyk vytvoreny L. L. Zamenhofem (1859-1917) v roce 1887.rnrnStruktura esperanta - Historie esperanta - Idea mezinarodni recirnrnNynejsi esperanto je vysledkem kolektivni prace nekolika set basniku, filologu, spisovatelu a nescetnych jeho uzivatelu trech generaci celeho sveta. Za vice nez 90 let urazilo esperanto drahu, ku ktere potrebovaly narodni jazyky cela staleti. Bylo vytvoreno mnoho tisic dalsich slov, vyrazu, slovnich obratu, metafor aj., byly vypracovany desitky odbornych slovniku pro vedni obory a dalsi se vypracovavaji.rnrnEsperanto je novoromansky jazyk, 87% jeho slov je spolecnych jazykum romanskym, 13% jazykum germanskym, slovosled je volny a blizky jazykum slovanskym. Koreny jeho slov jsou kriticky vybra-ny z hlavnich evropskych jazyku, kazde slovo, pripona, predpona jsou dobre oduvodneny. Z projektu se stal zivy jazyk, rozsireny po celem svete, pocet osob mluvicich timto jazykem se odhaduje na 10 milionu (sovetsky akademik prof. Aristo, madarsky prof. Kovacs), slovni zasoba je asi 350 000 slov.rnrnPro vyvoj jazyka ma nesmirny vyznam literatura. A v esperantu je pozoruhodna literatura, puvodni i prelozena. Veledila temer vsech narodu a vsech dob existuji v hodnotnych prekladech, jeho literatura cita pres 40000 titulu. Esperanto ma sve velke basniky, spisovatele i vedce, kteri v tomto jazyce pisi a prednasi. Vychazi v nem pres 100 casopisu velmi dobre urovne. Prave svym stalym vyvojem a literaturou dosahlo esperanto vnitrni sily a pro svou jazykovou kvalitu je bez konkurence. Z temer tisice projektu zustalo jen esperanto, svetove instituce a organizace, svetozname osobnosti vedy, umeni a politiky uznavaji jen esperanto.rnrnHistorickou a kulturni udalosti je prijeti rezoluce ve prospech esperanta na valnem shromazdeni UNESKO v Montevideu dne 10. 12. 1954 a od te doby postoupil Svetovy esperantsky svaz (Universala Esperanto-Asocio) mezi nejdulezitejsi nestatni organizace Uneska (kategorie B). Spojene narody vydaly v esperantu Svetovou deklara-ci o lidskych pravech, ministerstva zahranici ruznych statu vyda-vaji v tomto jazyce velmi vypravne publikace, na podporu turistiky bylo vydano tisice prospektu, veletrhy, lazenska mista, letecke spo-lecnosti provadi nabor v tomto jazyce rada postovnich sprav vydala znamky s esperantskym textem, 15-20 rozhlasovych stanic pravidel-ne vysila v nem sve porady a zpravy, nektere stanice az setkrat denne. Esperanto se objevuje stale casteji v televizi, byly uz dva pulrocni kursy (v r. 1976-8 na Slovensku) je vyucovano nepovinne i povinne na stovkach skol vsech typu celeho sveta. A od lonskeho roku je vyucovano nepovinne na vsech strednich skolach v Madar-sku, ve vyssich rocnicich skol v Bulharsku. Estonske SSR a v Cine a na vysokych skolach.rnrnA jaky je ohlas na mezinarodni jazyk u statniku? Byvaly prezident Polske lidove republiky A. Zawadski napsal: \"Vim, ze esperanto je uzitecnym jazykem, ma mnoho nadsenych privrzencu a jsem si jist, ze uspeje.\" Jeden z byvalych predsedu polske vlady prohlasil pri prilezitosti svetoveho sjezdu esperanta ve Varsave v r. 1953:rnrn\"Esperanto je stale uznavanejsi, stale popularnejsi ve vsech castech sveta. Ne nadarmo podporuje polska vlada esperantske hnuti. Jsou to ideje, jejichz cilem je spojit lidi vsech narodu, politickych mineni, aby usnadnily dorozumeni. . .\" Rakousky prezident F. Jonas rekl: \". . Esperanto proslo uspesne vsemi zkouskami, kterym bylo podrobeno se strany vedy, techniky, obchodu, pedagoiky, literatury. Jaky dalsi dukaz o vhodnosti esperanta si preji pochybova-ci?. . .\" A koncil: \"Esperanto je na veky spojeno s vysokymi idealy: se solidaritou narodu, pokrokem lidstva a svetovym mirem.\" Prezi-dent J. Broz-Tito napsal (vsechny jeho vyroky o esperantu vysly ve spisku, ktery vydal Jugoslavsky esperantsky svaz): \"Domnivam se, ze je velmi aktualni ucit se esperantu... Znalost esperanta je velmi uzitecna ve vsech zemich. . . Esperanto musi byt zavedeno do skol, ne dekretem, ale vedomym usilim mas, opravdu demokraticky. . . Esperantu se musi ucit inteligence, vsichni, kteri jsou ve styku se zahranicim, zvlaste delnictvo. . . V dnesnim boji za mir ve svete pripada vyznamna role esperantu. Myslenka esperanta bude mit vzdy nepratele mezi reakcionari, zvlaste mezi krajnimi reakcionari.\"rn rn68. svetoveho sjezdu esperanta v Budapesti v r. 1983 se zucastnilo pres 5 000 lidi z 60 narodu. Sjezd byl pod zastitou clena prezidi-alni rady MLR a predsedy odboru S. Gaspara. Dvacet sedm vlad bylo zastouneno diplomaty akreditovanymi u madarske vlady. Clen pre-zidia MLR I. Sarlos prohlasil mj.: \". . Je pro nas velmi dulezite, aby co mozna nejvice madarskych obcanu mluvilo esperantsky.\"rn rnRada predsedu Polske akademie ved se prohlasila pro espe-ranto. Citujeme alespon jednoho z nich, prof. dra I. Groszkowskeho: \"Prijeti jednoho jazyka bylo by si jen prat, protoze zarucuje rovnost pri mezinarodnich setkanich. Prijimame-li za pracovni jazyk nektery z narodnich jazyku, privilegujeme tim delegaty dotycneho naroda. Vyucovani mezinarodnimu jazyku povazuji za spravne a ucelne. Esperanto je povazovano za jeden z prostredku k dosazeni vseobecnernvzdelanosti a rozvoje humanistickych myslenek v pratelskych vzta-zich mezi lidmi jinych zemi a spolecenskych vrstev.\"rn rnV mnoha statech je esperantske hnuti a prace pro ne povazo-vana za uzitecnou pro lidskou spolecnost. Ve vetsine evropskych statu byla udelena vysoka statni vyznamenani vynikajicim a dlouho-letym pracovnikum. V poslednich letech se stavi za esperanto vyni-kajici filologove celeho sveta. Prezidium Sovetske akademie ved poverilo 8clenny sbor filologu v cele s un. prof., akademikem M. Isa-jevem zkoumanim otazky mezinarodniho jazyka vubec, a zvlast espe-ranta. Po nekolika letech studii byla vydana zprava (vysla knizne pod nazvem Problemy interlingvistiky), ze esperanto je nejen nej-lepsim jazykem ze vsech projektu, ale i dokonalym jazykem, ze jeho cil je vzneseny, a ze jsou realne moznosti, aby v dohledne dobe se stalo druhym jazykem pro kazdeho.rn rnMiliony turistu, kteri cestuji do zahranici jiste se citi ztraceno, protoze se nedokazi dorozumet a neni jim rozumeno. Temer tri tisice narodu nemuze uzivat svuj matersky jazyk v mezinarodnich stycich a je odkazano na zprostredkovani jinych jazyku. Tato situace znamena pro ohromnou vetsinu narodu vazne nevyhody materialni i duchovni. Svetova turisticka organizace predvida, ze kolem roku 2000 budou cestovat miliardy lidi. Turistika se stane jednim z hlav-nich odvetvi ekonomie, ale take se rozsiri jeji uloha kulturni a vy-chovna, socialni a politicka a zaujme zaslouzene misto mezi narody. Manilska konference za ucasti 105 statu, Uneska a Organizace spojenych narodu rozhodla ve prospech esperanta a doporucila, aby cestovni kancelare a osoby pracujici s turistikou pouzivaly espe-ranta.rn rnA jaky je ohlas na mezinarodni jazyk u obecenstva? Prvni petici ve prospech esperanta Spojenym narodum podepsalo temer 17 mili-onu lidi, druhou petici, adresovanou rovnez Spojenym narodum po-depsalo pres 80 milionu lidi, u nas prof. dr. I. Heyrovsky, nositel Nobelovy ceny.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316181210", "length": 61, "is_new": 0}
{"page_id": 119, "title": "Finská literatura", "text": "rnrnLiteraturarnrnMikael Olai AGRICOLA (1510-1557) rnElias LONNROT (1802-1884) rnAleksis KIVI (1834-1872) rnMinna CANTHOVA (1844-1895) rnKaarlo Robert KRAMSU (1855-1895) rnJuhani AHO (1861-1921) rnArvid JARNEFELT (1861-1932) rnTeuvo PAKKALA (1862-1925) rnMaiju LASSILA (1868-1918) rnJohannes LINNANKOSKI (1869-1913) rnIlmari KIANTO (1874-1970) rnArmas Eino LEINO (1878-1926) rnMaria JOTUNIOVA (1880-1943) rnJoel LEHTONEN (1881-1934) rnVeikko Antero KOSKENNIEMI (1885-1962) rnHella Maria WUOLIJOKIOVA (1886-1954) rnFrans Eemil SILLANPAA (1888-1964) rnAaro Antti HELLAAKOSKI (1893-1952) rnP. MUSTAPAA (1899-) rnFrans Uuno KAILAS (1901-1933) rnKatri VALOVA (1901-1944) rnToivo PEKKANEN (1902-1957) rnOlavi PAAVOLAINEN (1903-1964) rnArvo Albin TURTIAINEN (1904-) rnPentti HAANPAA (1905-1955) rnHelvi Heleena HAMALAINENOVA (1907-) rnMika Toimi WALTARI (1903-) rnMartti LARNI (1905-) rnElvi Aulikki SINERVOVA (1912-) rnVaino Valtteri LINNA (1920) rnEeva Liisa MANNEROVA (1921-) rnAnja Leila Hemmikki VAMELVUOVA (1921-) rnVeikko HUOVINEN (1927) rnVeijo Vaino MERI (1928) rnPaavo Olavi RINTALA (1930-) rnPaavo HAAVIKKO (1931-) rnAntti HYRY (1931)", "user": "Mirek", "timestamp": "20030310175115", "length": 24, "is_new": 0}
{"page_id": 120, "title": "Fyzikální veličiny", "text": "Fyzikalni velicina je vlastnost, ktera se da vyjadrit hodnotou. Hodnota veliciny se urcuje merenim nebo vypoctem. Hodnota vetsiny velicin se sklada z cisla a jednotky prislusne veliciny.rnrnAbecedni seznam velicinrnrnCas - Delka - Elektricky naboj - Elektricky proud - Elektricka sila - Hmotnost - Hustota - Latkove mnozstvi - Merna tepelna kapacita - Objem - Obsah - Prace - Rychlost - Sila - Svitivost - Teplo - Termodynamicka teplota - Tlak - Vykonrnrnzpet - Fyzika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030407064435", "length": 65, "is_new": 0}
{"page_id": 121, "title": "Měření fyzikální veličiny", "text": "Mereni fyzikalni veliciny - je prakticky postup zjisteni hodnoty veliciny. Metody mereni lze rozdelit na absolutni a relativni, prime a neprime. rnrnPri absolutni metode ukaze meridlo hodnotu veliciny rovnou (napr. mereni hmotnosti na elektronicke vaze, mereni elektrickeho odporu ohmmetrem).rnrnPri relativni metode porovnavame prislusnou vlastnost mereneho telesa s jednotkovymi telesy (napr. mereni hmotnosti na rovnoramennych vahach, mereni elektrickeho odporu odporovou dekadou). rnrnPrima metoda spociva v porovnavani s meridlem se stejnou vlastnosti (napr. mereni delky metrem, mereni casu stopkami).rnrnNeprima metoda - spociva v mereni dusledku dane veliciny (napr. mereni teploty pomoci delkove roztaznosti, mereni elektrickeho proudu pomoci magneticke sily).rnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030311081146", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 122, "title": "Délka", "text": "Delka je jedna ze zakladnich fyzikalnich velicin. Udava rozmer teles(delka, sirka, vyska, hloubka) nebo vzdalenosti mezi dvema body prostoru (delka trajektorie, draha, vlnova delka).rnrnZnacka: muze byt ruzna, rozhoduje presnejsi urceni druhu delky. Napr. d, l, h, a, b, c, s, ...rnrnZakladni jednotka: metr, zkratka mrnrnDalsi jednotky jsou kilometr km, decimetr dm, centimetr cm, milimetr mmrnrnMeridla: pravitko, metr (tycovy, skladaci, svinovaci, krejcovsky), pasmo, posuvne meritko, mikrometr, meridlo s mernym kotoucem, laserove meridlornrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030312102545", "length": 14, "is_new": 0}
{"page_id": 123, "title": "Hmotnost", "text": "je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje mnozstvi latky v telese. Nespravne se nazyva vaha.rnrnZnacka: m (angl. mass)rnrnZakladni jednotka: kilogram, zkratka kgrnrnDalsi pouzivane jednotky: tuna t, gram g, miligram mgrnrnMeridla hmotnosti: vahy (rovnoramenne, nerovnoramenne, pruzinove, elektronicke)rnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "comment": "en:de:es:nl:", "user": "129.26.132.3", "timestamp": "20030411142101", "length": 17, "is_new": 0}
{"page_id": 124, "title": "Obsah", "text": "Obsah je velicina, ktera vyjadruje velikost plochy. Jine nazvy jsou plocha, vymera, rozloha.rnrnZnacka: S (angl. square)rnrnZakladni jednotka: metr ctverecny, zkratka m2rnrnDalsi pouzivane jednotky: kilometr ctverecny km2, hektar ha, ar a, decimetr ctverecny dm2, centimetr ctverecny cm2, milimetr ctverecny mm2rnrnMeridla: planimetr, ctvercova sitrnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "Petrus", "timestamp": "20030319160326", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 125, "title": "Objem", "text": "Objem je velicina, ktera vyjadruje velikost prostoru, kterou zabira teleso.rnrnZnacka: V (angl. volume)rnrnZakladni jednotka: metr krychlovy, zkratka m3rnrnDalsi pouzivane jednotky: decimetr krychlovy dm3, centimetr krychlovy cm3, milimetr krychlovy mm3, hektolitr hl, litr l, decilitr dl, centilitr cl, mililitr mlrnrnMeridla: odmerny valecrnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "Petrus", "timestamp": "20030319162042", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 126, "title": "Těleso", "text": "Teleso je jakykoli hmotny predmet (vec), ktery je objektem zkoumani fyziky.rnrnzpet - Mechanikarnrnzpet - Objem", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030312105916", "length": 17, "is_new": 0}
{"page_id": 127, "title": "Mikael Olai AGRICOLA", "text": "Finska literaturarnrnMikael Olai AGRICOLA (1510 Pernaja - 1557 Kuolemajarvi) finsky basnik, zakladatel spisovne finstiny a finske literatury (\"otec finske literatury\"). Studoval ve Viipuri, Turku a Wittenbergu (zak Luthera a Melanchtona). Od roku 1554 byl biskupem v Turku. Kdyz se vracel z Moskvy z mirovych jednani mezi Svedskem a Ruskem, predcasne zemrel. rnrnDilo: rnrnPreklad Bible do finstiny. rnSlabikar Abckiria (1543) (prvni tistena finska kniha)rnRucouskiria Bibliasta (Modlitebnik z Bible, 1544) rnSe Wsi Testamenti Novy zakon, 1548) rnDauidin Psaltavari (Daviduv zaltar) rnrnPuvodni jsou predmluvy k prelozenym dilum, casto versovane.rnV jednom dile se zminuje o finskych bozich, kteri se pozdeji rnobjevili v esposu Kalevala z 19. stoleti.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030312212331", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 128, "title": "Outdoor", "text": "Outdoor je vse, co je \"za dvermi\" (z angl.out - mimo,za; door - dvere). Dnes je je tento termin vseobecne chapan jako oznaceni oboru \"pobyt v prirode\". Vyjadruje i jistou sounalezitost ci zpusob mysleni. Tim se lisi od terminu turistika.", "user": "Vale", "timestamp": "20030312215742", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 130, "title": "Vteřina", "text": "Vterina je jednou z jednotek uhlu (1/60 uhlove minuty), nespravne se pouziva jako jednotka casu.", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030313144325", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 131, "title": "Minuta", "text": "je jednou z jednotek casu.rnrnUhlova minuta je jednou z jednotek uhlu (1/60 stupne).rnrnzpet - Vterina", "comment": "de, en, fr", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030314124613", "length": 14, "is_new": 0}
{"page_id": 132, "title": "Látka", "text": "Latka je konkretni druh hmoty, z ktere jsou slozena telesa. Jiny nazev pro latku je material. Latky se podle skupenstvi rozdeluji na pevne, kapalne a plynne.rnrnzpet - Hmotarnrnzpet - Hmotnost", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030313154216", "length": 20, "is_new": 0}
{"page_id": 133, "title": "Hmota", "text": "Hmota je zakladni fyzikalni pojem. Rozlisuji se dva projevy hmoty: latka, skladajici se z \"hmotnych\" castic (castic s hmotnosti), a pole, neskladajici se z castic, ale projevujici se svymi vlastnosti.rnrnzpet - Fyzika", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030424071221", "length": 20, "is_new": 0}
{"page_id": 134, "title": "Hustota", "text": "je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje hmotnost objemove jednotky latky.rnrnZnacka: ρ [ro]rnrnZakladni jednotka: kilogram na metr krychlovy, zkratka kg/m3rnrnDalsi pouzivane jednotky: gram na centimetr krychlovy g/cm3, kilogram na litr kg/lrnrnVzorec: , kde m je hmotnost, V je objemrnrnMeridla: hustomer rnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "comment": "en:,es:,nl:", "user": "62.178.228.146", "timestamp": "20030313215317", "length": 30, "is_new": 0}
{"page_id": 135, "title": "Termodynamická teplota", "text": "Termodynamicka teplota (tez teplota) je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje stav termodynamicke rovnovahy telesa.rnrnZnacka: t, T (angl. temperature)rnrnZakladni jednotka: kelvin, zkratka KrnrnDalsi pouzivane jednotky: stupen Celsia °C, stupen Fahrenheita °F, stupen Reaumura °RrnrnMeridla: teplomer kapalinovy (rtutovy, lihovy), plynovy, teplomer bimetalovy, teplomer elektricky (termoelektricky, odporovy), teplomer radiacni (pyrometr)rnrnzpet - Fyzikalni veliciny - Sireni tepla - Grilovani - Peceni - Smazeni", "user": "Petrus", "timestamp": "20030505063646", "length": 18, "is_new": 1}
{"page_id": 136, "title": "Elektrický proud", "text": "Stromen:electric currentrnElektricky proud je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje mnozstvi naboje prosleho za jednotku casu.rnrnZnacka: IrnrnZakladni jednotka: amper, zkratka ArnrnDalsi pouzivane jednotky: miliamper mArnrnVzorec: , kde Q je elektricky naboj, t je casrnrnMeridla: ampermetrrnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "comment": "de:, en:", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030314123850", "length": 22, "is_new": 0}
{"page_id": 240, "title": "Jednotka", "text": "Jednotka fyzikalni veliciny je domluvena urcita velikost veliciny, ktera slouzi k porovnani jeji skutecne velikosti. Vztahy mezi velicinami vedou k nutnosti zavedeni soustavy jednotek, mezinarodne se pouziva soustava SI.rnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030318073515", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 137, "title": "Elektrický náboj", "text": "Elektricky naboj je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje velikost schopnosti pusobit elektrickou silou.rnrnZnacka: Q (angl. quantity of charge)rnrnZakladni jednotka: coulomb, zkratka CrnrnDalsi pouzivane jednotky: milicoulomb mC, mikrocoulomb μCrnrnMeridlo: elektrometrrnrnzpet - Fyzikalni veliciny - Elektrina a magnetismus - Elektricky proud", "user": "Petrus", "timestamp": "20030324125846", "length": 11, "is_new": 1}
{"page_id": 138, "title": "Antoni GRABOWSKI", "text": "Esperantska literaturarnrn Antoni GRABOWSKI (1857-1921), Polak, inzenyr chemie, po-lyglot, ktery znal 30 jazyku, autor rady vedeckych a technickych del. Jeho hlavnim dilem je slavny preklad SINJORO TADEO, epopearnod A. Mickiewicze. Jeho prvnim prekladem byla povidka od A. Puskina. Dalsi jeho preklady: LA GEFRATOJ od J. Goetha, SI, LA TRIA od H. Sienkiewicze, PEKOJ DE L'INFANECO od B. Prusa, MAZEPA, EN SVISUJO a PATRO DE PESTULOJ, vsechny od J. Slowackeho a opera HALKA od Wolski-Moniuszka. Dalsi zavazna dila: POSTRI-KOLTO, ELEKTITAJ VERSAJOJ, NOVA ANTOLOGIO, LA LIRO DE ESPERANTISTOJ, LIBRO DE PROFETOJ. Slavna je jeho mezinarodni antologie basni z triceti jazyku EL PARNASO DE POPOLOJ, obsahujici 110 prekladu basni z 30 jazyku. Grabowski je nazyvan otcem esperantske poezie, pro svuj preklad Sinjoro Tadeo, v kterem vy-vrcholilo jeho prekladatelske umeni. Zacal prvni siroce uzivat vsech rnoznosti esperantske struktury a mluvnice, zavedl bezprostredni tvoreni sloves z podstatnych a pridavnych jmen a zavedl mnohe vhodne a stastne vybrane novotvary, tzv. neologismy. Je take auto-rem slovniku GRANDA VORTARO POLA-ESPERANTA a ESPERAN-TA-POLA. Puvodnich basni neni mnoho, ale je mezi nimi LA TA-GIGO, temer druha hymna esperantistu, REVENO DE L'FILO a SUR UNU KORDO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315172214", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 139, "title": "Vasilij Nikolajevicx DEVJATNIN", "text": "Esperantska literaturarnrnV. Nikolajevicx DEVJATNIN (1862-1938). Rus, ucitel, vynikajici stylista s rozsahlou literarni cinnosti. Jeho vetsim puvodnim basnickym dilem je NEVOLA MORTIGINTO, nasleduji puvodni divadelni hry-komedie: EDZIGO, NEFINITA DRAMO, LA INSTRUITA MIMIKISTO; mnoho prekladal z A. Puskina: BORIS GODUNOV, RUS-LANO KAJ LUDMILA, POLTAVA, HUSARO. Dalsi jeho preklady: FA-BLOJ DE KRYLOV (v posledni dobe znova prelozeny S. Rublovem pod nazvem ELEKTITAJ FABLOJ), drama od Romanova LA REGO JUDEA, od F. Schillera GARANTIO, od Herdera INFANO DE ZORGO, DEMONO KAJ ANGELO od Lermontova. Jeho dalsi puvodni dila: UNUAJ ESPERANTISTAJ SATIROJ, ELEMENTA ESPERANTA SINTAK-SO, ESPERANTA AFIKSARO a spisek PROPAGANDA PIEDVOJAGO, jeho cesta pesky z Parize do Krakova. A je autorem nekolika uceb-nic. Vsechna jeho dila jsou obsazena ve ctyrdilnem PLENA VERKARO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173054", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 140, "title": "Maria ŠIDLOVSKAJA", "text": "Esperantska literaturarnrnMaria SIDLOVSKAJA, Ruska, zdravotnice. Jejich prekladu je asi 100, jazykove dokonale. Uvedme alespon: PRINCO SEREBRJANIJ od A. K. Tolsteho, LA KAPITANFILINO od A. Puskina a LA SONGO DE MAKARO od V. Korolenka a jeste od tehoz LA SENLINGVULO, roman.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173138", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 141, "title": "Heinrich August LUYKEN", "text": "Esperantska literaturarnrnHeinrich August LUYKEN (1864-1940), Nemec, pozdeji anglicky ob-can. Je autorem velkych puvodnich dobrodruznych romanu: PAOLO DEBENHAM, MIRINDA AMO, STRANGA HEREDAJO a PRO ISTAR, roman ze stareho Babylonu, ktery patri k jeho nejlepsim dilum. Postavy jeho romanu jsou ponekud schematicke, sloh klasicky.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173251", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 142, "title": "Henri VALLIENNE", "text": "Esperantska literaturarnrnHenri VALLIENNE (1854-1909), Francouz, lekar, autor rozsahlych puvodnich romanu: KASTELO DE PRELONGO, Cu Li? Jeho romany jsou druhem fejetonove literatury s mnozstvim dobrodruz-stvi, zahad, intrik, justicnich omylu. Roman CU LI? byl stylove re-vidovan K. Kalocsayem. Jeho preklady: MANON LESCAUT od A. Pre-vosta, MARGOT od Musseta, ENEIDO od Vergilia. V rukopise zustala: LA METAMORFOZOJ od Ovidia a LA AVENTUROJ DE TELEMAKO od Fenelona.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173328", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 143, "title": "Hendrik BULTHUIS", "text": "Esperantska literaturarnrnHendrik BULTHUIS (1865-1945), Holandan, celni urednik, au-tor a prekladatel vice nez 30 del. Ma pozoruhodny vypravecsky talent, jeho puvodni romany jsou: IDOJ DE ORFEO, JOZEF KAJ LA EDZINO DE POTIFAR, LA VILA MANO kaj INFERIO. Jsou to roz-sahle romany, velmi ctene. Napsal sbirku puvodnich basni: LA DU SIPOJ, puvodni divadelni hry: MALRICA EN SPIRITO, ONKLO ELrnAMERIKO. Z jeho cetnych prekladu uvadime: LA MALGRANDA JOHANO od von Eedena, velmi popularni dilo holandske literatury. JANE EYRE od Ch. Bronteove, SALOME od O. Wildea, LA LEONO DE FLANDRUJO od H. Conscience, IMPERIESTRO KAJ GALILEANO od H. Ibsena, KARAKTERO od Luisciuse, ROBINSONO KRUSO od Defoea, TAGLIBRO DE VILAGPEDELO od M. Blichera a DU BILETOJ.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173401", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 144, "title": "Saxton PAYSON", "text": "Esperantska literaturarnrnSaxton PAYSON (1842-1932), American, operni pevec. Puvodni je jeho sbirka basni: JUNECO KAJ AMO. Prelozil: LA AKROBATO DE NIA SINJORINO, LA ROZUJO CIUMILJARA, PALACO DE DANGERO, a MISERERE od M. Wagnallse, THAIS od A. France, LUNO DE IZRA-EI, a SI, obe dila od R. Haggarda.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173454", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 145, "title": "Eugen LANTI", "text": "Esperantska literaturarnrnEugen LANTI (pseudonym Eugena Adama) (1879-1947), Norman, ucitel. Autor puvodnich del: FOR LA NEUTRALISMON!, LA LABO-RISTA ESPERANTISMO, NACIISMO. Prelozil: SKIZO PRI FILOZOFIO DE L` HOMA DIGNO od Gillese, KANDID a TRI VERKOJ DE VOLTER od Voltaira. Jeho hlavni dila: LETEROJ DE LANTI, VORTOJ DE K-DO LANTI. Jeho sloh je prosty, sarkastickty, uzivani pripon a predpon snizil na minimum podle zasady \"sufico kaj neceso\". Zalozil svaz Sennacieca Asocio Tutmonda a byl dlouholetym redaktorem tridni revue Sennaciulo.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173558", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 146, "title": "Edmond PRIVAT", "text": "Esperantska literaturarnrnEdmond PRIVAT (1889-1982) francouzsky Svycar, universitni profesor, doktor historie. Od roku 1920-1934 sefredaktorem revue Esperanto, offcialniho organu Svetoveho esperantskeho svazu (UEA), kde po celou dobu vychazely jeho skvele uvodniky. V letech 1921 az 1928 zorganizoval a vedl cele esperantske hnuti. Svymi dily HISTORIO DE LA LINGVO ESPERANTO a VIVO DE ZAMENHOF se stal nejvyznamnejsim historikem esperantskeho hnuti. Dalsi zivo-topisna dila: HECTOR HODLER, LA VIVO KAJ MORTO, VIVO DE GHANDI. Napsal filologickou studii ESPRIMO DE SENTOJ EN ESPE-RANTO, byl autorem popularni ucebnice KURSA LERNOLIBRO a ci-tanky KARLO. Psychologicke studie o mezinarodnich problemech jsou dila INTERPOPOLA KONDUTO a FEDERALA SPERTO. Privat je autorem versovaneho dramatu-legendy GINEVRA, podle stare keltske legendy a sbirky basni TRA L`SILENTO. Dalsi jeho dila: JUNAGA VERKARO (obsahuje take sbirku Tra l'silento), DU PAROLADOJ VIVANTA LINGVO DE VIVANTA POPOLO, PRI ESPERANTA LITERA-TURO, AVENTUROJ DE PIONIRO jsou zabavna vypraveni o vyznam-nych setkani. A je autorem publikace: DE L'KORO DE EUROPO. Ke Gandhimu a Nehruovi jej pojil nejen obdiv, ale i osobni pratel-stvi. rnDr. Privat predlozil esperanto tehdejsimu Svazu narodu, Mezi-narodnimu uradu prace a Svetove telegrafni unii. Byl skvelym organizatorem, usporadal nekolik mezinarodnich konferenci o vyucovani esperanta v Zeneve v r. 1922, obchodni a turistickou konferenci v Benatkach v r. 1923, Mezinarodni konferenci o rozhlase v Zeneve v r. 1924, Konferenci o obchodu a prumyslu v r. 1925 v Parizi a kon-ferenci Skolou k miru v Praze v r. 1927, kdy esperanto bylo jedinym oficialnim jazykem, do ktereho kazda prednaska, vsechny projevy a jednani byly prekladany. Dr. Privat patril k nejvymluvnejsim rec-nikum a po smrti Zamenhofove byl poveren kazdorocnim tradicnim projevem na slavnostnich zahajenich svetovych sjezdu esperanta.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173644", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 147, "title": "Kalmán KALOCSAY", "text": "Esperantska literaturarnrnKalman KALOCSAY (1891-1978), Madar, univer-sitni profesor, primar nemocnice v Budapesti. Autor rady ucebnic pro studujici lekarstvi. Vyznamenany statem zlatou medaili. Jako basnik vystoupil z pocatku v madarstine. Svymi dily se navzdy za-psal do esperantske literatury. Kalocsay byl jednim z nejvetsich basniku, genialni prekladatel, giganticky intelekt, mnohostranne a podivuhodne vzdelany. Jeho puvodni basne jsou MONDO KAJ KORO, STRECITA KORDO, nejvyznamnejsi basnicka sbirka esperantske lite-ratury, RIMPORTRETOJ, 50 rondel virtuozni formy na vynikajici espe-rantske basniky, SEKRETAJ SONETOJ (Pod psuedonymem Peter Pe-neter), milostna historie ve forme mistrovskych sonetu, rozsahla sbirka LIBRO DE AMO (pod pseudonymem Peterido Peneter), EZOPA SAGO. 77 zversovanych Ezopovych bajek a sbirka basni IZOLO. Jeho preklady: KANTANTA KAMPARO, pres sto madarskych lidovych pis-ni, JOHANO LA BRAVA, lidova pohadka od Pettofiho, TRAGEDIO DE L' HOMO, veledilo madarske literatury od E. Madache, ROMAJ ELE-GIOJ a TAGLIBRO, obe od Goetha, LA INFERO od Danteho, ETERNA BUKEDO, mezinarodni basnicka antologie z 22 jazyku, FLOROJ DE L'MALBONO od Baudelaire (ve spolupraci s G. Waringhienem), REGO LEAR, SOMERMEZNOKTA SONGO a TEMPESTO, vsechny od W. Shakespeara, KANTOJ KAJ ROMANCOj od H. Heineho (ve spolupraci s. G. Waringhinem), LIBERO KAJ AMO, vybrane basne Pe-tofiho, LA MORTO DE LA CIELARKO, basnicka sbirka E. Adyho a veledilo TUTMONDA SONORO, obsahujici na 600 basni 185 basniku z 30 jazyku za ctyri tisicileti. Z prozy prelozil drama F. Karinthyho MORGAU MATENE, novely ROZINJO od G. Tortoka a DU KOKCINE-LOJ od G. Gardonyiho a komedii od Heltaie LA PACJO DE LA REGINO, ARTHISTORIO od A. Heklera. Jeho filozoficka dila: LINGVO, STILO, FORMO, jazykove eseje PARNASA GVIDLIBRO (ve spolupraci s G. Waringheinem). Jako jeden z nejhlubsich znalcu esperanta na-psal s prof. Waringhienem rozsahle dilo PLENA GRAMATIKO DE ESPERANTO; ctvrte vydani tohoto dila vyslo pod nazvem PLENA ANALIZA GRAMATIKO DE ESPERANTO (600 stran), uplny a vedecky vyzkum jazyka, kde jsou rozpracovany dalsi problemy. Dalsi filolo-gicka dila: SISTEMA ESPERANTO-GRAMATIKO, vedecka monogra-fie, VOJAGO INTER TEMPOJ, LA GRAMATIKA KARAKTERO DE ESPE-RANTO-RADIKOJ a SESMIL FRAZEOLOGIAJ ESPRIMOJ HUNGARAJ--ESPERANTAj, obsahuje slovni obraty, prislovi aj. rnKalocsay redigoval impozantni HUNGARA ANTOLOGIO, ENCI-KLOPEDIO DE ESPERANTO a byl dlouholetym sefredaktorem nej-vyznamnejsi literarni revue LITERATURA MONDO. Uverejnil mnoz-stvi pojednani, recenzi, eseji, studii a jeho dila nadale vychazela v revui HUNGARA VIVO. Kalocsay vypracoval celou poetiku esperanta, nesmirne obohatil jazyk take zavedenim mnoha poetickychrnslov.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030315173721", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 148, "title": "Julio BAGHY", "text": "Esperantska literaturarnrnJulio BAGHY (1891-1967), Madar, herec a reziser. Jeho verse jsou plne lyriky, humanismu a vesele nalady. Jeho prvni velkou basnickou sbirkou je PRETER LA VIVO, z ktere mnoho basni bylo zhudebneno. rnrnSBIRKY BASNI rn:Preter la vivo (Jak sel zivot)rn:Pilgrimo (Putovani)rn:La vagabondo kantas (Tulak zpiva)rn:Autuno (Podzimrn:Foliaro (Listovi)rnrnDILA V PROZErn:Dancu marionetoj (Loutky at tanci)rn:Migranta plumo (Putujici pero)rnrnNOVELYrn:Printempo en autuno (Jaro v podzimu)rn:Verdaj donkihxotoj (Zeleni donkichoti, satira) rn:Teatra korbo (Divadelni kos)rn:La verda koro (Zelene srdce)rn:Koloroj (Barvy)rn:Cielarko (Duha), rn:Songe sub pomarbo (Sneni pod jabloni)rn:En maskobalo (Na maskarnim)rn:Nik Nek kaj Kat Jen (Nik Nek a Kat Jen, vlastne ucebnice)rnrnROMANYrn:Viktimoj (Obeti)rn:Sur sanga tero (Na krvave zemi, sibirshe zazitky). rn:Hura! (Hura, jeho nejrozsahlejsi roman, groteska a satira na lidskou spolecnost). rnrnBaghy je take autorem velmi dobrych ucebnic a dlouha leta druhym hlavnim redaktorem revue Literatura Mondo.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030402051345", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 149, "title": "Nikolao HOHLOV", "text": "Esperantska literaturarnrnNikolao HOHLOV (1891-1953), Rus, vrchni ekonom prumyslo-veho trustu, pozdeji atase v Zahrebu. Jeho jedina sbirka je LA TAJ-DO, jedinecna pro kouzelnou lyriku versu. Touto sbirkou si zajistil misto mezi nejprednejsimi esperantskymi literaty. Prelozil: KRUCUMO od A. Drozdova, ORIENTAJ FABELO], humorne a vtipne satiry od V. Dorosevice, dale od A. Tolstoje MORTO DE DANTON, prelozil fi-lologicke dilo E. Drezens LA MONDOLINGVO a je autorem puvodni divadelni hry: LA MORTO DE LA DELEGITO DE UEA.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316121658", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 150, "title": "Francisko SZILÁGYI", "text": "Esperantska literaturarnrnFrancisko SZILAGYI (1895-1967), Madar, pozdeji svedsky ob-can, advokat. Jeho puvodni dila jsou: TRANS LA FABELOCEANO, moderni pohadky, LA GRANDA AVENTURO, INTER SUDO KAJ NOR-D0, novely KOKO KRIAS JAM, MISTERO MINORA, psychologicky kri-minalni roman, SVEDA NOVELARO a RAPSODIOJ, sbirka basni i prozy. Prelozil: POEMARO EN HUNGARLANDO od Genthona, od stejneho autora PENTROARTO EN MALNOVA HUNGARUJO, MI SERCIS ORON KAJ OLEON, SED TROVIS. . . od Flooda a humoristicke dilko Brein-holsta NI EN SKANDINAVIO. Autor ucebnice: LA SIMPLA ESPERAN-TO a ELLERNU. Spolupracoval na Hungara Antologio, Sveda Antolo-gio a Enciklopedio de Esperanto. Byl dlouholetym redaktorerem vyznamne kulturni, spolecenske a literarni revue Norda Prismo. Vynikajici stylista.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316121818", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 151, "title": "Esperanto:Budapešťská škola", "text": "Esperantska literaturarnrn Budapestska skola byla centrem literarni cinnosti po vice nez dve desetileti a jeji vliv trva. Temer vsichni vynikajici basnici a spisovatele byli soustredeni a spolupracovali s revui Literatura Mondo. Hlavnimi reprezentanty teto skoly byli K. Kalocsay a J. Baghy. Tato skola nesmirne prispela k vyvoji a dokonalosti jazyka. Literatu-ra Mondo bylo take vydavatelstvi, kde vyslo behem te doby nekolik desitek cennych knih.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316121918", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 152, "title": "Nikolao NEKRASOV", "text": "Esperantska literaturarn rnNikolao NEKRASOV (1900-1945). Rus, novinar. Zvlaste se za-byval esperantskou literaturou z hlediska sociologickeho. Jeho hlavni dilo je prek1ad od A. Puskina EUGENO ONEGIN; mnoho prekladal z Majakovsheho, Gerasimova aj. Vynikajici je jeho sbirka puvodnich basni: KRONO DE SONETOJ, puvodni dilo cestopis: TRA USSR PER ESPERANTO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316122133", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 153, "title": "Eugen MICHALSKI", "text": "Esperantska literaturarnrnEugen MIHALSKI (1897-1937), Rus, ucitel. Velky basnicky talent. vrely a prudky. Jeho puvodni dila jsou: LA UNUA ONDO, PROLOGO, KANTOJ DE L'AMO KAJ SOPIRO, DU POEMOJ, FAJRO KURACAS. Posledni ma obsah socialni a tridni.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316122229", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 154, "title": "Vasilij EROŠENKO", "text": "Esperantska literaturarnrnVasilij EROSENKO (1890-1952), Rus, nevidomy, pres svoji sle-potu procestoval velkou cast sveta, hlavne Cinu a Japonsko. Psal japonsky a prednasel ruskou literaturu na pekingske universite. Je autorem puvodnich del: GEMO DE UNU SOLECA ANlMO, UNU PAGO EL MIA LERNEJA VIVO, TURO POR FALO, MALVASTA KAGO a basne, jako CIGANINO. Jeho dilo patri trem literaturam: esperantske, ruske a japonske. Sloh vyborny, sentimentalni. Dale: LUMO KAJ OMBRO, povidky, rovnez LA TUNDRO GEMAS.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316122329", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 155, "title": "Vladimír VARANKIN", "text": "Esperantska literaturarnrnVladimir VARANKIN (1902-1938), Rus, historik. Autor vynikajiciho filologickeho dila TEORIO DE ESPERANTO. Vyznamny je jeho velky puvodni roman METROPOLITENO, ukazujici velky talent a vyborny sloh.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316122450", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 156, "title": "Ivan KRESTANOV", "text": "Esperantska literaturarnrnIvan KRESTANOV (1890-1966), Bulhar, lektor. Z jeho puvodnich del jsou: REMEMOROJ DE ESPERANTISTO, LA LINGVA ESENCO DE ES-PERANTO. Pripravil a prelozil: BULGARA ANTOLOGIO, LA BULGARA LANDO KAJ POPOLO, NUNTEMPAJ RAKONTOJ, VILAO APUD MARO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316122825", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 157, "title": "A. D. ATANASOV", "text": "Esperantska literaturarnrnA. D. ATANASOV (1892-198I), Bulhar, redaktor. Od neho vysel preklad LA FAMILIO GERAK od Elin-Pelina a NOVAJ BULGARAJ RAKONTOJ od I. Vazova. Velky historicky roman SUB LA JUGO od I. Vazova prelozil spolu s S. Simeonovem.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316123100", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 158, "title": "Teo JUNG", "text": "Esperantska literaturarnrn Teo JUNG, (1892-?) Nemec, novinar, pozdeji holadsky obcan. Byl zakladatelem a redaktorem nejvyznamnejsiho esperantskeho casopisu, nyni pod jmenem Heroldo de Espernnto, ktery pred valkou vychazel dva-krat tydne. Jeho puvodni dila jsou: LA ALTA KANTO DE L'AMO, basen na motiv stare legendy, LANDO DE L' FANTAZIO, dobrodruzny a fantasticky roman a memoary CIU-CIUN, povidky GUDRUN, SA-KUNTALA. Prelozil od Gerstackera LA SIPCARPENTISTO, od E. H. Re-marquea EN OKCIDENTO NENIO NOVA a spolu s red. J. Bergerem od tehoz autora LA VOJO RETURNE. Dale prelozil od F. de Battaglia LA MISTERO DE L`SANGO (o dedicnosti). Puvodni jeho filologickou studii je dilo DE MUHEDDIN GIS MUNDILATIN.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316123609", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 159, "title": "Raymond SCHWARTZ", "text": "Esperantska literaturarnrnRaymond SCHWARTZ (1894-1973), Francouz, reditel banky. Basnik a humorista esperantskeho sveta. Jeho sbirky basni jsou: VERDKATA TESTAMENTO, LA STRANGA BUTIKO, SUR GOJA PODIO. Jsou to basne a sansony v kabaretnim slohu, vtipne a ironiche. PRO-ZO RIDETANTA jsou zabavne povidky, VOLE-NOVELE novely. Schwartz je autorem romanu ANNI KAJ MONTMARTRE a velkeho generacniho romanu KIEL AKVO DE L' RIVERO. Obe dila patri mezi nejlepsi romany, novely a vtipna vypraveni obsahuje dalsi jeho dilo KUN SIASPECA SPICO. Schwartz byl zakladatelem esperantskeho kabaretu v Parizi Verda kato, po druhe svetove valce zalozil kabaret Tri Koboldoj a byl redaktorem vynikajiciho humoristickeho casopisu LA PIRATO. V revui Sennaciulo mel stalou rubriku EL MIA. . . RIDPUNKTO. \"R. Schwartz je jasnozrivy pozorovatel zivota, sledujici s usmevnou shovivavosti a snasenlivosti lidske slabosti a hrisky, avsak pronasledujici korenenym humorem vsechno pokrytectvi a predstiranou dulezitost.\" (I. Totsche-Tarhony.)", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316123826", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 160, "title": "Roger BERNARD", "text": "Esperantska literaturarnrnRoger BERNARD (1907-?), Francouz, spisovatel, skvely stylista. Jeho puvodni dila jsou basne ALMENAU BUKEDETO a dalsi puvodni dilo RAYMOND SCHWARTZ, LIA VIVO KAJ VERKARO. Prelozil: BELA INDIFERENTULO a HOMA VOCO od J. Cocteaua, hry-komedie LA SIPEGO TENACITY od Ch. Vildraca a TOPAZE od M. Pagnola a od P. Sartra: LA NAUZO, SEN ELIRO a LA RESPEKTEMA P. . , drama.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316123927", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 161, "title": "Stellan ENGHOLM", "text": "Esperantska literaturarnrnStellan ENGHOLM (1899-1960), Sved, spisovatel a prekladatel. Ziskal velkou popularitu svymi puvodnimi romany HOMOJ SUR LA TERO, AL TORENTO, INFANOJ EN TORENTO, druhy dil JUNULOJ EN TORENTO, VIVO VOKAS a svymi preklady: GOSTA BERLING, LA MONO DE SINJORO ARNE, LA RINGO DE GENERALO, vsechny od S. Lagerlofove a LA PASKO od A. Strindberga. Ve spolupraci s P. Nylenem prelozil velke dokumentarni dilo PER BALONO AL LA PO-LUSO, denik Andreovy vypravy, dale EKSPEDICIO KON TIKI od T. Hayerdala a LA FINO od F. Bernadottea. Mistrovske novely jsou: MALJUNULO MIGRAS a VENGO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316124049", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 162, "title": "Hendrik ADAMSON", "text": "Esperantska literaturarnrnHendrik ADAMSON (1891-1946), Estonec, ucitel a spisovatel. Jeho hlavnim dilem trvale hodnoty je puvodni roman AULI, o zivote maleho chlapce. VESPERKANTO, sbirka puvodnich basni. Mnoho je-ho basni vyslo na stranach revui Literatura Mondo a ve sbirce basni DEKDU POETOJ (antologie 12 esperantskych basniku).", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316124151", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 163, "title": "Hilda DRESEN", "text": "Esperantska literaturarnrnHilda DRESEN (1898-1981), Estonka, radiotelegrafistka, basnirka a prekladatelka. Jeji puvodni basne: NORDA NATURO, basne melancholicke, smutne a presto plne extaze z radosti nad zivotem. Jeji preklady: ELEKTITAJ VERSAJOJ od M. Underove, HORIZONTOJ od V. Barbaruse, ESTONAJ KANTOJ, ESTONA ANTOLOGIO, ESTONA ,SOVETA POEZIO a narodni epos KALEVIPOEG, vynikajici preklad.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316124302", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 164, "title": "G. DEGENKAMP", "text": "Esperantska literaturarnrnG. DEGENKAMP (1895-?), Holandan, akademichy malir. Autor vynikajiciho dila SESDEK JAROJ DE ESPERANTO a prelozil TAGLIBRO DE ANNE FRANK. Od K. Capka prelozil z cestiny LETEROJ EL NEDERLANDO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316124422", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 165, "title": "Ivo ROTKVIĆ", "text": "Esperantska literaturarnrnIvo ROTKVIC (1901-1983), Chorvat, pravnik. Jeho puvodni dilo je: CE L' RANDO DE ABISMO, eseje, a prelozil: AUTUNA VESPERO od M. Ogrizovice, od Herzoga PANGEA a TRAGEDIO EN UNIVERSO. No-vou cestou v umeni prekladatelskem, jednim z nejslavnejsich pre-kladu je roman M. Jelusice CEZARO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316124703", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 166, "title": "Tibor SEKELJ", "text": "Esperantska literaturarnrnTibor SEKELJ (1912-?), Jugoslavec, pravnik, zucastil se velkych vyprav Jizni Amerikou, Afrikou a Azii. Jeho dila: TEMPESTO SUPER AKONKAGVO, NEPALO MALFERMAS LA PORDON, TRA LANDO DE INDIANOJ, MONDO DE TRAVIVAJOJ, KAMEUAUA, LA FILO DE GAN-GALO. Jsou to vypraveni z exotickych zemi peti svetadilu se zaji-mavymi pozorovanimi mravu, umeni a etnografie. Vetsina jeho del byla prelozena do dalsich jazyku. Puvodni novely: PREMIITAJ KAJ ALIAJ NOVELOJ, ELPAFU LA SAGON, POEMARO TRIAMONDA. Jedna z amazonskych rek je pojmenovana podle neho, sveho objevitele, Rio Tibor.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316124831", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 167, "title": "Baldur RAGNARSSON", "text": "Esperantska literaturarnrnBaldur RAGNARSSON (1930-?), Islandan, ucitel. Slavne jsou jeho sbirky basni STUPOJ SEN NOMO a ESPLOROJ, a prelozil: SUB STELO RIGIDA, basne Tjorsteinna f. Hamri a ISLANDAJ PRAVOCOJ, vypraveni a basne ze stareho Islandu.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316124925", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 168, "title": "Edwin DE KOCK", "text": "Esperantska literaturarnrnEdwin DE KOCK (1930-), African, profesor, spisovatel a basnik. Jeho puvodni dila jsou: OMBROJ DE LA KVARA DIMENSIO, eseje, basne POEMARO KAJ PROZEROJ. PLUKONSTRUE, KVIN ELEMENTOJ a velka epopej LA KONFLIKTO DE EPOKOJ, JAPANESKOJ, basne.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125035", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 169, "title": "Masao MIYAMOTO", "text": "Esperantska literaturarnrnMasao MIYAMOTO (1913-), Japonec, spisovatel, prekladatel, redaktor. Jeho puvodni dilo: PRI ARTO KAT MORTO, novely o slav-nych umelcich. Jeho preklady jsou povidky a romany: RAKONTOJ DE OOGAI, KVIN VIRINOJ DE AMORO (autor Yhara Saikaku), KAN-TO DE L'KORO, JAPANAJ MALNOVAJ RAKONTOJ, INFANOJ DE L`ATOMBOMBO, LA INFANOJ DE MILITBAZOJ, HIROSIMA, LA OBSTINO, JAPANA KVODLIBETO, SARKASME KAJ ENTUZIASME, eseje.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125125", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 170, "title": "Jean FORGE", "text": "Esperantska literaturarnrnJean FORGE (1903-1980) (pseudonym J. Fethka), Polak, filmovy reziser. Autor uspesnych del ABISMOJ, o problemech lasky, SALT-EGO TRANS JARMILOJ, fantasticka historie o jizde do doby Nerono-vy, MISTER TOT ACETAS MIL OKULOTJ, dobrodruzny roman, novely LA VERDA RAKETO, MIA VERDA BREVIERO, satiry. Reziroval espe-rantsky film MORGAU KOMENCIGOS LA VIVO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125243", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 171, "title": "Gaston WARINGHIEN", "text": "Esperantska literaturarnrnGaston WARINGHIEN (1901-1991), Francouz, profesor. Waringhien je jednim z nejvetsich lexikologu a gramatiku mezinarodniho jazyka. Jeho vrcholna dila jsou: PLENA VORTARO DE ESPERANTO v neko-lika vydanich a PLENA ILUSTRITA VORTARO DE ESPERANTO (te-mer 1400 stran). Dalsi jeho dila: SKIZO PRI ESPERANTA METRIKO a BELETRO jsou eseje, LA RENESANCA PERIODO, francouzske basne ze 16. stoleti, eseje: ESEOJ I, LINGVO KAJ VIVO, NI KAJ GI, 1887 KAJ LA SEKVO (ESEOJ IV), KAJ LA CETER` - NUR LITERATURO, LA TROFEOJ, sonety od M. Heredia, LA KLASIKA PERIODO (Tra la par-ko de la franca poezio), basne nejlepsich francouzskych basniku l7. a 18. stoleti. Ze sebranych dopisu Zamenhofovych sestavil skvele dokumentarni dilo LETEROJ DE ZAMENHOF. Prelozil od G. Nervala LA HIMEROJ, basne, francouzsky a esperantsky, dale MAKSIMOJ DE LA ROCHEFOUCAULD a ROBOJ DE OM.AR KAJAM. Byl redaktorem vynikajici revue LA NICA LITERATURA REVUO. Psal pozoruhodne basne pod pseudonymem E. G. Maura s nazvem DUONVOCE a mnoho jich zverejnil v revui La Nica Literatura Revuo. Spolupracoval s K. Kalocsayem na: Plena Gramatiko de Esperanto, Plena Analiza Grama-tiko de Esperanto, Parnasa Gvidlibro, Floroj de l`Malbono, Kantoj kaj Romancoj. Je take autorem nejvetsiho narodniho slovniku ESPERAN-TA FRANCA VORTARO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125335", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 172, "title": "Ivo LAPENNA", "text": "Esperantska literaturarnrnIvo LAPENNA (1909-1887), Chorvat, universitni profesor mezinarodniho prava a dejin diplomacie v Zahrebu, nyni v Londyne, cestny doktor nekolika universit, byvaly generalni tajemnik a potom pred-seda UEA. Je autorem vyznamnych del: RETORIKO, vsechno o umeni recnickem, AKTUALAJ PROBLEMOJ DE LA NUNTEMPA INTERNACIA VIVO, LA INTERNACIA LINGVO, ELEKTITAJ PAROLADOJ, z nejvetsi casti slavnostni projevy pri zahajeni svetovych sjezdu esperanta, di-lo historicke, literarni a didakticke. Z posledni doby je to velkolepe dilo ESPERANTO EN PERSPEKTIVO. Lapenna dosahl prijeti UEA do Uneska prijetim slavne rezoluce ve prospech esperanta na valnem shromazdeni Uneska v prosinci r. 1954 v Montevideu. Zalozil pri UEA Ustredi pro badani a dokumentaci [CED], zavedl recnicke sou-teze a dosahl pro esperantske hnuti vysokou prestiz. Jeho sloh je obdivuhodny, jasny, bohaty, je recnikem svetove povesti.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125432", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 173, "title": "Paul NEERGARD", "text": "Esperantska literaturarnrnPaul NEERGARD (1907-?), Dan, profesor agronomie. Autor vy-znamnych del: ATAKOJ KONTRAU GARDENPLANTOJ, LA VIVO DE I.A PLANTOJ, preloz. do mnoha jazyku, TERMINARO HORTIKULTURA, SCIENCO KAJ PSEUDOSCIENCO PRI HEREDO KAJ RASOJ, FREMD-VORTOJ EN ESPERANTO, redaktor ESPERANTOLOGIE, lingvisticke-ho casopisu a SCIENCAJ STUDOJ, puvodnich vedeckych pojednani.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125523", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 174, "title": "Marjorie BOULTON", "text": "Esperantska literaturarnrnMarjorie BOULTON [1924-], Anglicanka, profesorka, basnirka a spisovatelka. Basnirka velmi intimnich basnickych cyklu. Slavna jsou jeji velka puvodni dila: KONTRALTE, EROJ, CENT GOJKANTOJ, o svetlych strankach zivota, KVARPIEDA KAMARADO, denik kotete a DEK DU PIEDETOJ,take o kotatech. Autorka divadelni hry:rnVIRINO CE LANDLIMO a versovane divadelni hry CE L'AKVO DErnFORGESO a trech komedii NI AKTORAS. Dalsi sbirkou basni je OKULOJ, zivotopis BIOGRAFIO DE ZAMENHOF, puvodne napsany anglicky a korespondence ve versich s basnikem W. Auldem RIMLETEROJ DE M. BOULTON KUN W. AULD.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125615", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 175, "title": "Lajos TÁRKONY", "text": "Esperantska literaturarnrnLajos TARKONY, drive Ludvik Totsche (1902-1978), Magar, referent na ministerstvu financi. Jemny lyrik, prekladatel a recenzent. Jeho eseje vysly v dile DE PAGO AL PAGO. Jeho puvodni sbirka basni ma nazev SOIFO. Prelozil dilo F. Karinthyho VOTARO EN FAREMIDON. Spolupracoval na Hungara Antologio, jeho basne vychazely na strankach revui Literaturo Mondo, Norda Prismo, La Nica Literaturo Revuo a Hungara Vivo.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125705", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 176, "title": "Sándor SZATHMARI", "text": "Esperantska literaturarnrnSandor SZATHMARI (1897-1974), Madar, inzenyr. Jeho hlavnim dilem je roman VOJAGO AL KAZOHINIO, ktery vysel v nekolika vydanich v madarstine a dalsich jazycich. Druhe jeho dilo je MASINMONDO, roman satiricky zabavny a povzbuzujici. Dalsi jeho dilo jsou novely KAIN KAJ ABEL. Prelozil z esperanta do madarstiny roman M. Jelusice CEZARO a SINJORINO, KREDU MIN C. Rossettiho.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125758", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 177, "title": "Esperanto:Skotská škola", "text": "Esperantska literaturarnrnSkotska skola je pokracovanim Budapestske skoly a tvori ji spisovatele soustredeni kolem revue Esperanto en Skotlando. Vynikajici zastupci teto skoly jsou: Reto Rossetti, William Auld, JohnrnFrancis a John Dinwoodie.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316125853", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 178, "title": "Reto ROSSETTI", "text": "Esperantska literaturarnrnReto ROSSETTI (1909-?), Skot, profesor. Jeho basne vysly v rozsahlem dile KVAROPO a dale vychazi v rade esperantskych casopisu. MESTIZO DE L'MONDO je sbirkou basni, EL LA MANIKO, PINTA KRAJONO jsou novely a ARTO KAJ LINGVO jsou esej. Prelozil: TRAGEDIO DE OTELO, LA MAURO DE VENECIO od W.Shakespeara a operu LA PIRATOJ DE PENZANCO od W. Gilberta. Byl hlavnim spolupracovnikem a redaktorem velkeho dila ANGLA ANTO-LOGIO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130004", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 179, "title": "William AULD", "text": "Esperantska literaturarnrnWilliam AULD (1924-), Skot, profesor. Je jednim z nejvetsich esperantskych basniku, jehoz basne vychazeji v rade esperantskych casopisu a revui. Cast jeho dila vysla ve zminenem jiz KVAROPO. Jeho vyznamnym dilem je LA INFANA RASO, epopej o 25 zpevech, obsahujici celou filozofii autora, dalsi dila: UNUFINGRAJ MELODIOJ, SPIRO DE L' PASIO, HUMOROJ a EL UNU VERDA VIVO. Jeho basne jsou vrele, ale skepticke, autor se ohlizi za zivotem, ktery by mohl a mel byt jinym. FACETOJ DE ESPERANTO, PRI LINGVO KAJ ALIAJ ARTOJ jsou eseje a basne. Za jeho redakce vyslo velkolepe dilo, antologie esperantske poezie od roku 1887 do roku 1957 pod nazvem ESPERANTA ANTOLOGIO. Jeho hlavnim prekladem je DON JOHANO od Byrona. Dalsi jeho preklad je z W. Shakespeara EPIFANIO AU KIEL VI VOLAS a SONETOJ od W. Shakespeara. Prelozll: ANIARO H. Martinsona, veledilo Nobelovou cenou odmeneneho basnika. Je to roman o posadce v kosmicke lodi, ktera ztratila cestu na Mars a leti k souhvezdi Lyry. Od Thomsona prolozil: LA URBO DE TERURA NOKTO, od Omara Kajama LA RUBAJOJ, od cinskeho spisovatele Junjiana MONTARA VILAGO. S M. Boultonovou je autorem versovane filozoficke korespondence Rimleteroj. Neobycejne uspesnou je jeho ucebnice-citanka PASOJ AL PLENA POSEDO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130103", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 180, "title": "John FRANCIS", "text": "Esperantska literaturarnrnJohn FRANCIS (1924-), Skot, profesor. Jeho velky b8snicky eyklus LA KOSMO vysel v jiz zminene sbfrce KVAROPO. Dalsf jeho dflo jsoii novely protl tyranii, pseiidomor8lce a takovym marnostech jako )e bazenf po mocf VITRALO. Jeho velkym. take puvodnim dflem je roman GRANDA KALDRONO. Od W. Shakespeara prelozfl RI-KARDO IlI-a. Dalsf jeho puvodni vedeckofantasticky roman je MT-SI(1 SEN ALVENO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130200", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 181, "title": "John DINWOODIE", "text": "Esperantska literaturarnrnJohn DINWOODIE (1904-1980), Skot, duchovni, vynikajici basnik. Jeho sbirka basni vysla take v KVAROPO pod nazvem KASTELO EL REVOJ.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130311", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 182, "title": "Albert GOODHEIR", "text": "Esperantska literaturarnrnAlbert GOODHEIR (1912-), Skot, dr. Velmi cinny spisovatel a prekladatel. Jeho puvodni dila: MERLO SUR MENHIRO, basne a povidky, FONDITA SUR ROKO. La Filozofio de Spinoza post tri jarcentoj, esej, NIA KULTURA HEREDAJO KAJ ESPERANTO, esej. Prelozil: D-RO JEKYLL KAJ S-RO HYDE od L. Stevensona a rovnez od L. Stevansona FORKAPTITA, dobrodruzny roman, LA NOKTMEZA KORTUMO od B. Merriniana, basen zenam, od Euripida BAKHANTI-NOJ, od Eschila PROMETEO LIGITA a Platona APOLOGIO DE SOKRA-TO KAJ KRITONO a redaktor dila SKOTA ANTOLOGIO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130413", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 183, "title": "Claude PIRON", "text": "Esperantska literaturarnrnClaude PIRON (1931-), pod pseud. J. Valano, Belgican, vedouci prekladatelskeho tymu u SN. Je autorem rady vynikajicich romanu: CU VI KUIRAS CINE?, CU LI BREMSIS SUFICE?, CU LI VENIS TRAKOSME?, CU SI MORTU TRAFIKE?. Dalsi dilo: KIEL PERSONECO SIN STRUKTURAS a autor sbirky basni MALMALICE a dalsiho pu-vodniho romanu: CU NI KUNVENIS VANE?", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130511", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 184, "title": "Vilmos BÉNCZIK", "text": "Esperantska literaturarnrnVilmos BENCZIK [1945-], Madar, doktor prav, redaktor, je autorem dila LIBRO DE ROMANOJ, obsahle casti sesti romanu, BAZA LITERATURA KRESTOMATIO, redaktorem revue HUNGARA VIVO a spo-lu s W. Auldem redigoval obsahle dilo 25 JAROJ-ANTOLOGIO DE BELARTAJ KONKURSOJ.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130614", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 185, "title": "Geraldo MATTOS", "text": "Esperantska literaturarnrnGeraldo MATTOS (1931-), Brazilec, spisovatel, neobycejny talent. Napsal drama ve versich o Zamenhofovi LA TENTO DE LA JUNULO, drama ve versich o peti jednanich IVAN LA SESA, tragedii jeho zivota a ruskeho lidu, vypraveni o lovech na Negry v 17. sto-leti LA NIGRA SPARTAKO, sonety ARCO, RITMOJ DE VIVO, pres 200 basni a MINIATUROJ, rovnez basne.", "comment": "xx", "user": "212.41.87.110", "timestamp": "20030417115048", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 186, "title": "Lina GABRIELLI", "text": "Esperantska literaturarnrnLina GABRIELLI, Italka, pise puvodni dila a preklada, velmi aktivni. Jeji puvodni dila: NI DEVAS VlVI, basne, VARMA KORO, roman, KARNAVALO, povidky, LA KOMBILO, romaneto, LA GARDENO DE LA URBESTRO, novely a od A. Goldoniho prelozila povidky BILL KAJ LAZURAJ OKULOJ.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130814", "length": 11, "is_new": 0}
{"page_id": 187, "title": "František LORENC", "text": "Esperantska literaturarnrnFrantisek LORENC (v Brazilii se psal Lorenz), (1872-1957), profesor, zijici po desetileti v Brazilii, autor prvni esperantske ucebnice pro Cechy, vysla v roce 1890 tri roky po vyjiti Zamenhofovy knihy La Unua Libro. Byl polygot, znal 80 jazyku a napsal celkem 56 del; byly to gramatiky ruznych indianskych nareci, studie o joze apod. Jeho nejvyznamnejsi cin je prehlad BHAGAVAD-GITA, ze sanskrtu; DIVERSKOLORA BUKEDETO jsou preklady basni z 80 jazyku. Basne medijne psane: VOCOJ DE POETOJ EL LA SPIRITA MONDO. V rukopise zustala ANTOLOGIO DE BRAZILAJ POETOJ.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316130919", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 188, "title": "Theodor ČEJKA", "text": "Esperantska literaturarnrnTheodor CEJKA (1878-1957), ridici ucitel v Bystrici pod Hostynem. Nestor esperantskeho hnuti v ceskych zemich, jeho zakladatel. Cejka napsal prvni ucebnici a slovniky ve spolupraci s vynikajicim komeniologem J. Krumpholcem a V. Bilikem, ktere vysly v rade vydani. Byl redaktorem tehdejsi revue Revuo Internacia a Internacia Pedagogia Revuo. Prekladal z T. G. Masaryka, Machara aj. Byl vynikajicim redaktorem.", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030502113438", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 189, "title": "Stanislav SCHULHOF", "text": "Esperantska literaturarnrnStanislav SCHULHOF (1864-1918), lekar: Autor tri vysoce ocenovanych basnickych sbirek: PER ESPERO AL DESPERO, KION LA VIVO ALPORTIS a AUTUNAJ FLOROJ. Vynikajici jsou preklady ze 16 ceskych basniku ve sbirce BOHEMAJ GRENATOJ. Jsou to prehlady 30 basni.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131116", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 190, "title": "Stanislav KAMARÝT", "text": "Esperantska literaturarnrnStanislav KAMARYT (1893-1956), doktor filozofie, reditel gymnazia v Chotebori. Jeho hlavni dila: FILOZOFIA VORTARO, redaktor vynikajiciho dila CEHOSLOVAKA ANTOLOGIO a HISTORIO DE ESPERANTO-MOVADO EN CEHOSLOVAKIO, cimz se stal historikem esperantskeho hnuti v nasich zemich. Byl redaktorem revue Esperan-tista, jedne z nejlepsich a nejznamejsich narodnich revui, vedouci osobnost cs. esperantskeho hnuti od jeho zacatku po cela desetileti, hluboky znalec jazykovych a organizacnich problemu. Prelozil dra-ma-divadelni hru V. Nezvala: Jeste dnes zapada slunce nad Atlan-tidou, dosud v rukopise. Je autorem mnoha eseji, filozofickych po-jednani a clanku. V cestine napsal: Mezinarodni jazyk, O dvoji pravde a O jezdnoznacnosti mravniho soudu.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131211", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 191, "title": "Rudolf HROMADA", "text": "Esperantska literaturarnrnRudolf HROMADA (1890-1964), vedouci urednik. Prekladal ze vsech ceskych basniku (Erbena, Sv. Cecha, Machara, Heyduka, Slad-ka, Vrchlickeho, Wolkera, Dyka, Seiferta, Sovy, Sramka, Tomana, Neumanna aj.). Jeho preklady vychazely v esperantskych casopisech celeho sveta. Vybor z jeho prekladu vysel v rocence Panoramo Ceskeho esperantskeho svazu pod nazvem INTIMA TRIPTIKO. Hromada byl hlubokym znalcem jazyka, vynikajici teoretik, vedouci osobnost spolu s dr. Kamarytem cs. esperantskeho hnuti, rovnez po cela desetileti, ktere organizoval i mezinarodne, a polozil zaklady k jeho vysoke tradici jako generalni tajemnik Cs. svazu esperantistu v roce 1922. Zakladatel spolu s K. Bouskou a redaktor byvaleho casopisu Cehoslovaka Gazeto s prilohou Nova Europo, kde hajil prava malych narodu a dlouholety redaktor a vydavatel casopisu LA PROGRESO, jednoho s nejvyssi urovni, a po druhe svetove valce druhy redaktor jiz zmineneho casopisu Esperantista. Autor nekolika vybornych slov-niku (esperantsko-ceskych a cesko-esperantskych). Prelozil: POPOL-SUMIGO EN AUSTRIO, do cestiny prelozil predmluvu Zamenhofovu k prvni ucebnici esperanta Antauparolo de Zamenhof al la Unua Libro. Hlavnim jeho prekladem je Fucikova reportaz RIPORTO SKRIBITA SUB PENDUMILA MASO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131312", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 192, "title": "Ota GINZ", "text": "Esperantska literaturarnrnOta GINZ (1896-1976), ved. urednik. Spoluredaktor dila Cehoslovaka Antologio, autor petijazycneho slovniku RADIOAMATORA VORTARO KVINLINGVA. Dale prelozil dilo Kritze FRESA MATENO. Z esperanta do cestiny prelozil dilo O. Arnesena Vzducholodi k se-verni tocne (Per Aersipo el la Norda Poluso) a od E. Aisberga s espe-rantskeho originalu Fine mi komprenas radion (Konecne rozumim radiu). Toto dilo bylo prelozena z jeho iniciativy do dalsich 28 jazyku. Vynikajici znalec jazykovych problemu.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131412", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 193, "title": "Julie ŠUPICHOVÁ", "text": "Esperantska literaturarnrnJulie SUPICHOVA (1884-1970), ucitelka. Autorka mnoha velmi dobrych ucebnic a brozur , vydavatelka byvaleho casopisu Espe-rantsky zpravodaj a po mnoha leta vedla rubriku ve vybornem caso-pise pro mladez Maly ctenar. Velmi cinna na poli pedagogickem, literarnim a informacnim. Vyborna je jeji citanka LEGU KAj PAROLU.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131515", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 194, "title": "Theodor KILIAN", "text": "Esperantska literaturarnrnTheodor KILIAN (1897-1976), reditel skoly. Autor dosud nejuspesnejsich ucebnic a pomucek, vyslych v rade vydani, jako Cvicebnice esperanta, ABC, La MONDO RAKONTAS a slovnicek 808. Byl velmi popularnim vedoucim tri rozhlasovych esperantskych kursu a autor dilka Esperanto a jeho tvurce. Jeho hlavnim dilem je pre-klad Capkovy hry LA BLANKA MALSANO, ktera byla take vysilana v rozhlase.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131610", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 195, "title": "Miloš LUKÁŠ", "text": "Esperantska literaturarnrnMilos LUKAS (1897-1976), gymnazijni profesor. Nedostizny prekladatel z ceske poezie a prozy, podavajici obsah a formu kongenialne s puvodnim dilem. Prelozil divadelni hru J. Vrchlickeho NOKTO EN KAR-LUV TYN, od J. Drdy MUTA BARIKADO (u nas dosud v rukopise, ale podle neho existuje preklad v japonstine). Lukas prekladal basne, predevsim z cestiny, ale take z mnoha jazyku antickych i modernich, do cestiny prelozil vsechny Zamenhofovy basne a mnohe z R. Schwart-ze, spolupracoval na CEHOSLOVAKA ANTOLOGIO a prispival do mnoha esperantskych casopisu. Vybor z jeho prekladu basni i pro-zy vysel v almanachu Panoramo pod nazvem KOLORA KALEJDOSKO-PO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131825", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 196, "title": "Tomáš PUMPR", "text": "Esperantska literaturarnrnTomas PUMPR (1906-1972), doktor prav. Neprekonatelny prekladatel. Jeho hlavni preklady jsou: BUKEDO EL LA NACIAJ MITOJ K. T. Erbena, BAPTO DE CARO VLADIMIR a REGO LAVRA, obe od K. H. Borovskeho a spolu s R. Hromadou a J. Korinkem prelozil od P. Bezruce sbirku basni SILEZIAJ KANTO]. Prelozil libreta k operam: VENDITA FIANCINO, NAJADO, EN LA PUTO a SEKRETO. Prispel k dilu Cehoslovaka Antologio, je autorem mnoha filologickych eseji, velmi podstatne prispel k velkemu dilu SIMPOZIO PRI -ATA -ITA rozsahlou studii ESPERANTO SEN ASPEKTOJ, napsal radu basni vese-lych, jako VIPEROJ, FOIRFESTA KANTO a prelozil mnoho lid. pisni. V rukopise dosud Machuv Maj a od Sv. Cecha Pisne otroka. Do ces-tiny prelozil divadelni hru M. Dekkera: LA MONDO NE HAVAS ATEN-DEJON. Spolupracoval na atlase POSATLASO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316131925", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 197, "title": "Jiří KOŘÍNEK", "text": "Esperantska literaturarnrnJiri KORINEK (1906-1989), pracovnik v obchodu. Jeden z nejlepsich prekladatelu opernich arii a pisni (na 250 prekladu), vynikajici pre-kladatel z ceske poezie a stejne vynikajici autor puvodnich basni, vysoce ocenovanych na mezinarodnich literarnich soutezich (Belar-taj Konkursoj). Jeho hlavni preklady: od J. Seiferta LA PANJO (Maminka), od P. Bezruce SILEZIAJ KANTOJ (Slezske pisne) spolu s T. Pumprem a R. Hromadou. Spolupracoval na velkem reprezentacnim dile SLOVAKA ANTOLOGIO a jako zvlastni prilohy k casopisu vysly preklady: VENTUMILO DE BOZENA NEMCOVA (Vejir Bozeny Nemcove) a KANTO PRI VIKTORKA (Pisen o Viktorce), obe basne od J. Seiferta a NIA SINJORINO BOZENA NEMCOVA (Nase pani Bo-zena Nemcova) od F. Halase. Puvodni jsou jeho basne SKIZOJ DE USEDOM, rovnez v priloze casopisu. Dosud v rukopise: BESTETOJ KAJ HOMOJ (Zviratka a lide) K. Raise. MANON LESCAUT od V. Ne-zvala, cela opera JAKOBENO (Jakobin), od J. Seiferta KRONPLEKTO DE SONETOJ (Venec sonetu) a cesky versovany zivotopis Doktor Zamenhof. Dalsi preklad, take v rukopise: SERCADO DE BLUA TONO (Hledani modreho tonu) od J. Karena. Vybor z jeho puvodnich a pre-lozenych basni vysel v almanachu Ceskeho esperantskeho svazu PA-NORAMO pod nazvem VITREROJ. Prispiva do velkeho poctu casopisu.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132034", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 198, "title": "František OMELKA", "text": "Esperantska literaturarnrnFrantisek OMELKA (1906-1962) ucitel. Jeho puvodni a slavna dila jsou: LA ALASKA STAFETO (Aljasska stafeta), KAPTITOJ EN LA GLACIROKOJ (Zajatci ledovych skal), AVENTUROJ DE ANTONIO (Dobrodruzstvi Antonina). V rukopise: LA GRANDA ADMIRALO, ro-man.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132130", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 199, "title": "Jan FILIP", "text": "Esperantska literaturarnrnJan FILIP (1911-1971), profesor, doktor teologie, spisovatel. Jeho puvodni dila: FINO DE LA MONDO, LA TURO INTER LA NUBOJ, autor zpevniku KANTARETO (pisne vanocni, lidove, kostelni); jeho basne vychazely po desetileti v ruznych esperantskych casopisech. Se svym bratrem Karlem Filipem, profesorem a dr. teologie, napsal Velky cesko-esperantsky slovnik a slovnik GRANDA ESPERANTA--CEHA VORTARO. Jan Filip napsal cesky ctyri basnicke sbirky, 14 divadelnich her a povidky.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132309", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 200, "title": "Milda JAKUBCOVÁ", "text": "Esperantska literaturarnrnMilda JAKUBCOVA (1899-1979), Lotyska, zijici v Ceskosloven-sku. Jeji puvodni basnicke sbirky jsou: ELEKTITAJ VERSAJOJ a ES-TRADO DE ANIMALOJ a preklad LATVA POEZIO. Spolupracovala s mnoha esperantskymi casopisy.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132417", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 201, "title": "Štěpán URBAN", "text": "Esperantska literaturarnrnStepan URBAN (1913-1974), profesor konzervatore, pedagog a skladatel. Jeho basne byly vicekrat vyznamenany na mezinarodnich literarnich soutezich. Jeho nejznamejsi dilo je NOVA EZOPO. Dale prelozil a napsal pres sto satiryckych basni. V rukopise: TAGLIBRO DE ESPERANTISTO, DON QUIJOTE, ESPERO, KOLUMBIADO, (satiry), RONDELOJ, LA SERCADO (cyklus versu), HIRTAJ KANTOJ, TRA L` PORDOTRUO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132515", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 202, "title": "Eli URBANOVÁ", "text": "Esperantska literaturarnrnEli URBANOVA (1922-), ucitelka, vysoce nadana basnirka, vyznamenavana na mezinarodnich literarnich soutezich. Jeji nejvyznam-nejsi sbirka basni je NUR TRI KOLORO]N a ve zvlastni literarni pri-loze PANORAMO vysel vyber jejich basni EL SUBAJ FONTOJ.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132614", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 203, "title": "Adolf STAŇURA", "text": "Esperantska literaturarnrnAdolf STANURA (1915-). Jeho hlavni preklad je vedeckofantasticky roman J. Nesvadby LA PERDITA VIZAGO, a je spoluprekladatelem s E. Seemannovou a O. Knichalem dila MEZE DE EUROPO. Vypracoval soustavu esperantskeho tesnopisu podle systemu Herout--Mikulik.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132713", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 204, "title": "Jaroslav MAŘÍK", "text": "Esperantska literaturarnrnJaroslav MARIK (1913-1997), odb. patentni literatury, autor dila RESUMA HISTORIO DE ESPERANTO-MOVADO, autor esperantske verse obchodni prirucky FREMDULO ANTAU VENDOTABLO, esperant-ske devitijazycne verse FREMDLINGVA KORESPONDADO DE FILATE-LISTOJ; do esperanta prelozil: CEHOSLOVAKA KONSTITUCIO a LER-NEJA REFORMO EN CEHOSLOVAKIO, spolupracoval na GVIDLIBRO TRA PRAHA, na atlase POSATLASO, na publikaci JUGU MEM (Fak-toj pri CSSR), na slovnicich R. Hromady, spolupracoval na dile ESPERANTO EN PERSPEKTIVO I. Lapenny a byl redaktorem mladeznickeho casopisu TAGIGO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132822", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 205, "title": "Karel PÍČ", "text": "Esperantska literaturarnrnKarel PIC (1920-1995), urednik. Vysoce ocenovany basnik. Jeho dila jsou cetna: EKKRIOJ AL GEORGINA, FABELOJ EL TRANSE, LA DAVIDA HARPO, ABOCO, ANGORO, basne a LA LlTOMISLA TOMBEJO, roman. Dila v proze: DEMANDOJ KAJ PROBLEMOJ, filologicke dilo LA GRANDA SUPERSTICO; dale: GARDENO DE ALAHO, MISTE-RO DE TRI UNUOJ, detektivni roman a dale ISMOJ, ISMOJ.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316132958", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 206, "title": "Valda VINAŘ", "text": "Esperantska literaturarnrnValda VINAR (1918-1981), reziser, basnik a spisovatel, autor rady puvodnich basni a povidek, odmenenych na mezinarodnich literarnich soutezich. Knizne vysla CEHAJ FABELOJ, pohadky B. Nem-cove a K. J. Erbena. Puvodni divadelni hra SKANDALO PRI JOZEFO. Dalsi puvodni divadelni hra: CERANDE DE L'ABISMO. Prekladal basne.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316133100", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 207, "title": "Eva SEEMANNOVÁ", "text": "Esperantska literaturarnrnEva SEEMANNOVA (1920-2000), clenka divadla, prekladatelka. Preklada divadelni hry domacich i zahranicnich autoru. Od bratri Mrstiku MARYSA, od K. Capka MATKA, od N. HIKMETA je LEGENDA O LASCE, od B. Shawa PYGMALON, NORA od H. Ibsena, JEAN KAj MI od Guelmy, od A. Seghersove EKSKURSO DE MORTAJ KNABINOJ, radu pohadek spisovatele F. Lazeckeho Kramarske pisne aj. Zalozila a vedla herecky soubor LA VERDA CARO DE JULIO BAGHY, Tiskem vysel jeji preklad MEZE DE EUROPO. . . ve spoulpraci s A. Stanurou a O. Knichalem.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316133208", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 208, "title": "Jana CÍCHOVÁ-HRDLIČKOVÁ", "text": "Esperantska literaturarnrnJana CICHOVA-HRDLICKOVA (1923-), pruvodkyne cizincu, au-torka publikace LIDICE a mnoha basni, uverejnovanych v esperantskych casopisech. K tisku je pripravena sbirka 50 basni.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316133307", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 209, "title": "Vlastimil NOVOBILSKÝ", "text": "Esperantska literaturarnrnVlastimil NOVOBILSKY (1935-), docent, RNDr., autor dila SKIZO PRI LA ESPERANTA LITERATURO a spolupracovnik na dile I. Lapenuv ESPERANTO EN PERSPEKTIVO. Autor sesti publikaci a stu-dii o J. A. Komenskem, redaktor, spolu s ing. Zdenkem Pluharem, sbirek prednasek a referatu z konferenci a seminaru SAEST (Semi-naru pro uziti esperanta ve vede a technice).", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316133432", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 210, "title": "Josef VONDROUŠEK", "text": "Esperantska literaturarnrnJosef VONDROUSEK (1904-1995), bank. urednik. Prelozil od K. Cap-ka: LIBRO DE APOKRIFOJ, RAKONTOJ EL UNUA POSO KAJ RAKON-TOJ EL LA DUA POSO a MILITO KONTRAU SALAMANDROJ. V rukopise: AFERO MAKROPULOS, NAU FABELOJ, obe od K. Capka, ONDRO KAJ DRAKO od V. Dyka, BIOGRAFIO DE KAROLO LA KVARA, MAL-NOVAJ MITOJ CEHAJ od A. Jiraska, PURAJ GOJOJ DE MIA VIVO od J. Smida, SATURNIN od Zd. Jirotky, EL NOTLIBRO DE SANKTA PET-RO od J. Haskove.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316133615", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 211, "title": "Oldřich KNÍCHAL", "text": "Esperantska literaturarnrnOldrich KNICHAL (1939-), novinar. Je autorem dila SVETADIL BEZ TLUMOCNIKU, kapitoly o mezinarodnim jazyce, CO NEVITE O ESPERANTU, KOMENIO KAJ INTERNACIA LINGVO, pisne KANTOJ SUPER LULILO a autor vyznamenaneho romanu spolu s E. Tofaloi-ovou KIUJ SEMAS PLORANTE, reportaz GASTO EL MALPROKSIMO a v tisku ALMOZMONTO, povidky, V almanachu PANORAMO vysel vybor z jeho dila, puvodni i prelozene prozy pod nazvem MEDITE-ME. Take prelozil 1. dil BRAVA SOLDATO SVEJK.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316133807", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 212, "title": "Vladimír VÁŇA", "text": "Esperantska literaturarnrnVladimir VANA (1909-2001), vynikajici je jeho preklad J. Otcenaska: ROMEO, JULIA KAJ TENEBRO. V rukopise: POVIDKY (J. Ha-sek), DANOVE V PRAZE (Hausman), JACHYM A PRIBUZENSTVO (K. Polacek) a KOMPENZACNI OBCHOD (rovnez K. Polacek).", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316133917", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 213, "title": "Jan WERNER", "text": "Esperantska literaturarnrnJan WERNER (1933-), redigoval mladeznicky casopis Tagigo, pozdeji Fajrero, jeden z hlavnich spolupracovniku na Velkem polytechnickem slovniku.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134033", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 214, "title": "Josef CINK", "text": "Esperantska literaturarnrnJosef CINK (1933-), profesor. Autor neholika zpevniku a ucebnice esperanta pro pokrocile.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134150", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 215, "title": "Moraviaj Esperanto-Pioniroj", "text": "Esperantska literaturarnrnMORAVIAJ ESPERANTO-PIONIROJ bylo vyznamne vydavatelstvi zalozene J. Masnym, A. Kudelou a A. Neuzilem v Olomouci. Zaroven take byli prekladatele nasledujicich del: RUR K. Capka, NOVELOJ Capka Choda, DU NOVELOJ J. Sumina, KIEL FARIGI KREANTO FA-CILE KAJ RAPIDE (P. Den), MALRICA KNABO, KIU GLORIGIS (od Herbena), FOKSO-NUKSO (I. Herman), MI EN LI (L. Vladyka), TRIDEK JAROJN EN LA ORA NORDO (J. Welzl), HOMOJ SUR FLOS-GLACIO (V. Werner), LA KOBOLDO ONDRA od J. Mahena.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134310", "length": 12, "is_new": 0}
{"page_id": 216, "title": "Ant ŠKARVAN", "text": "Esperantska literaturarnrnAnt SKARVAN (1869-1926). Slovak. lekar. vydal prvni sloven-skou ucebnici esperanta v r. 1907 a napsal mnoho clanku pro ruzne esperantske casopisy.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134407", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 217, "title": "J. V. DOLINSKÝ", "text": "Esperantska literaturarnrnJ. V. DOLINSKY (1892-1965). Slovak, ucitel, zaslouzily umelec. Autor esperantskych ucebnic, slovniku a prekladatel. Puvodni basne: EN AUTUNO, REMEMORO, PROFUNDA OKULPARO. Preklady: JE LA FOIRO EN DETVA od Timravy, ADAM SANGALA od Nadasi-Jege a mnoho prekladu z Hvezdoslava.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134501", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 218, "title": "Martin BENKA", "text": "Esperantska literaturarnrnMartin BENKA (1888-1974), Slovak, akademicky malir, narod-ni umelec, nositel zlateho Radu republiky. Autor studie PRI SLOVAKA ARTO a povidek: LA AKVOGUTETO, RUGAJ DIANTOJ, STRANGA KONCERTO. Benka namaloval serie pohlednic s texty v esperantu nebo na motivy esperanta.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134603", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 219, "title": "Ľudo IZÁK", "text": "Esperantska literaturarnrnLudo IZAK (1895-1978), Slovak, lekar, casto uzil pseudonymu Milos Raven. Autor mnoha basni a divadelnich her. Jeho hlavni dilo je versovane drama o peti jednanich REGO DE PETRA. Dalsi jeho prace: BUKEDETO EL SLOVAKAJ POPOLKANTOJ (radu z nich pre-lozil take V. Dolinsky), vyznamenan v literarni soutezi za basen AL ALTAJ TATROJ. Od P. Karvase prelozil divadelni hru EKSPERI-MENTO DAMOKLO. Vynikajici redaktor casopisu ESPERANTISTO SLOVAKA a byl jednim z vedoucich osobnosti esperantskeho hnuti na Slovensku.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134717", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 220, "title": "Pavel ROSA", "text": "Esperantska literaturarnrnPavel ROSA (1920-), Slovak, reditel narodniho podniku, prekladal hlavne z poezie Vajanskeho, Jesenskeho, Kukucina, Jilemnickeho, Vamose aj. Hlavni jeho preklad je MORTO DE JANOSIK od Botta. Autor velmi uspesnych ucebnic a vedouci osobnost esperant-skeho hnuti na Slovensku.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134816", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 221, "title": "E. V. TVAROŽEK", "text": "Esperantska literaturarnrnE. V. TVAROZEK (1920-), Slovak, profesor. Pise puvodni basne preklada z ruznych autoru jako Alexyho, Vajanskeho, Zathurecke aj. Napsal puvodni divadelni hry NI LUDAS TEATRAJON tri jednoaktovky, vyznamenane na literarni soutezi Belarta Konkurso. Do slovenstiny z esperanta prelozil: TEMPESTO SUPER AKONKAGVO od T. Sekelje a EKSPEDICIO KON TIKI od T. Hayerdala, od L. Mosz-cynskeho prelozil take do slovenstiny LA TRAVIVAJOJ DE GUIGNOL, hry pro loutky a do esperanta od P. Karvase divadelni hru MOHAJ-RA PLEJDO od J. Kakose.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316134919", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 222, "title": "Magda ŠATUROVÁ", "text": "Esperantska literaturarnrnMagda SATUROVA, dr. filozofie, redaktorka, autorka rady ucebnich pomucek pro kursy a hlavni redaktorka impozantniho dila SLOVAKA ANTOLOGIO.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316135006", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 223, "title": "Ludvík Lazar ZAMENHOF", "text": "Esperantska literaturarnrnLazar Ludvik Markovic Zamenhof (narozeny 15. 12. 1859 v Bialystoku, zemrel 14. 4. 1917 ve Varsave), byl autorem esperanta a jeho prvnim spisovatelem. Polak ruskozidovskeho puvodu (doma se mluvilo rusky), ocni lekar povolanim, ale lingvista vzdelanim a citenim, znal 12 jazyku a puvodne se minil venovat filologii. Povazoval za hlavni pricinu neduvery a nepratelstvi mezi narody jazykovou ruznost a tomu chtel odpomoci utvorenim neutralniho jazyka, snadneho, presneho a logicheho, ktery by nikoho nepovysoval, ani neponizoval a byl druhym jazykem pro kaz-deho. V roce 1887 vysla jeho prvni ucebnice esperanta v ruskem jazyce pod pseudonymem Dro Esperanto, ktery pozdeji dal jmeno jazyku. Byla to 40-strankova brozura a obsahovala predmluvu, 16 mluvnickych pravidel, cvicebnici a universalni slovnik s 917 kmeny a nekolik basni. Tato prvni ucebnice se casto nazyva UNUA LIBRO (Prvni kniha). Tehoz roku vyslo vydani polske, ne-mecke, francouzske a o rok pozdeji vydani anglicke. DUA LIBRO (Druha kniha) z tehoz roku byla napsana jen v esperantu. rnrnJiz behem gymnazijnich studii vypracoval prvni formu mezinarodniho jazyka (Lingwe uni-wersala), na universite pokracoval v teto praci a po nekolika le-tech badani dal jazyku konecnou formu. Ale jeste pred vydanim teto ucebnice zkousel autor presnymi preklady hodnotu noveho jazyka, menil, upravoval a tak jiz pri vyjiti teto prvni ucebnice byl jazyk vyzkousen a schopny rozvoje, jako kazdy jiny narodni jazyk. Vy-znamne je, ze v tomto novem jazyce napsal autor (sam se vzdy nazyval jen iniciatorem) sve prvni basne a tak hned od pocatku byl jazyk vazan s literaturou.rnrnZakladnim jeho dilem je FUNDAMENTA KRESTOMATIO (Zakladni citanka), ktera pred-stavuje ruzne slohy ruznych autoru a shrnuje vyvoj jazyka do teh-dejsi doby. Obsahuje povidky, legendy, pohadky, vedecke a po-pularne vedecke clanky, basne, pojednani aj. Vsechny jsou bud od Zamenhofa samotneho nebo jim zkontrolovany. Zvlast dulezita je jeho esej ESENCO KAJ ESTONTECO DE LA IDEO DE LA LINGVO INTERNACIA (Podstata a budoucnost ideje mezinarodniho jazyka).rnrnDalsim filologickym dilem je jeho FUNDAMENTO DE ESPERANTO (Zaklad esperanta). Obsahule tri casti: mluvnici, cvicebnici a universalni slovnik. Toto dilo je zavazne jak pro auto-ra tak pro vsechny esperantisty. Protoze ve Fundamentu nelze nic skrtat ani menit, lze vsak pridavat a rozsirovat, umoznuje toto kodifikacni dilo prirozeny a bezpecny vyvoj jazyka, dalsi obohacovani, zdokonalovani, odstinovani, bez libovolnych zasahu a zmen a chrani jazyk pred rozpadnutim v dia-lekty. rnrnDilo LINGVAJ RESPONDOJ (Jazykove odpovedi) obsahu]e rady o spravnem uzivani jazyka. rnrnVyznamne jsou kongresove projevy Zamenhofovy, vysly pod nazvem VORTOJ DE ZAMENHOF (Slova Zamenhofova).rnrnZamenhof byl take basnikem jemne harmonie, i kdyz jsou jeho basne nemnohe: MIA PENSO (Ma myslenka), HO, MIA KOR` (Ach, srdce moje), LA ESPERO (Nadeje - stala se hymnou esperantistu), LA VOJO (Cesta), AL LA FRATOJ (Bratrim), PREGO SUB LA VERDA STANDARDO (Modlitba pod zelenym praporem) a PLUVO (Dest). rnrnZamenhof byl take redaktorem prvniho esperantskeho casopisu La Esperantisto a prispival do casopisu LA REVUO. Vsechny Zamenhofovy clanky, pojednani, predmluvy k ruznym dilum, dopisy aj. vysly v rozsahle sbirce ORIGINALA VERKARO (Puvodni dilo) za redakce prof. J. Dietterleho.rnrnZ dila Zamenhofova jsou nejdulezitejsi jeho preklady: HAMLETO od W. Shakespeara, IFIGENIO EN TAURIDO od T. Goetha, La RABIS-TOJ (Loupeznici) od F. Schillera, LA REVIZORO od N. V. Gogola, MARTA od E. Or-zeszkova, GEORGO DANDIN od J. B. Moliera, LA BATALO DE L`VIVO (Boj o zivot) od Ch. Dickense, LA RABENO DE BAHARAH od H. Heineho, FABELOJ (Pohadky - ctyri dily) od H. CH. Andersena, PROVERBARO ESPERANTA (Esperantska prislovi) a MAL-NOVA TESTAMENTO (Stary zakon). Preklady maji nesmirnou cenu pro vyvoj ja-zyka, prispely k jeho vypracovani, pruznosti a zasobily jazyk meta-forami, recnickymi figurami a obraty. Dale je Zamenhof autorem nekolika slovniku.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316164559", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 224, "title": "Idea mezinárodní řeči", "text": "Lingvistika - EsperantornrnMnohojazycnost byla vzdy obtiznou prekazkou mezinarodnim stykum, a to i ve staroveku, kdy mezinarodni styky byly ridke, kdy se jen velmi malo osob stykalo mezinarodne. Ale i pro tehdejsi velmi omezene potreby mezinarodnich styku byly uzivany v ruznych historickych dobach ruzne jazyky, jako sumersky, babylonsky, asyrsky, egyptsky, kretsky a na uzemich dobytych Alexandrem Velikym, od Adriatickeho more az po Cerne more a Indii, jazyk recky. Jeste vetsiho rozsireni dosahla latina, jako uredni statni jazyk rimskeho imperia na vsech dobytych uzemich. rnrnUzivani a rozsireni toho neb onoho jazyka vzdy zaviselo na vojenske, politicke, hospodarske a ta-ke kulturni nadvlade toho neb onoho naroda. Po rozpadu rimskeho cisarstvi se take latina rozpadla smisenim s ruznymi domorodymi jazyky a tak vznikla italstina, francouzstina, spanelstina, portugalstina a rumunstina. Latina prestala byt statnim jazykem, avsak i ve stredoveku byla dale uzivana jako spolecny jazyk cirkve, slechty a v dobe renesance ve vede a kulture. rnrnAle v 17. stoleti ztraci latina svoji vylucnost, svou universalnost. Hlavne po Westfalskem miru v r. l648 pocina ustupovat a zacina vlada francouzstiny v urednich a mezinarodnich stycich, kulturnich a obchodnich vymenach ve vsech castech sveta, ale nikdy nedosahla universalnosti latiny. Vyhrady vzhledem k uzivani francouzstiny jasne naznacuji, ze francouzstina nikdy nedosahla oficialniho postaveni de jure uznaneho jazyka mezinarodnich styku. rnrnPo prve svetove valce Anglie a Spojene staty otrasly privilegovanou pozici francouzstiny a vseehny dalsi snahy obnovit francouz-skou jazykovou nadvladu, jeji jazykovy monopol, trvale ztroskotaly. Cim vice se uplatnuje idea narodniho statu a narodni svrchovanosti, tim vice jazyku se objevuje na polich lidske cinnosti. Spojene narody uzivaji nyni sest oficialnich jazyku, Unesco a jine mezinarodni organizace jeste vice. Na pocatku tohoto stoleti stacilo znat dva tri zapadoevropske jazyky pro ziskani informaci o poslednich uspesich vedy. Dnes se pocita se znalosti 12 jazyku, jako nutneho zakladu. Ale naucit se i ctyrem peti jazykum neni dostatecnym resenim. Malo komu se podari naucit vsem temto jazykum dokonale, nejcasteji je mozno jen zhruba porozumet, a to casto na ukor vlastni vedecke tvurci prace. Mnozi se domnivaji, ze narodove se nikdy neshodnou na uzivani jednoho narodniho jazyka povinneho pro vsechny a tak je reseni mozne jedine prijetim politicky a narodne neutralniho jazyka. rnrnJiz v 17. staleti se zacali zabyvat otazkou spolecneho jazyka filozofove jako Rene Descartes (1596-1650), Wilhelm Leibniz (1648 az 1716) a Jan Amos Komensky (1592-1671). Vsichni usuzovali, ze je nutny spolecny jazyk pro styk mezi narody a stanovili tyto zasady: jeden druh sklonovani a casovani, zadne vyjimky a nepravidelnosti, tvoreni slov pomoci pripon a predpon. rnrnKdyz se v 17. stoleti upustilo od uzivani latiny, nastalo v mezinarodnich stycich jakesi prazdno, ktere Komensky chtel odstranit utvorenim noveho jazyka, snadnejsiho a vhodnejsiho nez byla latina, a ktery by byl druhym jazykem pro kazdeho. Byl to jeho humanismus, vlastenectvi, demokratismus a mirove snahy, ktere ho vedly k tomu, ze se zacal zabyvat myslenkou spolecneho jazyka pro svet a navrhovat utvoreni planovaneho jazyka, kteremu by se dalo naucit bez ztraty casu a veci, ktery by byl prostredkem k dosazeni vyssi vzdelanosti, a vyslovil zasadu, necht vsichni si uchovavaji a pestuji svuj matersky jazyk. Tomuto problemu venoval Komensky dva spisy: Via Lucis (Cesta svetla) a Panglottia (Universalni jazyk). Ackoliv Komensky mistrne ovladal latinu, vedel, ze latina nestaci pro mezinarodni dorozumivani a ze je to jazyk nesnadny. Mini, \"ze je nutny jediny spolecny jazyk pro vsechny narody. . .je nutno davat prednost tomu, aby byl vytvoren nejaky jazyk spolecny celemu svetu. . . Nemuzeme jinak, nez doporucit jazyk zcela novy. . . Vseobecnym jazykem musi byt po-mozeno vsem rovnopravne. . . Z toho tedy plyne zaver, ze proti onem mnohonasobnym prekazkam a zmatkum vzajemneho styku, ktere vznikaji z mnohosti, nesnadnosti a nedokonalosti jazyku, nezbyva ucinnejsiho prostredku, nez aby se sestavil jazyk novy, nade vsechny jine jiz zname: snadnejsi, lahodnejsi, dokonalejsi. Touzime po jazyku rozumovem, analogickem a harmonickem.\"rnrnBehem doby byly vytvoreny nejruznejsi formy planovanych jazyku a delime je na dve hlavni skupiny: pisemne jazyky (pasigrafie) a jazyky mluvene (pasilalie). Pasigrafie jsou jazyky, ktere sestavaji z cislic, pismen, znaku, kreseb, hieroglyfu a ideogramu. Daji se cist podle daneho klice v kazdem jazyce, ale nedal se jimi resit problem mezinarodniho dorozumivani pro jejich nesnadnost a nedostatecne vyrazove moznosti (nedalo se jimi mluvit). rnrnPasilalie delime na dve skupiny: jazyky apriorni, sestavajici z prvku zcela libovolne vymyslenych a vubec se nepodobajicich narodnim jazykum. Vsechny projekty apriornich jazyku jsou velmi slozite, temer se nedaji ani naucit ani pamatovat. rnrnZa zminku stoji hudebni jazyk \"SOLRESOL\" od F. Sudra z r. 1866. Timto jazykem se dalo zpivat, predvadet sedmi barvami, ukazovat prsty ap. rnrnV ruznych castech sveta vznikly zargony, smesi z francouzstiny nebo anglictiny s domorodym jazykem: pidzin, anglictiny s orientalnimi prvky, ktery je uzivan v jizni a vychodnt Asii, lingua franca, kolem Stredozemniho more a lingua geral, negersky jazyk a portugalsky, uzivany kolem Brazilie. rnrnAposteriozni jazyk spociva na zakladech narodnich jazyku. rnJako prvni aposteriorni jazyk muzeme povazovat projekt nemecke abatyse Hildegardis (1098-1179) \"Lingua Ignota\". Mel slouzit jako tajny jazyk a byl urcen pro cirkevni potreby. rnrnProjekty redukovanych jazyku jsou pokusy zjednodusit mluvnicky latinu nebo rectinu a omezit jejich slovniky. S tim take souvisely pokusy ozivit latinu (Latine sine flexione, Latino macaronico). Stejne pokusy byly ucineny s rectinou (Apolema), s nemcinou (We-de), francouzstinou, italstinou. spanelstinou, anglictinou a slovanskymi jazyky. rnrnZvlastni zminky zasluhuje Basic Englisch z r. 1930, anglicky minimalni jazyk. Autorem byl K. Ogden. Slovni zasoba sestavala z 850 slov a 18 sloves. Slovesa, ktera nebyla ve slovniku, se musela opisovat, coz velmi komplikovalo rec a dorozumeni. Projekt byl koupen britskou vladou a pozastaven. rnrnVolapuk byl prvnim mezinarodnim umelym jazykem, ktery sveho casu dosahl uspechu a naucilo se mu nekolik set tisic lidi. Jeho autorem byl prelat Martin Schleyer, ktery jej uverejnil v r. 1879 a knizne vydal v r. 1880. V roce 1890 hnuti vyvrcholilo, ve svete existovalo temer 300 spolku, vyslo temer 400 knih a vychazelo 25 casopisu. V temze roce se konal treti sjezd volapukistu, na kterem se ponejvice mluvilo nemecky a take sam autor, a od toho roku zacal roz-pad hnuti. Priciny neuspechu volapuku byly v jeho tezke naucitelnosti, chyby a nedostatky ve strukture, organizaci a v nedostatku moznosti vyvoje, protoze ten zavisel jen na jednom cloveku, na samem autorovi. Vzdelani volapukiste navrhovali reformy, ktere Schleyer zamital. Po tom roce prestaly postupne vychazet casopisy, a zanikaly spolky. rnrnPraktickeho vyznamu dosahly az jazyky esperanto, ido, novial, okcidental a interlingua.rnrnZajimavou publikaci Hledani dokonaleho jazyka v evropske kulture napsal italsky spisovatel a semiotik Umberto Eco, kterou v roce 2001 vydalo nakladatelstvi Lidove noviny v edici Utvareni Evropy. Zabyva se jak ruznymi tajnymi jazyky, tak i myslenkou pomocneho mezinarodni jazyka a vyjadruje nazor, ze kdyby \"politicke rozhodnuti doprovazela vhodne naplanovana medialni kampan, mohl by se zvoleny PMS (= pomocny mezinarodni jazyk) velmi rychle prosadit.\" (str. 295).", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316175258", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 234, "title": "Jaroslav FOGLAR", "text": "Ceska literatura - Literatura pro detirnrnrnJaroslav Foglar se narodil 6. cervence 1907 v Praze - Nuslich v Benatske ulici c.3. Studoval Verejnou obchodni skolu. Zamestnan byl jako urednik, pedagogicky pracovnik, odpovedny redaktor casopisu Mlady hlasatel, Junak a Vpred. Pod prezdivkou \"Jestrab\" vedl po cely zivot skautske oddily. rnrnSoubor:Foglar.jpgrnrnVe ctyrech letech ztraci otce (+17.7.1911, Jindrich Foglar, 39 let) a od te doby zije s matkou a starsim bratrem. V roce 1914 se prestehuji z Nusli na Vinohrady. Roku 1920 poprve na vyzvu sveho starsiho bratra navstevuje skautsky oddil 48. klub oldskautu Jestrabi, podle ktereho pozdeji dostal i svoji prezdivku Jestrab. Jako trinactiletemu (1920) mu vychazi literarni pokus, basen Mesicni noci. V roce 1921 se mu naskytla moznost vstoupit do 34. prazskeho oddilu \"Ohnivci\", kde ziskava i svoji prezdivku. Jeho prvni publikovana povidka Vitezstvi vychazi casopisecky roku 1923, a je vlastne prvnim kruckem ke spisovatelske draze. rnrnV roce 1925 konci obchodni skolu, kratce pracuje v informacni kancelari firmy Wys Muller et Company a pote prechazi na trinact let jako urednik k firme Oskar Stein, velkoobchod papiren. O prazdninach vede skautsky tabor, pri nemz poprve zavita do Slunecni zatoky na rece Sazave. Po navratu z tabora se 34. prazsky oddil slucuje se slavnou Dvojkou a Jestrab prechazi do jeho vedeni pod nazvem Hosi od Bobri reky. Po sedesati letech nepretrziteho vedeni predava oddil v roce 1987 svemu nastupci a radi se tak mezi nejstarsi oddilove vedouci na svete.rnrnV roce 1934 je vydana v nakladatelstvi Melantrich prvni Foglarova kniha - Pristav vola (puvodni nazev \"Modry zivot Jiriho Drazana\"). Brzy prichazi obdobi Foglarova redaktorskeho pusobeni v casopise Mlady hlasatel, kde 8.5.1937 vychazi vyzva k zakladani ctenarskych klubu Ml. hlasatele. V lete vychazi prvni vydani knihy Hosi od Bobri reky s ilustracemi Z.Buriana. Od listopadu 1938 se ve vedeni redakce objevuje Jaroslav Foglar spolu s Karlem Buresem a od 17. prosince vychazi na pokracovani, dnes jiz legendarni serial, Rychle sipy, kresleny Dr. Janem Fischerem. Roku 1941 je Mlady hlasatel zastaven nacisty. Tesne po valce rediguje Foglar casopis Junak, brzy vsak odsud odchazi pro nazorove neshody, aby zalozil novy casopis - Vpred. Prvni \"foglarovske\" cislo Vpredu (c.18) vychazi 9.4.1946 s legendarni kresbou Rychlych sipu na titulni strane (autor Bohumil Konecny - Bimba). Tento casopis ukoncil svoji cinnost v roce 1948.rnrnV padesatych letech Foglar pusobi jako vychovatel v domove mladeze pod dohledem StB. Ani v tuto dobu neprestava psat. Po delsi odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje Tajemna rasnovka. V Ostravskem kulturnim zpravodaji zacinaji vychazet Rychle sipy i s novymi pribehy, kreslenymi Marko Cermakem.rnrnV sedmdesatych letech se spisovatel venuje prevazne praci s oddilem, publikuje pouze casopisecky. Z tohoto obdobi pochazi kniha Nas oddil, podlozena vice nez sedesatiletou autorovou zkusenosti ve vedeni oddilu.rnrnVe veku 102 let umira 18. unora 1980 Foglarova maminka. Osmdesata leta jsou poznamenana spolupraci s vytvarnikem Karlem Saudkem na kreslenych serialech Modra rokle a Ztraceny kamarad.rnrnPo \"sametove\" revoluci roku 1989 ma Foglar plne otevrenu cestu k ctenarske verejnosti. V nakladatelstvi Olympia vydava stinadelskou trilogii Dobrodruzstvi v temnych ulickach (Zahada hlavolamu, Stinadla se bouri, Tajemstvi Velkeho Vonta). 18.listopadu 1992 je spisovatel prepaden dvema ucni, kteri ho chteji okrast o penize. Ubrani se a zavola o pomoc.rnrnOd jara 1995 je J. Foglar dlouhodobe hospitalizovan v nemocnici, ale podle moznosti dal vyjizdi na besedy se ctenari. K devadesatinam J. Foglara a nedozitym devadesatinam dr. Jana Fischera porada Muzeum hl. m. Prahy rozsahlou vystavu s nazvem Po stopach Rychlych sipu. rnrnVychazi jubilejni 15. vydani knihy Hosi od Bobri reky s pametnim listem. V roce 1998 se v televizi objevuje pri setkani s dr. Karlem Buresem po neuveritelnych padesati letech. A v listopadu vychazi v nakladatelstvi Olympia kompletni knizni vydani Rychlych sipu se vsemi dosud vydanymi pribehy.rnrn23. ledna 1999 umira po delsi nemoci v Thomayerove nemocnici. Jestrab odletel, ale verme, ze jeho postavy z knizek budou zit dale.rn rnrnrnRychle sipy Jaroslava FoglararnrnRychle sipy Jaroslava Foglara zna prakticky kazdy. Ale jen kazdy desaty z nas ze sebe na pozadani vysype vsech pet jmen clenu klubu. To je uplne prvni cisly podlozena odpoved na otazku, jak siroce a hluboko je hlavni Foglarovo dilo rozsireno. Vyplyva z pruzkumu, ktery na zakazku MF DNES zpracovala agentura Median. Dvaadevadesat procent dotazanych uvedlo, ze Rychle sipy zna. A rikali to stejne casto muzi jako zeny. Expresni pruzkum probehl telefonicky na vzorku 510 dotazanych ve veku 18 az 75 let. Potvrdilo se v nem, ze Foglar zasahl vsechny generace, i kdyz duchodcu, kteri znaji jeho hrdiny, je podle pruzkumu \"jen\" 88 procent. Pro srovnani: zatimco Rychle sipy nezna osm procent obcanu, mistopredsedu vlady Mertlika podle lednoveho pruzkumu agentury STEM - nezna 46 procent a ministra obrany Vetcheho 36 procent. Ze Rychle sipy existuji, vime skoro vsichni; ale nejak si nepamatujeme, jak se jmenuji. Deset procent dotazanych dokazalo spravne vyjmenovat vsech pet, dalsich sest procent uvedlo ctyri spravna jmena. Ani jedno cele jmeno nereklo dobre 51 procent oslovenych. Z cele party se nam nejvic vybavuji ti dva nejmene vzorni, Cervenacek a Rychlonozka. Vudce Mirek Dusin, ktery pry nikdy nerekl jedine sproste slovo (\"vsak taky za to Mirka vsechny obdivujeme\"), je az na tretim miste za Rychlonozkou. Jarka Metelka, podle knihy druhy clen klubu, je v zebricku az ctvrty, Jindra Hojer se zapsal do naseho povedomi nejmene. Z pruzkumu se daji vycist i takove udaje, jako ze Cervenacek je nejpopularnejsi v zapadoceskem kraji, ze o Rychlych sipech se kupodivu nejmene vi v hlavnim meste Praze nebo ze Rychlonozku zna 51 procent vysokoskolaku. Jedinym prokazatelnym \"trendem\" se zda to, ze znalost Rychlych sipu klesa u lidi starsich petactyriceti let. Mezi dotazanymi ve veku 31 az 45 let reklo vsechna jmena Rychlych sipu 15 procent lidi, mezi dotazanymi ve veku 46 az 60 let jen 3 procenta a mezi jeste starsimi 8 procent. Podobne to vypadlo u jednotlivych jmen - lide mezi 46 a 60 lety toho vedeli zjevne nejmene, i Cervenacka bezpecne jmenoval jen asi kazdy ctvrty z nich. Pricina se jevi zrejma - dnesni padesatnici vyrustali prave v dobe, kdy se Foglarovo dilo dostalo na dve desetileti na index. A kdo se nam do klubu Rychlych sipu plete? V pruzkumu zaznela - i kdyz vyjimecne i jmena jako Stetinac, Dlouhe Bidlo, Jestrab, Plihal a Bohous.rnZahada hlavolamurnrnPrvni dil trilogiernrn Podivny pribeh ze zivota Rychlych sipu. Kniha zacina nevine na tenisovem hristi, kde si Rychle sipy - tedy Mirek Dusin, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Cervenacek a Rychlonozka - vydelavaji penize sbiranim micku. Dej vypravi o patrani po divnem hlavolamu, ktery patril nejakemu Janu Tleskacovi. Posleze se o nem dozvedi od stareho kostelnika, ktery se kdysi s chlapcem znal. Vypravoval jim o jeho podivnem zivote. Po rozmluve s kostelnikem se vydaji do zruseneho kostela sv. Jakuba, kde tehdy podivny Jan Tleskac zemrel za podivnych okolnosti. Patraji v podkrovi po jeho denniku, ktery najdou, ale prozradi je svit baterky a uz po nich jdou Vontove.rnVontove, to byli chlapci z jedne ctvrti, zcela odlisni od jinych. Nestrpeli, kdyz se nekdo cizi v jejich prapodivne ctvrti jenom ukazal. Rychle sipy pred nimi utikaji do sklepeni kostela, kde jsou ruzne chodby. Rozhodnou se pro jednu ke svemu uniku. Pronasledovani Vontu ochabne a chlapci zjisti, ze jsou v pohrebni chodbe. Chodba konci. Je zavalena kameny. Rychle sipy odstranuji zaval v chodbe a prodiraji se dal az se dostanou do sklepa jednoho z domu.rnZacnou vydavat i svuj casopis Tam - Tam, ve kterem sva dobrodruzstvi popisuji. V Tleskacove deniku se doctou o hlavolamu, v kterem je ukryt plan letajiciho kola. Pak se dozvedi, ze hlavolam vlastni nejvyssi Vont, a ze bude sve zezlo predavat. Rychle sipy se s jednim Vontem sprateli a dopomohou mu k Velkemu Vontstvi nad druhym kandidatem. Ale za podminky, ze jim pujci hlavolam. Jejich pritel vyhraje, ale pri predavani jezka v kleci, tak se ten hlavolam jmenoval, otec druheho kandidata mu ho vyrve z ruky a prcha chodbou, v niz tehdy Rychle sipy take prchaly. Ale ve sklepe spadne do stoky, kde hlavolam upusti a je navzdy ztracen. Po dvou tydnech umira v nemocnici na krysi zloutenku.rnrnrnrnrnUryvekrnrn...\"Kdyz natocime nejdelsi osten jezka tak, aby vycnival z klece jejim nejsirsim otvorem, posuneme jezka do poloviny vysky klece. Pak otocime za vycnivajici osten jezkem, az na jeho protilehle strane dostaneme do kolme polohy nad sebou dva jine ostny, nejdelsi po tom, ktery uz vycniva vpredu.rnPopostrcime prednim ostnem jezka tak, aby jeho dva kolmo nad sebou nachazejici se ostny pronikly protilehlym otvorem co nejvice ven.rnPotom za predni osten sklapime cely hlavolam jakoby dolu, az jak zadni dva vycnivajici ostny dovoli, a ponekud doleva. Tim jezek dostane v kleci takovou figuru, ze vsechny jeho ostatni ostny, ktere jinak prekazeji jeho vyklouznuti ven, zmizi z jinych otvoru klece v jejim vnitrku a zaujmou priznivou polohu k nejsirsimu otvoru. A pak staci uz jen jezkem kroutit za nejdelsi vycnivajici ostny z klece, az je venku uplne. A nazpet se dostava zpusobem presne opacnym. To uz je snadne!\" rn\"U vsech plantazniku!\" prerusil ctouciho Mirka Rychlonozka. \"Snadne to tedy zrovna asi nebylo - ale vzdyt my vlastne - podle toho tady - umime hlavolam otvirat ! Kdybychom postupovali od slova ke slovu, jak je to tu psane, musel by prece jezek z klece vyjit!\" rn\"Vypada to tak,\" pravil uzasly Mirek. \"Zname navod, po kterem marne prahly cele generace Stinadel! Ale je tady o tom jeste neco - poslouchejte!\" Sklonil se opet k zaslemu deniku a cetl: \"A pak, kdyz uz je jezek venku, da se rozsroubovat krasne. A uvnitr je vsechno - vsechno! Jiz jdu ale spat, dobrou noc. Jeste si jen uklidim potme tento denik.Ten nenajde nikdo! Kdyby nasel, byla by to moje smrt!\" rn\"Pro pet ran do hlavy,\" vyjekl zoufale Rychlonozka,\" co vsechno, co bylo v jezku vsechno?\"rnrnAsi nejnapinavejsi Jestrabova knizka. Klub Rychlych sipu zname nejen z ni a jejich pokracovani, ale i z kreslenych serialu, filmoveho zpracovani a televizniho serialu. Vysla v roce 1941.rnrnTleskacovo letajici kolo, tajemny Em, temne ulicky Stinadel, bezeslovna pisen Vontu, to vse tvori kulisu k jednomu z nejdobrodruznejsich kniznich pribehu pro mladez. rnrnPristav vola, Boj o prvni misto, Hosi od Bobri reky, Tabor smuly, Chata v Jezerni kotline, Historie Svorne sedmy, Pod junackou vlajkou, Devadesatka pokracuje, Zahada hlavolamu, Stinadla se bouri, Tajemstvi Velkeho Vonta, Kdyz duben prichazi, Tajemna Rasnovka, Poklad Cerneho delfina, Kronika Ztracene stopy, Dobrodruzstvi v Zemi nikoho, Zivot v poklusu, Novacek Bubacek pise denik, Jestrabe, vypravuj, Strach nad Bobri rekou, Nas oddil, Modra rokle, Kronika Hochu od Bobri reky", "user": "Petrus", "timestamp": "20030317093315", "length": 22, "is_new": 0}
{"page_id": 225, "title": "Historie esperanta", "text": "EsperantornrnAutor esperanta L. L. Zamenhof se narodil se v Bialystoku, v meste narodnostne velmi smisenem. Obyvatelstvo zilo ve stalem nepratelstvi, spolecenske a narodnostni diskriminace byly neustale. Tento stav mel vliv na Zamenhofa a tak prisel na myslenku, ze kdyby si lide rozumeli, stykali by se pratel-sky a v miru. Jiz jako gymnazista se zacal zabyvat myslenkou vy-tvorit mezinarodni jazyk pro dobro lidstva a ke konci jeho studii v r. 1878 byl jeho projekt Lingwe uniwersala vice-mene hotov. Otec Zamenhofa, ktery byl ucitelem jazyku, povazoval tuto praci za mar-nou a utopistickou a tak rukopis, ktery mu byl sveren, znicil. Za-menhof studoval lekarstvi v Moskve a Varsave v letech 1879-1885. V te dobe zacal opet pracovat na mezinarodnim jazyce, po sest let jej opravoval a zlepsoval a v roce 1887 vydal pod pseudonymem dr. Esperanto.rn rnPrisly stovky nadsenych a souhlasnych dopisu, ale take dopisy, ktere obsahovaly rady, navrhy na upravu apod. Zamenhof si vsechny tyto navrhy zaznamenaval a zacal je uverejno-vat v roce 1894 v prvnim esperantskem casopise Esperantisto, ktery zacal vychazet v r. 1889 v Norimberku. Vydavani casopisu umoznil L. Einstein, nemecky novinar, jeden z nejoddanejsich a idealistickych spolupracovniku dr. Zamenhofa, ktery svymi brosurami a clan-ky polozil zaklady k esperantshemu hnuti v Nemecku. Z dalsich financnich nesnazi zachranil casopis H. Trompeter, Nemec, zememeric, ktery vzal na sebe vsechny vylohy s vydavanim casopisu. Jeho pomoci vyslo v esperantu take nekolik vyznamnych del. V tomto casopise dal dr. Zamenhof dvakrat hlasovat o navrzich na zmeny v jazyce, ale vetsina hlasovala proti a prala si, aby jazyk zustal beze zmeny. Po hlasovani skoncily vsechny jazykove debaty, skoncila neplodna doba a zacala doba volneho rozvoje. Casopis mel nejvice odberatelu v tehdejsim carskem Rusku. Proto bylo velkou ranou, kdyz ruska cenzura nepovolila casopis do Ruska pro clanek L. N. Tolsteho, velkeho pritele esperanta, ktery byl take cestnym clenem nekolika esperantskych spolku. Casopis proto zanikl v roce 1895, ale po nekolika mesicich zacal vychazet v Upsale novy casopis pod nazvem Lingvo Internacia. Casopis vychazel ve Svedsku az do roku 1899, v letech 1900-1906 jej tiskl a redigoval P. Lengyel v Madarsku. P. Lengyel se pozdeji prestehoval i s casopisem do Parize a tam se stal redaktorem casopisu P. Fruictier a pozdeji Th. Cart az do prvni svetove valky, kdy casopis prestal vychazet. rnPo dvacet let zil Zamenhof se svou rodinou ve velmi stisnenych fi-nancnich pomerech. Lekarska praxe neprinasela zadouci prijem. Stridave zil v Chersonu, Varsave, Grodnu a opet ve Varsave, kde zil az do konce sveho zivota (14. 4. 1917). rnrnDelegace. rnrnVyznamni esperantisternrnKongresy esperanta rnrnNejdulezitejsi esperantske organizace rn rnEsperantske hnuti v Cesku.rnrnen:Esperanto historynl:Ontstaan van Esperanto", "comment": "en:, nl:", "user": "Alva", "timestamp": "20030505071813", "length": 22, "is_new": 1}
{"page_id": 230, "title": "Esperanto:Delegace", "text": "EsperantornrnKolem roku 1900 existovalo jiz na tri sta projektu mezinarodniho jazyka. Francouzsti profesori L. Couturat a L. Leau zalozili v r. 1900 v Parizi Delegaci pro prijeti mezinarodniho jazyka. Cilem Delegace bylo, aby nektery mezinarodni vedecky svaz rozhodl mezi jiz existujicimi planovanymi jazyky. Kdyz Mezinarodni svaz akade-mii odmitl jako nekompetentni tento ukol, Delegace zvolila l8-clenny vybor, ktery se sesel v Parizi v rijnu 1907. Zasedani se mohli zucastnit take autori ruznych projektu (Spokil, Lingua Blua, Parla, Idiom Neutral aj.) a hajit jej. Zamenhof poveril Beaufronta, aby predstavil esperanto a hajil jej, byl jeho advokatem. Vybor zasedal a vysledek byl oznamen. Byla predlozena zaverecna zprava, ze esperanto je jedinym jazykem, ktery se muze rychle sirit, ale ze je nutno jej \"zdokonalit\", \"reformovat\". Tento reformovany jazyk byl predlozen pod nazvem Ido. Mezi esperantisty zavladlo velke rozhorceni pro jednani Beaufronta, ktery misto aby hajil esperanto, hajil ido a po nekolika mesicich se priznal s Couturatem k autorstvi. Delegace, ktera ostatne nemela verejno-pravni raz, prekrocila svuj ukol, mela za ukol jen vybrat nektere z existujicich jazyku, ale ne refor-movat. Jazykovy vybor z nejvetsi casti odmitl rozhodnuti Delegace, stejne tak esperantiste, prece vsak jen vyjiti ida zpusobilo rozkol, 3-4% esperantistu preslo k novemu projektu. Avsak mezi idisty pokracovaly reformni tendenee, kazdym rokem byly provedeny v ja-zyce vazne zmeny, behem nekolika roku jich bylo nekolik set (pres 800), jazyk byl nestabilni, vladla nejistota a privrzenci se vraceli k esperantu, nebo prechazeli k jinym projektum (Occidental, Novial, Novial reformita, Interlingue, Interlingua), hnuti se rozplynulo, idisticky rozkol byla jen epizoda, nemila, ale prece jen uzitecna, esperantiste se zacali usilovne venovat jazykovym problemum.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316183308", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 231, "title": "Významní esperantisté", "text": "EsperantornrnrnHIPPOLYTE SEBERT, (1839 az 1930), Francouz, general, vedec, vynalezce a clen Francouzska akademie ved. Zalozil s. dr. Javalem, kancelar Esperantista Centra Oficejo, ustredi mezinarodni propagace a vyucovani. Krome mnoha clanku napsal vyborne publikace o mezinarodnim jazyce a byl mecenasem esperantskeho hnuti.rnrnDalsim vyznamnym cinitelem ve Francii byl EMIL BOIRAC (1851--1917), doktor filozofie, rektor university v Grenoblu, predseda prv-niho svetoveho sjezdu esperanta v Boulogne sur Mer. Jeden z nejlepsich stylistu, autor vicera jazykovych studii a rozsahleho slovniku esperantsko-esperantskeho. Prelozil MONADOLOGII od Liebnize, od Moliera DON JUAN, od Van Dyka La KVARA MAGO. Od neho pochazi heslo: Esperanto je latinou demokracie.rnrnVedouci osobnosti hnuti byl dale KARLO BOURLET (1866-1913). Francouz, doktor ved, vedec a vynalezee, slavny matematik. Prispel nejucinneji k prijeti esperanta francouzskym Touring klubem, na Sorbone a u svetove vydavatelske firmy Hachette. Zakladatel casopisu LA REVUO, ktery ridil s nekonecnou peci, a ktery se stal nejobsahlejsim esperantskym casopisem. Dilo, v kterem pojednaval o aktualnich otazkach hnuti, bylo BABILADO. Byl take vynikajicim recnikem.rnrnV dobe, kdy idisticky rozkol hrozil rozdelit esperantisty, ziskal si nejvetsi zasluhy THEOPHILE CART (1855-1931), Francouz, profesor na skole politickych ved, profesor francouzske beletrie na univer-site v Upsale. Byl vynikajicim pedagogem, autorem mnoha ucebnic, esperanta, ktere se staly vzorem a byly prekladany do mnoha jazyku. Jeho dila jsou: ESPERANTA RADIKARO, PLENA KLASIKA LIBRO. Je autorem mnoha fejetonu, ktere vysly knizne pod nazvem \"VORTOJ DE TH. CART\"; jsou to vynikajici alegoricke clanky, casto ve forme bajek. Jeho uvahy dobre ucinhovaly, ale jiz tehdy melo esperanto silu odporu proti rozhladnym vlivum ve sve literature. Th. Cart pracoval take pro nevidome.rnrnZahladatelem a vedoucim Svetoveho esperantskeho svazu (Universala Esperanto-Asocio) byl HECTOR HODLER (1887-1920), Svycar, syn slavneho svycarskeho malire. Hodler zorganizoval sluzbu UEA za prvni svetove valky, aby pomahal rozptylenym a ztracenym clenum rodin, zprostredkovaval korespondenci a zasilky mezi cleny rodin i ve valcicich statech. Techto sluzeb bylo na statisice, mezi spolu-pracovniky byl take Romain Rolland. Hodler redigoval revui Espe-ranto a je autorem nekolika prekladu.rnrnV roce 1912 trvalo esperantske hnuti jiz 25 let, v Krakove se konal toho roku osmy svetovy sjezd esperanta a Zamenhof se ve slavnost-nim projevu vzdal sve oficialni role v hnuti. Desaty sjezd se mel konat v roee 1914 v Parizi, prihlasilo se na nej temer 4000 lidi, ale zacinajici valka jej znemoznila a Zamenhof se mohl vratit do sve vlasti jen pres severni staty.rnrnPrvni svetova valka zpusobila lidstvu nesmirne utrpeni, hore, obrov-ske ztraty, miliony lidi ztratilo svuj zivot, zustaly zriceniny. A v si-birskem zajateckem tabore se tisice zajatcu nejruznejsich narodu ucilo esperantu podle ucebnic, ktere jim predal svetovy vybor YMCA (Svaz krestanske mladeze). Po valce touha po miru a harmonii vzbudila nove nadeje a esperanto se podivuhodne sirilo. Prvni povalecny sjezd se konal v roce 1920 v Haagu, v roce 1921 se konal 13. svetovy sjezd v Praze za ucasti temer 3 000 lidi z 35 zemi, organizacni problemy byly rozreseny na nejaky cas smlouvou v Helsin-kach, zmenily se formy prace a byly poradany ruzne odborne a tech-nicke konference. V roce 1929 bylo otevreno v novem videnskem hrade Mezinarodni esperantske muzeum, jako cast Statni rakouske knihovny. Zakladatelem a redirelem byl H. Stefner.rnrnCe-metoda. V roce 1929 mel vest kursy esperanta Andreo Cseh v rumunskem meste Sibiu. Zaci patrili ke ctyrem narodnostem a vubec nebyly ucebnice. Cseh zavedl konverzacni kurs velmi duvtipne vy-pracovany. Uspechy byly obrovske a tak v roce 1930 byl zalozen v Haagu Internacia Ce-Instituto, jehoz hlavnim cilem bylo vycho-vavat ucitele podle teto metody. Ustavem proslo nekolik set ucitelu, z kterych pozdeji mnoho jich vedlo kursy v rade zemi a touto me-todou prispeli k pozoruhodnemu rozsireni jazyka. Hlavni zasady te-to metody: neuzivani ucebnic, narodniho jazyka, spolecne odpovidani, konverzovani a mnoho humoru a vtipu.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316183441", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 229, "title": "Esperantské časopisy", "text": "EsperantornrnCelkem vychazi asi 110 esperantskych casopisu. Krome jiz uvedenych jsou nejvyznamnejsi: Heroldo de Esperanto, Hungaro Vivo, Homo kaj Kosmo, Scienca Mondo, Fonto, Monato, Budapesta Informilo, Juna Amiko, El Popola Cinio, Monda Lingvo-Problemo (vedecka re-vue v ruznych jazycich a s rozsahlym resume v esperantu). Svetova turisticka konference, ktera se konala koncem roku 1980 na Manile (Filipiny), a ktere se zucastnilo 105 vladnich delegaci, OSN a Unesko, prijala deklaraci, ktera doporucuje esperanto pro usnadneni mezinarodnich styku. Svetova turisticka organizace pred-povida, ze se turistika stane jednim z nejhlavnejsich odvetvi narod-niho hospodarstvi a rozsiri svou roli socialni, kulturni, politickou a vychovnou.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316182657", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 228, "title": "Kongresy esperanta", "text": "EsperantornrnV roce 1905 se konal prvni esperantsky sjezd v Boulogne sur Mer. Zucastnilo se jej na 700 esperantistu z 33 zemi a take dr. Zamenhof. Sjezd mel neobycejny uspech. Byly vyreseny dulezite problemy, jako: deklarace o esperantu, byl zalozen jazykovy vybor a Organizacni vybor. rnrnBulonska deklarace urcuje cile esperantismu v peti bodech: rnrn1. Esperantismus je snaha rozsirit po celem svete uzivani neutral-niho jazyka, ktery by slouzil dorozumivani lidi ruznych jazyku. rnrn2. Mezinarodnim jazykem muze byt jen umely jazyk; dokonale zivotaschopnym se ukazal ve vsech smerech jediny jazyk esperan-to. rnrn3. Autor jazyka se vyslovne vzdal jakychkoliv osobnich prav ohled-ne jazyka a odevzdal jej celemu svetu.rnrn4. Jediny zaklad, zavazny provzdy a vsechny esperantisty je Fundamento de Esperanto.rnrn5. Esperantistou je kazdy clovek, ktery zna a uziva jazyk esperanta; zcela lhostejne pro jakykoliv cil.rnrnZdarny vysledek sjezdu polozil zaklady k rozsahlemu rozkvetu hnuti. Nasledovaly dalsi sjezdy. V roce 1906 v Zeneve, v roce 1907 v Kambridzi, v roce 1908 v Drazdanech a 10. v Parizi, ktery se nekonal, protoze vypukla valka. Na tento sjezd se prihlasilo temer 4000 lidi. Hlavnim vedoucim hnuti ve Francii se stal Louis de Beaufront (1858 az 1932). Byl autorem uspesnych ucebnic, vydavatelem casopisu L'Esperantiste, tehdejsiho nejlepsiho, nejzajimavejsiho a nejucinnejsiho organu hnuti. Beaufront zalozil Spolecnost pro propagaci esperanta, dovedl prinest do hnuti vlivne osobnosti, autority, podporova-tele i svazy. Pri propagaci Beaufront dusledne uzival modernich re-klamnich metod. Velmi autoritativne i diktatorsky projednaval otaz-ky jazykove a organizacni, velmi durazne bojoval proti jakymkoliv reformam. A v roce 1907 anonymne predlozil svuj projekt reforem v esperantu pod pseudonymem Ido a tak se stal hlavnim vedoucim rozkolnickeho idistickeho hnuti.rnrnrnrnKazdorocne jsou poradany impozantni manifestace espe-rantskeho hnuti. Jsou jedinecne pro uzivani jedineho neutralniho jazyka a pro posilovani mezinarodni solidarity mezi esperantisty, prornvyvijeni mezinarodniho humanismu a pro rozvoj hnuti. Predstaven-stvo UEA rozhoduje o miste a casu na zaklade obdrzenych pozvani a po jednanich s dotycnou zemi. Pozvani musi podeprit statni nebo mestska instance nebo jina vyznamna organizace. Sjezd trva osm dni, od soboty do soboty. Hlavni casti sjezdu jsou: seznamovaci vecer, slavnostni zahajeni, vyrocni schuze, zasedani sekci, zasedani vyboru UEA, umelecke vecery, kulturni vecery, sjezdova uni-versita, divadelni predstaveni, mezinarodni ples, navsteva mesta, zajezdy, prijeti ucastniku na radnici, prijeti zastupcu na vyslanectvich atd. Zahajeni jsou impozantne slavnostni, urastni se jich oficialni zastupci mnoha statu, obvykle velvyslanci, zvlastni zplnomocnenci, ministri apod. Tyto sjezdy se poradaji vzdy pod zastitou hlavy statu, ministerskeho predsedy dotycne zeme.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316182019", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 227, "title": "Nejdůležitější esperantské organizace", "text": "EsperantornrnUNIVERSALA ESPERANTO-ASOCIO. Nejvyssi organizaci esperant-skeho hnuti je Svetovy esperantsky svaz (Universala Esperanto--Asocio) se sidlem v Rotterdamu. Byl zalozen v roce 1908 Hektorem Hodlerem. Toto ustredi ridi celosvetove hnuti, porada svetove sjezdy esperanta, odborne konference, patri mezi organizace Uneska a sice do kategorie B, kde jsou nejvyznamnejsi svetove organizace. Ma individuelni cleny ve sto zemich, je v nem organizovano nekolik desitek zemskych esperantskych svazu a dalsi desitky mezinarod-nich organizaci. Cilem UEA je: a) sirit uzivani mezinarodniho jazyka esperanta; b) vyvijet cinnost pro rozreseni jazykoveho problemu v mezinarod-nich vstazich a usnadnovat mezinarodni komunikovani; c) usnadnovat duchovni a materialni vztahy mezi lidmi, bez ohledu na narodnost, rasu, pohlavi, nabozenstvi, politiku nebo jazyk; d) posilovat mezi svymi cleny pevny cit solidarity a rozvijet u nich porozumeni a uctu pro jine narody. Jedinecnou je delegatska sit, na 4 000 delegatu ve vice nez 3 000 mistech zastupuje svaz a jsou bezplatne ochotni k sluzbam clenu. Delegatstvi je cestny urad. UEA vydava revui Esperanto, ktera je oficialnim organem UEA, kazdorocne vydava rocenku (Jarlibro) o 400 az 500 stranach. V rocence je listina delegatu, zpravy o cinnosti, zpravy o ruznych esperantskych svazech, seznam casopisu aj. Mladeznicka sekce, TEJO, vydava revui Kontakto. UEA vydava serie UN kaj NI, v kterych informuje o svych jednanich se Spojenymi narody, a Esperanto-Dokumentoj, a cas od casu take knihy. Krome mno-hostranne delegatske cinnosti patri ke kulturni cinnosti UEA poradani Mezinarodnich sjezdovych universit za ucelem zpopularizovani vedeckych poznatku pomoci esperanta a podnitit vedeckou literaturu v mezinarodnim jazyce; dale jsou to Belartaj Konkursoj, aby byla podnicena puvodni i prekladatelska cinnost, dale sem patri Mezinarodni novinova sluzba, Magnetofonova sluzba, knizni, zastou-peni u Uneska a u Spojenych narodu. Esperanto-Dokumentoj je ustredi pro badani a dokumentaci. Zabyva se vedeckym badanim, dokumentaci a informovanim Uneska, Spojenych narodu a jinych or-ganizaci. UEA ma odbocky v Antverpach, New Yorku, Budapesti a pripravuje dalsi v Tokiu. Nynejsim predsedou je Belgican G. Maer-tens.rnrnAKADEMIO DE ESPERANTO. Pri prilezitosti 1. svetoveho sjezdu espe-ranta v Boulogne sur Mer (v r. 1905), byl zalozen jazykovy vybor (Lingva Komitato), nezavisla jazykova instituce, aby chranil jednotnost jazyka, kontroloval jej a vyvijel. Jazykovy vybor mohl mit i vice nez 100 clenu, ale prakticky nemohl pracovat. Proto v roce 1908 byla zalozena Akademie esperanta (Akademio de Esperanto), ktera muze mit nanejvys 50 clenu. Ukoly Akademie jsou: zkoumat jazykove otazky, vypracovavat slovniky, technicke vyrazy, revidovat a posuzovat vysla dila z jazykoveho hlediska, branit esperanto ap. Akademie dava na vedomost sva rozhodnuti pomoci obezniku (Oficialaj Informoj de Akademio de Esperanto) nebo v oficialnim vest-niku (Oficiala Bulteno). Nynejsim predsedou je Anglican William Auld.rnrnrnInternacia Scienca Asocio Esperantista. Mezinarodni vedecky svaz esperantsky (ISAE). Ma sekce: astronomickou, ekologickou, filologickou, geologickou, chemickou, kompu-terskou a matematickou. Oficialnim organem je SCIENCA REVUO. rn rnTutmonda Esperantista Junulara Organizo (TEJO), Celosvetova espe-ranstka mladeznicka organizace. Jejim organem je revue Kontakto a \"TEJO-pago\" v revui Esperanto. Cilem je budovat solidaritu a pratelstvi mezi mladezi ruznych statu.rn rnInternacia Fervojista Esperanto-Federacio (IFEF) Mezinarodni zeleznicarska esperantska federace. Jejim cilem je sirit uzivani esperanta mezi zeleznicari, u zeleznicarskych organizaci a instituci. Po-rada kazdorocni mezinarodni sjezdy, vydava odborne slovniky. Organem federace je: Internacia Fervojisto.rn rnUniversala Medicina Esperanto-Asocio (UMEA), Svetovy lekarsky esperantsky svaz. Cil: sirit a uzivat esperanto v lekarskych kruzich. Organem je Medicina Internacia Revuo a u nas v Ceskoslovensku vychazi casopis Sano. rn rnMondpaca Esperanto-Movado (MEM), Svetove mirove esperantske hnuti. Vysoce uznavana organizace. Pracuje pro mir a odzbrojeni. Jejim organem je revue Paco (Mir).rnrnInternacia Katolika Unuigo Esperantista (IKUE), Mezinarodni katolicky svaz esperantistu, uziva esperanto v liturgii a misijni cinnosti; spolupracuje s ruznymi cirkevnimi organizacemi, institucemi a du-chovnimi, aby je podnitil k uzivani esperanta. Casopis: Espero Kato-lika. Spolupracuje a porada spolecne sjezdy se svazem Kristana Esperantista ligo (KELI), Krestanskou ligou esperantistu. Cilem je vytvorit ucinne vztahy mezi krestany v ruznych zemich. Instruista Internacia Ligo de Esperantistaj Instruistoj (Ucitelsky me-zinarodni svaz esperantskych ucitelu vydava casopis Internacia Pedagogia Revuo a byl prijat do Uneska v kategorii C.rnrnSennacieca Asocio Tutmonda (SAT) byl zalozen v roce 1921 v Praze pri prilezitosti 13. svetoveho esperantskeho sjezdu. Zakladatelem byl E. Lanti. Vydava casopisy: Sennaciulo a Sennacieca Revuo. Cilem tohoto svazu je prakticky uzivat esperanto pro tridni cile svetoveho delnictva; usnadnit styky mezi svymi cleny, vyucovat a vzdelavat sve clenstvo. SAT je vyznamne nakladatelstvi a vysla v nem dila: Kandido od Voltaira, Komunista Manifesto od K. Marxe a B. Engelse, Fausto od Goetha v prekladu N. Barthelmesse, Stato kaj Revolucio od Lenina, a vydal v nekolika vydanich velky slovnik Plena Vortaro de Esperanto a v posledni dobe dilo PleneaIlustrita Vortaro de Esperanto (1400 stran). Mezi cestnymi predsedy byl: H. Barbusse, Romain Rolland, A. Einstein, Lunacarskij aj. SAT ma rovnez sit dele-gatu, vydava vlastni rocenku a porada kazdorocne svuj svetovy sjezd. Dalsi mezinarodni esperantske svazy: automobilovy, nevidomych esperantistu, filatelistu, filologie, matematiku, hudebniku, ornitologu, radioamnteru, skautu, sachistu, turistu, vegetarianu, postovnich a telegrafnich zamestnancu aj. Vetsina svazu vydava svuj vlastni casopis.rn rnEsperantske casopisy", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316182558", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 226, "title": "Esperantské hnutí v Česku", "text": "EsperantornrnPrvni esperantsky klub byl zalozen v roce 1901 v Brne. Mezi zakladateli byl delnicky poslanec Josef Hybes a redaktor Delnickych listu K. Pelant. V Praze byl prvni klub zalozen v roce 1902, spoluzakladatelem byl S. K. Neumann. V roce 1902 byly v Praze dva svazy: Bohema Unio Esperantista prijimal pouze kluby a spolky, a Bohema Asocio Esperantista byl svaz pro jednotlivce. Oba svazy mely svuj casopis. rnrnPo prvni svetove valce se oba konkurencni svazy spojily a byl zalozen svaz Cehoslovaka Asocio Esperantista. V roce 1936 zmenil tento svaz sve jmeno na Esperanto-Asocio en CSR. Casopisy, ktere tehdy vychazely, byly: LA PROGRESO, vynikajici revue, pozdeji vychazel casopis Ligilo. V roce 1940 byl svaz likvidovan gestapem a po valce v roce 1945 opet obnoven. Oficialnim organem byl casopis Esperantista a na Slovensku Esperantisto Slovaka. rnrnPravidelne letni koleje byly poradany po radu roku v Doksech a seminare v Karlovych Varech, Roznove, Heborticich, v Dudincich, Svitu, Opatce u Kosic a Popradu. Pred druhou svetovou valkou, v letech 1931-1938, byly vedeny z Brna tri rozhlasove kursy esperanta. Z Brna byly krome prednasek vysilany take umelecky hodnotne porady cinoherni, operni, operetni, kabarety aj., ve kterych ucinkovali Karel Hoger, F. Kozik, Zd. Svabikova, Leraus aj., za nezapomenutelneho tehdejsiho reditele rozhlasu ing. Ant. Slavika. Po valce vysilala esperantem Praha trikrat denne, a take Ostrava a Bratislava.rnrnSlibny rozvoj byl prerusen v roce 1952, esperantske casopisy prestaly vychazet, esperantske kluby mohly byt pouze u osvetovych besed nebo pri Parcich kultury a oddechu a jejich cinnost ridil Celostatni poradni esperantsky vybor, pozdeji Ceskoslovensky esperantsky vybor u Osvetoveho ustavu v Praze. Do roku 1950 bylo usporadano osm Celostatnich ceskoslovenskych esperantskych sjezdu, z toho tri v Brne.rnrnV breznu 1969 byl v Brne usporadan konstitucni sjezd a byl zalozen Cesky esperantsky svaz (Cehia Esperanto-Asocio) a o nekolik mesicu pozdeji Svaz slovenskych esperantistu SSR. Organem CES je Starto s literarni rocenkou Panoramo; dale svaz vydaval casopis Medicinistaj Informoj, nyni Sano. Prvnim predsedou CES byl Josef Vitek.rnrnVysokou umeleckou urovni jsou znamy Kulturni esperantske festivaly v Opave, celkem uz pet, za vedeni ing. V. Kocvary. Evropskou povest maji Letni esperantske tabory v Lancove, kde se ve trech etapach vystrida az 400 ucastniku, cele skupiny i jednotlivci ze socialistickych statu i z jinych zemi, v roce 1982 jiz po 30., za vedeni zakladatele P. Sittauera, zakladatele J. Habese aj. Rada klubu je v plne cinnosti a je znama velkymi umeleckymi porady k ruznym kulturnim vyrocim. Velmi vyznamne jsou seminare o uziti esperanta ve vede a technice.", "comment": "drobné redakční úpravy", "user": "Alva", "timestamp": "20030429045330", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 232, "title": "Struktura esperanta", "text": "EsperantornrnrnUPLNA GRAMATIKA ESPERANTArn(puvodni text autora esperanta L.L. Zamenhofa upraveny pro ceske uzivatele) rnrnA. AbecedarnVetsinu pismen piseme a hlasky vyslovujeme v esperantu stejne jako v cestine. Odlisna jsou: rnc - vyslovuje se jako c ve slove cokolada – cokolado rng - vyslovuje se jako dz ve slove bandzo – bango rnh - vyslovuje se jako ch ve slove echo – eho rnj - vyslovuje se jako ceske z ve slove zurnal – jurnalo rns - vyslovuje se jako ceske s ve slove sal – salo rnu - se vyskytuje pouze jako dvojhlaska au, eu a vyslovuje se jako ve slovech automobil - automobilo, leukocit - leukocito. rnSlabiky di, ti, ni se vyslovuji dy, ty, ny jako ve slovech diktator – diktatoro, tinktura – tinkturo, nikotin – nikotino. rnrnB. Pravidlarnrn1. Clen urcity je la a je stejny pro vsechny rody a pady v cisle jednotnem i mnoznem. rnrn2. Podstatne jmeno ma vzdy koncovku -o, mnozne cislo -j. Esperanto ma pouze dva pady: prvni (nominativ – nominativo) a ctvrty (akuzativ – akuzativo). Ctvrty pad tvorime pripojenim koncovky –n: la patro – la patron, la patroj – la patrojn). Ostatni pady vyjadrujeme pomoci predlozek napr.: s otcem – kun la patro, k otci – al la patro, od otce – de la patro. rnrn3. Pridavne jmeno ma vzdy koncovku –a a sklonuje se jako podstatne jmeno. Druhy stupen se tvori pomoci prislovce pli – vice, treti pomoci prislovce plej – nejvice, slovo nez prekladame ol, napr. pli blanka ol nego – belejsi nez snih; la plej blanka – nejbelejsi. rnrn4. Zakladni cislovky jsou nesklonne: 1 - unu, 2 - du, 3 - tri, 4 - kvar, 5 - kvin, 6 - ses, 7 - sep, 8 - ok, 9 - nau, 10 - dek, 100 - cent, 1000 - mil. Cisla tvorime prostym razenim cislovek: 5432 kvinmil kvarcent tridek du. Radove cislovky maji koncovku pridavneho jmena: kvara - ctvrty. Nasobne se tvori priponou -obl-: kvarobla - ctyrnasobny, kvaroble - ctyrnasobne. Zlomky maji priponu -on-: kvarono - ctvrtina, hromadne cislovky -op-: kvarope - ctyri a ctyri, podilne po: po kvar - po ctyrech. Cislovky mohou byt tez podstatnymi jmeny a prislovci: kvaro - ctyrka, kvare - za ctvrte. rnrn5. Osobni zajmena jsou: mi - ja, vi - ty, vy, Vy, li - on, si - ona, gi - ono, si - se, ni - my, ili - oni, ony, ona; neurcite zajmeno oni (cti »ony«): oni parolas - rika se, mluvi se. Privlastnovaci zajmena se tvori koncovkou pridavneho jmena -a.. Zajmena se sklonuji stejne jako podstatna jmena: mia - muj, min - me, mne. rnrn6. Sloveso se nemeni ani v osobe ani v cisle: mi faras - delam, la patro faras - otec dela, ili faras - oni / ony / ona delaji. Pritomny cas ma koncovku -as, minuly -is, budouci -os, podminovaci zpusob -us, rozkazovaci zpusob -u, neurcity zpusob -i. rnrnPricesti a prechodniky maji v esperantu vetsi rozlisovaci schopnost: rnpritomne cinne konci na -ant: faranta - delajici rnminule cinne konci na -int:farinta - delavsi rnbudouci cinne konci na -ont: faronta - majici / hodlajici delat rnpritomne trpne konci na -at: farata - delany rnminule trpne konci na -it: farita - udelany rnbudouci trpne konci na -ot: farota - majici byt udelan rnPrechodniky konci na -e: farante, farinte, atd. - delaje rnVsechny tvary trpneho rodu se tvori pomoci prislusneho tvaru pomocneho slovesa esti - byt a trpneho pricesti dotycneho slovesa, pri cemz se pouziva predlozky de: si estas amata de ciuj - je milovana vsemi. rnrn7. Prislovce ma koncovku -e, stupnuje se jako pridavne jmeno: mia frato kantas pli bone ol mi - muj bratr zpiva lepe nez ja. rnrn8. Vsechny predlozky se poji s prvnim padem, predlozka en take s akuzativem. rnrn9. Kazde slovo se cte tak, jak je psano. rnrn10. Prizvucna slabika je vzdy druha od konce. rnrn11. Slozena slova se tvori prostym spojenim slov(nich kmenu): skrib-masino - psaci stroj, masin-skribo - strojove pismo, pismo psane strojem. rnrn12. Zapor se tvori ve vete pouze jednim zapornym slovem (zaporkou): Nikdo to nevidel - Neniu tion vidis. ( nespravne: ... ne vidis). Nikdo z nas nikdy nic takoveho nevidel - Neniu el ni iam ion tian vidis. (Nespravne: Neniu el ni neniam nenion tian ne vidis). rnrn13. Na otazku \"kam\" odpovidame ctvrtym padem: domu - hejmen, do Prahy - Pragon. rnrn14. Kazda predlozka ma urcity a staly vyznam; v nerozhodnem pripade se nekdy pouziva neurcita predlozka \"je\": sopiro je la patrujo - touha po vlasti. rnrn15. Takzvana cizi slova se prejimaji obvykle beze zmeny, pisi se vsak foneticky. rnrn16. Koncovky podstatneho jmena a clenu se mohou nahradit odsuvnikem: de l mond .rnrnEsperanske predpony a pripony", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316184624", "length": 11, "is_new": 0}
{"page_id": 233, "title": "Esperanské předpony a přípony", "text": "EsperantornrnPrehled koncovek, predpon a priponrnrnMluvnicke koncovky rn-o podstatne jmeno: fabriko tovarna rn-a pridavne jmeno: fabrika tovarni rn-j mnozne cislo: fabrikoj tovarny rn-a akuzativ (4.pad): fabrikon tovarnu rn-e prislovce: fabrike tovarne rn-i infinitiv: fabriki vyrabet, vyrobit rn-as pritomny cas: mi fabrikas vyrabim rn-is minuly cas: mi fabrikis vyrobil jsem, vyrabel jsem rn-os budouci cas: mi fabrikos budu vyrabet, vyrobim rn-us podminovaci zpusob: mi fabrikus vyrobil bych, vyrabel bych rn-u rozkazovaci zpusob: fabriku vyrob(te) rnrnSlovesna pricestirn-ant- cinne pritomne: fabrikanta vyrabejicirn-int- cinne minule: fabrikinta vyrobivsirn-ont- cinne budouci: fabrikonta hodlajici vyrabet rn-at- trpne pritomne: fabrikata vyrabenyrn-it- trpne minule: fabrikita vyrobenyrn-ot- trpne budouci: fabrikota majici byt vyroben rnrnrnCislovkove priponyrn-on- zlomek: duono polovina, duona polovicni, duonigi rozpulit rn-obl- nasobek: trioble trikrat (mnozstvi), triobligi ztrojnasobit rn-foj- casovy udaj: trifoje trikrat, triafoje po treti rn-op- hromadne: kvaropo ctverice, pokvarope po ctvericich rnrnSlovotvorne predponyrnal- k, ke: aldono pridavek, alveturi prijet rnambau- obou-: ambaumane obourucne, ambauflanke po obou stranach rnantau- pred: antauurbo predmesti, antauvidi predvidat rnanti- proti: antifasisto antifasista rnapud- vedle: apuddoma stojici u domu rnarki- arci-: arkiepiskopo arcibiskup, arkikanajlo arcilotr rnbo- spriznenost snatkem: bopatro tchan, bofilo zet rnce- u, pri: ceesti zucastnit se, cemane po ruce rncef- hlavni: cefverko veledilo, cefepiskopo arcibiskup rnci- tento: cijare letos, ciflanke na teto strane rncirkau- okolo: cirkaupreni obejmout, cirkauvojo objizdka rnciu- kazdo-: ciutage kazdodenne, ciuvespere kazdy vecer rnde- od: defali odpadnout, desalti seskocit rndis- rozptyleni: dissiri roztrhat, disvojo rozcesti rndu- dvoj-: dulita dvouluzkovy, duparta dvojdilny rndum- behem: dumpaca mirovy, za miru, dumviva dozivotni rnduon- polo-: duontempo polocas, duonpatro nevlastni otec, duonfermita pordo pootevrene dvere rnegal- rovno-: egalbranca rovnoramenny, egalpezo rovnovaha rnek- zacatek nebo kratkodobost: ekbrili vysvitnout (slunce), zazarit (blesk) rneks- byvaly: eksministro byvaly ministr, exministr rnekster- mimo, vne: eksterurba mimomestsky rnel- z, ven: eliri vyjit, ellerni naucit se rnen- do, dovnitr: eniri vejit, enkonduko uvod rnet- malo-: eturbo malomesto, etburgo malomestak rnfi- osklivost, opovrzeni: fiodoro zapach, fihomo darebak rnfin- dokonceni: finlerni doucit se, finskribi dopsat rnfor- odstraneni : forporti odnest, forsendi odeslat rnge- oboje pohlavi: gefratoj sourozenci, gehundoj pes a fena rngrand- velko-: grandurbo velkomesto, grandparte vetsinou rngis- az do: gisnude donaha, gisatendi dockat se rninter- vzajemne: interkonsenti domluvit se, dohodnout rnjus- prave pred chvili: jusnaskito novorozene rnkontrau- proti: kontraudiri protirecit, namitat rnkrom- vedlejsi: krompago priplatek; kromcaro prives rnkun- spolu, dohromady: kunveno schuze, kunporti vzit s sebou rnkvaron- ctvrt: kvaronhoro ctvrthodina, kvaronluno pulmesic rnkvazau- zdanlivy, jakoby: kvazaudiri naznacit, kvazauedzino druzka rnlau- podle: laulonge podel, lauvorte doslovne rnmal- opak: malamo nenavist, maljuna stary, malfermi otevrit rnmem- sebe: memmortigo sebevrazda, memstudado samostatne studium rnmis- nedokonalost: misuzi zneuzit, mlskompreno nedorozumeni rnmult- mnoho: multjara mnohalety, multflanka mnohostranny rnne- popreni: negranda neveliky, nematura nedospely rnnov- novo-: novbakita novopeceny, novedzo novomanzel rnokon- osminovy: okonfinalo osmifinale, okonnoto osminova nota rnper- pomoci: perlabori vydelavat, perforto nasili rnplej- nejvic: plejparto vetsina, plejagulo nejstarsi obcan rnplen- plny: plenmano hrst, plenluno uplnek rnpli- vetsi: plimulto vetsina, plibonigi zlepsit rnplur- vice: plursenca viceznacny, plurvoca vicehlasny rnplus- nad: plusvaloro nadhodnota, plusgajno nadzisk rnpo- po castech: pogranda ve velkem, pogrupe po skupinach rnpor- pro nekoho: porinfana detsky, porpaca mirovy rnpost- za, po: postmilita povalecny, postsekvo nasledek rnpra- pra-: praavo praded, prahomo praclovek rnpreter- mimo, kolem: preteriri projit kolem, pretervidi prehlednout rnpri- o: priplori oplakat, pripensi uvazit rnpro- kvuli, za: propeti primlouvat se, prosit za nekoho rnpseudo- nepravy: pseudonomo pseudonym rnre- znovu, opet: reverki prepracovat, resalti uskocit rnretro- pozpatku: retroiri jit pozpatku rnsat- dosyta: satdormi vyspat se, satludi vyhrat si rnsen- bez, odstraneni: senlabora bezpracny, senostigi vykostit, senkulpa nevinny rnsia- svuj: siatempe sveho casu, sialoke na svem miste rnsin- sebe: sindona obetavy, singarda opatrny rnsub- pod, tajne: subskribo podpis, subridi smat se pod vousy rnsuper- nad: superflua nadbytecny, supernatura nadprirozeny rnsur- na: surhavi mit na sobe, surskribo napis rntele- dalkovy: telegvidado dalkove rizeni, telestudi dalkove studovat rntra- skrze: trairi projit, traserci prohledat rntrans- pres: transsalti preskocit, transmara zamorsky rntro- prilis: trodorlotita rozmazleny, trosargita pretizeny rntut- celo-: tutmonda celosvetovy, tutlegi cele precist rnunu- jedno-: unulita jednoluzkovy, unuanime jednohlasne rnvic- zastupce, nahrada: vicrego mistokral, vicpeco nahradni dil rnvir- samec: vircevalo hrebec, virbovo byk rn rnSlovotvorne priponyrn-ac- zhorseni vyznamu: domaco barabizna, skribaci skrabat rn-ad- trvani: kuradi pobihat, pafado strileni rn-aj- vec: novajo novinka, presajo tiskovina rn-am- majici rad: gastama pohostinny, muzikama hudbymilovny rn-an- obyvatel, clen: vilagano vesnican, klubano clen klubu rn-ar- souhrn: arbaro les, vortaro slovnik, junularo mladez rn-arb- strom: pomarbo jablon, cerizarbo tresen rn-cj- muzske zdrobneliny: Jocjo Pepik, pacjo tatinek rn-ebl- mozny: videbla viditelny, trinkebla pitny rn-ec- vlastnost: beleco krasa, frateco bratrstvi rn-eg- zvetseni: pordego vrata, grandega obrovsky rn-ej- dejiste: lernejo skola, kafejo kavarna rn-em- sklon k necemu: plorema plactivy, dormema ospaly rn-end- pasivni nutnost: skribenda letero dopis, ktery musi byt napsan rn-er- castecka: negero snehova vlocka, lignero triska rn-esk- podobny: japaneska v japonskem stylu, vireska muzny rn-estr- vedouci: urbestro starosta mesta rn-et- zmenseni: pordeto dvirka, rugeta nacervenaly rn-hav- opatreny necim: flugilhava okridleny, truhava deravy rn-i- stat, veda: Francio Francie, diptomatio diplomacie rn-id- potomek, mlade: regido kralevic, hundido stene rn-ig- ucinit: varmigi ohrat, dormigi uspat rn-ig- stat se: varmigi ohrat se, blindigi oslepnout rn-ik- nauka: poetiko poetika, informadiko informatika rn-il- nastroj: flugilo kridlo, kombilo hreben rn-in- zenske pohlavi: regino kralovna, hundino fena rn-ind- hodny neceho: laudinda chvalyhodny rn-ing- nastrcka: kandelingo svicen, piediogo trmen rn-ism- hnuti: socialismo socialismus, kubismo kubismus rn-ist- pracovnik, stoupenec: laboristo delnik, futbalisto fotbalista, komunisto komunista rn-iv- schopnost: produktiva plodny, kreiva tvorivy rn-iz- aplikovat: najlizi pobit hrebicky, gluizi potrit lepidlem rn-nj- zenske zdrobneliny: Manjo Masa, Marenka, panjo maminka rn-oz- bohaty necim: sabloza piscity, herboza travnaty rn-plen- plny neceho: dolorplena plny bolesti rn-ric- bohaty: sablorica piscity, florrica kvetnaty rn-tuk- satek: tablotuko ubrus, bustuko ubrousek rn-uj- nadoba, strom, zeme: lavujo umyvadlo, pomujo jablon, Anglujo Anglie rn-ul- osoba urcite vlastnosti: junulo mladik, bonulo dobrak rn-um- pripona bez urciteho vyznamu: plenumi splnit, pendumi obesit, kolumo limec, ventumilo vejir", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316190013", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 235, "title": "Literatura pro děti", "text": "LiteraturarnrnLiteratura pro deti jsou dila psana dospelymi autory pro detske ctenare, vetsinou se zamerem vychovavat pomoci zabavy.rnrnVyznamni autori detske literaturyrnrnCharles PERRAULTrnHans Christian ANDERSEN rnBatri GRIMMOVE rnBozena NEMCOVA rnKarel Jaromir ERBEN rnJan KARAFIAT rnCarlo COLLODI rnMark TWAIN rnJules VERNE rnKarel MAY rnRobert Louis STEVENSON rnRudiard KIPLING rnJack LONDON rnFerenc MOLNAR rnAlexander A. MILNE rnLewis CARROLL rnHenryk SIENKIEWICZ rnJaroslav FOGLAR rnEduard STORCH rnFrantisek FLOS rnJosef V. PLEVA rnBohumil RIHA rnErich KASTNER rnAstrid LINDGRENOVA rnJ. R. R. TOLKIEN", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030316193135", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 239, "title": "Keplerovy zákony", "text": "Keplerovy zakony jsou celkem tri a tykaji se pohybu planet kolem Slunce, obecne vsak jakehokoli telesa, ktere se pohybuje kolem telesa, jez na ne pusobi dostredivou silou.rnrn1. Kepleruv zakon - Planety obihaji kolem Slunce po eliptickych drahach.rnrn2. Kepleruv zakon - Plocha opsana pruvodicem planety (spojnice planety a Slunce) za stejny cas je stejna.rnrn3. Kepleruv zakon - Pomer druhych mocnin obeznych dob dvou planet je stejny jako pomer tretich mocnin vzdalenosti techto planet od Slunce.rnrnzpet - Gravitacni pole", "user": "Petrus", "timestamp": "20030317103652", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 241, "title": "Soustava SI", "text": "internationalpl:Uklad SIen:SInl:SIde:SIeo:SIrnrnSoustava SI je mezinarodne domluvena soustava jednotek, ktera se sklada ze zakladnich jednotek, odvozenych jednotek, predpon a vedlejsich jednotek.rnrnZakladni jednotkyrnrnZakladnich jednotek je sedm: metr, kilogram, sekunda, kelvin, amper, kandela, mol.rnrnOdvozene jednotkyrnrnOdvozene jednotky se tvori kombinacemi zakladnich jednotek, kvuli delce a slozitosti se nektere z nich oznacuji novym nazvem. Abecedni seznam odvozenych jednotek: coulomb, kilogram na metr krychlovy, metr ctverecny, metr krychlovy, metr za sekundu, newton, ohm, pascal, volt, ...rnrnPredponyrnrnPredpony slouzi k vyjadreni nasobku nebo dilu zakladnich nebo odvozenych jednotek, viz Predpony soustavy SI.rnrnVedlejsi jednotkyrnrnVedlejsi jednotky jsou jednotky, ktere plne nezapadaji do soustavy SI, ale jsou povoleny pro svoji vseobecnou rozsirenost a uzitecnost. Napr. hodina, minuta, stupen Celsia, ...rnrnzpet - Jednotka", "user": "64.208.49.61", "timestamp": "20030415132521", "length": 37, "is_new": 0}
{"page_id": 242, "title": "Kilogram na metr krychlový", "text": "Kilogram na metr krychlovy je zakladni jednotka hustoty. Vyjadruje, kolik kilogramu ma 1 metr krychlovy latky. rnrnZnacka: kg/m3rnrnzpet - Hustotarnrnzpet - Soustava SI", "user": "194.212.39.8", "timestamp": "20030318082742", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 243, "title": "Mytologie Středomoří", "text": "Recka mytologiernrnBellerophont spravneji BellerofontesrnrnElysiumrnrnMedusarnrnPegasos", "user": "194.213.199.3", "timestamp": "20030505101103", "length": 43, "is_new": 0}
{"page_id": 244, "title": "Medúsa", "text": "MedusarnrnJedina smrtelna z trojice Gorgon, obludnych dcer boha Forkyna a jeho manzelky Kety. Robert Graves preklada jeji jmeno jako Lstiva.rnrnByla nadmiru oskliva, stejne jako jeji sestry Stheino a Euryale, ale ne od narozeni. Protoze se nechala svest Poseidonem v Athenine chramu, promenila ji bohyne v obludu s rnblyskavyma ocima, obrovskymi zuby, mosaznymi drapy a hady misto vlasu. Kdyz ji pozdeji zabil Perseus, vyskocili z jejiho tela Poseidonovy deti Chrysaor a okridleny kun Pegasos. Medusina hlava se potom dostala na Atheninu aigidu.", "user": "Pieter", "timestamp": "20030319055301", "length": 15, "is_new": 0}
{"page_id": 246, "title": "Metr čtverečný", "text": "Metr ctverecny je zakladni jednotka obsahu. Je to ctverec se stranou dlouhou 1 metr.rnrnZkratka: m2rnrnzpet - Soustava SIrnrnzpet - Obsah", "user": "Petrus", "timestamp": "20030319160006", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 247, "title": "Metr krychlový", "text": "Metr krychlovy je zakladni jednotka objemu. Je to krychle s delkou hrany 1 metr.rnrnZnacka: m3rnrnzpet - Objemrnrnzpet - Soustava SI", "user": "Petrus", "timestamp": "20030319162228", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 248, "title": "Newton", "text": "Newton (Einheit)en:Newtones:Newtonpl:NewtonrnrnNewton je zakladni jednotka sily. Je odvozena ze zakladnich jednotek soustavy SI takto: kg.m/s2.rnrnZnacka: Nrnrnzpet - Silarnrnzpet - Soustava SI", "comment": "pl", "user": "Macar", "timestamp": "20030417082430", "length": 28, "is_new": 1}
{"page_id": 249, "title": "Síla", "text": "Sila je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje miru vzajemneho pusobeni teles nebo poli.rnrnZnacka: F (angl. force)rnrnZakladni jednotka: newton, zkratka NrnrnDalsi pouzivane jednotky: meganewton MN, kilonewton kN, milinewton mNrnrnMeridla: pruzinovy silomerrnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "Petrus", "timestamp": "20030319165559", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 250, "title": "Metr za sekundu", "text": "Metr za sekundu je zakladni jednotka rychlosti. Udava pocet metru, ktere teleso urazi za 1 sekundu.rnrnZnacka: m/srnrnzpet - Rychlostrnrnzpet - Soustava SI", "user": "Petrus", "timestamp": "20030320083807", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 251, "title": "Pascal", "text": "de: Pascal (Einheit)rnPascal je zakladni jednotka tlaku. Udava, kolik newtonu pusobi na metr ctverecny (N/m2).rnrnZnacka: Parnrnzpet - Tlakrnrnzpet - Soustava SI", "comment": "de:", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030320114607", "length": 15, "is_new": 0}
{"page_id": 252, "title": "Tlak", "text": "(physikalische Grosse)rnTlak je fyzikalni velicina, ktera vyjadruje velikost sily pusobici na jednotku obsahu.rnrnZnacka: p (angl. press)rnrnZakladni jednotka: pascal, zkratka ParnrnDalsi pouzivane jednotky: megapascal MPa, kilopascal kParnrnVypocet: p = F/Srnrnzpet - Fyzikalni veliciny", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030320114337", "length": 12, "is_new": 0}
{"page_id": 254, "title": "Věda", "text": "Veda je system vsech poznatku zalozenych na kritickem vyzkumu a snazici se postihnout cely vesmir jako celek i v jednotlivostech.rnrnExistuje veda o prirode (fyzika, chemie, astronomie, botanika, zoologie), o spolecnosti (sociologie, ekonomika), o nabozenstvi (teologie, ateismus) i o kulture (teorie umeni, veda o hudbe, dejiny sportu apod.).", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030321211229", "length": 53, "is_new": 0}
{"page_id": 255, "title": "Vědy o Zemi", "text": "Vedecke discipliny, ktere se zabyvaji vyzkumem Zeme:rnrnAstronomie - popisuje Zemi jako vesmirny objekt v ramci Slunecni soustavy rnBotanika - nauka o rostlinstvu Zeme rnEkologie - zabyva se ochranou zivotniho prostredi na Zemi rnHydrologie - zkouma vodni system na Zemi. rnGeologie - veda, ktera zkouma zemskou kuru, jeji slozeni, nerosty, jevy, ktere v kure probihaji rnGeofyzika - veda o fyzikalnich stavech a procesech na sousi, v oceanech i v atmosfere. rnGeodezio - veda, ktera zkouma rozmery Zeme i prirodnich objektu na ni. rnMineralogie - veda o nerostech. rnMeteorologie - veda o atmosferickych jevech. rnPaleontologie - veda o fosilnich zbytcich rostlin a zivocichu a o dejinach Zeme. rnZemepis cili Geografie - nauka o svetadilech, morich, rekach, pohorich, statech a mestech. rnZoologie - nauka o zivocisne risi na Zemi.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030321213145", "length": 52, "is_new": 0}
{"page_id": 256, "title": "Elektřina a magnetismus", "text": "Elektrina a magnetismus (tez Elektromagnetismus) je obor fyziky, ktery se zabyva elektrickymi a magnetickymi vlastnostmi a jevy.rnrnElektricke pole - Elektricky naboj - Elektricka sila - Elektricky proud - Elektricky odpor - Elektricke napeti - Elektricky obvod - ...rnrnMagneticke pole - Elektromagneticka indukce - ...rnrnzpet - Fyzika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030324130051", "length": 18, "is_new": 0}
{"page_id": 257, "title": "Elektrické pole", "text": "Elektricke pole je prostor kolem telesa s elektrickym nabojem (elektricky nabiteho telesa), ve kterem se projevuje pusobeni elektricke sily.rnrnVelikost elektrickeho pole zavisi na velikosti naboje, na vzdalenosti od telesa a na prostredi kolem telesa, a popisuje ji velicina intenzita elektrickeho pole.rnrnSmer elektrickeho pole je domluveny od kladne nabiteho telesa k zaporne nabitemu telesu.rnrnTvar elektrickeho pole (prubeh silocar) zavisi na tvaru telesa a na rozmisteni okolnich nabitych teles. Existuji tri zakladni tvary: radialni (paprscite), radialni zakrivene a homogenni.rnrnzpet - Elektrina a magnetismus", "user": "Petrus", "timestamp": "20030324131609", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 258, "title": "Siločáry", "text": "Silocary siloveho pole jsou myslene cary, ktere predstavuji smer siloveho pusobeni v ruznych mistech prostoru.rnrnzpet - Elektricke pole", "user": "Petrus", "timestamp": "20030324132218", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 259, "title": "Elektrická síla", "text": "Elektricka sila je sila, kterou na sebe pusobi telesa s elektrickym nabojem (elektricky nabita telesa).rnrnVelikost elektricke sily zavisi na velikosti naboju, vzdalenosti teles a prostredi mezi nimi.rnrnVzorec: , kde q jsou naboje teles, r je jejich vzdalenost, je permitivita prostredirnrnElektricka sila mezi dvema ruzne nabitymi telesy (+ a -) je pritazliva, mezi dvema stejne nabitymi telesy (+ a +, - a -) je odpudiva.rnrnzpet - Elektrina a magnetismus", "user": "Petrus", "timestamp": "20030327123540", "length": 11, "is_new": 1}
{"page_id": 260, "title": "Coulomb", "text": "je zakladni jednotka veliciny elektricky naboj. Je odvozena z amperu a sekundy jako jejich soucin A.s. rnrnZkratka: CrnrnVelikost naboje jednoho elektronu je .rnrnzpet - Elektricky nabojrnrnzpet - Soustava SI", "comment": "pl:", "user": "212.75.100.20", "timestamp": "20030327154802", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 261, "title": "Pegasos", "text": "syn Neptuna (Poseidona) a Medusy. Na svet mu pomohl Perseus pote, co jeho matce utal halvu. Pegasos je stihly or, na ramenou s nadhernymi kridly. Jezdil na nem Jupiter, Aurora a muzy. Casto se zobrazuje s Bellerophontem.rnPegasos je i jmeno souhvezdi mezi Andromedou a Vodnarem, ktere se sklada z 37 hvezd.", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329145830", "length": 33, "is_new": 0}
{"page_id": 262, "title": "Perseus", "text": "jeden z nejznamejsich hrdinu staroveku.rnByl stvoren Jupiterem, ktery v podobe zlateho deste vstoupil do veze, v niz Acrisius ukryval svou dceru Danae ze strachu pred naplnenim proroctvi.", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329124646", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 263, "title": "Bellerophont", "text": "syn korintskeho krale Glauka (Glaucus) a Eurymede. Z neopatrnosti usmrtil sveho bratra, a uprchl proto ke krali Proetovi (Proetus) do Argosu. Tam se do nej ale zamilovala kralova manzelka Antea neboli Stheneboea. Bellerophont ji lasku neopetoval. Antea jej z pomsty udala krali, ze se pokousel pripravit ji o cest. Kral se sam nechtel na svem hostu mstit, ale poslal je s dopisem ke kralovninu otci, krali Jobatovi (Jobates) do Lycie. V dopise byla zadost, aby Jobates nechal Bellerophonta popravit. Ani ten nechtel hostu ublizit, ale vystavil ho takovym nebezpecim, kterym by mel, podle Jobatovych predpokladu podlehnout. Bohove pomohli Bellerophontovi dokazat jeho nevinu, a seslali mu okridleneho kone Pegasa (Pegasos), na nemz stastne premohl asijsky kmen Solymeru, Amazonky i Chimeru. To Jobata dojalo do te miry, ze dal Bellerophontovi za zenu svou dceru Philonoe, a jmenoval jej svym nastupcem. Bellerophontuv konec nebyl tak stastny, jako jeho zivot. Bohove jej znenavideli za to, ze se stal milackem lidi, a srazili ho z Olympua zmrzacili, kdyz tam chtel vzletnout na Pegasovi. rnPhilonoe mu porodila tri deti, Isandera, Hippolocha (Hippolochus) a Laodamii /Laodamia). Mars usmrtil Isander v bitve proti Solymerum, Diana jej pripravila o dceru, ale Hippolochus zdedil otcovu risi.", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329132342", "length": 16, "is_new": 0}
{"page_id": 264, "title": "Elysium", "text": "neboli Elysion bylo soucasti podsveti. Podle predstav lidi antickeho sveta se prave tam odebiraly duse pocestnych lidi.rnrnPodle Homera to bylo sluncem zalite misto na teto strane oceanu, podle Hesioda ostrov dusi, podle Pindara je na tomto ostrove palac Krona (Kronos) (Saturna). Podle Vergilia se zde setkal Aeneus se svym otcem Anchisem Anchises.", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329140705", "length": 11, "is_new": 0}
{"page_id": 265, "title": "Mezinárodní dohody", "text": "Postupimska dohoda", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329141308", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 266, "title": "Postupimská dohoda", "text": "ZPRAVA O TRISTRANNE KONFERENCI V BERLINE rn(Vydana 2. srpna 1945 v Postupimi)rnrnI. Dne 17. cervence 1945 sesli se na tristranne konferenci v Berline president Spojenych statu americkych Harry S. Truman, predseda rady lidovych komisaru Svazu sovetskych socialistickych republik generalissimus J. V. Stalin a ministersky predseda Velke Britanie Winston S. Churchill spolu s p. Clementem R. Attleem. Doprovazeli je ministri zahranicnich veci tri vlad, James F. Byrnes, V. M. Molotov a Anthony Eden, nacelnici hlavnich stabu a jini poradci. rnMezi 17. a 25. cervencem se konalo devet schuzi. Konference byla pak prerusena na dva dny, nez byly vyhlaseny vysledky vseobecnych voleb ve Velke Britanii. Dne 28. cervence se na konferenci vratil jako ministersky predseda pan Attlee, doprovazen novym statnim tajemnikem pro zahranicni veci Ernestem Bevinem. V jednani se pokracovalo jeste ctyri dny. V dobe konference se konaly pravidelne schuze hlav tri vlad, ktere doprovazeli ministri zahranicnich veci, i schuze ministru zahranicnich veci samotnych. Rovnez se denne schazely komise, ktere ustanovili ministri zahranicnich veci, aby predbezne zkoumaly otazky predlozene konferenci. Schuze konference se konaly v Cecilienhofu u Postupimi. Konference skoncila dne 2. srpna 1945. rnKonference dospela k vyznamnym rozhodnutim a dohodam. O mnoha jinych otazkach doslo k vymene nazoru a o techto vecech bude jednat dale Rada ministru zahranicnich veci, kterou konference zridila. rnPresident Truman, generalissimus Stalin a ministersky predseda Attlee opousteji konferenci, ktera upevnila svazky mezi tremi vladami a rozsirila oblast jejich spoluprace a porozumeni, s jeste silnejsi duverou, ze jejich vlady a narody spolu s ostatnimi Spojenymi narody zajisti vytvoreni spravedliveho a trvaleho miru. rnrnII. RADA MINISTRU ZAHRANICI rnKonference dospela k dohode o zrizeni Rady ministru zahranici, zastupcu peti hlavnich mocnosti, ktera by dale provadela pripravne prace nutne pro mirove usporadani a zabyvala se jinymi vecmi, kterymi ji budou obcas ve vzajemne dohode poverovat vlady v Rade zucastnene. Text dohody o zrizeni Rady ministru zahranici zni takto: rnA. 1. Bude zrizena Rada, slozena z ministru zahranicnich veci Spojeneho kralovstvi, Svazu sovetskych socialistickych republik, Ciny, Francie a Spojenych statu. rn2. a) Rada se bude schazet zpravidla v Londyne, kde bude stale sidlo spolecneho sekretariatu, ktery Rada vytvori. Kazdeho ze zahranicnich ministru bude provazet zastupce vyssi hodnosti, ktery bude radne zmocnen pokracovat v pracich Rady za nepritomnosti sveho zahranicniho ministra, a mala skupina technickych poradcu. rnb) Prvni schuze Rady se bude konat v Londyne nejpozdeji 1. zari 1945. Schuze se mohou konat podle spolecne dohody i v jinych hlavnich mestech, bude-li tak ujednano. rn3. a) Jako svym nejblizsim dulezitym ukolem bude Rada poverena pripravit mirove smlouvy s Italii, Rumunskem, Bulharskem, Madarskem a Finskem, aby mohly byt predlozeny Spojenym narodum, a navrhnout reseni uzemnich otazek, vyplyvajicich z ukonceni valky v Evrope. Rady bude pouzito pro pripravu miroveho usporadani s Nemeckem, ktere bude ulozeno nemecke vlade, az bude utvorena vlada k tomu zpusobila.rnb) Pro plneni kazdeho z techto ukolu bude Rada slozena ze clenu zastupujicich ty staty, ktere podepsaly kapitulacni podminky ulozene prislusnemu nepratelskemu statu. Pro mirove usporadani s Italii bude Francie povazovana za signatare kapitulacnich podminek pro Italii. Jini clenove budou k ucasti prizvani, kdyz se budou projednavat otazky, ktere se jich primo tykaji. rnc) Jine otazky mohou byt obcas predkladany Rade dohodou mezi clenskymi vladami. rn4. a) Kdykoli Rada projednava otazku, na ktere ma primy zajem stat, ktery v ni neni zastoupen, mel by byt tento stat vyzvan, aby vyslal zastupce, kteri se zucastni projednavani a zkoumani teto otazky.rnb) Rada muze prizpusobit svuj postup zvlastni otazce, kterou projednava. V nekterych pripadech muze predbezne projednat vec drive, nez se zucastni jine zainteresovane staty. V jinych pripadech muze Rada svolat oficialni konferenci statu, ktere maji na vyreseni teto otazky nejvetsi zajem. rnPodle rozhodnuti konference zaslala kazda ze tri vlad vlade cinske a francouzske vyzvu stejneho zneni, aby tento text schvalily a pripojily se k zrizeni Rady. rnB. viz Protokol berlinske konference rnC. Zrizeni Rady zahranicnich ministru pro zvlastni ukoly uvedene v textu nerusi Krymskou dohodu, podle niz se maji mezi ministry zahranicnich veci Spojenych statu, Svazu sovetskych socialistickych republik a Spojeneho kralovstvi konat pravidelne porady. rnD. Konference se take zabyvala postavenim Evropske poradni komise ve svetle dohody o zrizeni Rady zahranicnich ministru. S uspokojenim bylo konstatovano, ze komise se dobre zhostila svych hlavnich ukolu tim, ze vypracovala doporuceni o podminkach bezpodminecne kapitulace Nemecka, o okupacnich pasmech v Nemecku a Rakousku a o mezispojeneckem kontrolnim mechanismu v techto zemich. Konference mela za to, ze dalsi podrobna prace tykajici se koordinace spojenecke politiky, pokud jde o kontrolu Nemecka a Rakouska, pripadne v budoucnosti do pravomoci Kontrolni rady v Berline a Spojenecke komise ve Vidni. V dusledku toho bylo dohodnuto doporucit rozpusteni Evropske poradni komise. rnrnIII. NEMECKO rnSpojenecke armady dokoncily okupaci celeho Nemecka a nemecky lid pocal pykat za straslive zlociny, jichz se dopustil pod vedenim lidi, ktere v dobe jejich uspechu otevrene schvaloval slepe poslouchal. Konference dospela k dohode o politickych a hospodarskych zasadach koordinacni politiky spojencu vuci porazenemu Nemecku v obdobi spojenecke kontroly. Cilem teto dohody je provest krymske prohlaseni o Nemecku. Nemecky militarismus a nacismus bude vykorenen a spojenci budou nyni i v budoucnu provadet ve vzajemne dohode jina nutna opatreni, ktera by zajistila, ze Nemecko nebude jiz nikdy ohrozovat sve sousedy nebo svetovy mir. rnNeni umyslem spojencu znicit nebo zotrocit nemecky lid. Umyslem spojencu je dan nemeckemu lidu prilezitost, aby se pripravil k budouci obnove sveho zivota na demokratickych a mirumilovnych zakladech. Bude-li jeho vlastni usili pevne zamereno k tomuto cili, pak bude moci v primerene dobe zaujmout misto mezi svobodnymi a mirumilovnymi narody sveta. Text dohody zni takto: rnA. Politicke zasady rn1. V souhlase s dohodou o kontrolnim mechanismu v Nemecku vykonavaji nejvyssi moc v Nemecku podle instrukci svych vlad vrchni velitele ozbrojenych sil Spojenych statu, Spojeneho kralovstvi, Svazu sovetskych socialistickych republik a Francouzske republiky kazdy ve svem pasmu a ve sve funkci clenu Kontrolni rady take spolecne ve vecech tykajicich se Nemecka jako celku. rn2. Pokud to bude prakticky proveditelne, ma byt s nemeckym obyvatelstvem v celem Nemecku zachazeno stejnym zpusobem. rn3. Okupace Nemecka ma tyto cile, kterymi se Kontrolni rada bude ridit: rnI. Uplne odzbrojit a demilitarizovat Nemecko a odstranit nebo kontrolovat veskery nemecky promysl, jehoz by bylo mozno pouzit pro valecnou vyrobu. Protorna) vsechny nemecke pozemni, namorni a letecke ozbrojene sily, dale SS, SA, SD a gestapo se vsemi svymi organizacemi, staby a institucemi vcetne hlavniho stabu dustojnickeho sboru, zalozniho sboru, vojenskych skol, organizaci vojenskych vyslouzilcu a jinych vojenskych a polovojenskych organizaci, zaroven se vsemi kluby a spolky prispivajicimi k udrzovani nemeckych vojenskych tradic budou uplne a definitivne zruseny tak, aby bylo trvale znemozneno obnoveni nebo preorganizovani nemeckeho militarismu a nacismu; rnb) vsechny zbrane, strelivo a valecny material, stejne jako prostredky k jejich vyrobe, musi byt dany k dispozici spojencum nebo zniceny. Udrzovani a vyroba veskerych letadel a vsech zbrani, streliva a valecneho materialu budou znemozneny; rnII. Presvedcit nemecky lid, ze utrpel uplnou vojenskou porazku a ze se nemuze vyhnout odpovednosti za to, co sam na sebe uvalil, ponevadz jeho vlastni bezohledny zpusob valceni a fanaticky nacisticky odpor znicily nemecke hospodarstvi a musely zpusobit zmatek a utrpeni; rnIII. Znicit narodne socialistickou stranu a jeji pridruzene a podrizene organizace, rozpustit vsechny nacisticke instituce, zajistit, aby nebyly v zadne forme obnoveny, a znemoznit jakoukoli nacistickou a militaristickou cinnost nebo propagandu; rnIV. Pripravit konecnou obnovu nemeckeho politickeho zivota na demokratickem zaklad a budovat mirovou soucinnost Nemecka v mezinarodnim zivote. rn4. Vsechny nacisticke zakony, ktere tvorily zaklad Hitlerova rezimu nebo zavedly diskriminaci na zaklad rasy, vyznani nebo politickeho presvedceni, budou zruseny. Nebude trpena zadna zakonna, spravni nebo jina diskriminace. rn5. Valecni zlocinci a vsichni, kdo se zucastnili planovani nebo provadeni nacistickych akci, ktere prinasely krutosti i valecne zlociny nebo je vyvolaly, budou zatceni a souzeni. Nacisticti vudcove, vlivni stoupenci nacismu a vysoci cinitele nacistickych organizaci a instituci, jakoz i vsechny jine osoby nebezpecne pro okupaci nebo jeji cile budou zatceni a internovani. rn6. Vsichni clenove nacisticke strany, kteri byli vice nez nominalnimi ucastniky v cinnosti strany, a vsechny jine osoby nepratelske spojeneckym cilum budou odstraneni z verejnych nebo poloverejnych uradu a z odpovednych mist ve vyznamnych soukromych podnicich. Takovi lide budou nahrazeni osobami, ktere jsou pro sve politicke a mravni kvality povazovany za schopne prispet k rozvoji opravdovych demokratickych instituci v Nemecku. rn7. Nemecka vychova bude kontrolovana tak, aby byly uplne vylouceny nacisticke a militaristicke doktriny a aby byl umoznen uspesny rozvoj demokratickych ideji. rn8. Soudnictvi bude reorganizovano v souladu se zasadami demokracie, zakonne spravedlnosti a rovnosti prav pro vsechny obcany bez rozdilu rasy, narodnosti nebo nabozenstvi. rn9. Rizeni v Nemecku ma smerovat k decentralizaci politicke struktury a k rozvoji mistni odpovednosti. Proto: rnI. Musi byt obnovena mistni samosprava v celem Nemecku podle demokratickych zasad, zvlaste prostrednictvim volenych sboru, a to tak rychle, jak to dovoli vojenska bezpecnost a cile vojenske okupace; rnII. V celem Nemecku budou povoleny a povzbuzovany vsechny demokraticke politicke strany, jez budou mit pravo shromazdovaci a pravo verejne diskuse; rnIII. Zasady reprezentace a volitelnosti budou zavedeny do krajske, oblastni a zemske spravy tak rychle, jak to umozni uspesne uplatneni techto zasad v mistni samosprave; rnIV. Ustredni nemecka vlada nebude prozatim utvorena. Budou vsak zrizeny nektere zakladni ustredni nemecke spravni urady, ktere povedou statni tajemnici, zvlaste v oboru financi, dopravy, spoju, zahranicniho obchodu a prumyslu. Tyto urady budou pusobit pod rizenim Kontrolni rady. rn10. Pokud to dovoli vojenska bezpecnost, bude povolena svoboda slova, tisku a nabozenstvi a budou respektovany nabozenske instituce. Rovnez s vyhradou zachovavani vojenske bezpecnosti bude povoleno zakladat svobodne odborove organizace. rnB. Hospodarske zasady rn11. Aby byl znicen nemecky valecny potencial, bude zakazana a znemoznena vyroba zbrani, streliva a valecneho materialu, jakoz i vsech typu letadel a namornich lodi. Vyroba kovu, chemickych latek, stroju a jinych predmetu primo potrebnych pro valecne hospodarstvi bude prisne kontrolovana a omezena na schvalene, mirove potreby Nemecka v povalecne dobe, aby bylo dosazeno cilu uvedenych v odstavci 15. Vyrobni kapacita nepotrebna pro povolenou vyrobu bude demontovana v souhlase s reparacnim planem doporucenym Spojeneckou reparacni komisi a schvalenym zucastnenymi vladami, anebo, nebude-1i demontovana, bude znicena. rn12. Nemecke hospodarstvi bude v co nejkratsi dobe decentralizovano tak, aby bylo odstraneno nynejsi prilisne soustredeni hospodarske moci, jak se projevuje zejmena v kartelech, syndikatech a jinych monopolnich seskupenich. rn13. Pri organizaci nemeckeho hospodarstvi bude se klast hlavni duraz na rozvoj zemedelstvi a miroveho prumyslu pro vnitrni spotrebu. rn14. Po dobu okupace bude s Nemeckem nakladano jako s jednotnym hospodarskym celkem. Proto bude dohodnuta spolecna politika, pokud jde orna) hornictvi a vyrobu prumyslovou i jeji rozvrzeni; rnb) zemedelstvi, lesnictvi a rybolov; rnc) mzdy; ceny a pridely; rnd) dovozni a vyvozni program pro Nemecko jako celek; rne) menu a bankovnictvi, uredni dane a cla; rnf) reparace a demontaz promysloveho valecneho potencialu; rng) dopravu a spoje. rnPri provadeni teto politiky se bude prihlizet k ruznym mistnim pomerum tam, kde to okolnosti vyzaduji. rn15. Nemecke hospodarstvi bude podrobeno spojenecke kontrole, avsak jen v mire potrebne k tomu, abyrna) byly uskutecneny programy promysloveho odzbrojeni a demilitarizace, reparaci a schvaleneho vyvozu a dovozu; rnb) byla zajistena vyroba zbozi a udrzovany sluzby nutne k uspokojovani potreb okupacnich armad a zavlecenych osob v Nemecku a nezbytne pro udrzeni prumerne zivotni urovne v Nemecku tak, aby nepresahovala prumernou zivotni uroven v evropskych zemich. (Evropskymi zememi se mini vsechny evropske zeme krome Spojeneho kralovstvi a Svazu sovetskych socialistickych republik); rnc) zpusobem, ktery urci Kontrolni rada, bylo zajisteno spravedlive rozdelovani nezbytneho zbozi mezi jednotliva pasma tak, aby v celem Nemecku bylo vytvoreno vyrovnane hospodarstvi a snizena potreba dovozu; rnd) nemecky prumysl a vsechny mezinarodni hospodarske a financni transakce vcetne vyvozu a dovozu byly kontrolovany tak, aby Nemecku bylo znemozneno rozvijet valecny potencial a aby bylo dosazeno ostatnich zde uvedenych cilu; rne) byly kontrolovany vsechny nemecke verejne nebo soukrome vedecke organizace, vyzkumne a pokusne instituce, laboratore atd., souvisici s hospodarskou cinnosti. rn16. Pri ukladani a udrzovani hospodarske kontroly, zavedene Kontrolni radou, bude vytvoren nemecky spravni aparat a od nemeckych uradu bude pozadovano, aby, pokud je to prakticky mozne, samy tuto kontrolu vyhlasovaly a provadely. Takto ma nemecky narod dojit k presvedceni, ze sam nese odpovednost za provadeni teto kontroly a za jakekoli jeji selhani. Jakakoli kontrola s nemecke strany, ktera by smerovala proti cilum okupace, bude zakazana. rn17. Budou co nejrychleji ucinena opatrenirna) k provedeni nezbytnych oprav v doprave; rnb) ke zvyseni tezby uhli; rnc) k co nejvetsimu zvyseni zemedelske vyroby; rnd) k provedeni nejnalehavejsich oprav obytnych domu a obecne uzitecnych podniku. rn18. Kontrolni rada ucini vhodne kroky, aby ziskala kontrolu a dispozicni pravo nad majetkem, ktery vlastni Nemci v zahranici, pokud takovy majetek jeste neni pod kontrolou Spojenych narodu, ktere se zucastnily valky proti Nemecku. rn19. Placeni reparaci by melo ponechat nemeckemu narodu dosti zdroju, aby mohl ziti bez zahranicni pomoci. Pri vypracovani hospodarskeho rozpoctu Nemecka musi byt postarano o prostredky na zaplaceni nemeckeho dovozu. Toto pravidlo se nevztahuje na zarizeni a vyrobky uvedene v odstavci 4 A) a 4 B) dohody o reparacich. rnrnIV. NEMECKE REPARACE rnV souladu s rozhodnutim krymske konference, ze Nemecko bude povinno nahradit v co nejvetsi mire skody a utrpeni, ktere zpusobilo Spojenym narodum a za nez se nemecky narod nemuze zbavit odpovednosti, bylo dosazeno teto dohody o reparacich: rn1. Reparacni naroky SSSR budou kryty odvozem ze sovetskeho okupacniho pasma v Nemecku a vhodnym nemeckym zahranicnim majetkem. rn2. SSSR se zavazuje, ze ze sveho vlastniho reparacniho podilu uspokoji reparacni naroky Polska. rn3. Reparacni naroky Spojenych statu, Velke Britanie a jinych zemi, ktere maji pravo na reparace, budou uhrazeny ze zapadnich okupacnich pasem a z vhodneho nemeckeho zahranicniho majetku. rn4. Krome reparaci, ktere si SSSR vezme z vlastniho okupacniho pasma, dostane navic ze zapadnich pasem: rnA) 15% takoveho pouzivatelneho a uplneho provozniho prumysloveho zarizeni, predevsim prumyslu metalurgickeho, chemickeho a strojirenskeho, ktere neni pro nemecke mirove hospodarstvi nezbytne a ktere ma byt odvezeno ze zapadnich nemeckych pasem, a to vymenou za stejnou hodnotu potravin, uhli, potase, zinku, stavebniho dreva, hlinenych vyrobku, naftovych produktu a jineho zbozi, ktere bude sjednano. rnB) 10% takoveho prumysloveho zarizeni, ktere neni pro nemecke mirove hospodarstvi nezbytne a ktere ma byt odvezeno ze zapadnich pasem, pri cemz toto bude odevzdano sovetske vlade na reparacni ucet bez zaplaceni nebo protihodnoty jakehokoli druhu. Odvoz zarizeni podle odstavcu A a B se bude provadeti soucasne. rn5. Mnozstvi zarizeni, jez ma byt odvezeno ze zapadnich pasem na ucet reparaci, musi byt urceno nejpozdeji do 6 mesicu od dnesniho dne. rn6. S odvozem provozniho prumysloveho zarizeni se zapocne co nejdrive a odvoz bude ukoncen do dvou let ode dne, kdy dojde k urceni podle odstavce 5. S dodavkami zbozi podle odstavce 4 A se zapocne co nejdrive a SSSR zbozi doda v dohodnutych splatkach do peti let od uzavreni teto dohody. Mnozstvi a druh prumysloveho zarizeni, ktere neni pro nemecke mirove hospodarstvi nezbytne a je tudiz vhodne pro reparace, urci Kontrolni rada podle smernic stanovenych Spojeneckou reparacni komisi za ucasti Francie, s vyhradou konecneho schvaleni velitele pasma, z nehoz ma byt zarizeni odvezeno. rn7. Drive nez bude stanoveno celkove mnozstvi zarizeni, jez ma byt odvezeno, bude takove zarizeni, jez bude urceno jako vhodne pro dodavky, dodavano zalohove postupem stanovenym v posledni vete odstavce 6. rn8. Sovetska vlada se zrika vsech reparacnich naroku, pokud jde o akcie tech nemeckych podniku, ktere lezi v zapadnich okupacnich pasmech, jakoz i nemeckeho zahranicniho majetku ve vsech statech krome tech, jez jsou uvedeny v odstavci 9. rn9. Vlady Velke Britanie a Spojenych statu vzdavaji se vsech reparacnich naroku, pokud jde o akcie nemeckych podniku, ktere lezi ve vychodnim okupacnim pasu Nemecka, jakoz i nemeckeho zahranicniho majetku v Bulharsku, Finsku, Madarsku, Rumunsku a vychodnim Rakousku. rn10. Sovetska vlada necini si naroku na zlato, ktere spojenecka vojska zabavila v Nemecku. rnrnV. OPATRENI TYKAJICI SE NEMECKEHO VALECNEHO A OBCHODNIHO LODSTVA rnKonference se zasadne dohodla, jak bude upraveno pouziti nemeckeho valecneho a obchodniho lodstva a jak s nim bude nalozeno. Bylo rozhodnuto, ze tri vlady jmenuji znalce, aby spolecne vypracovali podrobne plany k provedeni dohodnutych zasad. Dalsi spolecne prohlaseni ucini v prislusne dobe tri vlady soucasne. rnrnVI. MESTO KRALOVEC A PRILEHLA OBLAST rnKonference zkoumala navrh sovetske vlady, aby az do konecneho vyreseni uzemnich otazek pri mirovem usporadani vedl usek zapadnich hranic Svazu sovetskych socialistickych republik, ktery prilehla k Baltickemu mori, od bodu na vychodnim brehu Gdanskeho zalivu k vychodu, severne od Braunsbergu - Goldapu k bodu, kde se setkavaji hranice Litvy, Polske republiky a Vychodniho Pruska. rnKonference v zasade schvalila navrh sovetske vlady na definitivni odevzdani mesta Kralovec a prilehle oblasti, jak bylo prave popsano, Sovetskemu svazu s tou vyhradou, ze vlastni hranici prezkoumaji znalci. President Spojenych statu a britsky ministersky predseda prohlasili, ze budou tento navrh konference pri budoucim mirovem usporadani podporovat. rnrnVII. VALECNI ZLOCINCI rnTri vlady vzaly na vedomi jednani, ktera se vedla v poslednich tydnech v Londyne mezi zastupci Velke Britanie, Spojenych statu, Sovetskeho svazu a Francie o uzavreni dohody o tom, jak budou souzeni ti hlavni valecni zlocinci, jejichz zlociny nelze podle Moskevske deklarace z rijna 1943 zemepisne urcite lokalizovat. Tri vlady potvrzuji svuj umysl postavit tyto zlocince pred rychly a spravedlivy soud. Doufaji, ze londynska jednani povedou k brzke dohode o teto otazce, a povazuji za velmi vyznamne, aby proces proti temto hlavnim zlocincum byl zahajen co nejdrive. Prvni seznam obzalovanych bude uverejnen pred 1. zarim. rnrnVIII. RAKOUSKO rnKonference zkoumala navrh sovetske vlady na rozsireni pravomoci rakouske prozatimni vlady na cele Rakousko. Tri vlady se dohodly, ze jsou ochotny zkoumat tuto otazku po vstupu britskych a americkych oddilu do Vidne. Bylo usneseno, ze na Rakousko nebudou pozadovany reparace. rnrnIX. POLSKO rnKonference projednala otazky tykajici se prozatimni polske vlady a zapadni hranice Polska. Pokud jde o polskou prozatimni vladu narodni jednoty, konference vyjadrila sve stanovisko: rnA. S potesenim jsme vzali na vedomi, ze mezi zastupci Polaku z Polska a ciziny byla sjednana dohoda, ktera v souhlase s usnesenim krymske konference umoznila utvorit polskou prozatimni vladu narodni jednoty, kterou uznaly tri mocnosti. Po navazani diplomatickych styku mezi vladou Velke Britanie, Spojenych statu a polskou prozatimni vladou narodni jednoty odvolaly tyto vlady uznani drivejsi polske vlady v Londyne, ktera jiz neexistuje. rnVlady Velke Britanie a Spojenych statu ucinily opatreni, aby chranily zajmy polske prozatimni vlady narodni jednoty jakozto uznane vlady polskeho statu, pokud jde o majetek, ktery patri polskemu statu a je na jejich uzemi a pod jejich kontrolou, at jde o majetek jakehokoli druhu. Ucinily dale opatreni, aby nedoslo k zcizeni tohoto majetku tretim osobam. Polske prozatimni vlade narodni jednoty bude vhodnym zpusobem usnadneno pouzit obvyklych pravnich prostredku, aby jakykoli majetek, ktery nalezi polskemu statu a ktery byl nepravem zcizen, ziskala zpet. rnJmenovane tri mocnosti ochotne poskytnou pomoc polske prozatimni vlade narodni jednoty, aby umoznily co nejrychlejsi navrat do Polska vsem Polakum v zahranici, kteri se chteji navratit, citajic v to cleny polskych ozbrojenych sil i obchodniho lodstva. Ocekavaji, ze temto Polakum, kteri se vrati domu, budou poskytnuta stejna osobni i majetkova prava jako vsem polskym obcanum. rnTri mocnosti berou na vedomi, ze ve shode s usnesenim krymske konference dala polska prozatimni vlada narodni jednoty souhlas, aby se co nejdrive konaly svobodne a nerusene volby na zaklade vseobecneho a tajneho hlasovaciho prava, v nichz se budou mit pravo zucastnit a jmenovat sve kandidaty vsechny demokraticke a protinacisticke strany, a aby zastupci spojeneckeho tisku meli plnou volnost informovat svet o vyvoji v Polsku pred volbami i po dobu voleb. rnB. O zapadni hranici Polska bylo dosazeno teto dohody: rnV souhlase s dohodou o Polsku, ktere bylo dosazeno na krymske konferenci, vyzadaly si hlavy tri vlad nazor polske prozatimni vlady narodni jednoty, pokud jde o prirustek uzemi, ktere ma Polsko dostat na severu a na zapad. President Polske narodni rady a clenove polske prozatimni vlady narodni jednoty byli na konferenci prijati a prednesli plne sve nazory. Tri hlavy vlad znovu potvrdily svuj nazor, ze konecne urceni zapadnich hranic Polska ma byt odlozeno do miroveho usporadani. rnTri hlavy vlad souhlasi s tim, aby byvala nemecka uzemi vychodne od cary vedouci od Baltskeho more bezprostredne na zapad od Swinem(nde a odtud podel reky Odry az k jejimu soutoku se zapadni Nisou a podel zapadni Nisy k ceskoslovenskym hranicim, vcetne te casti Vychodniho Pruska, jez podle dohody dosazene na teto konferenci nebyla dana pod spravu Svazu sovetskych socialistickych republik, a vcetne uzemi byvaleho svobodneho msta Gdanska, byla az do konecneho urceni zapadni polske hranice spravovana polskou vladou a aby z tohoto hlediska tato uzemi nebyla povazovana za soucast sovetskeho okupacniho pasma v Nemecku. rnrnX. UZAVRENI MIROVYCH SMLUV A PRIJETI DO ORGANIZACE SPOJENYCH NARODU rnKonference se dohodla na tomto prohlaseni o spolecne politice, aby tak byly po vitezstvi v Evrope vytvoreny co nejdrive podminky trvaleho miru: rnTri vlady povazuji za zadouci, aby nynejsi neprirozene postaveni Italie, Bulharska, Finska, Madarska a Rumunska bylo ukonceno uzavrenim mirovych smluv. Veri, ze ostatni zucastnene spojenecke vlady budou tento nazor sdilet. rnTri vlady zaradily pripravu mirove smlouvy s Italii jako prvni mezi vyznamnymi ukoly, jimiz se bude zabyvat nova Rada ministru zahranici. Italie byla prvni ze statu Osy, ktery se rozesel s Nemeckem, prispel materialne k jeho porazce a nyni se pripojil ke spojencum v boji proti Japonsku. Italie se osvobodila od fasistickeho rezimu a cini velke pokroky v obnov demokraticke vlady a instituci. Uzavreni takove mirove smlouvy s uznanou a demokratickou italskou vladou umozni trem vladam splnit jejich prani a podporovat italskou zadost o prijeti za clena Spojenych narodu. rnTri vlady poverily Radu ministru zahranici take ukolem pripravit mirove smlouvy s Bulharskem, Finskem, Madarskem a Rumunskem. Uzavreni mirovych smluv s uznanymi demokratickymi vladami v techto statech rovnez umozni trem vladam, aby podporovaly zadost techto vlad o clenstvi ve Spojenych narodech. Tri vlady souhlasi s tim, ze kazda z nich bude v blizke budoucnosti samostatne zkoumat, prihlizejic k pomerum, jez budou v tu dobu existovat, otazku navazani diplomatickych styku s Finskem, Rumunskem, Bulharskem a Madarskem v rozsahu moznem pred uzavrenim mirovych smluv s temito zememi. rnTri vlady nepochybuji, ze vzhledem ke zmenenym pomerum, vyplyvajicim z ukonceni valky v Evrope, budou zastupci spojeneckeho tisku pozivat plne svobody pri informovani sveta o vyvoji pomero v Rumunsku, Bulharsku, Madarsku a Finsku. rnPokud jde o prijeti jinych statu do Organizace spojenych narodu, cl. 4 Charty Spojenych narodu prohlasuje, ze: \"1. Do Organizace spojenych narodu mohou byt jako clenove prijaty vsechny ostatni mirumilovne staty, ktere prijmou zavazky obsazene v teto Charte a ktere jsou podle soudu Organizace zpusobile a ochotne tyto zavazky plnit. 2. O prijeti kterehokoli takoveho statu za clena Spojenych narodu rozhodne Valne shromazdeni na doporuceni Rady bezpecnosti.\" rnPokud se tyce tri vlad, budou podporovat zadosti o clenstvi techto statu, ktere zustaly za valky neutralni a vyhovuji uvedenym pozadavkum. rnTri vlady pokladaji vsak za svou povinnost jasne prohlasit, ze nebudou podporovat zadost o clenstvi, kterou by predlozila nynejsi spanelska vlada, jez byla utvorena za pomoci mocnosti Osy a ktera vzhledem k svemu puvodu, sve povaze, sve dosavadni cinnosti a k svemu tesnemu spojeni s utocnymi staty nema potrebnych vlastnosti, jez by takove clenstvi oduvodnovaly. rnrnXI. UZEMNI PORUCENSTVI rnKonference zkoumala navrh sovetske vlady o porucenskych uzemich, jak byla definovana v usneseni krymske konference a v Charte Organizace spojenych narodu. rnPo vymene nazoru na tuto otazku bylo usneseno, ze o osudu vsech byvalych italskych kolonialnich uzemi bude rozhodnuto v souvislosti s pripravou mirove smlouvy s Italii a ze otazka italskeho uzemi bude projednavana na zarijovem zasedani Rady ministru zahranici. rnrnXII. PREZKOUMANI POSTUPU SPOJENECKYCH KONTROLNICH KOMISI V RUMUNSKU, BULHARSKU A MADARSKU rnTri vlady vzaly na vedomi, ze sovetsti zastupci ve Spojeneckych kontrolnich komisich v Rumunsku, Bulharsku a Madarsku zaslali svym britskym a americkym kolegum navrhy, jak by nyni, kdy nepratelstvi v Evrope skoncilo, bylo mozno zlepsit praci kontrolnich komisi. rnTri vlady byly zajedno v tom, ze je nyni treba pristoupit k revisi postupu Spojeneckych kontrolnich komisi v techto zemich, pri cemz se ma prihlizet k zajmum a odpovednosti tri vlad, ktere spolecne predlozily podminky primeri kazdemu z techto statu, a vychazet z dohodnutych navrhu. rnrnXIII. SPORADANY ODSUN NEMECKEHO OBYVATELSTVA rnKonference dospela k teto dohod o odsunu Nemcu z Polska, Ceskoslovenska a Madarska: rnTri vlady prozkoumaly tuto otazku po vsech strankach a uznaly, ze nemecke obyvatelstvo nebo jeho slozky, ktere zustavaji v Polsku, Ceskoslovensku a v Madarsku, bude treba odsunout do Nemecka. Jsou zajedno v tom, ze jakykoli odsun musi byt provaden sporadane a lidsky. rnPonevadz by priliv velkeho poctu Nemcu do Nemecka zvetsil bremeno, ktere jiz doleha na okupacni urady, soudi, ze tento problem by mela zkoumat predevsim Kontrolni rada a prihlizet pri tom zvlaste k tomu, aby tito Nemci byli spravedlive rozdeleni mezi jednotliva okupacni pasma. Davaji proto svym zastupcum v Kontrolni rade prikaz, aby co nejdrive svym vladam oznamili, kolik takovych osob uz prislo do Nemecka z Polska, Ceskoslovenska a Madarska, a aby podali odhad, v jake dobe a jak rychle by mohly byt provedeny dalsi odsuny vzhledem k nynejsi situaci v Nemecku. rnO tom se soucasne uvedomuji ceskoslovenska vlada, polska prozatimni vlada a kontrolni komise v Madarsku se zadosti, aby zatim zastavily dalsi vyhostovani, dokud zucastnene vlady neprozkoumaji zpravy svych zastupcu v Kontrolni rade. rnrnXIV. VOJENSKE JEDNANI rnV dobe konference doslo k schuzim nacelniku stabu tri vlad, na nichz se jednalo o vojenskych vecech spolecneho zajmu. rnPodepsani:rnJ. V. Stalin rnHarry S. Truman rnC. R. Attlee rnBerlin 2. srpna 1945. rnrnPROTOKOL ZE DNE 2. SRPNA 1945 O JEDNANI BERLINSKE KONFERENCE rnI. ZRIZENI RADY MINISTRU ZAHRANICNI rnA. Konference dospela k teto dohode o prijeti Rady ministru zahranici, ktera by provedla potrebne pripravne prace pro mirove usporadani: rn(Casti A, C a D tohoto oddilu byly pojaty do zpravy tri hlav vlad) rnB. Bylo dohodnuto, ze kazda ze tri vlad zasle vyzvu stejneho zneni vlade cinske a francouzske, aby schvalily tento text a pripojily se k zrizeni Rady. Dohodnuty text vyzvy znel takto: rnNavrh Rady ministru zahranicnich na vyzvu stejneho zneni, kterou ma kazda ze tri vlad oddelene poslat cinske a francouzske vlade: rn\"Vlady Spojeneho kralovstvi, Spojenych statu americkych a SSSR povazuji za nutne neprodlene zahajit nutne pripravne prace pro mirove usporadani Evropy. Proto se dohodly, ze bude zrizena Rada ministru zahranici peti velmoci, ktera by pripravila mirove smlouvy s evropskymi nepratelskymi staty, jez by byly predlozeny Spojenym narodu. Rada ma byt dale poverena, aby navrhla upravu nevyresenych uzemnich otazek v Evrope a aby jednala o kazde jine veci, kterou by se clenske vlady pripadne dohodly Rade predlozit.\" rnText prijaty tremi vladami zni: rn\"V dohode s vladami Spojenych statu a SSSR, vladou Jeho Velicenstva ve Spojenem kralovstvi a vladou SSSR zasila vlada Spojenych statu, Spojeneho kralovstvi a sovetska vlada vlade Ciny (Francie) srdecne pozvani, aby schvalila vyse uvedeny text a zucastnila se zrizeni Rady. Vlada Jeho Velicenstva, vlada Spojenych statu a sovetska vlada prikladaji ucasti cinske (francouzske) vlady na navrzenych ujednanich velkou dulezitost a doufaji, ze na toto pozvani obdrzi brzkou a priznivou odpoved.\" rnrnII. ZASADY UPRAVUJICI NAKLADANI S NEMECKEM V POCATECNIM OBDOBI KONTROLY rnCast II. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnIII. NEMECKE REPARACE rnCast III. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnIV. OPATRENI TYKAJICI SE NEMECKEHO VALECNEHO A OBCHODNIHO LODSTVA rnA. Byly dohodnuty tyto zasady po rozdeleni nemeckeho lodstva: rn1. Celkova sila nemeckeho povrchoveho lodstva, s vyjimkou lodi potopenych a lodi odnatych Spojenych narodum, avsak vcetne lodi, ktere se staveji nebo opravuji, bude rozdelena rovnym dilem mezi SSSR, Spojene kralovstvi a Spojene staty. rn2. Lodmi, ktere se staveji nebo opravuji, jsou mineny lode, jejichz postaveni nebo oprava muze byti dokoncena behem 3 az 6 mesicu, podle typu lode. Zda lode, ktere jsou ve stavbe nebo oprave, maji byt dohotoveny nebo opraveny, rozhodne technicka komise ustanovena tremi mocnostmi, o niz se projednava dale, pri cemz plati zasada, ze dohotoveni nebo oprava techto lodi musi byt dokonceny v uvedene lhute, aniz budou zvyseny odborne pracovni sily v nemeckych lodenicich a aniz bude dovoleno znovu otevrit nektere nemecke lodenice nebo s nimi spojeny prumysl. Dnem dokonceni se rozumi den, kdy lod bude s to po prve vyplout, nebo podle miroveho meritka je tim minen den, kdy lodenice obvykle dodala lod vlade. rn3. Vetsina nemeckeho podmorskeho lodstva bude potopena. Nebude zachovano vice jak 30 ponorek, ktere budou rozdeleny rovnym dilem mezi SSSR, Spojene kralovstvi a Spojene staty k pokusnym a technickym ucelum. rn4. Veskere sklady vyzbroje, streliva a zasob nemeckeho lodstva nalezejici k lodim odevzdanym podle odstavce 1 a 3 budou odevzdany velmocem, ktere tyto lode dostanou. rn5. Mezi tremi velmocemi je shoda v tom, ze utvori tristrannou namorni komisi, slozenou ze dvou zastupcu za kazdou vladu s potrebnym personalem, ktera predlozi dohodnuta doporuceni o prideleni urcitych nemeckych valecnych lodi trem vladam a ktera bude projednavat ostatni podrobnosti vyplyvajici z dohody tri vlad o nemeckem lodstvu. Komise se po prve sejde nejpozdeji 15. srpna 1945 v Berline, kde bude jeji sidlo. Kazda delegace v komisi bude mit na zaklade vzajemnosti pravo prohlizet nemecke valecne lodi, at jsou kdekoli. rn6. Tri vlady jsou zajedno v tom, ze prevod lodi, a to i tech lodi, ktere jsou ve stavbe a v oprave, bude ukoncen co nejdrive, avsak nejpozdeji do 15. unora 1946. Komise bude prekladat ctrnactidenni zpravy, citajic v to navrhy na postupne pridelovani lodi, jakmile se na techto navrzich dohodne. rnB. Byly dohodnuty tyto zasady pro rozdeleni nemeckeho obchodniho lodstva. rn1. Nemecke obchodni lodstvo, ktere se vzdalo trem mocnostem, at se nachazi kdekoli, bude rovnym dilem rozdeleno mezi SSSR, Spojene kralovstvi a Spojene staty. Skutecny prevod lodi na prislusne staty bude proveden, jakmile to bude prakticky mozne po ukonceni valky s Japonskem. Spojene kralovstvi a Spojene staty odevzdaji ze sveho podilu na nemeckych lodich primerene mnozstvi ostatnim spojeneckym statum, jejichz obchodni lodstvo utrpelo ve spolecnem boji proti Nemecku vysoke ztraty, s vyjimkou Polska, jemuz cast sveho podilu odevzda Sovetsky svaz. rn2. Pridelovani techto lodi, jejich zajisteni muzstvem a jejich operace budou do konce valky s Japonskem podlehat dozoru a pravomoci Spolecneho uradu pro upravu plavby a Spojeneho namorniho uradu. rn3. I kdyz skutecny prevod lodi bude odlozen az do ukonceni valky s Japonskem, poridi tristranna lodni komise inventar a oceni vsechny lode, ktere jsou k dispozici, a doporuci konkretni rozdeleni podle odstavce 1. rn4. Nemecke vnitrozemske a pobrezni lode, ktere spojenecka Kontrolni rada pro Nemecko uzna za nezbytne pro udrzeni zakladniho nemeckeho miroveho hospodarstvi, nebudou zahrnuty do lodniho parku takto rozdeleneho mezi tri velmoce. rn5. Mezi tremi vladami je shoda v tom, ze se utvori tristranna komise pro obchodni lodstvo, slozena ze dvou zastupcu za kazdou vladu s prislusnym personalem; tato komise bude predkladat dohodnuta doporuceni o pridelovani konkretnich nemeckych lodi trem vladam a bude projednavat ostatni podrobnosti vyplyvajici z ujednani tri vlad o nemeckych obchodnich lodich. Komise bude konat svou prvni schuzi nejpozdeji 1. zari 1945 v Berline, kde bude jeji sidlo. Kazda delegace v komisi budu mit na zaklade vzajemnosti pravo prohlizet nemecke obchodni lode, at jsou kdekoli. rnrnV. MESTO KRALOVEC A PRILEHLA OBLAST rnCast V. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnVI. VALECNI ZLOCINCI rnCast VI. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnVII. RAKOUSKO rnCast VII. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnVIII. POLSKO rnCast VIII. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnIX. UZAVRENI MIROVYCH SMLUV A PRIJETI DO ORGANISACE SPOJENYCH NARODU rnCast IX. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnX. UZEMNI PORUCENSTVI rnCast X. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnXI. PREZKOUMANI POSTUPU SPOJENECKYCH KONTROLNICH KOMISI V RUMUNSKU, BULHARSKU A MADARSKU rnCast XI. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnXII. SPORADANY ODSUN NEMECKEHO OBYVATELSTVA rnCast XII. Protokolu byla pojata do zpravy tri hlav vladrnrnXIII. NAFTOVE ZARIZENI V RUMUNSKU rnNa konferenci bylo dohodnuto zridit dve dvoustranne komise znalcu, z nichz jedna by se skladala ze clenu britskych a sovetskych a druha z clenu americkych a sovetskych, aby vysetrily fakta a prozkoumaly doklady jako zaklad pro reseni otazek, jez vznikly z odstraneni naftoveho zarizeni v Rumunsku. Bylo dale dohodnuto, ze tito znalci zahaji svou praci do deseti dnu primo na miste. rnrnXIV. IRAN rnBylo dohodnuto, ze spojenecka vojska budou okamzite stazena z Teheranu a ze dalsimi etapami odsunu jednotek z Iranu bude se zabyvat schuze Rady ministru zahranici, ktera se bude konat v zari 1945 v Londyne. rnrnXV. MEZINARODNI PASMO V TANGERU rnByl prozkouman navrh sovetske vlady a ucinena tato rozhodnuti: rnPo prozkoumani otazky pasma v Tangeru se dohodly tri vlady, ze toto pasmo, ktere zahrnuje mesto Tanger s okolim, zustane mezinarodni vzhledem k svemu zvlastnimu strategickemu vyznamu. rnOtazka Tangeru se projedna v blizke budoucnosti na parizske schuzi zastupcu vlad Svazu sovetskych socialistickych republik, Spojenych statu, Spojeneho kralovstvi a Francie. rnrnXVI. CERNOMORSKE UZINY rnTri vlady uznavaji, ze umluva uzavrena v Montreaux ma byt revidovana, nebot nevyhovuje dnesnim pomerum. rnJako dalsi krok bylo dohodnuto, ze tato vec bude predmetem primych rozhovoru mezi kazdou ze tri vlad a vladou tureckou. rnrnXVII. MEZINARODNI VNOTROZEMSKE VODNI CESTY rnKonference se zabyvala navrhem delegace Spojenych statu k teto veci a bylo dohodnuto, ze bude predlozen k- projednani pristi schuzi Rady ministru zahranici v Londyne. rnrnXVIII. EVROPSKA VNITROZEMSKA DOPRAVNI KONFERENCE rnBritska a americka delegace na konferenci informovaly delegaci sovetskou o prani britske a americke vlady svolat znovu evropskou vnitrozemskou dopravni konferenci a prohlasily, ze by uvitaly ujisteni, ze se sovetska vlada zucastni praci znovu svolane konference. Sovetska vlada s ucasti na teto konferenci souhlasila. rnrnXIX. SMERNICE PRO VOJENSKE VELITELE VE SPOJENECKE KONTROLNI RADE PRO NEMECKO rnTri vlady se dohodly, ze kazda z nich zasle instrukce svemu zastupci v Kontrolni rade pro Nemecko, ktere by ho seznamily se vsemi rozhodnutimi konference, jez se tykaji veci spadajicich do oboru jeho pusobnosti. rnrnXX. POUZITI SPOJENECKEHO MAJETKU PRO REPARACE SATELITNICH STATU NEBO JAKO \"VALECNE KORISTI\" rnNavrh (Priloha II) podany americkou delegaci konference v zasade prijala, ale sepsani dohody o teto veci bude vypracovano diplomatickou cestou. rnrnXXI. VOJENSKA JEDNANI rnPRILOHA I. rnText dopisu poslaneho 12. cervence zastupcum vlady Spojenych statu a vlady Spojeneho kralovstvi ve Spojenecke kontrolni komisi v Madarsku. rn\"Vzhledem k zmenene situaci, vznikle po skonceni valky s Nemeckem, povazuje sovetska vlada za nutne stanovit pro Spojeneckou kontrolni komisi v Madarsku tento zpusob prace: rn1. V obdobi pred uzavrenim miru s Madarskem bude predseda (nebo mistopredseda) S.K.K. svolavat pravidelne porady s britskymi a americkymi zastupci, kde budou projednavany nejdulezitejsi otazky tykajici se prace S.K.K. Porady se budou svolavat jednou za deset dni nebo v pripade potreby casteji. rnSmernice S.K.K. k zasadnim otazkam vyda pro madarske urady predseda Spojenecke kontrolni komise po dohode s britskymi a americkymi zastupci. rn2. Britsti a americti zastupci v S.K.K. se zucastni vseobecnych konferenci prednostu oddeleni a delegatu S.K.K. , svolanych predsedou S.K.K.; tyto schuze budou pravidelne. Britsti a americti zastupci se budou zucastnovat bud osobne, nebo, kde to bude vhodne, prostrednictvim svych zastupcu tez prace smisenych komisi vytvorenych predsedou S.K.K. ke zkoumani otazek, jez souvisi s vykonem funkce S.K.K. rn3. Americkym a britskym zastupcum bude povolen volny pohyb v zemi s podminkou, ze S.K.K. bude predem informovana o dobe a smeru cest. rn4. O veskerych otazkach souvisejicich s povolenim vstupu nebo odchodu clenu personalu americkych a britskych zastupcu v Madarsku rozhodne predseda S.K.K. nejdele do jednoho tydne. rn5. Leteckou dopravu posty, nakladu a diplomatickych kuryru do Madarska a z Madarska obstaraji britsti a americti zastupci u S.K.K. podle uprav a ve lhutach stanovenych S.K.K. nebo v mimoradnych pripadech po predchozi dohode s predsedou S.K.K. rnPovazuje za nutne dodat, ze ve vsech ostatnich bodech zustanou i nadale v platnosti soucastne statuty tykajici se S.K.K. v Madarsku, ktere byly potvrzeny 20. Ledna 1945. rnPRILOHA II. rnPouziti spojeneckeho majetku pro reparace satelitnich statu nebo jako \"valecne koristi\". rn1. Bremeno reparaci a \"valecne koristi\" nema postihnout spojenecke prislusniky. rn2. Provozni zarizeni. Jsme proti tomu,aby se spojenecky majetek odvazel z titulu reparaci, \"valecne koristi\" nebo pod jakoukoli jinou zaminkou. Spojenecti prislusnici utrpeli by skodu tim, ze by byly zniceny tovarny a z toho by vyplynula ztrata trhu a obchodnich spojeni. Zabaveni spojeneckeho majetku znemoznuje satelitnimu statu, aby splnil v primeri obsazeny zavazek plne obnovit prava a zajmy spojeneckych narodu a jejich prislusniku. rnSpojene staty spolehaji na to, ze jine okupacni mocnosti vrati veskere zarizeni jiz odvezene a zastavi jeho odvoz. Tam, kde takove zarizeni nebude nebo nemuze byt vraceno, budou Spojene staty zadat, aby satelitni stat poskytl americkym prislusnikum primerenou, efektivni a okamzitou nahradu a aby tato nahrada mela stejne poradi jako reparacni platy. rnTyto zasady se vztahuji na vsechen majetek, ktery je bud uplne nebo z podstatne casti vlastnictvim spojeneckych prislusniku. V pripade, ze bude odvezen majetek, na kterem americky stejne jako cely spojenecky zajem je mensi nez podstatny, ocekavaji Spojene staty primerenou, efektivni a okamzitou nahradu. rn3. Bezna vyroba. I kdyz se Spojene staty nestavi proti reparacim z bezne vyroby spojeneckych investic, musi satelitni stat poskytnout spojeneckym prislusnikum okamzitou a primerenou nahradu vcetne postacujicich devis nebo vyrobku, aby mohli hradit oduvodnene naklady v devisach a prevest primereny zisk z svych investic. Take takoveto nahrady musi mit stejne poradi jako reparace. rnPovazujeme za nutne, aby satelitni staty neuzaviraly smlouvy, dohody nebo ujednani, ktere odpiraji spojeneckym prislusnikum pristup k obchodu, surovinam a prumyslu ze stejnych podminek a aby primerene pozmenili jakekoli platne dohody, ktere by mohly mit takovyto ucinek.", "user": "195.168.62.92", "timestamp": "20030329141658", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 267, "title": "Evropa", "text": "de:Europa en:Europe eo:Euxropo es:Europa fr:Europe nl:Europa pl:EuroparnrnZemepis > Kontinent > Evroparn----rnrnEvropa je take Jupiteruv mesic.rnrn----rnEvropa je maly svetadil (pouze Australie je mensi), avsak v roce 2000 mela 729.000.000 obyvatel. Mluvi se zde 209 ruznymi jazyky ze 6 jazykovych rodin. Historicky a kulturne mela Evropa veliky vliv na svetovou civilizaci. rnrnNa sever od Evropy se rozklada Severni ledovy ocean, na vychode Atlantsky ocean, na jihu Stredozemni more, Cerne more a Kavkaz, a na vychode Kaspicke more a Ural. rnrnEvropa ma 44 nezavislych zemi:rnrnrnrn rnrnrn*Albaniern*Andorrarn*Beloruskorn*Belgiern*Bosna a Hercegovinarn*Bulharskorn*Ceskorn*Danskorn*Estonskorn*Finskorn*Franciern*Chorvatskorn*Irskorn*Islandrn*Italiern*Lichtenstejnskorn*Litvarn*Lotysskorn*Lucemburskorn*Madarskorn*Makedoniern*Maltarn*Moldavskorn*Monakorn*Nizozemskorn*Nemeckorn*Norskorn*Polskorn*Portugalskorn*Rakouskorn*Rumunskorn*Ruskorn*Reckorn*San Marinorn*Srbsko a Cerna Horarn*Slovenskorn*Slovinskorn*Spanelskorn*Svedskorn*Svycarskorn*Tureckorn*Ukrajinarn*Vatikanrn*Velka Britanie (patri k ni Anglie, Skotsko, Wales a Severni Irsko)rnrna dve autonomni souostrovi:rnrn*Faerske ostrovy (Dansko)rn*Alandy (Finsko)rnrna jedna kolonie:rnrn*Gibraltar (Britanie)rnrnrnrnrnVetsina statu je clenem Rady Evropy a 15 zemi je clenem Evropske Unie.", "comment": "doplnění závorky", "user": "Alva", "timestamp": "20030426053614", "length": 105, "is_new": 1}
{"page_id": 268, "title": "Elektrický obvod", "text": "Elektricky obvod je uzavrene vodive spojeni elektrickych soucastek, kterym muze protekat elektricky proud. Nejdulezitejsimi soucastkami v obvodu jsou: elektricky zdroj (tez zdroj elektrickeho proudu, zdroj elektrickeho napeti nebo zdroj elektricke energie) a elektricky spotrebic. Spojeny jsou vodici.rnrnPro zakresleni elektrickeho obvodu slouzi schema, ve kterem kazda soucastka ma svou znacku:rnrnelektricky zdroj rnbateriernvodicernspinacrntlacitkornzarovkarndiodarntranzistorrnrnzpet - Elektrina a magnetismus", "user": "Petrus", "timestamp": "20030330184545", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 270, "title": "Copyright", "text": "copyright - podle Vseobecne umluvy o autorskem pravu uzavrene v Zeneve 1952 jsou vsechna \"dusevni vlastnictvi\" chranena jeste 70 let po smrti autora, to znamena, ze je lze pouzit pouze se souhlasem autora (za jeho zivota) nebo jeho dedicu (po jeho smrti). rnrnAutorstvi samo je chraneno na veky, cili nikdo si nemuze privlastnit Hamleta nebo Dona Quijota a vydavat je jako sva dila, i kdyz autori zemreli uz pred staletimi. Nezalezi na tom, zda se jedna o text umelecky, odborny, novinarsky, zda jde o dilo mistrovske nebo slaboduche. rnrnCopyright se v knihach znaci znackou ©.rnrnV roce 1967 vznikla Svetova organizace dusevniho vlastnictvi (World Intellectual Property Organization, WIPO), ktera chce napomahat k ucte k dusevnimu vlastnictvi.rnrnGFDL (anglicka zkratka \"GNU Free Documentation License\", Povoleni GNU pro volne dokumenty) se podoba GPL,avsak tyka se dokumentu, nikoliv programu. Dokument pod timto povolenim je volny a verejny. Kopie dokumentu a dokonce redakce zustavaji pod povolenim. Je mozne prodavat exemplare. ale ty museji dat k dispozici verzi, kterou lze dale redigovat. GFDL povoluje oznacit nemenne varianty, napr. pro autorske poznamky. rnrnWikipedie pouziva variantu GFDL, ktera se jeste vyviji. GFDL zakazuje Wikipedii pouzivat texty, ktere spadaji pod copyright, krome tech, ktere jiz patri pod povoleni GDFL nebo ktere povolil sam autor. Jinak je treba, aby prispevatele do Wikipedie vytvareli texty vlastni.rn rnOficialni text GFDL v anglictine je http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030331084602", "length": 20, "is_new": 0}
{"page_id": 272, "title": "Metr", "text": "je zakladni jednotka delky.rnrnDefinice metru (podle soustavy SI): Metr je delka, kterou urazi svetlo ve vakuu za 1/299 792 458 s (driv: Metr je delka, rovnajici se 1 650 763,73 nasobku vlnove delky zareni siriciho se ve vakuu, ktere prislusi prechodu mezi energetickymi hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.rnrnzpet - Delka - Soustava SI", "user": "Petrus", "timestamp": "20030411142557", "length": 25, "is_new": 1}
{"page_id": 273, "title": "Kilogram", "text": "je zakladni jednotka hmotnosti.rnrnDefinice kilogramu (podle soustavy SI): Kilogram je hmotnost mezinarodniho prototypu kilogramu uloleneho u Mezinarodniho uradu pro miry a vahy v Sevres (Francie).rnrnzpet - Hmotnost - Soustava SI", "comment": "pl", "user": "Macar", "timestamp": "20030417082407", "length": 25, "is_new": 1}
{"page_id": 277, "title": "Policie", "text": "PolitikarnrnPolicie (z reckeho polis = mesto) je ozbrojena slozka statu, urcena hlavne k udrzovani poradku uvnitr statu (na rozdil od armady, ktera chrani pred vnejsim nepritelem), k ochrane prav, majetku a bezpecnosti obcanu a k chytani pachatelu trestne cinnosti. Casto byva zneuzivana k potlacovani a kriminalizovani politickych odpurcu tech, kteri jsou zrovna u moci. Policie ruznych statu spolu spolupracuji k dopadeni nebezpecnych kriminalnich zivlu, operujicich na uzemi vice statu.rnrn*Interpolrn*Mezinarodni policejni asociace", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030406110000", "length": 16, "is_new": 0}
{"page_id": 278, "title": "Mezinárodní policejní asociace", "text": "Politika > PoliciernrnMezinarodni policejni asociace, anglicky International Police Association (IPA) je nejvetsi svetova organizace sdruzujici policisty jako jednotlivce. rnrnZakladatelem byl Arthur TROOP 1. ledna 1950 s cilem vytvorit pratelske vztahy a zkvalitneni prace mezi policisty. Ceska sekce vznikla v roce 1991. rnrnZnakem asociace je obrazek Zemekoule, v jejiz horni casti je napis INTERNATIONAL POLICE ASSOCIATION a ve spodni casti SERVO PER AMIKECO, coz v esperantu znamena sluzba skrze pratelstvi)rnrnrnZakladni organizace ma webovou stranku:rnrnhttp://www.ipa-iac.org/iac/ rnrnCeskou sekci najdete na rnrnhttp://www.mujweb.cz/www/ipacz", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030406115349", "length": 18, "is_new": 0}
{"page_id": 279, "title": "Arthur TROOP", "text": "Politika - PoliciernrnArthur TROOP (15.12.1914 Lincoln, Anglie - 30.11.2000 Peterborough, Anglie) byl anglicky policista, ktery v roce 1950 zalozil Mezinarodni policejni asociaci (IPA).rnrnVystudoval na Ruskin College a v Oxfordu (ekonomii), 19.6.1936 se stal policistou a 1. 1. 1950 zalozil organizaci IPA. V roce 1965 ziskal britske vyznamenani British Empire Medal.rnrnZivotopis v anglictine lze najit na rnrnhttp://www.region29ipa.org/Arthur%20Troop%20Page.htm", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030406115910", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 280, "title": "Termika", "text": "Termika je obor fyziky, ktery se zabyva teplem a tepelnymi jevy.rnrnZakladni tematarnrnVnitrni energie - Teplo - Teplota - Sireni tepla - Tani - Tuhnuti - Var - Vyparovani - Kapalneni (Kondenzace) - Sublimace - Desublimace - ...rnrnVelicinyrnrnTeplo - Teplota - Skupenske teplo tani - Skupenske teplo tuhnuti - Skupenske teplo varu - Merne skupenske teplo tani - Merne skupenske teplo varu - Teplota tani - Teplota tuhnuti - Teplota varurnrnTepelne strojernrnSpalovaci motory - Chladici stroje - ...rnrnTermika v kuchynirnrnVareni - Duseni - Smazeni - Fritovani - Peceni - Grilovani - Zavarovani - Flambovani - Vareni v Papinove hrnci - Papinuv hrnec - Mikrovlnna trouba - Lednicka - Termoska - Remoska...rnrnTermika v zemske atmosferernrnTlakova vyse - Tlakova nize - Vitr - Studena fronta - Tepla fronta - ...rnrnrnzpet - Fyzika", "comment": "přidání odkazů Termoska & Remoska", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509082822", "length": 53, "is_new": 1}
{"page_id": 281, "title": "Vnitřní energie", "text": "Vnitrni energie telesa je soucet pohybove energie a polohove energie vsech jeho castic.rnrnPohybova energie castic se na telese projevuje jako teplota telesa. Cim rychlejsi pohyb castic, tim vyssi je teplota telesa.rnrnPolohova energie castic se na telese projevuje jako pevnost telesa. Cim vetsi polohova energie castic, tim pevnejsi je teleso.rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030406132634", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 282, "title": "Teplo", "text": "Teplo je cast vnitrni energie, kterou teleso prijme nebo odevzda pri tepelne vymene druhemu telesu. Je treba rozlisovat dve ruzne veliciny: teplota, ktera vyjadruje stav telesa, a teplo, ktere vyjadruje zmenu stavu telesa.rnrnZnacka: QrnrnZakladni jednotka: joule, zkratka JrnrnDalsi jednotky: viz pracernrnVypocet: Q = m.c.Δt, kde m je hmotnost, c je merna tepelna kapacita, Δt je rozdil pocatecni teploty t1 a koncove teploty t2 (Δt = t2 - t1).rnrnzpet - Termika - Fyzikalni veliciny", "user": "Petrus", "timestamp": "20030406135357", "length": 11, "is_new": 1}
{"page_id": 283, "title": "Měrná tepelná kapacita", "text": "Merna tepelna kapacita je mnozstvi tepla potrebneho k ohrati 1 kilogramu latky o 1 teplotni stupen (1 kelvin nebo 1 stupen Celsia).rnrnZnacka: crnrnZakladni jednotka: joule na kilogram a kelvin, zkratka J/kgKrn: (joule na kilogram a stupen Celsia, J/kg°C) rnrnDalsi jednotky: kilojoule na kilogram a stupen Celsia kJ/kg°CrnrnPrehled: rnrnvoda 4180 J/kgKrnled 2090 J/kgKrnzelezo 450 J/kgKrnrnzpet - Teplo - Fyzikalni veliciny", "user": "Petrus", "timestamp": "20030407064002", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 284, "title": "Tání", "text": "Tani je premena latky pevne na kapalnou. rnrnK tomu, aby pevna latka zacala tat, je treba ji zahrat na teplotu tani. Ruzne latky maji ruznou teplotu tani. K tomu, aby latka zahrata na teplotu tani roztala, je treba ji dodat skupenske teplo tani.rnrnKrystalicke latky taji pri jedne urcite hodnote teploty tani. Amorfni latky taji v rozmezi teplot (nejdrive meknou).rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030409143901", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 285, "title": "Skupenství", "text": "Skupenstvi neboli stav je konkretni forma latky, charakterizovana predevsim usporadanim castic v latce a projevujici se typickymi vlastnostmi. rnrnRozlisujeme skupenstvi pevne, kapalne a plynne. rnrnZa ctvrte skupenstvi lze povazovat plazmu, nejedna se vsak o skupenstvi jedne latky, ale o skupenstvi \"spolecne\" vsem latkam, neboli o stav, ve kterem jiz nelze hovorit o urcite latce.rnrnzpet - Latka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030409145030", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 286, "title": "Pevná látka", "text": "Pevna latka je jedno ze skupenstvi latek, pri kterem jsou castice latky vazany ve svych \"pevnych\" polohach, kolem kterych kmitaji.rnrnVnejsi projevy pevnych latek: rn- telesa z pevnych latek drzi svuj tvar, ke zmene tohoto tvaru je treba na teleso pusobit silou,rn- telesa z pevnych latek maji svuj objem,rn- elektricky proud ve vodivych pevnych latkach je zpusoben elektrony,rn- teplo se v pevnych latkach nemuze sirit proudenimrnrnPodle usporadani castic se pevne latky deli na krystalicke a amorfni.rnrnzpet - Latka - Skupenstvi", "user": "Petrus", "timestamp": "20030409150841", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 287, "title": "Kapalina", "text": "Kapalina neboli kapalna latka je jedno ze skupenstvi latek, pri kterem jsou castice latky relativne blizko sebe, ale nejsou vazany v pevnych polohach a mohou se pohybovat v celem objemu.rnrnVnejsi projevy kapalin: rn- kapalna telesa nemaji svuj tvar, ale maji tvar podle nadoby,rn- kapalna telesa maji vlastni objem,rn- kapalna telesa maji volny povrch (hladinu),rn- kapaliny tvori kapky (diky slabym pritazlivym silam mezi casticemi),rn- kapaliny jsou tezko stlacitelne,rn- elektricky proud ve vodivych kapalinach je zpusoben ionty,rn- teplo se v kapalinach muze sirit proudenimrnrnzpet - Latka - Skupenstvi", "user": "Petrus", "timestamp": "20030409152456", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 288, "title": "Plyn", "text": "Plyn neboli plynna latka je jedno ze skupenstvi latek, pri kterem jsou castice relativne daleko od sebe, pohybuji se v celem objemu a nepusobi na sebe pritazlivou silou.rnrnVnejsi projevy plynu: rn- plynna telesa nemaji svuj tvar, ale maji tvar podle nadoby,rn- plynna telesa nemaji vlastni objem, ale vyplnuji vzdy cely objem nadoby,rn- plynna telesa nemaji volny povrch (hladinu),rn- plyny jsou stlacitelne,rn- plyny vedou elektricky proud jen za urcitych specialnich podminek,rn- teplo se v plynech muze sirit proudenimrnrnzpet - Latka - Skupenstvi", "user": "Petrus", "timestamp": "20030411135455", "length": 4, "is_new": 1}
{"page_id": 289, "title": "Částice", "text": "Castice je velmi mala cast latky, projevujici se pro ni typickymi vlastnostmi. Ruzne kombinace castic tvori ruzne latky.rnrnSeznam castic: atom, molekula, elektron, proton, neutron, kationt, aniont, pozitron, ...rnrnzpet - Hmota - Pevna latka - Kapalina - Plyn", "user": "Petrus", "timestamp": "20030411140436", "length": 6, "is_new": 1}
{"page_id": 290, "title": "Atom", "text": "Atom je nejmensi castice ruzna pro ruzne latky.rnrnAtom se da jeste dale rozdelit na jadro a obal, v jadre se vyskytuji protony a neutrony, v obale se vyskytuji elektrony. Tyto castice jsou ve vsech atomech stejne, ruzne atomy se lisi pouze jejich poctem.rnrnV prirode existuje 92 ruznych druhu atomu. Druh atomu je urcen poctem protonu (1 az 92) v jeho jadre. Atomy s vetsim poctem protonu byly vyrobeny umele, ale jejich jadra jsou nestabilni a samovolne se rozpadaji.rnrnAtomy se mohou seskupovat do molekul.rnrnzpet - Castice", "user": "Petrus", "timestamp": "20030411141544", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 291, "title": "Translatologie", "text": "Literatura - LingvistikarnrnTranslatologie je lingvisticko-literarni obor, zabyvajici se prevodem textu z jednoho jazyka do jineho, at uz prekladatelem lidskym nebo strojovym, pisemne (Preklad) nebo ustne (Tlumoceni). Zajima se o otazky presnosti (vernosti) prekladu, prevodem textu z jedne kulturni oblasti nebo dejinne doby do jine.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030411193000", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 292, "title": "Tlumočení", "text": "Lingvistika - TranslatologiernrnTlumoceni je ustni prekladani z jednoho jazyka do druheho pri projevu (prednasce) nebo pri rozhovoru. Sluzby tlumocniku jsou obvykle pouzivany na mezinarodnich konferencich, kde recnici hovori ve svem materstine nebo schvalenych jednacich jazycich a tlumocnici v tlumocnickych kabinkach prekladaji do dalsich jednacich jazyku tak, aby si kazdy z ucastniku mohl do svych sluchatek zvolit tlumoceni do toho jazyka, ktery mu nejlepe vyhovuje. V techto pripadech se tlumoci soucasne s recnikem, ktereho musi tlumocnik neustale dohanet.rnrnOvsem i pri rozhovorech statniku ci obchodniku pomahaji tlumocnici, casto pri obede, ktereho se take zucastni. Policie a soudy pouzivaji tlumocniky pro rozhovory se zahranicnimi svedky nebo delikventy. V techto pripadech tlumocnik obvykle pocka, az recnik vyslovi cast svych myslenek, odmlci se a poskytne tlumocnikovi cas k prekladu.rnrnPrace tlumocnika je narocna na pohotovost a rychlost, ma vsak mensi naroky na presnost v porovnani s prekladatelem. Tlumocnik dokonce nesmi byt prilis puntickarsky, musi pretlumocit predevsim jadro myslenky s vedomim, ze ji i trochu zjednodusil a ze neni jeho ukolem tlumocit individualni styl mluvciho.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030411195039", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 293, "title": "Překlad", "text": "Literatura - TranslatologiernrnPreklad je pisemny prevod textu z jednoho jazyka do druheho, at uz se jedna o text umelecky, odborny, popularne-naucny, administrativni, nabozensky, navod na pouziti pristroje apod. U umeleckeho prekladu je dulezity prevod nejen obsahu, nybrz i estetickych hodnot textu a individualniho stylu autora. U ostatnich druhu prekladu prevlada pozadavek na presnost a srozumitelnost. rnrnNa rozdil od tlumocnika nemusi byt prekladatel rychly, zato byva spise fanatikem presnosti a trpelivosti. Tato prace se hodi pro osoby schopne uzavrit se v pracovne na nekolik hodin denne a obklopit se desitkami slovniku a encyklopedii a premyslet nad spravnym prekladem nesnadneho mista i nekolik dni. A po nekolika mesicich se opet k prekladu vratit, precist ho ocima jakoby jineho cloveka a znovu prepracovat neuspokojiva reseni.rnrnPrekladatel obvykle preklada z ciziho jazyka do sve materstiny. Potrebuje nadprumernou znalost obou jazyku, krome toho i znalosti lingvistiky, stylistiky, literarni teorie a teorie prekladu.rnrnLiterarni prekladrnOdborny preklad", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030411201831", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 294, "title": "Odborný překlad", "text": "Translatologie - PrekladrnrnOdborny preklad je cizojazycny prevod textu z oblasti vedy a techniky. Protoze odborny text nepusobi tolik na fantazii a emoce jako spise na rozum, vyjadruje se v pojmech, terminech a definicich, musi prekladatel odborneho textu znat terminologii prislusneho oboru a orientovat se v oboru samem. Nemusi dbat na individualni styl autora a zachovavat jeho esteticke principy, coz vsak neznamena, ze by odborny styl smel byt kostrbaty a nemotorny. Na urcitou prirozenou eleganci je treba dbat. rnrnV nekterych pripadech maji ovsem i odborne texty vyrazny autorsky styl (napr. spisy filozoficke a esejisticke), ktery by se z prekladu nemel vytratit. Odobrny preklad se pak blizi prekladu literarnimu.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030411202954", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 295, "title": "Literární překlad", "text": "Literatura - Translatologie - PrekladrnrnLiterarni preklad je cizojazycny preklad beletrie, eseje, uvahy, literarni kritiky a podobnych textu s vyraznym autorskym stylem a vyznamnou estetickou slozkou vedle slozky obsahove. rnrnLiterarni preklad se snazi prevest do jineho jazyka nejen autorovy myslenky, nybrz i individualnost jeho stylu, krasu popisu, atmosferu mista, doby a narodnosti (u scenek a postav), pusobit na ctenarovu fantazii a emoce podobne jako v originale.rnrnrnAloys SKOUMAL", "user": "Mirek", "timestamp": "20030430201115", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 296, "title": "Nakladatelství", "text": "LiteraturarnrnNakladatelstvi je firma (cili pravnicka osoba), ktera ma zivnostenske opravneni vydavat knihy a jine publikace, a to bud jako cinnost hlavni (pak se nazyva vydavatelstvim) nebo jako vedlejsi doplnkovou cinnost.rnrn=Ceska nakladatelstvi=rnrnESPERO PUBLISHING rnKAVA-PECH rnV-ART", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030417044814", "length": 12, "is_new": 0}
{"page_id": 297, "title": "ESPERO PUBLISHING", "text": "NakladatelstvirnrnESPERO PUBLISHING je firma prekladatele Mgr. Bohumila Bouzka z Usti nad Labem, ktera vydala cesky preklad americke knihy Zaklady bunecne biologie.rnBlizsi informace o firme i o knize najdete na webove strancernrnhttp://www.espero.cz", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030413122333", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 298, "title": "KAVA-PECH", "text": "NakladatelstvirnrnrnKAVA-PECH cili kongresova a vzdelavaci agentura Petra Chrdleho v Dobrichovicich je firma zabyvajici se nejen publikacni cinnosti, ale i poradanim tematickych seminaru a zajezdu. Publikuje dila prevazne v cestine, esperantu a nemcine, beletrie i odborne prace.rnrnFirme patri domeny http://www.kava-pech.cz a http://www.esperanto.cz rnrn=Z publikacni cinnosti=rnrnSachs, R. Nebezpeci tropickych nemocirnBarandovska-Frank, Vera: Latina jako mezinarodni jazykrnLanksy, M., Fialova, I.: Vzdelavaci kybernetika ve vyzkumu a vyucernChrdle, Petr: Soucasne trendy ve vzdelavanirnKurisu Kei: Co mi dala ceska literaturarnChrdle, P., Chrdlova, S.: Esperantem za tri mesicernChrdlova, S., Malovec, M: Baza ceha konversacio (minimum cestiny pro zahranicni turisty, vyslo esperantsky, nemecky, anglicky, rusky, italsky a francouzsky)rnMalovec, M.: Gramatiko de EsperantornHasek, J. Ne nur soldato Svejk (Nejen vojak Svejk - Haskovy povidky v esperantu)rnCapek, Karel: Milito kontrau Salamandroj (Valka s Mloky, v esperantu)rnLanska, J. Kybernetische Padagogik", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030413124209", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 300, "title": "Teplota tání", "text": "Teplota tani je teplota, pri niz pevna latka taje.rnrnZnacka: ttrnrnPrehled teplot tani: (za normalniho tlaku)rnrnled 0 °Crnzelezo 1 540 °Crnocel 1 350 - 1 400°C rnhlinik 660°C rnmed 1 084°C rnolovo 328°C rncin 232°C rnwolfram 3 390°C rnrtut -38,9 °Crnrhenium 3 180°C rnosmium 3 000°C rnuhlik 3 550°C rnporcelan 1 680°C rnmaslo 32°C rnparafin 38 - 56°C rnetanol -115 °Crnvodik -259 °Crnvzduch -213 °Crnrnzpet - Termika - Tani - Teplota tuhnuti", "comment": "předělávka obsahu stránky", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509080759", "length": 12, "is_new": 0}
{"page_id": 301, "title": "V-ART", "text": "Literatura - NakladatelstvirnrnObcanske sdruzeni V-ART je umelecke sdruzeni jako registrovana nekomercni pravnicka osoba urcena pro zajemce o literaturu a umeni obecne. Vydava periodika na internetu pod znackou Litterate, konkretne Chudove koreny, Zvuceni, Zonty a almanach Adieu. rnrnrnhttp://v-art.envision.cz/", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030417045658", "length": 17, "is_new": 0}
{"page_id": 302, "title": "Litterate", "text": "Literatura - V-ARTrnrnLitterate je literarni utvar umeleckeho obcanskeho sdruzeni V-ART,rnktery vydava internetove casopisy Chudove koreny, Zvuceni, Zonty a almanach Adieu. Editorem je Miroslav VEJLUPEK, externe spolupracuje rada osobnosti z literatury i vytvarneho umeni, jejichz seznam lze najit na strance Litterate (http://v-art.envision.cz/schema.htm ) v rubrice SALA TERRENA. Casopisy pak pod nazvem PIANO NOBILE.rnrnhttp://v-art.envision.cz/pianno_nobile.htm", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030417053715", "length": 18, "is_new": 0}
{"page_id": 303, "title": "Chůdové kořeny", "text": "Literatura - V-ART - LitteraternrnChudove koreny je internetova revue literatury a vytvarneho umeni vydavana obcanskym sdruzenim V-ART jako subprojekt internetoveho utvaru Litterate. Vychazi trikrat rocne.rnrnrnhttp://v-art.envision.cz/chudove_koreny/index.htm", "comment": "www", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030417053414", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 305, "title": "Stan BUBENIČ", "text": "Esperantska literaturarnrnrnStan BUBENIC, vlastnim jmenem Stanislav Bubenicek (1904-1979) byl cesky esperantista, doktor prav, ktery procestoval s cirkusem kus sveta a sve vzpominky zpracoval v autobiograficke knize napsane v esperantu: rnSub cirkotendo (Pod cirkusovym stanem) (1988)rnrnStanislav Bubebicek se narodil v Litomysli, v Praze vystudoval prava, ozenil se, avsak jeho zena byla za valky odvlecena do koncentracniho tabora Tereblinka. Odtud se vratila a pomahala manzelovi vest advokatni poradnu az do roku 1948, kdy ji po prevratu museli uzavrit a zivit se, jak se dalo. Bubebicek pracoval v recepci hotelu, v tovarne, prodaval obrazy, kacel stromy a vystridal celkem sestnact zamestnani. Pred praci v dolech ho zachranila laska k hudbe a hra na tubu, protoze ziskal misto v cirkusovem orchestru. rnrnV roce 1964 odesel do duchodu, vratil se do rodne Litomysle a seznamil se s Karlem Picem, vyznamnym esperantskym spisovatelem, a sam se zacal esperantu ucit. Nakonec se rozhodl sepsat sve vzpominky. Urcite literarni zkusenosti uz mel s texty Zac je v Hradci pardubicky pernik? a Kvapik pro Lipicany. V tvorbe ho utvrzovala jeho nizozemska pritelkyne Jenny Heetkampova, se kterou si dopisoval. Rukopis ji odeslal v roce 1969 a ona zacala shanet nakladatele. rnrnPodarilo se ji to az po Bubenickove smrti v roce 1988. O amaterske nezkusenosti svedci fakt, ze na titulni stranu napsala Litomysl 1969, coz je datum dokonceni rukopisu, nikoliv misto a vydani knihy. To vsak nesnizuje hodnotu knihy, ktera neni ani tak v literarni rovine, jako spise v autentickem vyliceni cirkusoveho prostredi.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030422110949", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 306, "title": "Sub cirkotendo", "text": "Esperantska literaturarnrnSub cirkotendo (Pod cirkusovym stanem) je vzpominkova kniha ceskeho autora Stanislava Bubenicka, kterou napsal v esperantu pod literarnim pseudonimem Stan Bubenic. Autor hral v cirkusovem orchestru na tubu a poutave vylicil sve zazitky z cirkusoveho prostredi.rnrnKnihu pripravila do tisku jeho nizozemska pritelkyne Jenny Heetkamp, ktere zaslal rukopis v roce 1969, ale vydani se podarilo az po autorove smrti v roce 1988. Protoze se S. Bubenicek naucil esperanto az v duchodu a kratce nato zacal psat, kniha mela cetne jazykove nedostatky, takze pred vydanim prosla dukladnou redakci. Puvodni nazev znel Sub cirkotuko (Pod cirkusovou plachtou), byly odstraneny drobne mluvnicke a stylisticke chyby, ale celkova atmosfera cirkusu vcetne cirkusacke hantyrky zustala zachovana.", "user": "62.245.96.12", "timestamp": "20030422112138", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 307, "title": "Ceská republika", "text": "de:Tschechische Republik en:Czech Republic pl:Czechy sv:Tjeckienrnrnrn#REDIRECT Ceska republika", "user": "212.59.52.216", "timestamp": "20030422160816", "length": 37, "is_new": 0}
{"page_id": 311, "title": "Slovensko", "text": "- Evropa - SlovenskornrnrnrnrnrnSoubor:Slovak.jpgrnrnrnrnrnSlovenska republika (Slovensko) je zeme lezici ve stredni Evrope.rnHlavni mesto se jmenuje Bratislava.rnPlocha 48 845 km2rnrn Kod statu: SK. rn Oficialni nazev: Slovenska republika, zkracene Slovensko. rn Plocha: 48 845 km2. rn Politicky system: demokraticka republika. rn Hlava statu: prezident Rudolf SCHUSTER (od cervna 1999).rn Hlavni mesto: Bratislava (500 tis.). rn Velka mesta: Kosice, Banska Bystrica, Komarno. rn Obyvatelstvo: 5.414.937 (2000), z toho 86% Slovaku, 10% Madaru, % Cechu. rn Statni jazyk: slovenstina. rn Menova jednotka: slovenska koruna (=100 haliru); rn Historie: Slovensko bylo od roku 1918 casti Ceskoslovenska, ktere se v roce 1993 rozdelilo na dva samostatne staty - Ceskou republiku a Slovenskou republiku. rn Kulturni dedictvi: rn Turisticka mista: Vysoke Tatryrn Slovenska kultura:rn Slovenska veda:rn Slovensky sport:rnrn", "comment": "de:", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030502113009", "length": 23, "is_new": 0}
{"page_id": 312, "title": "Polsko", "text": "Zemepis - EvroparnrnrnSoubor:Polsko.jpg", "user": "Mirek", "timestamp": "20030423204725", "length": 6, "is_new": 0}
{"page_id": 313, "title": "Fyzikální pole", "text": "Pole je prostor, ve kterem se projevuje pusobeni sily. rnrnDruhy poli: gravitacni pole, elektricke pole, magneticke polernrnzpet - Hmota", "user": "Petrus", "timestamp": "20030424071601", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 314, "title": "Elektrický odpor", "text": "Elektricky odpor je vlastnost elektrickych vodicu, ktere kladou pruchodu elektrickeho proudu odpor. Dobre vodice kladou maly odpor, spatne vodice kladou velky odpor. Velikost tohoto odporu vyjadruje stejnojmenna velicina.rnrnVelikost odporu zavisi na delce vodice (primo umerne), na obsahu prurezu vodice (neprimo umerne), na latce vodice (merny elektricky odpor) a na teplote.rnrnZavislost odporu na teplote je rozdilna pro vodice a polovodice. Odpor vodicu se vzrustajici teplotou stoupa, kdezto odpor polovodicu se vzrustajici teplotou klesa.rnrnPrevracena velicina k elektrickemu odporu je elektricka vodivost.rnrnZnacka: R (angl. Resistance)rnrnZakladni jednotka: ohm, zkratka ΩrnrnDalsi pouzivane jednotky: kiloohm, 1 kΩ = 1 000 ΩrnrnVypocet: 1) z vlastnosti vodicernrn: rnrnkde ρ je merny odpor, l delka, S obsah prurezu vodicernrn2) z Ohmova zakonarnrn: rnrnkde U je napeti na koncich vodice, I je proud prochazejici vodicemrnrn3) teplotni zavislost odporu vodicu: R = R0 . (1 + α . Δ t) , kde R0 je odpor vodice pri normalni teplote, α je teplotni soucinitel odporu, Δ t je teplotni rozdilrnrnSlovem odpor se oznacuje take pasivni elektrotechnicka soucastka rezistor, vyznacujici se jedinou vlastnosti - elektrickym odporem.rnrnZa specialnich podminek muze elektricky odpor nekterych latek klesnout na nulu. Takovym latkam se rika supravodice.rnrnrnzpet - Elektrina a magnetismus", "user": "Petrus", "timestamp": "20030425152041", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 316, "title": "Historické hlavy státu v Česku", "text": "Historicke hlavy statu v Ceske republicernrnPrvnim prezidentem Ceske republiky se stal Vaclav HAVEL. Vaclav HAVEL byl take prezidentem Ceskoslovenska od 29.prosince 1989 do 20.cervence 1992, kdy na svoji funkci abdikoval.rnrnSoucasnym prezidentem je Vaclav KLAUS.rnrn#Vaclav HAVEL - 26.ledna 1993 - 2.unora 2003rn#Vaclav KLAUS - od 7.brezna 2003 (slavnostni slib prezidenta)rnrnPodivejte se take na historicke hlavy statu v Ceskoslovensku.", "comment": "Vytvoření nové stránky", "user": "Alva", "timestamp": "20030425184205", "length": 13, "is_new": 0}
{"page_id": 317, "title": "Historické hlavy státu v Československu", "text": "Historicke hlavy statu v CeskoslovenskurnrnOd vzniku Ceskoslovenska v roce 1918 mela republika celkem 9 prezidentu.rnrn#1918 - 1935 Tomas Garrigue MASARYK (1850 - 1937)rn#1935 - 19381939 - 1948 Edvard BENES (1884 - 1948)rn#1938 - 1939 Emil HACHA (1872 - 1945)rn#1948 - 1953 Klement GOTTWALD (1896 - 1953)rn#1953 - 1957 Antonin ZAPOTOCKY (1884 - 1957)rn#1957 - 1968 Antonin NOVOTNY (1904 - 1975)rn#1968 - 1975 Ludvik SVOBODA (1895 - 1979)rn#1975 - 1989 Gustav HUSAK (1913 - 1991)rn#1989 - 1992 Vaclav HAVEL (nar. 1936)rnrnPodivejte se take na historicke hlavy statu v Cesku.", "comment": "upraven odkaz na hlavy státu v Česku", "user": "Alva", "timestamp": "20030425185929", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 318, "title": "Pardubice", "text": "jsou mesto s priblizne 96.000 obyvateli lezici na rece Labi ve vychodnich Cechach. Pardubice jsou 104 km vychodne od Prahy.rnrnMesto bylo zalozeno priblizne v roce 1340, ale na jeho miste stal jiz od pocatku 13. stoleti klaster.rnrnPardubice jsou dulezitym prumyslovym mestem: je zde chemicky prumysl zastoupeny Synthesii Pardubice, vyrobcem plasticke trhaviny Semtex, rafinerie Paramo (Pardubicka rafinerie mineralnich oleju), tezky strojni prumysl a tovarna elektrotechnickych vyrobku.rnrnOd roku 1874 se v Pardubicich kazdy podzim (obvykle v polovine rijna) kona slavna Velka pardubicka, nejtezsi konsky dostih na evropskem kontinentu (bez Britskych ostrovu).rnrnPardubice jsou v soucasne dobe sidlem Pardubickeho kraje, jednoho z 15 kraju Ceske republiky.", "comment": "Vytvoření nové stránky", "user": "Alva", "timestamp": "20030425192456", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 319, "title": "Československo", "text": "Ceskoslovensko vzniklo 28.rijna 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska. Prvnim ceskoslovenskym prezidentem se stal Tomas Garrigue MASARYK, ktereho v roce 1935 vystridal Edvard BENES.rnrnZa druhe svetove valky doslo k rozdeleni Ceskoslovenska. Slovensko vytvorilo samostatny stat, ktery byl spojencem hitlerovskeho Nemecka, zatimco ceske pohranici bylo anektovano Nemeckem a na Tesinsku castecne Polskem, a zbyle uzemi Cech a Moravy se stalo v breznu 1939 tzv. Protektoratem Cechy a Morava.rnrnPo skonceni valky v kvetnu 1945 bylo Ceskoslovensko obnoveno, ovsem bez uzemi Podkarpatske Rusi, ktere bylo pripojeno k sovetske Ukrajine.rnrnCeskoslovensko zaniklo k 1.lednu 1993, kdy na jeho uzemi oficialne vznikly dve samostatne republiky, Ceska republika a Slovenska republika.rnrnrnrnPodivej se take na:rn*historicke hlavy statu v Ceskoslovenskurn*historicke hlavy statu v Ceskurnrnfr:Tchecoslovaquie de:Tschechoslowakei en:Czechoslovakia eo:Cehoslovakio", "comment": "wikify", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030515152612", "length": 35, "is_new": 0}
{"page_id": 323, "title": "Svatý Jan pod Skalou", "text": "Evropa - Ceska republika rnrnSvaty Jan pod Skalou je obec na Berounsku, ktera spolecne s Karlstejnem a starodavnym Tetinem je nejzajimavejsi turistickou lokalitou kraje. V kostele se nachazeji jeskynni prostory, v nichz podle legendy zil a byl pochovan v 9. stoleti poustevnik Ivan, syn polabskeho knizete Gostimysla (zkoumani kosternich pozustatku potvrdilo, ze kostra je tisic let stara, ze to byl muz, ktery zil dlouho ve vlhku a zivil se vegetariansky). Mistnimi lidmi byl od zacatku povazovan za Svateho Ivana a prvniho naseho svetce (i kdyz neoficialne) jeste pred sv. Ludmilou a sv. Vaclavem.rnrnVice se doctete narnrnhttp://www.svatyjan.cz", "user": "Mirek", "timestamp": "20030429044656", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 320, "title": "Rada Evropy", "text": "Rada Evropy je mezivladni organizace sdruzujici 43 zemi, ktere spolecne pripravuji umluvy napriklad v oblastech lidskych prav, kultury nebo vzdelavani. Rada Evropy ma od roku 1949 sidlo ve Strasburku. Rada Evropy neni organem Evropske Unie (nezamenovat s Evropskou radou).", "comment": "Vytvoření stránky", "user": "Alva", "timestamp": "20030426053345", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 321, "title": "České Budějovice", "text": "Budejovicenl:Ceske BudejovicernCeske Budejovice vlast Budvaru", "user": "64.12.96.107", "timestamp": "20030430051100", "length": 28, "is_new": 0}
{"page_id": 324, "title": "Amorfní látka", "text": "Amorfni latka je zvlastni druh pevne latky, jejiz castice nejsou usporadany pravidelne v krystalicke mrizce. Amorfni latka proto nemuze tvorit krystaly, ruzne casti latky maji ruzny tvar.rnrnPriklady amorfnich latek: sklo, plasty, drevornrnzpet - Pevna latka - Tani", "user": "Petrus", "timestamp": "20030429122055", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 326, "title": "Krystalická látka", "text": "Krystalicka latka je druh pevne latky, jejiz castice jsou pravidelne usporadany v krystalicke mrizce.rnrnzpet - Pevna latka - Tani", "user": "Petrus", "timestamp": "20030430120930", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 330, "title": "Aloys SKOUMAL", "text": "PrekladrnrnAloys SKOUMAL (* 19.06. 1904 Paclavice, okr. Kromeriz - + 04.07. 1988 Praha) byl cesky prekladatel a literarni kritik, ktery zanechal radu mistrovskych prekladu, predevsim z anglictiny.rnrnStudoval arcibiskupske gymnazium v Kromerizi (1915-1922), filozofii a anglistiku na prazske univerzite (1923-1928) a Vyssi knihovnickou skolu (1928). Pri prazskych studiich ovlivnil jeho prekladatelskou metodu Vilem MATHESIUS.rnPracoval v nakladatelstvi Melantrich, v prazske Univerzitni knihovne, v olomoucke Studijni knihovne (1929-1933), ve Vojenskem ustavu vedeckem (1933-1936), jako lektor a redaktor nakladatelstvi Vysehrad (1936-1944). rnZa valky internovan, po navratu literarnim reditelem nakladatelstvi Vysehrad, pak kulturnim pridelencem v Londyne (1947-1950), pracovnikem ministerstva informaci a osvety, Statni knihovny spolecenskych ved, Univerzitni knihovny. rnrnHodne cestoval, publikoval literarni a divadelni kritiky, recenze, glosy, predmluvy a doslovy. Hlavni jeho vyznam je v prekladech zalozenych na dokonale znalosti prekladanych autoru a stylistickem mistrovstvi.rnrnrn=Preklady:=rnrnJonathan SWIFT: Gulliverovy cesty (1931)rnLytton STRACHEY: Konec generala Gordona (1934)rnJoseph CONRAD: Verny Nostromo (1936)rnLewis CARROLL: Alencina dobrodruzstvi a za zrcadlem (1961)rnLaurence STERNE: Zivot a nazory pana Tristama Shandyho (1963)rnJames JOYCE: Dublinane, OdysseusrnSinclair LEWIS: Arrowsmith (1963)rnRobert Louis STEVENSON: Ostrov pokladurnEdgar Allan POE: Filosofie basnicke skladby", "user": "Mirek", "timestamp": "20030430205340", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 331, "title": "Evropská Unie", "text": "Union da:EU eo:Euxropa Unio fr:Union Europeenne it:Unione Europea ja:EU de:Europaische Union nl:Europese Unie pl:Unia Europejska es:Union Europea sv:EUrnrnEvropska Unie (EU) byla vytvorena v roce 1993 Smlouvou o Evropske Unii (Maastrichtska smlouva). Jde o jedinecnou na smlouve zalozenou instituci , ktera urcuje a ridi ekonomickou a politickou spolupraci mezi 15 clenskymi zememi.rnrn==Historie==rnrnProces evropske integrace zacal kratce po druhe svetove valce. Robert Schuman, francouzsky ministr zahranici, oznamil 9. kvetna 1950 plan pripraveny francouzskym obchodnikem a nyni poradcem Jeanem Monnetem. Tento plan navrhoval spojeni evropske vyroby uhli a oceli pod spolecnou spravu. Belgie, Italie, Lucembursko, Nizozemsko a Nemecko prijaly francouzsky plan a 18. dubna 1951 podepsaly v Parizi Smlouvu o Evropskem spolecenstvi uhli a oceli (ESUO).rnrnSest clenskych statu, povzbuzenych uspechem ESUO, se pokusilo rozsirit vzajemnou integraci na vojenskou a politickou oblast. Kdyz tyto pokusy ztroskotaly, clenske staty se rozhodly nadale pokracovat pouze v ekonomicke integraci. Na setkani v italske Messine v cervnu 1955 zacalo vyjednavani o dvou novych smlouvach:rnrn*o Evropskem hospodarskem spolecenstvi (EHS), jehoz cilem bylo sjednoceni narodnich trhu do jednotneho trhu, ktery by zarucil volny pohyb zbozi, lidi, kapitalu a sluzeb, se sirokym spektrem splecnych ekonomickych politik; arn*o Evropskem spolecenstvi atomove energie (ESAE nebo Euratom), jehoz cilem bylo podporit vyuziti atomove energie pro mirove ucely.rnrnTyto smlouvy byly podepsany stejnymi sesti staty 25. brezna 1957 v Rime (proto se casto souhrnne nazyvaji Rimske smlouvy) a vstoupily v platnost v lednu 1958.rnrnTri smlouvy z 50. let se v roce 1967 zacaly souhrnne nazyvat Evropska spolecenstvi.rnrnNejpodstatnejsi zmeny v zakladajicich smlouvach byly prijaty v Maastrichtu v roce 1992. Maastrichtska smlouva, platna od listopadu 1993, predlozila plan na dosazeni ekonomicke a menove unie, dale prohloubila politicky rozmer Unie ustavenim Spolecne zahranicni a bezpecnostni politiky a rozsirila spolupraci v soudni a policejni oblasti. Maastrichtska smlouva take zavedla evropske obcanstvi.rnrnReformy zapocate Maastrichtskou smlouvou pokracovaly v roce 1999 Amsterdamskou smlouvou, ktera dale posilila Spolecnou zahranicni a bezpecnostni politiku. Nejaktualnejsi reformy byly prijaty ve Smlouve z Nice, podepsane v prosinci 2000 a vstoupivsi v platnost 1. unora 2003. Zrejme nejdulezitejsim ukolem Smlouvy z Nice je priprava na rozsireni EU az na 28 clenu.rnrn==Clenstvi==rnrnClenem EU se muze stat kterakoliv evropska zeme se stabilni demokratickou vladou, dodrzujici lidska prava, s fungujici trzni ekonomikou a zdravou makroekonomickou politikou. Kandidati museji byt take schopni prijmout a ridit se soucasnymi zakony EU (tzv. acquis communautaire).rnrnDo soucasne doby (2003) se EU rozsirila celkem ctyrikrat. Poprve v roce 1973 o Dansko, Irsko a Velkou Britanii. Recko se pripojilo v roce 1981, nasledovano Spanelskem a Portugalskem v roce 1986. Zatim posledni rozsireni bylo v roce 1995, kdy se cleny staly Finsko, Rakousko a Svedsko. Pripravovane rozsireni v kvetnu 2004 bude nejvetsi v historii Unie. Cleny se ma stat 10 zemi: Cesko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyssko, Madarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.rnrnNorsko vyjednalo a podepsalo smlouvu o pristoupeni spolecne s Finskem, Rakouskem a Svedskem, ale norsti volici ji v referendu tesnym rozdilem odmitli. Slo jiz o druhe odmitnuti clenstvi v Unii - poprve norsti volici zamitli clenstvi v roce 1973. Norsko ale zustava clenem Evropske asociace volneho obchodu. Bulharsko a Rumunsko, ktere vyjednavaly o clenstvi spolecne s desitkou budoucich nejnovejsich clenu, zatim do EU prijaty nebudou.rnrn==Evropske instituce==rnrnEvropska unie je rizena peti institucemi: Evropskym parlamentem, Radou Evropske Unie, Evropskou komisi, Evropskym soudnim dvorem a Evropskym dvorem auditoru. Hlavy statu a vlad a prezident Komise se navic schazeji alespon dvakrat rocne pri summitech Evropske rady, kde se jedna o celkove strategii a politickem smerovani Unie. Evropska centralni banka je zodpovedna za menovou politiku a spravovani eura v Ekonomicke a menove unii. Tyto instituce ztelesnuji nadnarodni a mezivladni aspekty Evropske unie.", "comment": "wikifikováno; drobné úpravy formátování", "user": "Alva", "timestamp": "20030507192608", "length": 37, "is_new": 1}
{"page_id": 333, "title": "Evropský parlament", "text": "Evropsky parlament (EP) je jednim z organu Evropske Unie (EU). Poslanci Parlamentu jsou voleni primou volbou kazdych pet let. Prvni prime volby do Evropskeho parlamentu byly v cervnu 1979. Poslanci jsou voleni systemem pomerneho zastoupeni v tajne volbe vsemi obcany EU starsimi 18 let. V Belgii, Lucembursku a Recku maji obcane povinnost volit. rnrnParlament ma 626 clenu, pricemz pocet clenu z jednoho statu je urcen Smlouvou o Evropske Unii (Maastrichtska smlouva). Maastrichtska smlouva take urcila, ze kazdy obcan clenske zeme EU, ktery zije v jine zemi EU, muze v teto zemi take volit poslance EP. Smlouva z Nice zvysila maximalni pocet poslancu na 732 a zmenila pocetni zastoupeni jednotlivych zemi, aby tak vytvorila misto pro budouci nove cleny EU (Ceska republika bude mit 20 poslancu). Sidlem EP je Strasbourg, ale Parlament pracuje take v Bruselu a Lucemburku.rnrnAckoliv Evropsky parlament nevytvari zakony jako narodni parlamenty, smlouvy prijate od roku 1992 znacne rozsirily pravomoce EP. Zakladni pravomoce EP jsou legislativni, rozpoctova a kontrolni. Take politicka role Parlamentu v EU postupne roste. rnrn== Legislativni pravomoc ==rnrnMaastrichtska smlouva umoznila Parlamentu spolurozhodovat s Radou EU o navrzich zakonu. Parlament tak spolecne s Radou prijima zakony navrzene Evropskou komisi. Parlament musi s navrhem zakona souhlasit, jinak takovy navrh nevstoupi v platnost. Spolurozhodovani se vztahuje, mimo jine, na volny pohyb pracovniku, ustanoveni vnitrniho trhu, vyzkum a technologicky rozvoj, zivotni prostredi, ochranu zakazniku, vzdelani, kulturu a zdravi. V dalsich oblastech Parlament pouze vyjadruje svuj nazor (napr. dane). rnrn== Rozpoctova pravomoc ==rnrnParlament rozhoduje o rozpoctu EU spolecne s Radou. Rozpocet nevstoupi v platnost, dokud ho nepodepise prezident EP. Parlament ma posledni slovo v mnoha rozpoctovych polozkach, ale zemedelske vydaje muze pouze doplnit; posledni slovo u teto polozky ma Rada. Parlament muze rozpocet zamitnout; jednani o rozpoctu pak zacina nanovo. EP v minulosti rozpocet zamitl dvakrat, ale od roku 1986 tuto silnou pravomoc nepouzil. Parlament take kontroluje, jak jsou rozpoctove vydaje vyuzity.rnrn== Kontrolni pravomoc ==rnrnParlament dohlizi na vsechny aktivity Unie. Tato pravomoc byla puvodne vyhrazena pouze pro aktivity Komise, nyni je ale rozsirena i na Radu ministru a organy zodpovedne za zahranicni a bezpecnostni politiku. Parlament hraji klicovou roli pri jmenovani Komise: ratifikuje prezidenta Komise a vede slyseni o kazdem navrzenem komisari; pote rozhoduje o jmenovani Komise jako celku v hlasovani o duvere. EP ma take pravo vyjadrit komisi neduveru a tak ji prinutit k rezignaci. Tuto pravomoc ovsem Parlament zatim nikdy nevyuzil.rnrn== Politicka role ==rnrnPoliticka role Parlamentu stale roste. Rada konzultuje s Parlamentem sva dulezita zahranicnepoliticka rozhodnuti. Parlament vznasi na Radu dotazy a muze vydavat doporuceni. Mezinarodni udalosti jsou predmetem parlamentnich debat, ktere jsou zakonceny prijetim rezoluci pozadujicich urcity zahranicnepoliticky pristup Unie. Kazde prijeti noveho clena EU a vetsina mezinarodnich smluv musi byt odsouhlasena Parlamentem. Evropsky parlament prisuzuje znacnou dulezitost ochrane lidskych prav jak uvnitr tak vne Unie. Pouziva svoji pravomoc souhlasu jako jeden z prostredku podpory vaznosti zakladnich prav. Tuto pravomoc Parlament pouzil k zamitnuti nekolika financnich protokolu s jistymi neclenskymi zememi na zaklade nedodrzovani lidskych prav, cimz tyto zeme prinutil propustit politicke vezne anebo prijmout mezinarodni zasady ochrany lidskych prav. V roce 1988 Parlament zalozil Sacharovovu cenu, ktera se kazdorocne udeluje jednomu nebo vice jednotlivcum nebo skupine, kteri se vyznamenali v boji za lidska prava. V roce 1989 byla tato cena udelena Alexandru Dubcekovi.rnrnKazdy obcan clenske zeme EU je zaroven obcanem Unie. Obcanstvi EU doplnuje, nikoliv nahrazuje, narodni obcanstvi. Obcane EU maji pravo podavat petice k Evropskemu parlamentu, pravo predkladat sve stiznosti evropskemu ombudsmanovi, a pravo oslovit jakoukoliv instituci nebo organ EU v jednom z oficialnich jazyku Unie (jazyky vsech clenskych zemi EU) a obdrzet odpoved ve stejnem jazyce.rnrnrnrn== Odkazy na jine stranky ==rnrnDalsi informace najdete na strance Evropskeho parlamentu v cestine.", "comment": "Přidání odkazu", "user": "Alva", "timestamp": "20030502212741", "length": 8, "is_new": 1}
{"page_id": 334, "title": "Sacharovova cena", "text": "Sacharovova cena je kazdorocne udelovana Evropskym parlamentem jednomu nebo vice jednotlivcum, nebo skupine, kteri se vyznamenali v boji za lidska prava. Cena byla Parlamentem poprve udelena v roce 1988.rnrnDrzitele Sacharovovy ceny: rnrn1988 – Nelson MANDELA a Anatolij MARCENKO rn1989 – Alexander DUBCEKrn1990 – Aung San Suu Kyirn1991 – Adem DEMACIrn1992 – Las Madres de la Plaza de Mayorn1993 – noviny Oslobodjenjern1994 – Taslima NASREENrn1995 – Leyla ZANArn1996 – Wei Jingshengrn1997 – Salima GHEZALIrn1998 – Ibrahim RUGOVArn1999 – Xanana GUSMAOrn2000 – ¡Basta Ya!rn2001 – Izzat GHAZZAWI, Nurit PELED-ELHANAN, Zacarias KAMUENHOrn2002 – Oswaldo Jose Paya SARDINAS", "comment": "příjmení velkým písmem", "user": "Alva", "timestamp": "20030509042903", "length": 10, "is_new": 1}
{"page_id": 335, "title": "Občanství EU", "text": "Obcanstvi Evropske Unie je automaticky udeleno kazdemu obcanovi clenske zeme EU. Obcanstvi EU doplnuje, a nenahrazuje, obcanstvi prislusne zeme. Obcanstvi EU kazdemu zajistuje, mimo jine: rnrn* svobodu pohybu a bydliste na uzemi Unie;rn* pravo volit a byt volen v mistnich volbach a ve volbach do Evropskeho parlamentu v miste bydliste;rn* pravo na diplomatickou ochranu ve tretich zemich;rn* pravo podavat petice k Evropskemu parlamentu;rn* pravo predkladat sve stiznosti evropskemu ombudsmanovi; arn* pravo oslovit jakoukoliv instituci nebo organ EU v jednom z oficialnich jazyku Unie (jazyky vsech clenskych zemi EU) a obdrzet odpoved ve stejnem jazyce.", "comment": "Nová stránka", "user": "Alva", "timestamp": "20030502035715", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 336, "title": "Vaření", "text": "Vareni je tepelna uprava pokrmu, pri ktere se pevne kusy vari ve vode pri teplote varu vody (100°C). Teplo se pri vareni siri vodou proudenim, proto je treba zahrivat pokrm odspoda, v pevnych kusech se teplo siri vedenim. V pripade vareni hustsi kapaliny (omacky, ap.) je treba proudeni podporovat michanim, jinak dojde k pripaleni. Vzhledem k pomerne nizke teplote pri vareni trva vareni vetsich kusu dlouho.rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030502143417", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 337, "title": "Dušení", "text": "Duseni je tepelna uprava pokrmu velmi podobna vareni s tim rozdilem, ze se pouziva mensi mnozstvi vody a pokrm se dusi vicemene ve vlastni stave. Tim dojde k uchovani a zvyrazneni charakteristicke chuti pokrmu.rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030502143649", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 338, "title": "Smažení", "text": "Smazeni je tepelna uprava pokrmu, pri ktere se pevne kusy smazi v oleji pri teplote o dost vyssi (pres 200°C) nez je teplota varu vody. Tim se pokrmy pripravi rychleji nez varenim. Aby nedochazelo k pripalovani pri vysoke teplote, ale pritom byl pokrm dostatecne tepelne upraven i uvnitr, je nutne smazit pouze tenke platky.rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030502143906", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 339, "title": "Pečení", "text": "Peceni je tepelna uprava pokrmu provadena v troube vyhrate na teplotu 150°C az 250 °C (podle druhu pokrmu). Teplo se v pokrmu siri vedenim, a vzhledem k tomu, ze se vetsinou pecou vetsi kusy, trva peceni dlouho. Proti pripalovani na povrchu se pokrmy polevaji stavou, proti pripalovani od pecici nadoby se teplota snizuje podlevanim vodou (max. teplota varu 100°C).rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030502144307", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 340, "title": "Grilování", "text": "Grilovani je tepelna uprava pokrmu, pri ktere na pokrm dopada tepelne zareni. Tepelne zareni byva vyvolane elektrickou topnou spiralou (v troube, v mikrovlnne troube) nebo zhnoucimi kusy paliva (otevrena ohniste). Teplota okolniho vzduchu pri grilovani by nemela byt prilis velka, aby nedochazelo ve vetsim meritku k jinemu zpusobu predavani tepla. Proti pripaleni povrchovych vrstev se pokrm poleva stavou. K tomu, aby doslo k dostatecne tepelne uprave i uvnitr pokrmu, jsou pro grilovani vhodnejsi tenci kousky.rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030502144752", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 341, "title": "Vaření v Papinově hrnci", "text": "Vareni v Papinove hrnci je tepelna uprava pokrmu, pri ktere se pevne kusy vari ve vode pri vetsim tlaku, a tim i pri vyssi teplote varu vody (120°C az 130°C, teplota varu vody za normalniho tlaku je asi 100°C). Diky vyssi teplote je pokrm pripraven rychleji nez pri vareni, tez chutove vlastnosti pokrmu mohou zustat v uzavrene nadobe vyraznejsi.rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030502152805", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 342, "title": "Mikrovlnná trouba", "text": "Mikrovlnna trouba je pristroj, ve kterem se tepelna uprava pokrmu provadi pomoci mikrovln. Mikrovlnne zareni je schopno rozkmitat castice v pokrmu stejne jako pri \"klasickych\" zpusobech sireni tepla. Pritom mikrovlny pronikaji dovnitr pokrmu a tim dochazi k relativne velmi rychlemu zahrati celku. rnrnzpet - Termika", "user": "Petrus", "timestamp": "20030502153234", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 343, "title": "Aung San Suu Kyi", "text": "Daw Aung San SUU KYI se narodila 19. cervna 1945 v Rangunu v Barme. Je nenasilnou prodemokratickou aktivistkou v Myanmaru (Barma). V roce 1991 obdrzela Nobelovu cenu miru.rnrnJe dcerou generala Aung Sana, ktery v roce 1947 vyjednal nezavislost Barmy na Britanii a v temze roce byl zavrazden svymi konkurenty. Aung San Suu Kyi vystudovala na Oxfordske univerzite v Anglii, kde potkala sveho budouciho manzela, se kterym ma dve deti.rnrnDo Mynamaru se vratila v roce 1988, aby se starala o svoji nemocnou matku. Ve stejnem roce odstoupil dlouholety vudce vladnouci socialisticke strany, general Ne Win, coz vedlo k masovym demonstracim za demokratizaci. Demonstrace byly nasilne potlaceny a nova vojenska junta prevzala moc. Aung San Suu Kyi, silne ovlivnena filozofii nenasili Mohandase Gandhiho, vstoupila do politiky, aby pomohla demokratizaci. Vladnouci vojenska junta ji ale v roce 1989 zavrela do domaciho vezeni. Byla ji nabidnuta svoboda, pokud odejde ze zeme, coz ale Aung San Suu Kyi odmitla.rnrnVojenska junta v roce 1990 vyhlasila vseobecne volby, ktere strana \"Narodni Liga pro demokracii\" vedena Aung San Suu Kyi presvedcive vyhrala. Vysledky byly prohlaseny za neplatne a junta odmitla predat moc. To vedlo k mezinarodnimu odsouzeni a castecne i k udeleni Nobelovy ceny miru Aung San Suu Kyi v nasledujicim roce. Financni cenu v hodnote 1,3 milionu americkych dolaru Aung San Suu Kyi pouzila k zalozeni zdravotni a vzdelavaci nadace pro lid Barmy. V roce 1990 byla Aung San Suu Kyi Evropskym parlamentem udelena Sacharovova cena.rnrnZ domaciho vezeni byla propustena v cervenci 1995. Bylo ji take dano jasne najevo, ze pokud opusti zemi, aby navstivila svoji rodinu v Anglii, nebude ji povolen navrat. Aung San Suu Kyi zustala v Myanmaru a uz se nikdy neuvidela se svym manzelem, ktery zemrel v roce 1999.rnrnOpakovane ji bylo znemozneno setkat se s privrzenci sve strany a v zari 2000 na ni bylo znovu uvaleno domaci vezeni. Byla propustena 6. kvetna 2002 po serii vyjednavani vedenych Organizaci spojenych narodu (OSN). Vladni mluvci rekl, ze Aung San Suu Kyi ma svobodu pohybu, “protoze jsme presvedceni, ze muzeme jeden druhemu verit”. Aung San Suu Kyi prohlasila, ze nastava “novy usvit pro nasi zemi”.rnrn==Dalsi informace v anglictine==rn*Tiskove prohlaseni o udeleni Nobelovy ceny: http://www.nobel.se/peace/laureates/1991/press.htmlrn*Jeji domovska stranka s zivotopisem: http://www.dassk.com/rnrnen:Aung San Suu Kyi", "comment": "Nová stránka", "user": "Alva", "timestamp": "20030503055703", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 344, "title": "Šíření tepla", "text": "Sireni tepla je jednim ze zpusobu prenosu energie. Teplo vzdy predava teleso s vyssi teplotou telesu s nizsi teplotou.rnrnDruhy sireni tepla jsou vedeni tepla, proudeni tepla a tepelne zareni.rnrnzpet - Termika - Pevna latka - Mikrovlnna trouba", "user": "Petrus", "timestamp": "20030505062942", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 346, "title": "Kalendář", "text": "of historical anniversaries af:Hierdie dag in die geskiedenisda:Historiske begivenhederde:Historische Jahrestagees:Calendario de Aniversarioseo:Tagojfr:366 Joursnl:365 dagenschemano:Historiske Datoerpl:Kalendarium dzien po dniusv:Historiska arsdagarit:anniversari_storicirnrnrnLedenrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31rnUnorrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 (29)rnBrezenrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31rnDubenrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30rnKvetenrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31rnCervenrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30rnCervenecrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31rnSrpenrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31rnZarirn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30rnRijenrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31rnListopadrn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30rnProsinec rn1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31rnrnrnrnJestlize chces videt kalendar v odlisnem formatu:rnrnrn Ledenrnrn Unorrnrn Brezenrnrnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrnrn 29rn 30rn 31rnrnrnrnrnrn (29)rnrnrnrnrnrnrnrn 29rn 30rn 31rnrnrnrnrnrnrnrnrn Dubenrnrn Kvetenrnrn Cervenrnrnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrnrn 29rn 30rnrnrnrnrnrnrn 29rn 30rn 31rnrnrnrnrnrn 29rn 30rnrnrnrnrnrnrnrn Cervenecrnrn Srpenrnrn Zarirnrnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrnrn 29rn 30rn 31rnrnrnrnrnrn 29rn 30rn 31rnrnrnrnrnrn 29rn 30rnrnrnrnrnrnrnrn Rijenrnrn Listopadrnrn Prosinecrnrnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrn 1rn 2rn 3rn 4rn 5rn 6rn 7rnrnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrn 8rn 9rn 10rn 11rn 12rn 13rn 14rnrnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrn 15rn 16rn 17rn 18rn 19rn 20rn 21rnrnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrn 22rn 23rn 24rn 25rn 26rn 27rn 28rnrnrn 29rn 30rn 31rnrnrnrnrnrn 29rn 30rnrnrnrnrnrnrn 29rn 30rn 31rnrnrnrnrnrnrn rnrn(Podivej se take na format jednotlivych stranek historickych vyroci.)rnrn==Dalsi informace na Internetu==rnv anglictine:rn*IMDb: This Day in Movie Historyrn*On-This-Day.comrn*The History Channel: This Day in Historyrn*Today in science history", "comment": "Nová stránka", "user": "Alva", "timestamp": "20030505064913", "length": 17, "is_new": 0}
{"page_id": 347, "title": "Historická výročí/Příklad", "text": "= Format jednotlivych stranek k historickym vyrocim ===rnrnTato stranka ma slouzit jako navod, jak pripravit jednotlive stranky k historickym vyrocim podle dni (napr. 1. ledna, 2. ledna, 3. ledna, ap.). Bylo by dobre, kdyby vsech 366 stranek historickych vyroci bylo jednotnych ve svem vzhledu.rn(Pokud chcete neco pridat k 1. lednu, neredigujte tuto stranku, ktera slouzi pouze jako vzor, ale jdete na 1. ledna.)rnrn----rn----rn1. leden je prvni den roku podle gregorianskeho kalendare. Do konce roku zbyva 364 dni (365 v prestupnem roce). Svatek slavi ???rnrn==Udalosti: ==rnrnCeska Republikarn*1977 - Vydano prohlaseni Charty 77.rn*1993 - Vznik samostatne Ceske republiky po rozdeleni Ceskoslovenska na dva samostatne statyrnrnSvetrn*1892 - Ellis Island otevren k prijimani imigrantu do USA.rn*1984 - Brunej se stava plne nezavislym statem.rnrn==Narozeniny:==rnrnCeska RepublikarnrnSvetrn*1431 - papez Alexander VIrn*1449 - Lorenzo de Medici, statnik, (+ 1492)rn*1484 - Huldreich Zwingli, protestantsky vudce (+ 1531)rn*1502 - papez Rehor XIII (+ 1585)rn*1618 - Bartolome Esteban Murillo, malir (+ 1682)rn*1863 - Pierre de Coubertin, historik a pedagog, zakladatel modernich olympijskych her (+1937)rn*1940 - Frank Langella, herecrn*1940 - Helmut Jahn, architektrnrn==Umrti:==rnrnCeska RepublikarnrnSvetrn*1972 - Maurice Chevalier, herec a zpevak (* 1888)rn*2001 - Ray Walston, herec, nejvice znamy svoji roli v televiznim poradu My Favorite Martian (Muj oblibeny Martan) a pozdeji jako soudce v Picket Fences (* 1914)rnrn==Svatky a zvyky:rnrnCeska Republikarn*Statni svatek: Den obnovy samostatneho ceskeho staturnrnSvetrn* Mnoho zemi na celem svete pouzivajicich gregoriansky kalendar - Novy rokrn* katolici - Vanocni oktav Blahoslavena Panna Marie, matka Bozi (Octave of Christmas Blessed Virgin Mary, Mother of God)rn* Svetovy den modlitby za mirrnrn----rnPodivej se take na: rnrn31. prosince - 2. ledna - 1. prosince - 1. unora -- seznam vsech dnurnrnleden, unor, brezen, duben, kveten, cerven, cervenec, srpen, zari, rijen, listopad, prosinec", "user": "Alva", "timestamp": "20030505065637", "length": 6, "is_new": 1}
{"page_id": 348, "title": "5. května", "text": "5da:5. majde:5. Maieo:5-A De Majoes:5 Mayofr:5 Mainl:5 Meino:5. Maipl:5 majasv:Maj 5rnrn5. kveten je 125. dnem roku podle gregorianskeho kalendare (126. v prestupnem roce). Do konce roku zbyva 240 dni. Svatek slavi Klaudie.rnrn==Udalosti:==rnrnCeska republikarn*1945 - V Praze zacina povstani proti nemecke okupaci.rnrnSvetrn*1762 - Mirova smlouva mezi Ruskem and Pruskemrn*1809 - Mary Kies se stava prvni zenou, ktera ziskava patent; na techniku tkani slamy s hedvabim a vlaknemrn*1809 - Svycarsky kanton Aargau odmita udelit Zidum obcanstvirn*1835 - VBelgii je otevrena zeleznice mezi Bruselem and Mechelenem. Je to prvni zeleznice v kontinentalni Evrope.rn*1862 - Mexicka armada porazi francouzskou armadu v Bitve u Puebla.rn*1864 - Americka Obcanska valka: Bitva u Wilderness zacina v Spotsylvania County ve Virginii.rn*1865 - Prvni vlakova loupez v USA.rn*1891 - The Music Hall (nyni znama jako Carnegie Hall je slavnostne otevrena prvnim verejnym predstavenim, na kterem jako hostujici dirigent ucinkuje Petr Iljic Cajkovskij.rn*1912 - Poprve vychazeji ruske komunisticke noviny Pravda.rn*1912 – Otevreny Letni olympijske hry ve Stockholmu ve Svedskurn*1920 - Polske jednotky okupuji Kijevrn*1936 - Italske jednotky okupuji Addis Abebu v Etiopii.rn*1941 - Cisar Haile Selassie se vraci do Addis Abeby.rn*1944 - Mohandas Gandhi je propusten z vezeni.rn*1945 - Nemecke jednotky v Nizozemsku a Dansku kapituluji.rn*1945 - Koncentracni tabor Mauthausen je osvobozen.rn*1949 - Je vytvorena Rada Evropy.rn*1954 - General Alfredo Stroessner se statnim prevratem ujima moci v Paraguayi.rn*1955 - Zapadni Nemecko ziskava plnou suverenitu.rn*1956 - Poprve se kona mistrovstvi sveta v judu.rn*1961 - Alan Shepard je prvnim Americanem ve vesmiru. Vesmirny let trva 15 minut, coz je mene nez jeden uplny oblet Zeme.rn*1979 - Voyager 1 miji planetu Jupiter.rnrn==Narozeniny:==rnrnCeska republika rn*1853 - Eduard Vojan, herec (+1920)rn*1899 - Josef Havlicek, architekt (+1961)rn*1891 - Radim Kettner, geolog (+1967)rn*1901 - Vaclav Rezac, spisovatel (+1956)rnrnSvetrn*1813 - Soren Kierkegaard, filozof (+ 1855)rn*1818 - Karl Marx, politicky filozof (+ 1883)rn*1846 - Henryk Sienkiewicz, autor, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 (+ 1916)rn*1915 - Alice Faye, herecka (+ 1998)rn*1940 - Eric Burdon, rockovy zpevak (\"The Animals\")rn*1943 - Michael Palin, komik (\"Monty Python\")rn*1944 - Roger Rees, herecrn*1957 - Richard E. Grant, herecrnrn==Umrti:==rnrnCeska republikarn*1705 - Leopold I., cesky a uhersky kral a cisar rimskonemecky (*1640)rn*1885 - Frantisek Simacek, novinar a nakladatel (*1834)rn*1916 - Stanislav Sucharda, sochar (*1866)rn*1945 - Emanuel Moravec, dustojnik a politik, predstavitel kolaborace s nacisty (*1893)rnrnSvetrn*1028 - Alfonso V., kral Leonu and Galiciern*1194 - Polsky kral Kazimierz II., (1177-1194)rn*1705 - Leopold I., cisar rimskonemeckyrn*1786 - Portugalsky kral Pedro III.rn*1821 - Napoleon Bonaparte, francouzsky cisar, (1799-1815)rn*1827 - Frederick Augustus I. Sasky, (1806-1827)rn*1995 - Michail Botvinnik, svetovy sachovy prebornikrnrn==Svatky a zvyky:==rnrnCeska republikarn*Vyznamny den: Kvetnove povstani ceskeho lidurnrnSvetrn*Evropa: Den Evropy - vyroci zalozeni Rady Evropy v roce 1949rn*Dansko: Den osvobozeni (1945)rn*Nizozemsko: Den osvobozeni (1945)rn*Etiopie: Den osvobozeni (1941)rn*Japonsko: Den detirn*Mexiko: Cinco de Mayo (1862) (viz udalosti vyse)rnrn----rnPodivej se take na: rnrn4. kvetna - 6. kvetna - 5. dubna - 5. cervna -- seznam vsech dnurnrnleden, unor, brezen, duben, kveten, cerven, cervenec, srpen, zari, rijen, listopad, prosinec", "comment": "Nová stránka", "user": "Alva", "timestamp": "20030505070512", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 349, "title": "Střední Amerika", "text": "AhuizotlrnrnXochipilli", "user": "194.213.199.3", "timestamp": "20030505121832", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 350, "title": "Ahuizotl", "text": "Vodni demon aztecke mytologie, ktery vypadal jako pes s dlouhym ocasem, na jehoz konci byla lidska ruka, pripadne polovinou clovek, polovinou opice, eventualne krizenec psa a hada.rnrnNapodoboval volani topiciho se o pomoc, zachrance pak stahl pod hladinu. Jindy zpod hladiny utocil na rybare. Obeti poziral.rnrnAhuizotl byl tez krvavy aztecky vladce (1486 - 1502), ktery, mimo nechal obetovat sedmdesat dva tisic lidi v prubehu ctyr dnu.", "user": "194.213.199.3", "timestamp": "20030505121434", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 351, "title": "Xochipilli", "text": "aztecky buh lasky, kukurice, kvetin a her. Jeho jmeno v prekladu znamena Kvetinovy princ.rnByl jednim z bozskych dvojcat, jeho sestrou byla Xochiquetzal, bohyne lasky. Xochipilliho manzelkou byla Mayahuel", "user": "194.213.199.3", "timestamp": "20030505122345", "length": 5, "is_new": 0}
{"page_id": 352, "title": "Mytologie Střední Ameriky", "text": "AhuizotlrnrnTepeyollotlrnrnXochipilli", "user": "194.213.199.3", "timestamp": "20030505123052", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 353, "title": "Tepeyollotl", "text": "Aztecky buh zeme, mezi jehoz nejcastejsi projevy patri zemetreseni. Tepeyollotlovym zviretem je jaguar", "user": "194.213.199.3", "timestamp": "20030505123247", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 376, "title": "Zoologie", "text": "Savci (Mammalia)", "user": "Pieter", "timestamp": "20030507092852", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 377, "title": "Savci", "text": "Selmy (Carnivora)", "user": "Pieter", "timestamp": "20030507093036", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 378, "title": "Šelmy", "text": "selmy (Fissipeda)rn:Kockoviti (Felidae)rn::Velke kocky (Pantherinae)rn:::Jaguar (Panthera onca)rn:Psoviti (Canidae) rn:Medvedoviti (Ursidae)rn:Medvidkoviti (Procyonidae)rn:Lasicoviti (Mustelidae)rn:Cibetkoviti (Viverridae))rn:Promykoviti(Herpestidae)rn:Hyenoviti (Hyaenidae)rn rnPloutvonozci (Pinnipedia)rn:Mrozoviti (Odobenidae)rn:Lachtanoviti (Otariidae) rn:Tulenoviti (Phocidae)", "comment": "jiné jazyky", "user": "Hunne", "timestamp": "20030507105241", "length": 14, "is_new": 1}
{"page_id": 379, "title": "Jaguár", "text": "Stredoamericka a jihoamericka kockovita selma, samotarsky lovec, zivici se kapybarami, nejvetsimi zijicimi hlodavci, prasaty pekari, ale take rybami, malymi aligatory, zelvami, domacim zvirectvem a mensimi druhy kopytniku. Dorusta delky 100 - 180 cm, dosahuje hmotnosti od padesati do sta kilogramu. V zajeti se doziva az dvaadvaceti let. Barva jaguari kuze je sedozluta az oranzova, s cernou kresbou skvrn a rozet.rnrnPohlavni dospelosti dosahuje ve trech letech, samice po zhruba stodenni brezosti rodi jedno az ctyri mladata.", "comment": "wikify", "user": "Hunne", "timestamp": "20030507103612", "length": 6, "is_new": 1}
{"page_id": 356, "title": "Vedení tepla", "text": "Vedeni tepla je jeden ze zpusobu sireni tepla v telesech, pri kterem si cast sve pohybove energie predavaji pomoci narazu sousedni castice teles.rnrnVedeni tepla je nejcastejsi zpusob sireni tepla v pevnych telesech, podle rychlosti vedeni tepla se pevne latky deli na tepelne vodice a tepelne izolanty.rnrnzpet - Sireni tepla - Peceni - Vareni", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030506064049", "length": 2, "is_new": 1}
{"page_id": 357, "title": "Proudění tepla", "text": "Proudeni tepla je jeden ze zpusobu sireni tepla v kapalinach a plynech, pri kterem se premistuji primo castice s vetsi energii.rnrnVe srovnani s vedenim tepla muze byt proudeni tepla rychlejsi.rnrnSamovolne tepelne proudeni stoupa vzhuru, protoze teplejsi casti kapalin a plynu maji mensi hustotu.rnrnzpet - Sireni tepla - Vareni", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030506071302", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 358, "title": "Tepelné záření", "text": "Tepelne zareni (tez infracervene zareni) je jeden ze zpusobu sireni tepla, pri kterem kazde teleso s teplotou vyssi nez okoli vyzaruje teplo a kazde teleso s teplotou nizsi nez okoli pohlcuje teplo.rnrnMnozstvi vyzarovaneho a prijimaneho tepla zavisi na rozdilu teplot telesa a okoli a na barve povrchu telesa (tmava a matna telesa vyzaruji a prijimaji vice tepla, svetla a leskla telesa vyzaruji a prijimaji mene tepla).rnrnTepelne zareni se nejlepe siri ve vakuu, svou podstatou to je jeden z druhu elektromagnetickeho zareni.rnrnzpet - Sireni tepla - Grilovani", "comment": "zbrusu nova stranka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030506073201", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 359, "title": "Tristan BERNARD", "text": "BernardrnrnTristan BERNARD (7. zari 1866 – 7. prosince 1947) se narodil v Besancon ve Francii. Tristan Bernard byl francouzsky dramatik, spisovatel, humorista, novinar a pravnik. Sve divadelni hry psal pro \"theatre de boulevard\", zanr, jehoz cilem bylo bavit stredostavovske parizske obecenstvo.rnrnTristan bylo jeho umelecke jmeno; jeho skutecne krestni jmeno bylo Paul.rnrnJeden z jeho nescetnych aforismu: \"V zivote se da spolehnout jen sam na sebe. Ale ani to nedoporucuju.\"rnrn==Divadelni hry:==rnrn#Le fardeau de la liberte, 1898rn#Le seul bandit du village, 1898 rn#Une visite de nuit, 1899 rn#La mariee du Touring Club, 1899 rn#L'affaire Mathieu, 1901 rn#La bande a Leon, 1902 rn#Triple patte, 1905, napsano spolecne s Andre Godfernauxemrn#Le flirt ambulant, 1907 rn#Les jumeaux de Brighton, 1908 rn#Le petit cafe, 1911 rn#Les phares Soubigou, 1912 rn#Le prince charmant, 1914 rn#Jules, Juliette et Julien, ou L'ecole du sentiment, 1929rn#Une amie d'Argentine, 1930 rn#Le sauvage, 1931", "comment": "Nová stránka", "user": "Alva", "timestamp": "20030506170038", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 360, "title": "Divadlo", "text": "Francouzske divadlornrn:Tristan BERNARD", "comment": "[[Tristan BERNARD]]", "user": "Alva", "timestamp": "20030506170412", "length": 11, "is_new": 0}
{"page_id": 368, "title": "Albánie", "text": "Zemepis > Evropa > AlbaniernrnrnSoubor:Albanie.jpg", "comment": "vlajka", "user": "Mirek", "timestamp": "20030506171915", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 369, "title": "Andorra", "text": "Zemepis > Evropa > AndorrarnrnrnSoubor:Andora.jpg", "user": "Mirek", "timestamp": "20030506172012", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 370, "title": "Bělorusko", "text": "Zemepis > Evropa > BeloruskornrnrnSoubor:Belorus.jpg", "user": "Mirek", "timestamp": "20030506172124", "length": 10, "is_new": 0}
{"page_id": 371, "title": "Belgie", "text": "Zemepis > Evropa > BelgiernrnrnSoubor:Belgie.jpg", "user": "Mirek", "timestamp": "20030506172228", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 372, "title": "Anglie", "text": "Zemepis > Evropa > AngliernrnrnSoubor:Anglie.jpg", "user": "Mirek", "timestamp": "20030506172336", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 373, "title": "Malířství", "text": "LOTTO, LorenzornrnSEBASTIANO Del Plombo", "user": "Pieter", "timestamp": "20030507101947", "length": 22, "is_new": 0}
{"page_id": 374, "title": "Lorenzo LOTTO", "text": "Lorenzo Lotto (*kolem 1480, † 1556) bylrnitalskym renesancnim malirem, pusobicim v Benatkach a Bergamu.", "comment": "celá věta", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030507101357", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 375, "title": "Sebastiano Del Plombo", "text": "(* asi 1485 +1547)rnrnitalsky renesancni malir benatske skoly, ktery pusobil v Rime", "user": "Pieter", "timestamp": "20030507050742", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 380, "title": "LOTTO, Lorenzo", "text": "Lorenzo LOTTO (*kolem 1480, † 1556) bylrnitalskym renesancnim malirem, pusobicim v Benatkach a Bergamu.", "user": "Pieter", "timestamp": "20030507102134", "length": 7, "is_new": 0}
{"page_id": 381, "title": "SEBASTIANO Del Plombo", "text": "(* asi 1485 +1547)rnrnitalsky renesancni malir benatske skoly, ktery pusobil v Rime", "user": "Pieter", "timestamp": "20030507102315", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 385, "title": "Poslanci EP", "text": "Soucasny pocet poslancu Evropskeho parlamentu (EP) je 626. S chystanym rozsirenim EU dojde ke zvyseni poctu poslancu na 732 a zaroven ke zmene rozlozeni poctu poslancu mezi jednotlive staty. Clanek 190 Smlouvy o Evropskem spolecenstvi rika, ze cilem EP je \"zajistit odpovidajici zastoupeni lidu jednotlivych statu spojenych v tomto Spolecenstvi\".rnrn==Historie==rnrnParlamentni shromazdeni bylo zavedeno jiz v Parizske smlouve z roku 1951 ustavujici Evropske spolecenstvi uhli a oceli. Po vzniku Evropskeho hospodarskeho spolecenstvi a Euratomu v roce 1957 se pravomoce tohoto Shromazdeni rozsirily i na oblasti pusobnosti techto dvou spolecenstvi. Shromazdeni bylo tvoreno zastupci narodnich parlamentu.rnrnV roce 1976 doslo ke zmene smluv a od roku 1979 byli poslanci voleni primou volbou obcany jednotlivych clenskych zemi. V prvnich primych volbach bylo zvoleno 518 poslancu.rnrnJednotny evropsky akt v roce 1986 oficialne zmenil nazev Shromazdeni na Evropsky parlament a pridelil mu nove pravomoci. Novy nazev byl ale fakticky pouzivan uz od roku 1962.rnrnPristoupeni novych clenu a pozdejsi sjednoceni Nemecka zvysilo pocet clenu na soucasnych 626.rnrn==Porovnani soucasneho stavu a navrzeneho stavu:==rnrnrnrnrnStat nyni od roku 2004rnrnrnBelgie 25 22rnrnrnBulharsko - 17rnrnrnCeska republika - 20rnrnrn Dansko 16 13rnrnrn Estonsko - 6rnrnrn Finsko 16 13rnrnrn Francie 87 72rnrnrn Irsko 15 12rnrnrn Italie 87 72rnrnrn Kypr - 6rnrnrn Litva - 12rnrnrn Lotyssko - 8rnrnrn Lucembursko 6 6rnrnrn Madarsko - 20rnrnrn Malta - 5rnrnrn Nemecko 99 99rnrnrn Nizozemi 31 25rnrnrn Polsko - 50rnrnrn Portugalsko 25 22rnrnrn Rakousko 21 17rnrnrn Rumunsko - 33rnrnrn Recko 25 22rnrnrn Slovensko - 13rnrnrn Slovinsko - 7rnrnrn Spanelsko 64 50rnrnrn Svedsko 22 18rnrnrn Velka Britanie 87 72rnrnrnrnrnProtoze navrzeny pocet poslancu je pro 27 clenskych zemi (tedy pro predpokladanych 12 novych clenu), zatimco prijato bude pouze 10 zemi, a celkovy pocet clenu tak bude 25, Smlouva z Nice urcila, ze v takovem pripade budou neobsazena poslanecka mista pomerne rozdelena mezi vsechny cleny Unie tak, aby celkovy pocet poslancu byl 732. Toto ustanoveni plati prechodne pro parlamentni obdobi 2004-2009. Pokud ovsem v tomto obdobi bude prijata jedna nebo vice novych clenskych zemi, tito novi clenove budou moci zvolit sve zastupce do EP a pocet poslancu tak muze docasne prekrocit maximalni pocet 732.", "comment": "Nová stránka", "user": "Alva", "timestamp": "20030507195905", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 387, "title": "Nelson MANDELA", "text": "Mandela nl:Nelson MandelarnrnNelson Rolihlahla MANDELA (nar. 18. cervence 1918) je byvalym prezidentem Jihoafricke republiky a jednim z jejich hlavnich bojovniku proti apartheidu. Sve detstvi stravil v kmeni Thembu, nez zacal pravnickou karieru.rnrn== Prvni leta ==rnrnRolihlala Mandela se narodil ve vesnici Qunu nedaleko Umtata v Transkei. Jeho otec Henry Mandela, nacelnik kmene Thembu, byl hlavnim poradcem Nejvyssiho nacelnika Thembulandu. Odtud take pochazi Mandeluv pozdejsi zajem o pravnickou karieru. Sve vzdelavani Mandela zacal v mistni misijni skole, kde mu jeho metodisticky ucitel dal anglicke jmeno Nelson. Po ukonceni zakladniho vzdelani zacal Mandela chodit na Wesleyanskou stredni skolu. Svuj Junior Certificate (vysvedceni) dokoncil za dva roky misto obvyklych tri.rnrnBakalarska studia zacal na Fort Hare University, kde se setkal s Oliverem TAMBO, jenz se stal jeho celozivotnim pritelem a kolegou. Na konci prvniho roku studia se zapojil do bojkotu Studentske zastupitelske rady proti univerzitni politice, za coz byl vyloucen. Odesel do Johannesburgu, kde dalkove dokoncil sva studia na University of Witwatersrand a ziskal pravnicky diplom.rnrn== Politicka cinnost ==rnrnJiz jako mlady student se Nelson Mandela zapojil do politicke opozice proti rezimu bile mensiny, ktera potlacovala politicka, socialni a ekonomicka prava jihoafricke cerne vetsiny. V roce 1942 se stal clenem Africkeho Narodniho Kongresu (ANK), kde o dva roky pozdeji spolecne s Walterem SISULU, Oliverem TAMBO a dalsimi spoluzakladal dynamictejsi Ligu mladych.rnrnPo volebnim vitezstvi Narodni strany v roce 1948 s jeji politikou apartheidu (rasove segregace), Nelson Mandela vedl v roce 1952 ANK v kampani odporu proti nespravedlivym zakonum a v roce 1955 sehral dulezitou roli pri popularizaci Charty svobody prijate Lidovym kongresem. Charta poskytla hnuti antiapartheidu zakladni program.rnrnNelson Mandela byl zpocatku presvedcen o nenasilnem odporu proti vladni politice apartheidu. V roce 1955 byl zatcen, ale po dlouhotrvajicim procesu (1956 - 1961) byl osvobozen z obvineni z vlastizrady. Koncept ozbrojeneho odboje prijal spolu se svymi kolegy pote, co byl v breznu 1960 v Sharpeville zastrelen neozbrojeny protestant a ANK a dalsi skupiny bojujici proti apartheidu byly nasledne zakazany.rnrnV roce 1961 se stal velitelem Umkhonto we Sizwe („Kopi naroda“), ozbrojeneho kridla ANK. V srpnu 1962 byl zatcen a odsouzen na pet let za nelegalni cestu do zahranici a za podnecovani ke stavce. Behem roku 1963 byly zatceni dalsi predstavitele Umkhonto we Sizwe a Mandela byl spolu s nimi postaven pred soud za spiknuti proti vlade. V cervnu 1964 byli Mandela a sedm dalsich obvinenych v tzv. Rivonijskem procesu odsouzeni na dozivoti za planovani ozbrojene akce ke svrhnuti vlady.rnrnAz do roku 1982 byl Mandela zavren ve vezeni na ostrove Robben (Robben Island), pote byl premisten do vezeni v Polsmoor. V unoru 1985 Nelson Mandela odmitl podminecne propusteni z vezeni vymenou za zreknuti se ozbrojeneho boje. Ve vezeni tak zustal az do 11. unora 1990, kdy neustavajici kampan ANK a mezinarodni tlak vedly k jeho propusteni na prikaz prezidenta Frederika Willema de KLERKA. Zakaz cinnosti ANK byl take zrusen. Nelson Mandela v roce 1988 obdrzel Sacharovovu cenu a spolu s de Klerkem sdilel Nobelovu cenu miru v roce 1993.rnrnJako prezident ANK (cervenec 1991 – prosinec 1997) a jako prvni cerny prezident Jihoafricke republiky (kveten 1994 – cerven 1999) se Mandela podilel na prechodu od vlady mensiny a rasove segregace k demokraticke vlade vetsiny. Ziskal take mezinarodni respekt za svoji obhajobu narodniho a mezinarodniho usmireni, ackoliv socialni vysledky za dobu jeho vlady nektere radikaly zklamaly. Jeho usili o narodni usmireni vyvrcholilo v kvetnu 1995 prijetim nove ustavy Jihoafricke republiky, ktera, mimo jine, zakazuje diskriminaci narodnich mensin, vcetne belochu. Mandelova vlada si ale take vyslouzila kritiku za udajnou neschopnost zastavit krizi AIDS.rnrnNelson Mandela byl trikrat zenaty. Jeho prvni manzelstvi s Evelyn Ntoko MASE skoncilo po 13 letech rozvodem v roce 1957 a jeho 38-lete manzelstvi s Winnie MADIKIZELA skoncilo odloucenim v dubnu 1992 a rozvodem v breznu 1996. O svych 80. narozeninach se ozenil s Graca MACHEL, vdovou po Samora Machelovi, byvalem prezidentovi Mozambiku a spojenci ANK, ktery zahynul pri leteckem nestesti o 15 let drive.rnrn== Soucasne aktivity ==rnrnPo ukonceni prezidentskeho obdobi v roce 1999 se Mandela stal zastupcem rady socialnich organizaci a organizaci bojujicich za lidska prava. Obdrzel mnoho zahranicnich oceneni, vcetne Radu sv. Jana od britske kralovny Alzbety a Prezidentske Medaile svobody od George W. BUSHE.rnrnV unoru 2003, kratce pred americkou invazi do Iraku, Mandela oznacil Spojene staty americke za „hrozbu svetovemu miru“ a prohlasil, ze prezident Bush chce „uvrhnout svet do holocaustu“. Tento incident nevyvolal temer zadnou odezvu tisku v USA. Mandela Bushe obvinil z „ignorovani OSN“. Mandela pokracoval s obvinenim otazkou jestli to je „protoze soucasny generalni tajemnik OSN je cernoch?“rnrn----rnrn== Dalsi informace na Internetu ==rnrnv anglictine: rn*Biografie na stance ANKrn*Tiskova zprava Nobelovy ceny", "comment": "nová stránka", "user": "Alva", "timestamp": "20030509044334", "length": 9, "is_new": 0}
{"page_id": 390, "title": "Tuhnutí", "text": "Tuhnuti je skupenska premena, pri ktere se kapalina meni na pevnou latku. rnrnK tuhnuti dochazi pri ochlazeni kapaliny na teplotu tuhnuti. Teplota tuhnuti je ruzna pro ruzne kapaliny. Velikost teploty tuhnuti je pro krystalicke latky stejna jako teplota tani.rnrnTeplo, ktere kapalina odevzda pri tuhnuti se nazyva skupenske teplo tuhnuti, jeji velikost je pro stejnou latku stejna jako skupenske teplo tani.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509073448", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 391, "title": "Var", "text": "Var je skupenska premena, pri ktere se kapalina meni na plyn v celem objemu (nejenom z povrchu jako pri vyparovani).rnrnK varu dochazi pri zahrati kapaliny na teplotu varu. Teplota varu je ruzna pro ruzne kapaliny. Jeji velikost zavisi take na tlaku nad kapalinou (s vetsim tlakem stoupa teplota varu).rnrnTeplo potrebne k varu se nazyva skupenske teplo varu.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509073629", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 392, "title": "Vypařování", "text": "Vyparovani je skupenska premena, pri ktere se kapalina meni na plyn pouze z povrchu (ne z celeho objemu jako pri varu).rnrnK vyparovani dochazi za jakekoli teploty kapaliny. Rychlost vyparovani zavisi na:rn- teplote - cim vyssi teplota, tim rychlejsi vyparovani,rn- velikosti povrchu - cim vetsi povrch, tim rychlejsi vyparovani,rn- na kapaline (na pritazlivych silach mezi casticemi kapaliny),rn- na pohybu plynu nad kapalinou.rnrnKapalina pri vyparovani odebira teplo z okoli.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509074010", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 393, "title": "Kapalnění", "text": "Kapalneni neboli kondenzace je skupenska premena, pri ktere se plyn meni na kapalinu.rnrnKe kapalneni muze dojit pri ochlazeni plynu, jsou-li castice plynu dostatecne blizko sebe.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509074156", "length": 3, "is_new": 0}
{"page_id": 394, "title": "Sublimace", "text": "Sublimace je skupenska premena, pri ktere se pevna latka meni na plyn. Je to opak desublimace.rnrnLatky, ktere sublimuji: led, naftalin, ...rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509074434", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 395, "title": "Desublimace", "text": "Desublimace je skupenska premena, pri ktere se plyn meni na pevnou latku. Je to opak sublimace.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509074541", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 397, "title": "Skupenské teplo tání", "text": "Skupenske teplo tani je teplo, ktere prijme pevna latka behem tani.rnrnZnacka: LtrnrnZakladni jednotka: joule, zkratka JrnrnDalsi jednotky: kilojoule kJ, megajoule MJrnrnVypocet: Lt = m . lt , kde m je hmotnost, lt je merne skupenske teplo tanirnrnzpet - Termika - Tani - Skupenske teplo tuhnuti", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509075928", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 398, "title": "Skupenské teplo tuhnutí", "text": "Skupenske teplo tuhnuti je teplo, ktere odevzda kapalina behem tuhnuti. Jeho velikost je pro stejnou latku stejna jako skupenske teplo tani.rnrnzpet - Termika - Tuhnuti", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509080034", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 399, "title": "Skupenské teplo varu", "text": "Skupenske teplo varu je teplo, ktere prijme kapalina behem varu.rnrnZnacka: LvrnrnZakladni jednotka: joule, zkratka JrnrnDalsi jednotky: kilojoule kJ, megajoule MJrnrnVypocet: Lv = m . lv , kde m je hmotnost, lv je merne skupenske teplo varurnrnzpet - Termika - Var", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509080310", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 400, "title": "Teplota tuhnutí", "text": "Teplota tuhnuti je teplota, pri niz se kapalina meni na pevnou latku. U krystalicke latky je jeji velikost stejna jako teplota tani.rnrnzpet - Termika - Tuhnuti", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509080930", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 401, "title": "Teplota varu", "text": "Teplota varu je teplota, pri niz kapalina vre.rnrnZnacka: tvrnrnPrehled teplot varu: (za normalniho tlaku)rnvoda 100 °Crnetanol 78,3 °Crnvodik -253 °Crnvzduch -193 °Crnrtut 357 °Crnzelezo 2 750 °Crnhlinik 2 470 °Crnrnzpet - Termika - Var", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509081147", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 402, "title": "Měrné skupenské teplo tání", "text": "Merne skupenske teplo tani je teplo, ktere prijme 1 kilogram pevne latky, jestlize se za teploty tani cely premeni na kapalinu teze teploty.rnrnZnacka: ltrnrnZakladni jednotka: joule na kilogram, zkratka J/kgrnrnDalsi jednotky: kilojoule na kilogram, 1 kJ/kg = 1 000 J/kgrnrnPrehled:rnled 334 000 J/kgrnzelezo 289 000 J/kgrnhlinik 399 000 J/kgrnzlato 64 000 J/kgrnrtut 11 800 J/kgrnetanol 108 000 J/kgrnrnzpet - Termika - Skupenske teplo tani", "comment": "přidání odkazu [[Termika]]", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509081557", "length": 2, "is_new": 1}
{"page_id": 403, "title": "Měrné skupenské teplo varu", "text": "Merne skupenske teplo varu je teplo, ktere prijme 1 kilogram kapaliny, jestlize se za teploty varu cely premeni na plyn teze teploty.rnrnZnacka: lvrnrnZakladni jednotka: joule na kilogram, zkratka J/kgrnrnDalsi jednotky: kilojoule na kilogram, 1 kJ/kg = 1 000 J/kgrnrnPrehled:rnvoda 2 257 000 J/kgrnetanol 879 000 J/kgrnrtut 301 000 J/kgrnvodik 454 000 J/kgrnhlinik 10 500 000 J/kgrnzelezo 6 340 000 J/kgrnrnzpet - Termika - Skupenske teplo varu", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509081816", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 404, "title": "Flambování", "text": "Flambovani je tepelna uprava pokrmu, pri ktere se cast pokrmu zapali (alkohol), cimz se dosahne zvlastni chuti.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509081922", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 405, "title": "Zavařování", "text": "Zavarovani je zpusob tepelne upravy pokrmu, pri ktere se pokrm vari ve sklenici s vickem a nasledne se necha zchladnout. Varenim se z nadoby vytlaci vzduch, ochlazenim se snizi tlak pary v nadobe a vicko se okolnim atmosferickym tlakem pritlaci ke sklenici. Zavareny pokrm se tak muze dele uchovat bez zkazeni.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509082052", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 406, "title": "Papinův hrnec", "text": "Papinuv hrnec neboli tlakovy hrnec je tlustostenny hrnec, slouzici k vareni za vyssiho tlaku, nez je bezny atmosfericky tlak. Vyssim tlakem se dosahne vyssi teploty vareni, a tim i rychlejsiho uvareni pokrmu.rnrnDulezitou soucasti hrnce je otvor uzavreny tezkou, ale pohyblivou, zatkou, jehoz ukolem je propoustet prebytecnou paru a nedopustit nebezpecne zvyseni tlaku, ktere by vedlo k roztrzeni hrnce a vybuchu.rnrnK vetsi ochrane ma Papinuv hrnec tepelnou pojistku, ktera se pri nebezpecnem zvyseni teploty roztavi a uvolni paru z hrnce.rnrnzpet - Termika - Vareni v Papinove hrnci", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509082300", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 407, "title": "Lednička", "text": "Lednicka (tez mraznicka, mrazak) je chladici stroj, ktery slouzi v kuchyni k uchovani potravin pri nizke teplote (v lednicce asi 5 °C, v mrazicim boxu -20 °C).rnrnZakladem je okruh s chladici kapalinou (kapalina s nizkou teplotou varu) a kompresor. Kompresor vtlacuje plyn vznikly z kapaliny do vymeniku, ktery je tvoren tlustostenou kovovou trubici s malym vnitrnim prurezem (cerna mrizka na zadni strane lednicky). Ve vymeniku se plyn meni na kapalinu, ktera je navic stlacenim zahrata na teplotu vyssi nez okoli lednicky, a tak prebytecne teplo odevzdava kapalina okoli. Pak se kapalina dostava do vyparniku, ktery ma ve svych stenach trubici s vetsim prurezem nez byl ve vymeniku. V tomto prostoru se pro kapalinu prudce snizi tlak, tim i teplota varu, a kapalina se zacne vyparovat, k tomu potrebne teplo odebira z vnitrku lednicky. Pak je plyn privaden zpet ke kompresoru a cyklus se opakuje.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509082555", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 408, "title": "Termoska", "text": "Termoska (tez termolahev) je specialne vyrobena lahev, ktera slouzi k uchovani tepleho, prip. studeneho napoje (pokrmu).rnrnZakladem je vnitrni nadoba s lesklymi dvojitymi stenami, z mezery mezi stenami je vycerpan vzduch. Pres toto vakuum nemuze teplo unikat vedenim, tepelne zareni se odrazi zpet do nadoby od lesklych sten, z nadoby uzavrene zatkou nemuze teplo uniknout ani proudenim.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509083040", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 409, "title": "Fritování", "text": "Fritovani je teplna uprava pokrmu podobna smazeni. Na rozdil od smazeni je pokrm pri fritovani cely ponoren do horkeho oleje, jeho priprava je proto rychlejsi a rovnomernejsi. Rovnez teplotu oleje lze regulovat, a tak nemusi dochazet k nezdravemu prepaleni oleje.rnrnzpet - Termika", "comment": "zbrusu nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030509083801", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 410, "title": "Kinematika", "text": "Kinematika je cast mechaniky, ktera se zabyva popisem pohybu, ale nezabyva se silou.rnrnPomocne pojmy:rnrnHmotny bod - Poloha telesa - Souradna soustava - Kartezska soustava souradnic - Polarni soustava souradnicrnrnZakladni pojmy:rnrnPohyb - Trajektorie - Primocary pohyb - Krivocary pohyb - Draha - Rychlost - Rovnomerny pohyb - Nerovnomerny pohyb - Zrychleni - Skladani pohybu - Princip nezavislosti pohybu - Skladani rychlosti - Relativita pohybu - Vztazna soustava - Galileiho princip relativity - Einsteinuv princip relativityrnrnPopis jednotlivych druhu pohybu:rnrnRovnomerny primocary pohyb - Rovnomerne zrychleny primocary pohyb - Nerovnomerny primocary pohyb - Rovnomerny pohyb po kruznici - Rovnomerne zrychleny pohyb po kruznici - Nerovnomerny pohyb po kruznicirnrnVeliciny:rnrnDraha - Rychlost - Zrychleni - Uhlova draha - Uhlova rychlost - Uhlove zrychleni - Dostredive zrychleni - Perioda - Frekvence (Kmitocet)rnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513121021", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 411, "title": "Dynamika", "text": "Dynamika je cast mechaniky, ktera se zabyva silou jako pricinou pohybu.rnrnZakladni pojmy:rnrnSila - Skladani sil - Rovnovaha sil - Rozklad sil - Setrvacnost - Hybnost - Impuls sily - Dostrediva sila - Setrvacna sila - Odstrediva sila - Inercialni vztazna soustava - Neinercialni vztazna soustava - Coriolisova sila - Tlakova sila - TlakrnrnPohybove zakony:rnrnNewtonovy pohybove zakony - 1. Newtonuv pohybovy zakon (Zakon setrvacnosti) - 2. Newtonuv pohybovy zakon (Zakon sily) - 3. Newtonuv pohybovy zakon (Zakon akce a reakce) - Zakon zachovani hybnostirnrnSily pusobici u jednotlivych druhu pohybu:rnrnRovnomerny primocary pohyb - Rovnomerne zrychleny primocary pohyb - Nerovnomerny primocary pohyb - Rovnomerny pohyb po kruznici - Rovnomerne zrychleny pohyb po kruznici - Nerovnomerny pohyb po kruznicirnrnVeliciny:rnrnHybnost - Dostrediva sila - Odstrediva sila - Setrvacna sila - Coriolisova silarnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513121144", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 412, "title": "Mechanická energie", "text": "Mechanicka energie je schopnost telesa konat mechanickou praci. Velikost mechanicke energie vyjadruje miru teto schopnosti.rnrnZnacka: E (z angl. energy)rnrnZakladni jednotka: joule, zkratka JrnrnDalsi jednotky: kilojoule kJ, megajoule MJ, gigajoule GJrnrnDruhy mechanicke energie:rnrnPohybova energie (Kineticka energie) - Polohova energie (Potencialni energie) - Polohova energie gravitacni - Polohova energie pruznostirnrnPri mechanickych dejich plati Zakon zachovani mechanicke energie, ktery je specialnim pripadem Zakona zachovani energie, kterym je zakladnim fyzikalnim zakonem pro vsechny fyzikalni deje.rnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513121344", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 413, "title": "Mechanika tuhého tělesa", "text": "Mechanika tuheho telesa je cast mechaniky, ktera se zabyva pohybem pevneho (tuheho) telesa a silami na ne pusobicimi.rnrnZakladni pojmy:rnrnTuhe teleso - Posuvny pohyb (Translace) - Otacivy pohyb (Rotace) - Osa otaceni - Moment sily - Moment setrvacnosti - Skladani sil - Dvojice sil - Teziste - Teznice - Rovnovazna poloha - Stala rovnovazna poloha - Vratka rovnovazna poloha - Volna rovnovazna poloha - StabilitarnrnVeliciny:rnrnMoment sily - Dvojice silrnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513121531", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 414, "title": "Mechanika kapalin a plynů", "text": "Mechanika kapalin a plynu (tez Mechanika tekutin) je cast mechaniky, ktera se zabyva mechanickymi vlastnostmi kapalin a plynu, tj. silami v kapalinach a plynech a pohybem kapalin a plynu (proudenim).rnrnK presnejsimu rotrideni jevu patricich do mechaniky kapalin a plynu lze tento obor rozdelit na hydrostatiku, aerostatiku, hydrodynamiku a aerodynamiku.rnrnPomocne pojmy:rnrnIdealni kapalina - Idealni plyn - Skutecna kapalina (Realna kapalina) - Skutecny plyn (Realny plyn)rnrnHydrostatikarnrnHydrostaticka tlakova sila - Hydrostaticky tlak - Spojene nadoby - Hydrostaticky paradox - Vztlakova sila - Archimeduv zakon - Plovani teles - Pascaluv zakonrnrnAerostatikarnrnAtmosfericky tlak - Podtlak - Pretlak - Manometr - Barometr - Aneroid - Barograf - Normalni atmosfericky tlakrnrnHydrodynamikarnrnProudeni - Laminarni proudeni - Turbulentni proudeni - Objemovy prutok - Tlakova potencialni energie - Bernoulliho rovnice - Hydrodynamicky paradoxrnrnAerodynamikarnrnOdpor prostredi - Odporova sila - Aerodynamicky tvar - Aerodynamicka vztlakova silarnrnVeliciny:rnrnHydrostaticka tlakova sila - Hydrostaticky tlak - Vztlakova sila - Objemovy prutok - Odporova silarnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513121838", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 415, "title": "Mechanický stroj", "text": "Mechanicky stroj je stroj zalozeny na pohybu celeho stroje nebo casti stroje a na prenosu sil mezi castmi stroje.rnrnMezi mechanicke stroje se radi predevsim jednoduche stroje, hydraulicka a pneumaticka zarizeni. rnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513122101", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 416, "title": "Jednoduchý stroj", "text": "Jednoduchy stroj je jeden z druhu mechanickych stroju, patrici do teto skupiny:rnrnPaka - Kladka (Pevna kladka - Volna kladka - Kladkostroj) - Naklonena rovina - Kolo na hrideli - Klin - SroubrnrnSpolecnym rysem techto stroju je jednoduchost konstrukce a jednoduchost principu. Casti ostatnich mechanickych stroju (\"nejednoduchych\") se skladaji z jednotlivych jednoduchych stroju.rnrnJednoduche stroje usnadnuji lidem praci, vetsinou tim, ze umozni pusobit mensi silou, nez by bylo bez jednoducheho stroje nutne. Tato vyhoda je ale vyvazena nutnosti pusobit po delsi draze, takze vysledne mnozstvi mechanicke prace vykonane s jednoduchym strojem je stejne (ve skutecnosti dokonce vyssi) nez prace bez jednoducheho stroje.rnrnzpet - Mechanika - Mechanicky stroj", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513122311", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 417, "title": "Gravitace", "text": "Gravitace je pritazlivost mezi telesy, jako jedna ze zakladnich vlastnosti hmotnych teles (teles s hmotnosti).rnrnPojmy souvisejici s gravitaci:rnrnGravitacni sila - Gravitacni pole - Newtonuv gravitacni zakon - Gravitacni zrychleni - Tiha - Tihova sila - Tihove zrychleni - Homogenni gravitacni pole - Centralni gravitacni pole - Volny pad - Vrh svisly - Vrh vodorovny - Vrh sikmy - Elevacni uhel - Pohyb telesa kolem Zeme - 1. kosmicka rychlost (kruhova rychlost) - 2. kosmicka rychlost (unikova rychlost) - Pohyb telesa kolem Slunce - Keplerovy zakonyrnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513122449", "length": 1, "is_new": 0}
{"page_id": 418, "title": "Tření", "text": "Treni je jev, ktery vznika pri pohybu telesa po telese. Vetsinou se trenim mysli treni mezi pevnymi telesy, treni s kapalnymi nebo plynnymi telesy se oznacuje jako odpor prostredi.rnrnPri kazdem treni existuje treci sila, ktera pusobi vzdy proti pohybu (prip. proti zmene klidoveho stavu u klidoveho treni).rnrnDruhy treni:rnrnSmykove treni - Klidove treni - Valivy odpor (Valive treni) rnrnSoucinitele treni:rnrnSoucinitel smykoveho treni - Soucinitel klidoveho treni - Rameno valiveho odporu (Soucinitel valiveho treni)rnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513122717", "length": 2, "is_new": 0}
{"page_id": 419, "title": "Mechanika tekutin", "text": "Mechanika tekutin - viz Mechanika kapalin a plynurnrnzpet - Mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030513123125", "length": 4, "is_new": 0}
{"page_id": 420, "title": "Německo", "text": "en:Germany pl:Niemcy sv:Tyskland es:Alemania fr:AllemagnernrnZemepis > Evropa > Nemeckorn----rnrnrnrnSoubor:d-flago.gifrnrnrnrnSRN (Nemecko) je zeme lezici ve stredni Evrope.rnHlavni mesto se jmenuje Berlin.rnrn Kod statu: D. rn Plocha: 357.020 km2. rn Politicky system: demokraticka republika. rn Hlava statu: prezident Johannes Rau (2003), Bundeskanzler Gerhard Schroder.rn Historicke hlavy staturn Hlavni mesto: Berlin (3.595.000). rn Velka mesta: Hamburg (1 700 000), Mnichov (1 300 000), Koln (1 000 000). rn Obyvatelstvo: 82,2 milionu, z toho 85% Nemcu. rn Statni jazyk:. rn Menova jednotka: Euro (=100 Cent); rn Historie: rn Kulturni dedictvi: rn Turisticka mista: Berlin, Mnichov, Hamburgrn Nemecka kultura:rn Nemecka veda:rn Nemecky sport:rnrn", "comment": "správná čísla", "user": "137.208.172.64", "timestamp": "20030515153250", "length": 8, "is_new": 0}
{"page_id": 421, "title": "Klasická mechanika", "text": "Klasicka mechanika je mechanika, zabyvajici se mechanickymi jevy makroskopickych teles, ktera se pohybuji rychlosti zanedbatelnou vzhledem k rychlosti svetla. rnrnS takovymi jevy se clovek bezne kolem sebe setkava, proto byla vetsina mechanickych jevu zkoumana jiz ve staroveku (Archimedes, Heron), od stredoveku pak byly poznatky upresnovany a dale rozsirovany (Galilei, Pascal) a vyvrcholenim bylo dilo Newtona, ktery postuloval zakony klasicke mechaniky, pretrvavajici az do konce 19. stoleti. Kolem roku 1900 doslo k nahromadeni jevu (konecna rychlost svetla), ktere odporovaly uceni klasicke mechaniky. V te dobe prisel Einstein s resenim, ktere odstranovalo vznikle rozpory a ktere dalo vzniknout kvantove mechanice. Pro telesa pohybujici se rychlosti nezanedbatelnou vzhledem k rychlosti svetla nebo pro castice zakony klasicke mechaniky neplati.rnrnzpet - Mechanika", "comment": "vytvoření odkazu [[Kvantová mechanika]]", "user": "Petrus", "timestamp": "20030514102656", "length": 3, "is_new": 1}
{"page_id": 422, "title": "Makroskopické těleso", "text": "Makroskopicke teleso je teleso slozeno z velkeho poctu castic (atomu, molekul). Jeho rozmery jsou vzhledem k rozmerum \"mikroskopickych\" castic velke, muze byt i okem viditelne. rnrnExtremne makroskopicka telesa dosahuji rozmeru presahujici bezne lidske rozmery (Zeme, Slunce a jina vesmirna telesa).rnrnzpet - Mechanika - Klasicka mechanika", "comment": "nová stránka", "user": "Petrus", "timestamp": "20030514102831", "length": 1, "is_new": 0}